Jméno: Jiří Šotola
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Jiří Šotola (1924 – 1989)
Život
Jiří Šotola byl českým básníkem, prozaikem, ale také dramatikem či hercem. Během svého života se však stal i divadelním režisérem, narodil se 28. května roku 1924. Místem jeho narození byly Smidary, což je obec ležící v blízkosti Hradce Králové. Tato oblast byla spojena i s jeho prvními roky života a školní docházkou.
Po absolvování základní školy studoval dále. V roce 1942 získal maturitu. Nemohl však nastoupit na vysokou školu, jelikož byl nuceně nasazen jako dělník. Pracovat začal ve slévárně v Plotišti nad Labem. Následně se začal věnovat vytouženému stud na Státní konzervatoř. Ani tady k němu osud nebyl příliš vstřícný. To pro, že studium mohl dokončit až v roce 1947. Důvodem bylo nucené uzavírání škol.
Po konzervatoři se začal věnovat také studiu herectví, a to na DAMU. Zde své studium úspěšně zakončil v roce 1951. Nešlo o jediné obory, jelikož v rámci svého pobytu v Praze za účelem studia byl zapsaný také na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Zde studoval celkem 6 semestrů. Studium však nedokončil. Zde byly jeho vybranými obory klasická filozofie a dále také estetika.
Nejenom jeho studijní život byl poměrně zajímavým. Opomíjet nelze ani zajímavost jeho profesního života. Pokud se na něho podíváme blíže, patří mezi zajímavá zaměstnání třeba možnost být šéfredaktorem měsíčníku Květen. A to od roku 1958 až do ukončení jeho vydávání. Poté přestoupil na další novinářskou pozici. A to do Literárních novin, kde měl na starost časopis Kultura.
Zajímavou částí jeho profesního života bylo třeba i herectví, stejně jako režírování divadelních her. K tomu docházelo nedaleko jeho rodné obce, konkrétně v divadle v Hradci Králové. Opomíjet nelze ani jeho působení ve Svazu českých spisovatelů, kde působil v letech 1964 – 1967. jeho funkcí byl tajemník.
Negativní zlom v jeho tvorbě přišel v roce 1970, kdy dostal zákaz publikovat. Tento zákaz trval po dobu celých 5 let. V roce 1975 však přijal kritiku, přišel s řadou vyjádření a jeho díla mohla opět začít vycházet. Zemřel ve svých 65 letech, a to dne 8 srpna roku 1989 v Praze.
Dílo
Svět náš vezdejší – Sbírka básní vydaná v roce 1957. Patří do kategorie takzvané poezie všedního dne. Jejím unikátem je především pacifistické ladění a varování před jadernou válkou.
Hvězda Ypsilon – Další ze známých básnických děl, které bylo vydáno v roce 1962. I tady mají básně jednu podobnou tématiku. A tou je koloběh života spojený se stárnutím a také i se smrtí.
Poste restante – Unikátem díla z roku 1963 je fakt, že se jedná o básně ve formě dopisů. Nejde však o dopisy reálné, ale fiktivní. Adresátem je židovská dívka, která má podobu svědomí.
Oranžová ryba – Sbírka milostné poezie vydaná v roce 1968. kromě tématu lásky se v ní objevují i témata hledání smyslu života v moderním světě.
Tovaryšstvo Ježíšovo – Historický román vydaný v roce 1969. Hlavní postavou je hraběnka Marie Maximiliána Slavatovna, která ovdověla a která vzhledem ke své skromnosti odevzdala majetek ve prospěch jezuitského řádu.
Kuře na rožni – Román, který nejprve vyšel v roce 1974 v samizdatu a poté v roce 1976 v Československu. I ten je spojený s historickým tématem, konkrétně potom s obdobím napoleonských válek. Hlavním hrdinou románu je Matěj Kuře.
Svatý na mostě – Vydán byl v roce 1978. Kromě historického zaměření na Jana Nepomuckého a jeho osud je tento historický román typický tím, že poměrně výrazně zbrojí proti církvi a vyjadřuje tak postoje samotného autora.
Osmnáct Jeruzalémů – Netypická novela se poměrně unikátním tématem. K jejímu vydání došlo v roce 1986. Příběh je spojený s křížovou výpravou, která však není vedena klasickými vojsky. Do Svaté země se vydávají zfanatizované děti.
