Kateřina Tučková – životopis

 

 Jméno: Kateřina Tučková

 Přidal(a): David Hampl

 

 

Kateřina Tučková je česká spisovatelka. Působí ale také jako historička umění a kurátorka. V letech 2015-2018 byla také ředitelkou festivalu Meeting Brno. Za svou literární tvorbu získala řadu ocenění, například Magnesia Litera 2010 a 2013, Cenu Josefa Škvoreckého z roku 2010 a 2012, a také ocenění Česká kniha 2013.

 

Život

Kateřina Tučková se narodila 31. října 1980 v Brně. Do svých šesti let žila v Moutnici, poté v Kuřimi. Poté začala bydlet v brněnské čtvrti Cejl, která se nazývá brněnským Bronxem (žije zde velké množství romských občanů). Historie této části města jí byla později inspirací k napsání prvního díla – Vyhnání Gerty Schnirch.

Kateřina Tučková má čtyři sestry. Otec ještě za jejich dětství spáchal sebevraždě. Po maturitě na Gymnáziu v Brně začala studovat na Masarykově univerzitě – Filozofickou fakultu (dějiny umění a český jazyk a literaturu). Doktorát si pak dodělala na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Její disertační práce byla na téma Skupina Radar (na konci 50. let založili členové Skupiny 42 skupinu Radar).

Jako kurátorka působila Kateřina Tučková v brněnské galerii ARSkontakt, kterou také v letech 2004-2006 vedla, a v letech 2010-2018 ve Výstavní síni Chrudim.

Knižní předloha Vyhnání Gerty Schnirch byla přepracována také jako divadelní adaptace. Od října 2014 byla uváděna v brněnském divadle s názvem HaDivadlo. Jedná se o velice oblíbenou divadelní hru, jejíž každé představení bylo vždy vyprodané. Za toto zpracování získal režisér Marián Amsler Cenu Divadelních novin 2015 v kategorii Činoherní divadlo.

Také další román autorky, Žítkovské bohyně se dočkal divadelního zpracování. Od března 2014 se hraje v Městském divadle Zlín – a je taktéž velice úspěšné.

Kateřina Tučková byla iniciátorkou multižánrového festivalu Meeting Brno. Od roku 2015 do roku 2018 vystupovala jako programová ředitelka tohoto festivalu. Každý rok zde lidé mohou sdílet své nejrůznější názory ohledně kultur a náboženství.

 

Dílo

Vyhnání Gerty Schnirch

Kniha byla vydána v roce 2009. Inspirací tohoto románu byla brněnská čtvrť Cejl, ze které bylo v květnu roku 1945 vyhnáno početné množství německých rodin v rámci tzv. brněnského pochodu smrti. Autorka sama se zúčastnila pochodu za tyto vyhnance, což ji ještě více inspirovalo. V tomto románu je zpracován životní příběh Gerty, která ač má německé jméno, její cítění (i matčina národnost) bylo vždy české. Přestože se snažila nečerpat z mnohých výhod, který za války Němci v České republice měli (a prožila si řadu špatností již za války), musela se po válce zúčastnit pochodu smrti. Tento pochod je nechvalnou součástí české historie, kterou bychom nejraději zapomněli. Autorka jej popisuje ve všech jeho hrůzách – o vraždění těch, co již nemohli jít dál, znásilnění, fyzické náročnosti, hladu a žízni a dalším trýzním. Kniha popisuje také to, jak Gerta žila i po uklidnění situace – ani po odchodu z Brna neměli Němci v České republice dobrý život. Gerta už celý život trpěla tím, co prožila.

 

Žítkovské bohyně

Tato kniha byla vydána roku 2012 a také ona se dotýká ztracené části naší historie. Vypovídá o ženské duši a magii. Kniha získala Cenu Josefa Škvoreckého, Český bestseller, Magnesia Litera, Kosmas cena čtenářů a také Cenu čtenářů České knihy. Kniha je velice úspěšná, a to nejen v České republice. V současné době probíhají její překlady do celkem čtrnácti jazyků. O její úspěšnosti svědčí také to, že byla zpracována jako divadelní hra a připravuje se i filmová verze. Děj se odehrává v kopcích Bílých Karpat. Zde žijící ženy si mohli ponechat intuici, kterou jsme mi ostatní ztratily. Své vědomosti si tamější ženy předávaly z generace na generaci. Tyto ženy byly nazývány bohyně, protože dokázaly prosit Boha o pomoc.

 

Fabrika

Hlavní postavou tohoto románu je Johann Heinrich Offermann, jeden z textilních baronů. V knize je popsána historie moravského Manchesteru a také rodinná historie Offermannů. Tato kniha byla vydána k výstavě pořádané v letech 2014 a 2015 v Moravské galerii v Brně. Téma této výstavy je právě moravský Manchester.





Další podobné materiály na webu: