Kniha: Kdo chytá v žitě
Autor: Jerome David Salinger
Přidal(a): Dasaa
Jerome David Salinger
- (1919-2010)
- byl americký spisovatel (povídkář, romanopisec). Vyrůstal na Manhattanu a již na střední škole na Manhattanu začal psát krátké povídky.
- Jeho otec Solomon byl Žid polského původu, který prodával košer sýry. Jeho matka Marie Jillich byla napůl Skotka a napůl Irka. Měl sestru Doris.
- Účinkoval v několika divadelních hrách. Poté nastoupil na vojenskou akademii Valley Forge v Pensylvánii. V roce 1936 začal studovat na New York University, ale na jaře studium ukončil. Později pracoval ve Vídni, navštěvoval kurzy tvůrčího psaní. Poté pracoval na vyhlídkové lodi v Karibiku jako bavič.
- V průběhu tažení z Normandie do Německa se setkal s Ernestem Hemingwayem (ten ho ovlivnil).
- Před druhou světovou válkou několik povídek také vydal. Úspěch románu Kdo chytá v žitě vedl k veřejnému zájmu o jeho osobu. Salinger se stal samotářským a již nepublikoval tak často.
Literárně-historický kontext
- Román Kdo chytá v žitě vyšel 16.července roku 1951 v Londýně. – světová proza 2.poloviny 20.století.
- Po svém vydání stal bestsellerem.
Rozbor díla: Kdo chytá v žitě
- Den jako stvořený pro banánové rybičky – uznávaná povídka, vydaná v magazínu New York Times
- Devět příběhů – sbírka krátkých povídek
- Franny a Zooey – román a krátký příběh
- Vzhůru, tesaři, do výše střechu zvedněte! /Seymour: Úvod – sbírka dvou románů
- Hapworth – jedná se o román a zároven poslední vydané dílo, vyšlo v New York Times
- + 35 povídek, z nichž většina vyšla pouze v časopisech (např. The New Yorker).
CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA
- Tento (psychologický) román je stále velmi úspěšný a prodá se ho okolo 250 000 výtisků ročně, ihned se stal velmi úspěšným.
- Popisuje dospívání nespokojené hlavní postavy teenagera Holdena Caulfielda, měl velký vliv především na dospívající čtenáře.
- Děj románu je jednoduchý, pojednává o sedmnáctiletém Holdenovi a jeho zkušenostech z New York City, jeho vyloučení a odchodu z elitní školy. Kniha je však význačná svým ironickým hlasem vypravěče v první osobě, Holdena.
- Salinger v rozhovoru pro školní noviny přiznal, že je román „tak trochu“ autobiografický.
POSTAVY
- Holden Caufield – vypravěč, šestnáctiletý vysoký mladík, prochází životní krizí, je věčně nespokojen, nemá rád přetvářku, snoby, školu. Je velmi citlivý, když to není na první pohled znát. Má velmi rád svou desetiletou sestru Phoebe, byl v šermířském družstvu, celkem rád čte.
- Phoebe – sestra Holdena, 10 let, velmi inteligentní dívka, ale někdy trucovitá. Holdena má velmi ráda, ráda tancuje.
- Stradlater – Holdenův spolubydlící na škole v Pencey. „hezounek“, povrchní.
- Ackley – další spolužák, celkem prase, nemyje si zuby, zato si pořád čistí nehty. Šíleně vlezlý člověk.
- Hanka – dívka, kterou Holden už nějaký čas zná a má ji velmi rád, často na ni myslí, ráda hraje dámu, ráda sportuje. Seznámili se tak, že její pes chodil čůrat na jejich trávník.
- Sally Hayesová – Velmi hezká dívka, Holden jí zná dlouho, ovšem nechce ji tak jako Hanku
- Profesor Antolini – mladý profesor na vysoké škole, dalo by se říct intelektuál. Snaží se Holdena uvést na správnou cestu, aby si konečně uvědomil, co chce v životě dělat atd. Dost možná je homosexuál (když u nich Holden chce přespat, hladí ho při spánku po hlavě).
DALŠÍ POSTAVY
- spolužáci
- profesor Spencer (dějepis), paní Spencerová (jeho žena),
- paní Antoliniová(žena profesora),
- jeptišky (ty co jim dal příspěvek),
- taxikáři (vždy divní),
- Holdenovi rodiče
- Liftboy, prostitutka,
- Bratr D.B. (píše knihy,ted je v Hollywoodu), bratr Allie (zrzek, baseballová rukavice)
DĚJ A KOMPOZICE
- Děj se odehrává před Vánoci. Začátek knihy jsme ve škole v Pencey, později v New Yorku ve 50.léta 20.století -blíže neurčeno
- Kontext :Tento román bývá dáván do souvislosti s Dobrodružstvím Hucleberryho Finna od Marka Twaina, Styron, Nabokov.
OBSAH
Hlavní hrdina Holden Caufiled je před Vánoci opět vyloučen z další školy, tentokrát z Pencey (předtím z Whootonu). On sám si z toho ovšem „velkou hlavu“ nedělá, jelikož nepropadl ze všech předmětů – tím myslí, že z anglického jazyka dostal známku dostatečný. Navíc má konflikt se spolubydlícím Stradlaterem kvůli holkám. A tak odchází.
Holden při svém unáhleném, brzkém odjezdu prožívá nejrůznější příhody: hned ve vlaku se potká s matkou svého spolužáka, teď už bývalého spolužáka, které namluví, že má mozkový nádor a již brzy ho čeká operace.
Poté má incident v hotelu Edmont, ve kterém se ubytoval. Nečekaně s liftboyem, který si hraje na pasáka. Domluví mu dívku za 5 dolarů, ale celá akce se zvrtne v momentě, kdy dívka odchází z Holdenova pokoje a požaduje po něm 10 dolarů a tak liftboy zasáhne – ručně.
Během svého útěku také potkává Lillian Simonsovou-bývalou jeho bratra. Také si domluví rande se Sallynou Hayesovou, ale otevřeně řekně, že, cituji: „Ty bys dovedla člověka nasrat, bez legrace.“
Jediným světlým bodem v jeho životě, je jeho sestra Phoebulka, se kterou se tajně spojí (rodiče totiž ještě neví, že byl z Pencey vyhozen.
Holden ale neví, kde by prozatím mohl přespávat. Zkusí to teda u učitele Antolliniho. Ale během noci u něj se stane něco divného. Antollini ho v noci pozoroval a hladil. Holden se vylekal a okamžitě odjel. Taky měl už všeho dost a rozhodl se, že uteče nadobro. Ale chtěl ještě naposled vidět Phoebe, a tak se s ní schází. Vše končí tak, že ho Phoebe donutí zůstat.
JAZYK A STYL
- Román byl v několika zemích a v některých amerických školách zakázán, kvůli tématu a „nadměrnému užívání sprostých slov“.
- Psáno v ICH formě (hlavní hrdina=vypravěč)
- nespisovný jazyk („deprimovanej“, bez psiny)
- obecná mluva
- málo dialogů, spíše uvažuje nad životem
- vzpomíná=retrospektiva
- Název Kdo chytá v žitě se zrodil podle citace z písničky „když někoho potká někdo, jak jde žitem kdes“ a následné Holdonovy úvahy o smyslu jeho života, o tom, co by chtěl dělat – chytat děti v žitě tak, aby nemohly spadnout ze skály. Což podle něj by bylo jediné, co by mu přinášelo radost.
VLIV DÍLA
- Dílo údajně motivovalo vraha Johna Lennona k jeho zabití.
- Po úspěchu románu Kdo chytá v žitě dostal Salinger několik nabídek ke zfilmování románu, mimo jiné od Samuela Goldwyna.
