Kniha: Komu zvoní hrana
Autor: Ernest Hemingway
Přidal(a): AnnaK
Rok vydání: 1940
Žánr – román psaný prózou, epika
Kniha – vydání z roku 1987 – druhé vydání – 400 stran
Místo, doba – Španělsko – občanská válka (červenec 1936 – duben 1939)
– Samotný příběh trvá 3 dny z roku 1937 – květen
Jazyk – spisovný i nespisovný (dialogy)
Kompozice – styl popisný, vyprávěcí, úvahový, charakterizační
– Er – forma i ich-forma
– Příběh je z pohledu hlavního hrdiny, někdy se mísí s jinými postavami – vyprávění děje
– Dialogy, myšlenky – časté užívání španělštiny
– Místy jsou popisovány 2 dějové linie najednou
– Přímá řeč
Slovní zásoba – slova neutrální, expresivní, vulgární výrazy
Hlavní téma – Úkol Roberta Jordana
Dílčí témata – kontrast lásky X války, lidská soudržnost, věrnost, oddanost, zapálenost pro věc, nenávist vůči válce, život ve válečných podmínkách = život za války
Postavy:
- Robert Jordan – hlavní postava, autor se s ní ztotožňuje – ich forma. Američan – profesor španělštiny, ve válce dynamitník. Je vyrovnaný (uvažuje o otcově sebevraždě, bojí se, aby nebyl jako on), ne příliš společenský, spolehlivý, objektivní, k situaci se staví čelem, nebojácný, rozhodný. Plní rozkazy, i když o svém úkolu několikrát zapochybuje, poté se pokárá a říká si, že to udělat musí, je to jeho povinnost. Trval na svých zvycích – spacák, absint, whiskey. Schopen lásky, při nebezpečí lásku nechce vnímat, nemá na ni čas. Bojuje na straně republikánů proti fašistům, do války přichází dobrovolně, chce Španělům pomoci. Pro úkol je ochoten obětovat život, jeho názor se mění poté, co pozná a zamiluje se do Marie.
- Marie – osudem tvrdě poznamenaná dívka (byla několikrát znásilněna), byla zachráněna při útoku Pablovy skupiny na vlak (Pilar je donutila ji s sebou vzít). Postupně se vzpamatovává. Nesmělá, smířená se smrtí Robertův vliv), ale přeje si přežít. Není příliš manuálně zručná, Pilar jí učí vařit atd., M. se velmi snaží, chce se všemu naučit. Působí jako bezbranná, nevinná. Věří v život s Robertem po válce. Ví, jak to pravděpodobně všechno skončí, přesto stále doufá. Ji sirotek – o rodiče přišla – byli zastřeleni, kvůli jejich politickým názorům – byli republikáni.
- Pablo – vůdce partyzánů, než po něm převezme vůdcovství Pilar – stále je opilý, má nejapné řeči a připomínky ke všemu. Skupina stojí z počátku proti němu a chtějí ho zabít, poté, co tohle zaslechne, najednou úplně obrátí a je pro vše, co vymyslí ostatní. Dřív statečný, nebojácný, nyní se bojí smrti, chce zůstat v ústraní, nedělat žádné další útoky. Nechápe Robertovu odhodlanost pro věc.
- Stařec Anselmo – dobrák, ztrácí na síle (věk), spolehlivý, poslouchá Robertovi rozkazy, věří mu. Dělá vše pro to, aby vše dopadlo co nejlépe. Chce být užitečný. Se svým osudem smířený, má pevnou vůli, je vytrvalý, nechce zabíjet jiné lidi.
- Cikán Rafael – povaleč, neplní správně rozkazy, flegmatik, zlehčuje situaci, nespolehlivý, ostatní ho pomlouvají, má ke všem přátelský vztah – nehádají se spolu.
- Pilar – starší dáma, více prostorově rozměrná, velitelka partyzánů. Stará se o Marii, chrání ji. Rázná, dobrotivá, pro vulgární výraz nejde daleko, často vypráví příběhy ze života. Je ženou Pabla, příliš v lásce ho však nemá – opilství – hlasuje pro jeho vraždu. Jedná spontánně, někdy v afektu, rozhodná. Věští z ruky a cítí pach smrti. Budí velký respekt u všech.
Děj:
Kniha začíná momentem, kdy Roberto čeká na Anselma až ho dovede do tábora partyzánů, kde vůdce je Pablo. Roberto má dva tlumoky plné dynamitu – jeho úkolem je na rozkaz generála Goltze odbouchnout most, přes který fašisté dopravují tanky. V této době ve skupině však přebírá vůdcovství Pablova žena – Pilar. Pablo je věčně opilý, chce se zbavit povinností a starostí, které ho tíží.
Po příchodu do skupiny se Robert postupně seznamuje se všemi členy skupiny. Je pozván, aby se s nimi najedl a popil vína. Při jídle si všimne dívky – Marie. Něco ho na ni upoutá a zamiluje se do ní.
Při jeho úkolu mu má skupina pomoci a on v průběhu velmi krátké doby musí zjistit, zda jsou pro daný úkol vhodní. Snaží se vybudovat si náklonnost a důvěru.
Velmi intenzivně prožívá svůj vztah s Marií a při tom řeší problémy týkající se jeho úkolu. Nemá dostatek lidí na hlídání strážnice, pozorování silnice a především nemá dostatek koní na odchod z hor. Proto se seznámí s další partyzánskou skupinou, vedou jistým El Sordem, který mu přislíbí pár lidí.
Postupně Robert zjišťuje, že o chystaném útoku fašisté vědí. Zjistí tak z pozorování silnice, kam vyšle Anselma. Fašisté přivážejí tanky, čím dál častěji létají nad jejich hlavami průzkumná letadla. A jednou ráno k jeskyni, kde žijí, přijede průzkumník jízdy. Robert ho zastřelí a ví, že jsou na tom špatně. Proto se snaží co nejrychleji poslat zprávu generálu Goltzovi o dění. Na to je však příliš pozdě.
Mezí tím fašisté zaútočí na El Sordovu skupinu a všechny zabijí. Skupina se nejprve brání, padne jako mnoho vojáků, tak mnoho partyzánů z této skupiny. Zbyde jich 5, brání se, jsou ukryti za mrtvým koněm. Náčelníkovi jízdy fašistů se El Sordo vysmívá. Zanedlouho poté však přiletí letadla s minomety a zbylých 5 zabijí. Vojáci jim pak uřežou hlavy a vezou je k velitelstvu jako důkaz.
Robert slyší střelbu směrem od El Sordova místo úkrytu, proto vydává rozkazy a jsou připraveni na útok jízdy. Den přežijí ve zdraví. Robert začíná pochybovat o svém úkolu, je nervózní. To však zažene a odhodlá se útok provést i za cenu smrti. Proto poslední noc, kterou stráví s Marií, sní o jejich budoucnosti v Madridu, o tom, jak si ji vezme za ženu a koupí jí šaty.
Ve dvě hodiny ráno však Roberta probudí Pilar a sdělí mu, že Pablo zmizel i s jeho rozbuškami. Robert je njprve rozčílený, ale pak se uklidní a vymyslí jiný způsob odpalu. Pilar pošle spát a sám si jde také lehnout.
Nemůže usnout. Před svítáním rychle všechno sbalí, rozdělí si instrukce a jdou na věc. Vše se daří jak má, most odpálí, to však nepřežije Anselmo. Další dva lidé zemřeli při útoku na pilu, která byla nedaleko. Robert přežije, rychle se přemístí ke koním a chtějí zmizet. Robertův kůň se však poleká a padá. S ním i Robert, který má zlomenou levou nohu. Donutí ostatní, aby odjeli pryč a jeho tam nechali. Čeká na smrt. Leží velmi dlouho v krutých bolestech. Pak vidí přicházet důstojníka se samopalem…
Ernest Hemingway:
- americký spisovatel
- narodil se ve státě Illinois
- pocházel z rodiny lékaře
- v roce 1918 odešel jako dobrovolník na italskou frontu, kde byt těžce zraněn
- po válce žil v Paříži, kde pracoval jako novinář
- podnikal dlouhé cesty do Afriky, lákalo ho dobrodružství a nebezpečí
- jeho největší zálibou bylo lovení zvěře a box
- během Občanské španělské války pracoval jako dopisovatel v Madridu
- po válce žil na Havaně (hl. město Kuby – La Havana) a na svých usedlostech ve státech
- v roce 1954 získal Nobelovu cenu za literaturu
- v 50. letech podlehl alkoholu, krize
- v roce 1961 končí život sebevraždou (zastřelil se)
- byl příslušníkem „ztracené generace“ (žil hodně ve válkách)
DÍLO:
- romány „Fiesta; Sbohem, armádo; Přes řeku do stínů stromů; Komu zvoní hrana; Mít a nemít“
- nebeletristické knihy „Smrt odpoledne; Zelené pahorky africké“
- angažované hry „Pátá kolona“
- novely „Stařec a moře“
- vzpomínky „Pohyblivý svátek“
