Karel Václav Rais – životopis

 

 Jméno: Karel Václav Rais

 Přidal(a): David Hampl

 

 

Karel Václav Rais byl český spisovatel, který patří k představitelům kritického realismu. Ve svých dílech se soustředí na region Podkrkonoší a Hlinecko. Působil také jako autor knih pro děti a mládež. Svým dílem navazoval na Němcovou, Nerudu, Hálka a Světlou – zaměřoval se zejména na venkovskou prózu.

 

Život

Karel Václav Rais se narodil 4. ledna 1859 v Bělohradu (obec u Nové Paky). Zemřel 8. července 1926 v Praze (čtvrť Královské Vinohrady). Jeho matka byla švadlena, otec tkadlec a zemědělec. Rais měl se svými rodiči velmi dobrý vztah, ačkoli byli chudí. Právě tento harmonický vztah se projevuje také ve tvorbě tohoto autora.

Karel Václav Rais navzdory svým chudým poměrům ho rodiče pro dobré výsledky ve škole poslali studovat do Jičína. Zde vystudoval pedagogiku a na Hlinecku poté působil jako učitel v malé obci Trhová Kamenice. Tato obec byla vzdálená od jeho milovaného domova. Bydlel ve studeném pokoji, který byl možnou příčinou jeho akutního kloubního revmatismu. Kromě školy byl Karel Václav Rais opuštěný, veřejného života se až na besedu Neruda, která měla vzdělávací program, neúčastnil. Právě zde začíná Rais psát svá první díla.

Po smrti své lásky Karly Burešové se přestěhoval do Hlinska, kde taktéž působil jako učitel. V roce 1883 se oženil s Marií Hroznou. Nadále však toužil po kulturním a společenském životě a chtěl se prosadit také coby spisovatel. Proto se v roce 1887 přestěhoval do Podolí u Prahy, kde pracoval jako učitel.

Na Žižkově se roku 1899 stal ředitelem měšťanské dívčí školy na Královských Vinohradech. Současně se snažil psát svá literární díla. Roku 1915 odchází ze své dráhy učitelské praxe, do důchodu odešel ale až roku 1920. O šest let později zemřel.

 

Dílo

Začátek své tvorby věnoval Karel Václav Rais mládeži – psal výchovné knihy pro děti a mládež. Od devadesátých let se ale už začíná věnovat tomu, čím se proslavil – venkovské próze.

Výminkáři

Jedná se o povídkovou knihu z roku 1891. tato kniha obsahuje celkem pět povídek z vesnického prostředí. Před tím, než vyšly jako kniha, vycházely tyto povídky v časopisech Květy, Světozor a Osvěta. Hlavními hrdiny jsou zkušení starší lidé – ti, kteří již žijí na výminku. Klasicky se jedná o vztahy v rodině. Autor upozorňuje na generační problémy, ale také na nebezpečí plynoucí z materialismu. Hlavním tématem je rozklad rodinných vztahů. Kniha byla velice kladně přijata jak veřejností, tak i kritikou.

Horské kořeny

Tato povídková kniha vyšla roku 1892 a obsahuje tři povídky: Pro číslo, Výprava z hor, Ta srdce. Lidé žijící v horách touží po bohatství a jejich sobectví je v povídkách popsáno.

Potměchuť: povídky a kresby z Podhoří

Potměchuť je soubor povídek, který vyšel roku 1892. Hlavními hrdiny jsou lidé, kteří se nechají ovládnout svými touhami.

Rodiče a děti

Kniha z roku 1893 obsahuje povídky, které pojednávají o vztahu dětí ke svým rodičům. Tentokrát zde nejvyšší morálku představují mladí a chudí lidé. Například v povídce Pes se vrací syn z Prahy. Jeho rodina se bojí, že to pro ně bude znamenat výdaje, a tak ho přivítají chladně. Jediný, kdo ho přivítá opravdu vřele je pes. A také pes je to jediné, co syn od své rodiny chce.

Lopota

Tentokrát se jedná o samostatnou povídku, která byla vydána roku 1895. Venkov je zde popisován jako jediné místo jistoty, kdežto městské prostředí je to špatné.

Za světem

Tato povídková kniha byla vydána roku 1896. Základní myšlenkou těchto povídek je to, že člověk může být spokojený jedině tehdy, když bude žít osamoceně.

Půlpáni

V této knize Karel Václav Rais popisuje lidi, kteří dříve byli vesničany a přestěhovali se do města. Zde se z nich stali „půlpáni“, lidé, kteří nepracují a považují se za vysoce postavené pány.





Další podobné materiály na webu: