Král Oidipus – rozbor díla k maturitě (7)

rozbor-díla

 

  Kniha: Král Oidipus

  Autor: Sofoklés

  Přidal(a): leshy

 


Sofoklés, Král Oidipús, přeložil Ferdinand Stiebitz

 

Autor – Sofoklés byl starořeckým dramatikem, knězem a politikem pocházejícím z Kolónu u Athén, mimo jiné i autorem Krále Oidipa. Žil v letech 497/496 — 406/405 před naším letopočtem zemřel v Athénách, kde byl za svého života pokladníkem. Zapojil se také ve válce proti Samu. Knihu Král Oidipús napsal roku 427 před naším letopočtem.

 

a)  Literární druh – Drama (hrálo se na jevišti)

b) Literární žánr – Tragédie (seriózní děj s nemilým koncem, neúspěch hlavního hrdiny, avšak morální vítězství)

c) Téma a motivy díla – Tématem díla je snaha utéct před svým vlastním a předem určeným osudem, který se dozvěděl díky věštbám, motivem knihy je osud, který je předem určený a v tomto případě velmi nemilý.

 

Tematická vrstva

a) Stručný děj – Láios se z věštby dozví, že bude zavražděn svým synem a proto mu nechal propíchnout nohy a poté měl být na příkaz své matky zabít, aby se tato věštba nenaplnila, ale muž, který to měl učinit se slitoval a malý Oidipús se dostal ke korintskému králi a byl považován za vlastního. Oidipús se o věštbě dozví a prchne pryč od zdánlivého otce Polyba a svého vlastního zabije. Rozluští hádanku Sfinx a stane se králem Théb. Za ženu si vezme vlastní matku a zplodí s ní děti. Aby osvobodil město od moru, musí vyhostit vraha Láiova, toho se snaží vyhledat, myslí si, že na něj byl nasazený věštec, který mu tvrdil, že vrahem je on sám a po několika hádkách se od pastýře, dozvída, že jím opravdu je on sám. Po zjištění pravdy se Iokasté oběsí a Oidipús se nad jejím tělem oslepí. Žádá o odpuštění Kreonta, usmíří se s ním, rozloučí se s dcerami a opustí Théby, aby zachránil obyvatelstvo od morové pohromy. Lituje svého osudu…

 

b) Fabule a syžet

  • Fabule – Na město Théby udeří bída a bude zjištěno, že se městu povede zase dobře až tehdy, kdy město opustí vrah předchozího krále, Láiose. Oidipús jakožto dobrý král se ihned snaží vraha dohledat, avšak netuší, že jím je on sám. Po tomto zjištění si vypíchne oči, aby se na tu hrůzu nemusel koukat a následně opustí město. Na trůn usedne jeho strýc Kreón.
  • Syžet – Jedna dějová linie, která se nesnaží nic zakrývat a jde stále kupředu.

 

c) Časoprostor

  • Děj knihy se odehrává ve starověkém Řecku – v Thébách, celý děj se odehraje během jednoho jediného dne a na jednom jediném místě, před a v Oidipově paláci.

 

d) Charakteristika postav

  • Král Oidupús – Moudrý a uznávaný král města Théb, spjatý s věštbou, podle které se stane otcovrahem, za ženu si vezme svou matku a zplodí s ní potomky, tato věštba se naplní, na konci příběhu si sám vypíchne oči aby nemohl vidět tu hrůzu, kterou napáchal a na vlastní žádost je vyhnán z města. “Ten s opuchlýma nohama.”
  • Iokasté – Oidipova matka a později i manželka, na konci příběhu se oběsí.
  • Láios – Otec Oidipa, první manžel Iokasté, který hned poté, co zjistil z věštby, že bude zavražděn vlastním synem, mu ze strachu nechal probodnout kotníky a nařídil, aby byl pohozen v lesích na hoře Kithairónu.
  • Kreón – Bratr Iokasté, Oidipův strýc, který byl v průběhu příběhu Oidipem obviněn z usilování o trůn a jeho svržení, avšak na konci příběhu ho již slepý Oidipús žádá a odpuštění. Nastupce krále Oidipa a opatrovatel jeho dětí.
  • Polybos – Oidipův nevlastní otec, to se však Oidipús dozvídá až když mu posel oznamuje jeho smrt, král Korintský, umírá přirozenou smrtí.
  • Korintský pastýř – Dá malého Oidipa Korintskému králi, který nemůže mít děti a je mu milujícím rodičem. V samotném příběhu se o svém původu Oidupús dozvídá právě od něj.
  • Láiův otrok – Smiluje se nad malým Otrokem a místo vraždy ho předá Korintskému pastýři. Později je Oidipem viněn z jeho strašného osudu.
  • Náčelník sboru – Snaží se uklidnit všechny hádky mezi Oidipem a ostatními postavami, je rozumný muž.
  • Teiresias – Věštec, který zná pravdu o Oidipovi a odhalí ho jako otcovraha. Oidipús si ho sám přivolá, ale po tom, co slyší takto strašné věci, ho zase odežene.

 

Kompoziční vrstva

a) Ich forma – psáno v první osobě

b) Kniha nemá vypravěče, pouze postavy, které odvyprávějí celý děj v několika rozhovorech

 

Jazyková vrstva – Jazyk v této knize je velmi obtížný pro čtení, ale velmi vznešený. Text je plný filozofických monologů, které se obtížně chápou. Často jsou v této knize užity archaismy, inverze (velmi častá), metafory, poetismy,…

 

Vlastní názor

Mé pocity o tomto díle jsou smíšené. Kniha není napsána zrovna vlídně pro čtení, sám jsem velké části textu neporozuměl. Myslím, že kvůli obtížné čitelnosti z hlediska porozumění jsem nepochytil některé části děje a sám jsem si je musel domýšlet. Byl použit jazyk pro dnešní, hlavně mladou společnost mírně nesrozumitelný a věřím, že nejsem jediný, kdo textu chvílemi nerozuměl. Protože je kniha celá napsána v přímých řečech, nečetla se mi zrovna příjemně, chvílemi jsem byl mírně zmatený. Líbil se mi děj knihy, ten mě velmi zaujal, ale v tomto podání jsem si knihu nemohl užít. Knihu bych svým přátelům určitě nedoporučil.

 

Použitá literatura

  • In: Sofoklés, Tragédie. Antická knihovna sv. 29. Svoboda 1975, str. 157-233





Další podobné materiály na webu: