Jméno: Jiří Grossmann
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Jiří Grossmann (1941 – 1971)
Život
Jiří Grossmann byl považován nejenom za českého komika, ale byl považován také ze humoristu, divadelního autora, ale i zpěváka. Dále je znám také textař a autor, a to hlavně ve spolupráci s Miloslavem Šimkem. Jiří Grossmann se narodil dne 20. července roku 1941 v Praze. Po absolvování základní a také střední školy se přihlásil a byl přijat na ČVUT, konkrétně na stavební fakultu. Dané studium však nedokončil a následně po přerušení začal hrát v klubu Olympic.
Již v době svých studií se setkal s Miloslavem Šimkem. Samotné přátelství se později utužilo právě v klubu Olympic. Tady se začala rozvíjet i jeho hudební tvorba, kdy začal sám skládat a také testovat. To bylo spojeno s celou řadou vydaných nosičů, jako Ano, pane Jiří, nebo Své banjo odhazuji v dál. Hudební kariéra pro něho byla celkem důležitá, ale nejednalo se o jediný jeho umělecký směr, kterým se po ukončení studia v době působení v Praze ubíral.
Už v tomto místě spolu napsali několik společných povídek. To pokračovalo i dále, třeba v kavárně Slavia a na dalších místech, kde byla tvůrčí atmosféra a kde se oba dva pravidelně scházeli. Jiří Grossmann byl také hercem, a to v divadle Semafor, kam nastoupil v roce 1968. Zde účinkoval v celé řadě zábavných představení. Na tomto místě také vznikaly známé Návštěvní dny, které byly opět spojené s jeho spoluprací se Šimkem. Jeho spolupráce s ním trvala až do poslední chvíle, tedy do doby jeho úmrtí.
Jeho tvůrčí život byl poměrně bohatý a zajímavý. Nutno říci, že jeho osobní život byl velmi krátký. Už v době povinné vojenské se začaly objevovat první příznaky jeho nemoci. Jednalo se o Hodgkinovu chorobu. Jedná se o systémové zhoubné nádorové onemocnění mízních uzlin. Tato nemoc se mu stala osudnou. Zemřel 5. prosince roku 1971 v pouhých třiceti letech. Aktuálně je pochován na Vinohradském hřbitově.
Dílo
Kromě psaní společně se Šimkem se Jiří Grossmann velmi významně věnoval hudbě. Z toho vznikly zmíněné desky, jako Ano, pane Jiří, Své banjo odhazuji v dál, Jako kotě si příst, ale také Závidím nebo Až tě náhodou potkám, což byla zlatá kolekce 3 CD. Dále nechybí ani tvorba literární.
Povídky aneb Nechci slevu zadarmo – Jedno z nejznámějších děl, které bylo vydané v roce 1993 a které obsahuje povídky z jednotlivých dříve vydaných knih. A to je Besídka zvláštní školy, Návštěva cirkusu, Až přijde Komenská a také Jak jsme přechovávali bělogvardějce.
Povídky – Kniha, která byla vydaná až v roce 2008. Jedná se o nejnovější vydání předchozího titulu, se stejným přídělem jednotlivých povídek.
Besídka zvláštní školy – Rozhodně jedna z nejznámějších knih, kterou Grossmann vydal spolu s Miloslavem Šimkem. Došlo k tomu v roce 1969. Kniha byla velmi úspěšná už u samotných diváků. Ještě před vydáním zaujala i Suchého a Šlitra. Ti se na ní také podíleli. A to jak předmluvou ke knize, tak i ilustracemi.
Besídka bývalých žáků zvláštní školy – Soubor povídek, které lze brát jako jakousi zajímavou vzpomínku. Druhá polovina knihy je sice tvořena povídkami napsanými Šimkem a dalšími autory z divadla Semafor, ale první část je tvořena výhradně povídkami, které Jiří Grossmann společně s Miloslavem Šimkem psali při svých návštěvách kavárny Slavie.
Kromě knižního díla nelze zapomínat také na velmi úspěšné divadelní hry, které byly spojeny s kariérou tohoto známého humoristy a autora. Mezi nejznámější představení patří již zmíněný Návštěvní den, poprvé uvedený v roce 1968. O rok dříve to byla Besídka zvláštní školy. Dále nelze opomenout ani díla, jako Večer pro otrlé aneb Pět Pupáků, Besídka v rašeliništi nebo také Othello odpadá aneb Večer u kulečníku. Už názvy jasně ukazují na to, že hlavní roli opět hraje humor.
