Její pastorkyňa – rozbor díla k maturitě (5)

 

  Kniha: Její pastorkyňa

  Autor: Gabriela Preissová

  Přidal(a): Mikuláš  Paraska

 

 

Život autorky: Gabriela Preissová

Gabriela Preissová (1862-1946) – česká spisovatelka a dramatička; významná představitelka realismu; narodila se v Kutné Hoře -> od r. 1871 vyrůstala u své tety v Praze (zde měla možnost potkat některé slavné české spisovatele a spisovatelky) -> poté žila v Hodoníně -> r. 1880 se vdala -> cestovala do Ruska a Haliče (dnešní část Polska a Ukrajiny) -> chvíli žila také u rakouského Klagenfurtu -> r. 1897 se zpět přestěhovala do Prahy -> po smrti manžela se znovu provdala -> odstěhovala se na území dnešního Chorvatska -> cestovala i do Itálie a Francie -> za 1. světové války se zastala ruských zajatců, za což byla obviněna z velezrady -> meziválečné období trávila střídavě v Praze a na Třeboňsku -> r. 1925 se stala členkou České akademie věd a umění -> zemřela v 84 letech v Praze, je pochována na Vyšehradě; ZAJÍMAVOSTI: mimo jiné působila jako dramaturgyně v Národním divadle v Praze    

 

Vlivy na dané dílo:

  • vlastní cesty po moravském Slovácku    

 

Vlivy na její tvorbu:

  • zkušenosti z cest po Rusku    

 

Další autorčina tvorba:

  • její tvorba je ryze realistická až kriticko-realistická, často kritizovala vliv bohatých lidí, zaměřovala se na zobrazení života obyčejných lidí na venkově; DRAMA: Gazdina roba (tragédie); OSTATNÍ DÍLA: Čeledín a dcera ze statku; Obrázky ze Slovácka; Talmové zlato; Obrázky z ruské pouti

 

Inspirace daným literárním dílem (film, dramatizace, aj.):

  • FILM: Její patorkyňa (čs. TV film; 1983) – hrají: Veronika Žilková, David Prachař, Marek Vašut, aj.;
  • OPERA: Její pastorkyňa (opera Leoše Janáčka; 1904) – velice známá i v zahraničí, pozvedla zájem o samotnou divadelní hru, která sama velký úspěch nezaznamenala    

 

Jak dílo inspirovalo další vývoj literatury:

  • tato hra měla (spolu s Gazdinou robou, další autorčinou hrou) za následek rozšíření realismu na české divadelní scéně

 

Rozbor díla: Její pastorkyňa

LITERÁRNÍ TEORIE

Literární druh a žánr:

  • realistická divadelní hra (drama) – tragédie (vážná až tragická forma divadelní hry) z venkovského prostředí    

Literární směr:

  • premiéra hry se konala r. 1890 (v letech 1929-30 přepsáno autorkou do románové podoby); realismus    

Slovní zásoba:

  • použitý jazyk je spisovný, obsahuje prvky ze slováckého dialektu (dialektismy – např. “mamičko” nebo “jizba”), je zároveň mírně zastaralý (přechodníky)    

Text:

  • v textu nalezneme věrné popisy venkovského prostředí a místních zvyků – text je členěn do dialogů mezi postavami, převažuje tedy přímá řeč

 

Postavy:

  • JENŮFA: pracovitá dívka a hezká dívka
  • LACO: upřímně miluje Jenůfu; je trvdohlavý, ale dobrosrdečný; pro svou lásku by udělal cokoli
  • ŠTEVA: Jenůfu chce pouze kvůli jejímu půvabu; bojí se zodpovědnosti; jeho láska k Jenůfě není upřímná
  • KOSTELNIČKA: je nevlastní matkou Jenůfky, ale stará se o ni jako o vlastní; v dobrém úmyslu zabije její dítě; aj.  

 

Děj:

  • 1. DĚJSTVÍ: ve mlýně žije Kostelnička a její schovanka Jenůfa -> Jenůfin snoubenec Števa se vrátí z vojenského odvodu silně opilý -> Kostelnička mu pohrozí, že se s Jenůfou bude moci oženit jedině tehdy, když se celý rok neopije -> Števův bratr Laco však Jenůfu také miluje, a tak po tom, co se ji Števa v opilecké náladě vyzná ze své lásky, ji ze žárlivosti poraní tvář
  • 2. DĚJSTVÍ: Kostelnička ukryje těhotnou Jenůfu a snaží se přemluvit Števu, který s ní dítě čeká, aby si ji vzal za ženu -> Števa však odmítá -> o Jenůfu má stále zájem nešťastný Laco, ale Kostelnička se rozhodne dítě utopit -> Jenůfě i Lacovi poví, že dítě zemřelo v době, kdy byla Jenůfa nemocná
  • 3. DĚJSTVÍ: chystá se svatba Jenůfy s Lacem -> lidé však v ledu naleznou zamrzlé dítě -> Kostelnička se k činu přizná, je zatčena, ale Jenůfa ji odpouští a vydává se s Lacem vstříc nejisté budoucnosti

 

Kompozice:

  • hra je rozdělena na 3 dějství – dále se dělí na jednotlivé výstupy

Prostor:

  • hra se odehrává v oblasti Slovácka (na Moravě)    

Čas:

  • konec 19. století    

Inscenace:

  • hra byla inscenována např. ve Státním divadle v Brně (1972), v současnosti např. ve smíchovském Švandově divadle (2008)    

Význam sdělení (hlavní myšlenky díla):

  • kritika venkovských poměrů (předsudky, pomluvy, apod.); síla pravé a nefalšované lásky

 

LITERÁRNÍ HISTORIE – společensko-historické pozadí vzniku

Politická situace (mocenské konflikty, aj.):

  • mohutný hospodářský rozvoj (po roce 1865); 1. otevření Národního divadla v Praze (1881); 2. otevření Národního divadla po předchozím požáru (1883); americká expanze do Karibiku a Tichomoří (80. a 90. léta 19. století)    

Základní principy fungování společnosti v dané době:

  • strach obyvatel z rakousko-uherské tajné policie  

 Kontext dalších druhů umění:

  • HUDBA: Antonín Dvořák (1841-1904)
  • MALBA: Alfons Mucha (1860-1939); Mikoláš Aleš (1852-1913); Vojtěch Hynais (1854-1925) – autor opony Národního divadla
  • SOCHAŘSTVÍ: Josef Václav Myslbek (1848-1922)    

 

Kontext literárního vývoje:

  • na české divadelní scéně tvořili např. bratři Mrštíkové (Maryša), známá prozaická díla tvořil např. Alois Jirásek (Staré pověsti české)

 

LITERÁRNÍ KRITIKA

Dobové vnímání díla a jeho proměny:

  • hra po svém uvedení nezaznamenala příliš velký úspěch -> až později začíná být vnímána jako jedno z nejlepších autorčiných děl    

Dobová kritika díla a její proměny:

  • literární kritika autorce vyčítala, že realistické zobrazení prostého lidu v jejích hrách je až příliš kruté

 

SROVNÁNÍ

Srovnání s vybraným literárním dílem:

  • Gabriela Preissová – Gazdina roba





Další podobné materiály na webu: