Kniha: Komu zvoní hrana
Autor: Ernest Hemingway
Přidal(a): abunting
Bibliografické údaje:
Nakladatelství: Vyšehrad
Rok vydání: 1987 (originál vydán roku 1940)
Místo vydání: Praha
Vydání: sedmé, ve Vyšehradu první, v tomto překladu druhé
Počet stran: 398
Přeložil: Jiří Valja
Žánr: Román
Rozbor jazykové stránky, kompozice díla:
Děj se odehrává v průběhu občanské války ve Španělsku v horách poblíž Segovie. Jazyk je prostý, spisovný, v dialozích někdy hovorový, objevují se vulgarismy a španělské výrazy. Text je rozčleněn do třiačtyřiceti kapitol.
Román je napsán tzv. metodou ledovce – hlavní myšlenky jsou skryty pod zdánlivě povrchními dialogy postav. Tato metoda je pro Hemingwaye typická. Text přes svou jednoduchost (telegrafní styl) dokáže výborně zobrazit psychické děje, odehrávající se v nitru hrdinů. Text je psán v er-formě a vypravěč se nachází mimo děj. Děj je chronologický, místy přerušovaný vzpomínkami. Přestože se odehrává během pouhých tří dnů, (vzhledem k délce díla) má poměrně rychlý spád. Střídají se úvahové a dějové pasáže, přičemž v dějových se vyskytuje poměrně hodně přímé řeči.
Jedná se o nejznámější Hemingwayovo dílo. Kniha zobrazuje chování lidí v mezních situacích. Hrdinové jsou na sebe vzájemně odkázáni, i když si často nevěří. Neexistuje dobrý a špatný člověk ani dobrý a špatný čin. Všichni v sobě mají od každého něco. Smrt není brána tragicky, ale jako součást života. V knize je také motiv obětavosti – hrdinové bojují za svobodu i za cenu ztráty vlastního života. Motto románu poukazuje na hlubší významové pozadí „milostného válečného románku“, který byl příčinou velkého čtenářského úspěchu. (motto)
Hlavní postavy:
Robert Jordan
je americký učitel španělštiny. Jako dobrovolník nastoupí do španělské občanské války na stranu republiky. Členy skupiny je pro svůj původ nazýván Inglésem. Bojuje proti fašistům. Plní rozkazy, i když si není jistý jejich úspěchem. Zamiluje se do Marie. Je rozvážný, inteligentní, disciplinovaný a obětavý. Typický hemingwayovský hrdina.
Maria
je mladá dívka, dcera starosty jedné vesnice, který byl i se svou manželkou zastřelen fašisty. Ti pak Marii ostříhali a znásilnili. K partyzánské skupině se dostala při vyhození vlaku. V bezvědomí ji odnesli a starali se o ni, dokud se nezotavila. Po příchodu Jordana se do něj zamiluje a touží s ním prožít zbytek života
Pablo
je vůdcem partyzánské skupiny. Dříve býval velice schopný, ale v poslední době propadá strachu. Také se z něj stává alkoholik. Pořád je ale nejchytřejší ze všech. Ve chvilkové slabosti dokonce zradí své přátele a uteče i s rozbuškami, potřebnými ke splnění rozkazu – vyhození mostu. Zase se ale vzchopí a vrátí se zpět i s muži, které sehnal a kteří budou k akci potřeba.
Pilar
je Pablova družka. Je velmi dobrosrdečná a odvážná, uvažuje racionálně. Dokáže dát nevybíravě najevo svůj názor. Má mohutnou postavu a není příliš hezká. Je schopná velkých obětí pro své přátele a Jordan s Marií v ní mají velkou podporu. Umí také číst z ruky.
Anselmo
je přes svůj věk stále velmi schopný. Vydatně pomáhá Robertu Jordanovi s přípravami k vyhození mostu. Bez odmlouvání plní veškeré rozkazy, i když s některými tak úplně nesouhlasí. Je nejspolehlivějším členem skupiny. Zemře při vyhazování mostu.
El-Sordo
je vůdcem sousední partyzánské skupiny. Je to odvážný a schopný vůdce. Je ochoten být nápomocný při plnění Jordanova úkolu. Jeho lidé jsou však odhaleni při shánění koní. Bojují s fašistickým oddílem velmi statečně, i když fašisté jsou v přesile. Nakonec ale podlehnou bombardování nepřátelskými letadly.
Obsah:
Robert Jordan, americký učitel španělštiny, přijíždí jako republikánský dobrovolník do Španělska, aby zde vyhodil most v jednom horském průsmyku. Tato akce má zajistit hladký průběh útoku republikánské armády. Jordan se spojuje s místní partyzánskou skupinou pod vedením Pabla. Zde se seznamuje s Marií, do které se okamžitě zamiluje. Pilar mu vyčte z ruky smrt, ale neřekne mu o tom. On si to však stejně domyslí. Mezitím probíhají přípravy na vyhození mostu. Pablo, který je velmi inteligentní, ale v poslední době propadá strachu, se několikrát dostane s Jordanem do sporu. Ten uvažuje o tom, že Pabla zastřelí, ale nakonec si to (přes naléhání některých členů skupiny) rozmyslí (str. 51).
Pablo si totiž moc dobře uvědomuje, že po vyhození mostu budou muset všichni uprchnout a do toho se mu moc nechce. Nakonec přebírá velení ve skupině Pilar. Mezi Robertem a Marií se vyvine milostný vztah. Snaží se ho prožít naplno, protože v duchu oba vědí, že mají málo času. Otevřeně si to ale nepřiznají (str. 145). Jordan rozdává úkoly jednotlivým členům skupiny. Anselmo například zapisuje, kolik vozidel projelo přes most a jaká vozidla to byla.
Jordan, Pilar a Maria se vydají za Sodrem, aby zjistili, zda jim pomůže. Cestou Pilar vzpomíná na Pablovy velké činy na začátku války. Po jejich návratu se spustí sněhová vánice. Všichni až na Pabla jsou zklamaní, protože sníh jim znemožňuje splnění úkolu. Příštího rána sníh naštěstí začne tát. K jeskyni se ale dostane fašistický jezdec. Jordan ho zastřelí a zahájí přípravy k boji, protože je mu jasné, že nepřátelé budou vojáka postrádat. Ti se taky skutečně vydají na průzkum, ale narazí na stopy Sordových koní a zaútočí na jeho skupinu (str. 265).
Ti se statečně brání a zabijí několik fašistů, ale nakonec podlehnou leteckému bombardování.
Jordan pošle jednoho z mužů Andrése aby předal zprávu velení útoku. Myslí si totiž, že je předem odsouzen k zániku. Andrés se snaží co nejrychleji zprávu předat, ale nakonec to nestihne. Fašisté, kteří obléhali El-Sorda, si naštěstí Jordanova tábora nevšimnou. V noci Jordana vzbudí Pilar s tím, že Pablo ukradl rozbušky a utekl. Jordan zbytek noci probdí a vymýšlí náhradní řešení. Ráno se nečekaně objeví Pablo. Sice bez rozbušek, ale zato s posilou.
Útok na most je zahájen. Situace se komplikuje tím, že Jordan musí místo rozbušek použít granáty. Most je nakonec úspěšně zničen, ale Anselmo nepřežije, stejně jako další tři muži. Při útěku je zastřelen Jordanův kůň. Spadne tak nešťastně, že Jordanovi zlomí nohu. Ten poté, co se rozloučí s ostatními a přemluví Marii, aby s nimi odešla, zůstane na místě a očekává příchod nepřátel (str. 397).
Úryvek:
(str. 330)
„Tvůj předchůdce, ten slavný Jidáš Iškariotský, se oběsil,“ řekla Pilar.
„Takhle se mnou nemluv, ženo,“ řekl Pablo. „Copak nevidíš? Vždyť jsem se vrátil. Nemluv o Jidáši a nech takových řečí. Vrátil jsem se.“
„Co jsi přivedl za lidi?“ zeptala se Pilar. „Přivedl jsi něco, co stojí za to?“
„Son buenos,“ odpověděl Pablo. Troufl si a podíval se na Pilar, ale pak odvrátil oči.
„Buenos y bobos. Jsou dobří a hloupí. Ochotni umřít a vůbec. A tu gusto. Podle tvýho vkusu. Takoví se ti zamlouvají.“
Pablo pohlédl Pilar znovu do očí, ale tentokrát oči neodvrátil. Díval se jí podlitýma prasečíma očkama přímo do tváře.
„Ty,“ řekla a chraplavý hlas jí opět zjihl něhou. „Ty. Já myslím, že když v některým chlapovi jednou něco bylo, tak z toho vždycky něco zbyde.“
„Listo,“ řekl Pablo a podíval se na ni zpříma a otevřeně. „Jsem připraven na všecko, co den přinese.“
„Věřím, že jsi zase s námi,“ řekla Pilar. „Věřím tomu. Ale byls už hodně daleko od nás, hombre.“
„Dej mi ještě loknout z tý tvý láhve,“ řekl Pablo Robertu Jordanovi. „A pak vyrazíme.“
Hodnocení:
Román se četl velmi dobře. Má zajímavé téma a je poutavě napsaný. I když působí zdánlivě čtenářsky jednoduše, není tomu tak. Hlavní myšlenky jsou skryty za textem a je nutné číst pozorně a přemýšlet o textu, aby je člověk odhalil. Dalším plusem je závěr. Jordan, ač si je vědom toho, že s nejvyšší pravděpodobností zemře, se do poslední chvíle chová statečně a myslí především na záchranu svých přátel. Konec ovšem není definitivně uzavřen. Knihu určitě doporučuji k přečtení, ale jen těm, kteří budou ochotní se její četbě opravdu věnovat.
Zdroje:
Literatura pro 2. ročník gymnázia – skripta
Komu zvoní hrana – Ernest Hemingway; Vyšehrad, Praha, 1987, 1. vydání
Slovník světových literárních děl 1 – Vladimír Macura a kol., Odeon, 1988, Praha, 1. vydání (str. 345/346)
