Karel Šiktanc – životopis

 

 Jméno: Karel Šiktanc

 Přidal(a): David Hampl

 

 

Karel Šiktanc

Karel Šiktanc je dosud žijící český autor – básník, textař, scénárista, překladatel a novinář. O jeho významnosti svědčí ocenění jako je Cena Jaroslava Seiferta, kterou získal hned dvakrát – v roce 1989 a 2011 – a Medaile Za zásluhy z roku 2010, kterou ho vyznamenal český prezident. Karel Šiktanc svá ocenění získal zejména za poezii – soustředil se hlavně na lyrické básně.

 

Život

Karel Šiktanc se narodil 10. července 1928 v Hřebeči u Kladna. Jeho otec byl vyučený truhlářem, ale pracoval jako zaměstnanec v kladenských ocelárnách.

Vystudoval Amerlingův učitelský ústav v Praze. Navazující studium Vysoké školy pedagogické nedokončil, protože mu už tehdy učarovala žurnalistika. V roce 1950 začal pracovat v Mladé frontě jako redaktor. Jeho život hluboce poznamenalo vyhlazení sousední vesnice – vyhlazení Lidic. Snad proto byl zpočátku také ovlivněn komunistickou ideologií.

V letech 1950 až 1960 pracoval jako redaktor Československého rozhlasu. Mezitím ale působil i v časopisech, jako je Květen, součástí kterého byly i almanachy Almanach Květen a Hlubší než smrt. Díky časopisu Květen se mohl podílet na vzniku literární skupiny, která se zabývala poezií všedního dne.

Od roku 1961 až do roku 1971 se stal vedoucím redaktorem, později i šéfredaktorem Mladé fronty. Potom ale přišlo období normalizace, a Karel Šiktanc musel práci šéfredaktora v roce 1970 opustit. Od té doby pracoval v mnohých zaměstnáních, kde nemohl ovlivňovat veřejnost – a byla to zejména podřadnější zaměstnání. Přesto se i nadále snažil publikovat, a to v samizdatu a v cizině. Z oficiálních literárních slovníků ale jeho jméno zmizelo.

Díla, která vznikala v letech 70. a 80. vycházela tajně, oficiálně až po pádu komunistického režimu, protože v těchto letech mu byla zakázána publikační činnost.

Od listopadu 1989 až do roku 1992 obsadil funkci předsedy Obce spisovatelů. V letech 1993-1995 řídil edici České básně (nakladatelství Český spisovatel).

 

Dílo

Karel Šiktanc je ve svém díle ovlivněn vyhlazením Lidic – sám autor měl v této sousední vesnici spoustu přátel. Základem díla byla zejména poezie, avšak Karel Šiktanc vydal také několik knih pro děti (Pohádky chudé na řádky, Královské pohádky, Spadl buben do kedluben aj.).

Heinovské noci – Tato básnická sbírka vyšla roku 1960 a byla inspirována vypálením Lidic. Lidice byla sousední vesnice, kterou znal autor jako dítě a měl zde řadu přátel. Básně jsou lyricko-epické.

Artéská studna – Tato básnická sbírka, vzniklá roku 1964 obsahuje devět rozsáhlejších básní. Inspirací je právě studna, nad jejímž hloubením autor uvažuje jako o skutečnosti od zrození až po smrt.

Adam a Eva – Básnická sbírka z roku 1968. Básně jsou inspirovány biblickými příběhy o stvoření světa a prvních lidech. Zachyceny jsou první lidské city – včetně milostného citu mezi mužem a ženou.

Srdce svého nejez – Tato básnická sbírka byla vydána roku 1981 v samizdatu, oficiálně pak roku 1994. Za tuto sbírku získal Karel Šiktanc roku 1989 cenu Jaroslava Seiferta a o rok později pak i cenu Českého literárního fondu.

Šarlat – Za tuto sbírku, vydanou v roce 1999 získal Šiktanc Státní cenu za literaturu. Jedná se o sbírku básní z let 1995-1998.

Tři nadání – Na této knize se spolu se Šiktancem podílel jako překladatel z čínštiny i Oldřich Král. Šiktanc pak dílo přebásnil. Čtenáři Lidových novin ji v roce 1999 zvolili za knihu roku.

Zimoviště – Tato sbírka si vysloužila cenu Magnesia Litera za nejlepší básnickou knihu roku 2004. Básnická sbírka Zimoviště vyšla roku 2003 a zahrnuje básně s období 1998-2002.

Veškeré básnické dílo Karla Šiktance se snažilo zkompletovat nakladatelství Karolinum. V období od roku 2001 do roku 2004 tak vznikaly básnické sbírky s názvem Dílo 1, Dílo 2 až Dílo 7, které zahrnovaly to nejdůležitější z básníkovy tvorby.





Další podobné materiály na webu: