Jméno: Julius Fučík
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): Michal Jakuba
Julius Fučík (1903-1943)
Julius Fučík byl český komunistický novinář, literární a divadelní kritik a překladatel. Proslavil se v době komunistické vlády v Československu, kdy z něj komunistická propaganda udělala legendu.
Život
Narodil se 23. února 1903 v Praze. Jeho otec pracoval jako soustružník v Ringhofferově továrně, matka byla švadlena. V Praze prožil prvních deset let života, poté se přestěhovali do Plzně, kde jeho otec dostal životní nabídku – angažmá v divadle. V plzeňském divadle již jako malý hoch sehrál desítky úspěšných dětských rolí. Ovšem z dětských rolí rychle vyrostl a postupem času přestal hrát úplně.
Dochodil zde pátou třídu a pak nastoupil na místní reálku. Po maturitě začal studovat v Praze filozofickou fakultu Karlovy univerzity a roku 1921 vstoupil do KSČ. Mimo jiné se také v Praze seznámil s Marií Vaníčkovou, později jeho družkou. V období let 1928–1938 působil jako šéfredaktor Tvorby a od roku 1929 pracoval v Rudém právu.
31. ledna 1930 musel nastoupit na svůj první desetidenní trest do policejního vězení za výkřiky na Václavském náměstí: „Ať žije Rudá armáda! Ať žije rudý Berlín!“
Roku 1938 si po mnohaleté známosti vzal za ženu Augustu Kodeřicovou. Ještě tento rok byla Komunistická strana Československa rozpuštěna a její tisk zakázán.
Od počátku nacistické okupace se bál zatčení, proto v březnu 1939 odjel Fučík z Prahy do Chotiměře, kde žil v domku svých rodičů. Do Prahy se vrátil následujícího roku na podzim. Do odboje se ze začátku nezapojil. Později, až když Německo napadlo Sovětský svaz, začal ilegálně vydávat Rudé právo.
Večer 24. dubna 1942 šel Julius Fučík, vydávající se za postaršího kulhajícího pána profesora Jaroslava Horáka, na sjednanou schůzku s Jaroslavem Klecanem do bytu Jelínkových, kde ho uvítali i manželé Friedovi. Fučík nebyl z tolika lidí nadšen, bylo to nebezpečné. Gestapo shodou náhod vtrhlo do bytu Jelínkových právě tohoto večera a všichni byli zatčeni. Aby zachránil svou kůži, obětoval kamarády. Propadl zbabělosti a ze zbabělosti zradil. Jeho případ byl předán soudu, který rozhodl o trestu smrti.
Fučík byl popraven 8. září 1943 v Berlíně.
Po roce 1948 se díky KSČ stal „legendou“. Jednalo se o komunistu, který byl ochotný za komunismus zemřít a nikdy se svého názoru nezřeknout. Jeho protinacistická aktivita byla další výhodou. A hlavně, byl mrtvý, takže nemohl udělat nic nežádoucího.
Dílo
Reportáž, psaná na oprátce (1945)
Je autobiografická próza, která vznikla díky vynášení motáků psaných tajně Juliem Fučíkem ve vězení na Pankráci v roce 1943. Motáků bylo celkem 167. Po osvobození se postupně tyto motáky dostaly do rukou Gusty Fučíkové, která se pak stala redaktorkou téměř všech vydání. Ovšem kniha byla dost cenzurovaná a upravená, aby vyhovovala komunistickým představám. Dokonce vznikla i stejnojmenná filmová adaptace (1961), která byla neméně populární.
V zemi, kde zítra již znamená včera (1932)
Jde o jednu z reportáží, která pojednává o cestě J. Fučíka po Sovětském svazu. Ukazuje SSSR v tom nejlepším světle a místy je dost přibarvená. Ukazuje 1. pětiletky, úspěchy industrializace, vylepšení všech odvětví národního hospodářství, mezinárodní vztahy a vývoj SSSR od r. 1917 a boj proti protestantům. V jeho reportáži vypadá Sovětský svaz jako ráj na Zemi, pravda byla ovšem taková, že tam lidé stále žili v polozemnicích, denně umírali tisíce obyvatel kvůli hladu a dalších několik milionů lidí zde žilo na hranici chudoby.
Zajímavosti
- Jeho otec chtěl, aby se stal inženýrem. Jemu ovšem matematika moc nešla.
- Byl velice nadané dítě. V době, když nastoupil do školy, už uměl číst.
- Ve svých 12 letech vydal svůj vlastní malý časopis – Slovan.
