Jméno práce: Jednou bych chtěla být jako …
Slohový útvar: Charakteristika
Přidal(a): Lucie Čechová
Kompozice (domácí)
1) Úvaha – Naše společnost je tolerantní?!
2) Charakteristika – Jednou bych chtěla být jako …
3) Vypravování – Můj den „D“
4) Fejeton – To byl můj taneční kurz
5) Výklad – Jmenoval se Václav Havel
Ráda bych vám představila jednoho velmi sympatického, překrásného, malého chlapce se zlatavými vlasy, který je určitě pro mnoho lidí, stejně tak jako pro mě velkou inspirací.
Má úžasnou představivost, dokáže vidět beránka v zavřené bedně, slona v hroznýšovi. Když položí nějakou otázku, nikdy se jí nevzdá, je zvědavý a touží poznat spoustu věcí. Raduje se z maličkostí a dělá jen samé užitečné věci. Rád se směje a pozoruje západ slunce, třeba i tisíckrát za sebou. Nemá příliš rád dospělé, protože mu připadají podivní svou vážností, sobeckostí, ješitností, touhou po moci a vládě, neschopností mu porozumět a vidět věci tak jako on. Dokáže se pěkně rozčílit, když potká člověka, který si nikdy nepřivoněl ke květině, nikdy se nepodíval na hvězdy, nikdy neměl nikoho rád, člověka, který se zabývá jen sám sebou a nemá čas ani snít. Malý princ má ale velmi rád děti, protože jenom děti vědí, co hledají. Je velice citlivý a dokáže se vcítit do ostatních. Pro svoji květinu je odhodlán udělat cokoliv, protože je pro něj nejdůležitější v celém vesmíru, je to jeho květina. Dává na ni poklop, chrání ji zástěnou před větrem, hubí jí housenky, má s ní trpělivost. Naslouchá jí, když si stěžuje, když se vytahuje, i když prostě jenom mlčí.
Jednou bych chtěla být jako malý princ Antonia de Saint-Exupéryho, chtěla bych mít schopnost vidět věci tak jako on. V obyčejných věcech vidět něco neobyčejného. Dívat se na lidi a věci srdcem, a ne očima. Protože to, co je opravdu důležité, je očima neviditelné.
Hodnocení: 1 = výborně; počet slov 249.
