Johann Wolfgang von Goethe – životopis

 

 Jméno: Johann Wolfgang von Goethe

 Přidal(a): Pavla

 

Johann Wolfgang von Goethe (1749 – 1832)

Největší německý básník, dramatik a prozaik byl též uznávaným vědcem. Působil i v politice. Zanechal po sobě velkolepé dílo a je právem považován za jednoho z největších literárních géniů lidstva.

 

Johann Wolfgang von Goethe se narodil 28. srpna 1749 ve Frankfurtu nad Mohanem. Vyrostl v měšťanském prostředí a dostalo se mu klasického vzdělání. V šestnácti letech odjel do Lipska studovat práva. Více než práva ho ovšem zaujala literatura a umění. V Lipsku Goethe sepsal svoje první verše, ještě v rokokovém stylu. V roce 1768 se vrátil z důvodu nemoci zpět do Frankfurtu. Na doporučení Susanne von Klettenberg, přítelkyně své matky, se v době rekonvalescence uchýlil k četbě mystických a teosofických spisů.

V roce 1770 Goethe odcestoval do Štrasburku, aby tam pokračoval ve studiích. Seznámil se s Johannem Gottfriedem von Herderem, jenž podnítil Goetheho oproštění se od konvenční a odosobněné poezie i jeho zájem o lidovou slovesnost. Mladý Goethe v této době sepsal v důsledku milostného vzplanutí k mladé francouzské dívce řadu básní, které byly v německé literatuře svou formou přelomové. O rok později se vrátil do rodného města, kde začal pracovat jako právník. Zároveň se dál věnoval literární činnosti. Po vzoru Shakespeara a v duchu hnutí Sturm und Drang napsal drama „Goetz z  Berlichingenu“.

Goethe se hluboce zamiloval do Charlotte Buff, která již byla zasnoubena s jeho přítelem. Odpoutat se od nenaplněné lásky mu svým způsobem pomohla práce na novém díle, které ho světově proslavilo – v roce 1774 vyšel jeho román „Utrpení mladého Werthera“, který vypráví o nenaplněné lásce k Lotte, poskytuje podrobný vhled do prožívání hlavního hrdiny a analýzu měšťácké společnosti. V tomto období vytvořil také první verzi Fausta s názvem „Urfaust“, v níž stěžejní byly hlavní myšlenky hnutí Sturm und Drang.

Rok po vydání románu o Wertherovi se Goethe odstěhoval do Výmaru, kam ho pozval sasko-výmarský vévoda Karel August. Goethe zde působil na vysokém úřednickém postu. Seznámil se tu s o sedm let starší Charlotte von Stein. Vdaná matka sedmi dětí měla na Goetheho následujících několik let velký vliv. Díky vztahu k ní nalezl Goethe tolik potřebnou rovnováhu a vytvořil další velké dílo, drama „Ifigenie na Tauridě“. Poté odjel do Itálie, kde strávil dva roky. Italská příroda a umění byly inspirací pro jeho následující tvorbu.

Po návratu do Výmaru už se vztah s Charlotte nepodařilo obnovit. Goethe si k sobě nastěhoval Christiane Vulpius, se kterou se o několik let později i oženil a měl s ní několik dětí, z nichž se dospělého věku dožil jen nejstarší syn August. V tomto období se Goethe zaměřil na studia přírodních věd a vytvořil pojednání o barvách a esej o rostlinách.

V roce 1794 se Goethe seznámil s Friedrichem von Schillerem. Schiller Goetheho povzbuzoval k další práci na románu o Wilhelmu Meisterovi, který líčí začlenění mladého člověka do měšťanské společnosti. Později napsal Goethe ještě jeho volné pokračování. Když Schiller zemřel, cítil se Goethe v mnoha směrech izolován. Pokračoval ale v literární práci a vydal ještě řadu významných děl včetně své autobiografie. Pod vlivem lásky k sedmnáctileté dívce vyšla jeho poslední lyrická sbírka „Elegie z Mariánských lázní“. Až do své smrti pracoval Goethe na svém největším mistrovském díle o Faustovi. Goethe zemřel 22. března 1832 na infarkt.

 

Výběrově z díla:

 „Goetz z Berlichingenu“ (1773) – Tragédie, jejímž ústředním hrdinou je zidealizovaná historická postava, rytíř bojující za svobodu, spravedlnost a zachování cti.

„Utrpení mladého Werthera“ (1774) – Milostný román v dopisech a ve formě deníku, psaný v ich-formě. Hlavním hrdinou je mladý umělec Werther, který přijíždí na venkov. Intenzivně prožívá zdejší život a cítí silné souznění s přírodou, která mu dovoluje dát naplno průchod citům a fantazii. To je  v kontrastu s omezeními, jež s sebou nese přízemní měšťanství. Werther se vášnivě zamiluje do Lotte, která se provdá za úředníka Alberta, a Wertherovu lásku odmítá. Werther se uchyluje k sebevraždě. Inspirací pro napsání byla Goetheho vlastní nenaplněná láska a tragický osud kolegy z právnické branže, jenž se zastřelil.

„Ifigenie na Tauridě“ (1787) – Veršované drama, napsané nejprve v próze. Goethe se inspiroval řeckou mytologií a klasickými ideály.

 „Faust“ (1808, 1832) – Dvoudílná filosofická báseň v dramatické podobě je vrcholným počinem německé klasické literatury. Inspirací byla Goethemu lidová pověst z 16. století o učenci, který zaprodal duši ďáblu. Faust se nechce smířit s tím, že zestárl a za svůj život ničeho nedosáhl. Touží po vědění, prestiži, chce zakusit radostí života. Prodává proto svou duši Mefistofelovi. Ten mu zajišťuje mládí i lásku mladé Markéty, která ale dopadne tragicky. Faust vynalézá papírové peníze, čímž zachraňuje mladého císaře před zkázou. Získává přízeň krásné Heleny a později se mu dostane do vlastnictví půda na pobřeží moře, kterou se snaží zušlechtit. Faust však nikdy nedosáhne duševního klidu a Pánbůh vítězí s ďáblem v boji o Faustovu duši, neboť nad člověkem hledajícím nejvyšší poznání a prahnoucím po smyslu existence nemá ďábel moc.






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————