Křest svatého Vladimíra - rozbor díla (4)

Kniha: Křest svatého Vladimíra

Pavlína Válková

VI.G.

12.11. 2010

Úvod

V seminární práci rozebírám Křest sv. Vladimíra od českého spisovatele a novináře Karla Havlíčka Borovského. K. H. Borovský patří právem k nejvýraznějším satirikům české literatury.

Dílo, které bych vám ráda představila, se řadí mezi počiny, které nemohly být za doby Borovského vydány a tak šířily se pouze opisem. S největší pravděpodobností ho k napsání inspiroval pobyt v Rusku, kde pracoval jako vychovatel a kde ho velmi zklamal carský absolutismu.

Ve své práci se věnuji popisu děje a uvádím krátké úryvky. Zabývám se charakteristikou hlavních postav, jazykovými prostředky a informuji o životě a dalších dílech autora.

1 Přibliž život a dílo K. H. Borovského.

Život (31.10.1821 / 29.07.1856)

Karel Havlíček Borovský byl český básník, novinář, spisovatel a politik. Narodil se r. 1821

v obci Borová na Vysočině. Dnes se to jmenuje Havlíčkova Borová. Karel Havlíček se začal podepisovat podle místa narození – Karel Havlíček Borovský. Pocházel ze zámožné kupecké rodiny, která se přestěhovala do Německého (Havlíčkova) Brodu.

Vystudoval gymnázium a potom studoval v Praze filozofii. Havlíček chtěl být původně knězem, protože to bylo v té době takové celkem nezávislé povolání a často měli nejlepší příležitost působit výchovně a vlastenecky. Proto vstoupil do kněžského semináře. Jeho cíle se však rozplynuli už po dvouročním pobytu, když poznal její pokryteckou tvář a protinárodní snahy. Přestal věřit, že modlitba může způsobit ve světě změnu k lepšímu.

V roce 1841 je ze semináře vyloučen za své svobodomyslné názory a myšlenky. Po vyloučení se chce stát učitelem, aby uskutečňoval aspoň cíle českého národního obrození. Chtěl, jak si to jedou v roce 1842 zapsal „být pilným, a aby z něho někdy měli Češi radost.“ Brzy se mu ale naskytla příležitost jet do Ruska. Doporučil mu to Pavel Josef Šafařík, který byl ve styku s Ruskými vědci. Havlíček tuto nabídku bez váhání přijal a v letech 1842-1844 působí jako vychovatel v rodině univerzitního profesora. Cílem jeho cesty bylo hlavně poznat největší slovanskou zemi. Poměry v carském Rusku ho ale zaskočili. Začíná vidět carský absolutismus a samovládu cara, které slouží i ruská pravoslavná církev. Tyto zkušenosti ho vyprovokovali, a tak je využil ve své tvorbě a v dopisech přátelům píše, že začíná psát epigramy, ty „malinké nádobky, do kterých vztek svůj nalívá…“ (K)

V červenci r. 1844 se vrací do Čech a v dubnu r. 1845 do Prahy. Chtěl si najít solidní zaměstnání a věnovat se literární tvorbě.

V dubnu 1848 se stal redaktorem Národních novin a v červenci ho zvolili poslancem říšského sněmu. Bavilo ho být ale více novinářem, než poslancem a tak se vzdal poslanecké funkce a věnuje se pouze práci redaktora. Díky Havlíčkovi měly Národní noviny velký vliv na české veřejné mínění . Lidé „hltali“ jeho epigramy a výsměšné satirické popěvky, které měly větší úspěch než projevy politiků.

Většina českých liberárních politiků nepokračovala ve své činnosti, když Rakousko začalo znovu obnovovat absolutistickou vládu. Havlíček se ale v Národních novinách postavil na odpor a proto byl 13. dubna povolán před soud. Porota ho uznala nevinným. V lednu 1850 se přestaly jeho noviny vydávat, ale Havlíček se nevzdává a v květnu začal v Kutné Hoře vydávat politický týdeník Slovan. V listopadu se ocitl znovu před soudem, ale opět byl uznán nevinným.

16.prosince 1851 byl zatčen a odvezen do Brixenu. Ve vyhnanství žije tři roky a i tady se snaží studovat, překládat a tvořit, právě zde píše své největší skladby. Z Brixenu se vrací v květnu 1855. Těsně před jeho návratem mu zemřela žena.

Do Prahy jezdí pouze na návštěvy, protože trvalý pobyt mu nepovolili. Po návratu do Čech se k němu veřejně hlásilo pouze pár přátel (Němcová, Trojan), protože ostatní se báli Bachovýho absolutismu. V době mu lékaři diagnostikovali pokročilou tuberkulózu. Zemřel velmi brzy, v pětatřiceti letech, přesně 29. července 1856 v Praze.

„Jeho pohřeb na se stal protirakouskou manifestací pražského lidu a je dobře znám symbolický čin Boženy Němcové, která nikdy své přátelství k Havlíčkovi nezapřela.“(1)

Po roce 1860, kdy končí Bachův absolutismus, český národ vstupuje znovu do politického života a Havlíčkův odkaz se stává velmi aktuálním. Vycházejí životopisná jednání a hodnotí se jeho politické zásluhy.

Dílo

Karel Havlíček Borovský se nejvíce věnoval tvorbě publicistická, převážně poezie.

Už za pobytu v Rusku vznikla velká část rukopisného souboru Epigramy (1845). Jsou to krátké satiricky zaměřené básně, které Karel rozdělil do několika oddílů. Na hranici beletrie a publicistiky stojí črty, kde Havlíček zachytil dojmy z Rus. Črty vycházeli časopisecky pod titulem Obrazy z Rus (1843 – 1846).

Mezi jeho nejznámější díla patří: Tyrolské elegie (1852), veselá balada Král Lávra (1854), a epos Křest sv. Vladimíra.

Epištoly kutnohorské (1850) – V těchto článcích Karel Havlíček útočí na hierarchizovanou církev, která měla představovat pevnou oporu neoabsolutismu (po porážce revoluce z roku 1848–1849).

Obrazy z Rus (1843-46) – Cestopis, který je o tom, jak se v té době žilo v Rusku. Havlíček zde chválí hlavně vztah k náboženství, ale kritizuje ruský vztah k alkoholu.

Tyrolské elegie (1851) – Nářek, žalozpěv, je ironickou nadsázkou. Dílo je humorným popisem Havlíčkova zatčení a vyhnanství v Brixenu v Tyrolsku.

Král Lávra (1854) – Alegorická satirická skladba. Námětem je stará irská pověst o králi s oslíma ušima, ale předělaná do českého prostředí.

Křest svatého Vladimíra (1855) – (Viz seminární práce)

Epigramy (1845) –Většinou se jedná o kritiku, parodii, nebo satiru.

Duch Národních novin – výbor novinových článků.

2 Zařaď K. H. Borovského do kontextu české a světové literatury. Je podle tvého názoru Havlíček romantickým nebo realistickým autorem?. Dolož.

+ otázka číslo 3. Které životní zážitky se odráží v Havlíčkově díle?

K. H. Borovský patří k dovršitelům českého národního obrození a s nástupem kapitalismu se střetává s vládnoucí německou třídou.

V Rusku také nachází „nádobu“ pro své myšlenky – epigram a jeho vlastní zkušenosti z kněžského semináře dávají epigramům proticírkevní zaměření.

Borovského bych spíše řadila mezi realisty než romantiky, protože ve svém díle kritizuje církev, panovníka a společnost a ocitá se po r. 1848 ve světě, který připouští pouze materiální vzestup. Myslím si, že je jedno jestli mu budeme říkat „romantik“, „postromantik“ nebo „realista“, hlavní je to, abychom věděli, o koho se jedná a čím se proslavil.

Tato báseň kritizuje hlavně absolutismus, katolickou církev, světskou a církevní moc. Borovský ji napsal ještě s Tyrolskými elegiemi a Králem Lávrou ve vyhnanství v Brixenu, a v jeho díle se to odráží. Využívá dávnou ruskou historie, kde car Vladimír zavrhnul pohanského boha Peruna a přijal křesťanství.

Car Peruna odsoudí a nechá ho společně s jedním novinářem utopit. V novinářovi můžeme najít Havlíčka.

4 Pokus se o základní charakteristiku díla.

K. H. Borovský píše dílo formou poezie (dělení do slok a veršů). Je založeno na poměrně pravidelném rýmování. Verše jsou dynamické, jednoduché, krátké, a protože Havlíček používá trochej, jsou i přirozené a dobře se čtou.

Křest sv. Vladimíra je čistě epická báseň, bez obrazných pojmenování a figur.

Děj se odehrává v carském Rusku, přibližně na přelomu9. a10. století, kdy vládne car Vladimír. Motivem je postavení boha a církve v období, kdy je v Rusku absolutismus, proti duchovní a světské moci.

Báseň je rozdělena na deset zpěvů a děj je popisován er-formou.

5 Okolnosti vzniku díla. Popiš prostředí a situaci , v nichž autor dílo psal.

Dílo vzniklo v období národního obrození. Chtělo pozvednout český národ po vzoru v ruského národa, který měl v té době jako jediný slovanský národ svůj stát. Karel Havlíček ale v Rusku byl a jeho prvotní nadšení rychle odpadlo. Hlavně tady objevuje svůj básnický a žurnalistický talent, který se později zapsal do literární historie českého národu.

Hlavním cílem díla je poškodit vládu v Rusku a Rakousku a církev. Ve všech těchto názorech na tyto podměty se Borovský zklamal. Své pocity si nenechává pro sebe, ale vypouští je přes noviny do Čech.

Dílo mělo hlavně podpořit Čechy v boji proti rakouské vládě a ukázat jim, že Rusko není tak skvělé, jak se zdálo, a že bychom si měli vzít příklad od jiných evropských národů.

6 Uveď žánr, k němuž dílo přísluší.

Jedná se o satirickou veršovanou skladbu.

Křest sv. Vladimíra je báseň, která se vysmívá nedostatkům ve společnosti, rakouské a ruské vládě, jejím chybám nebo církvi.

7 Vysvětli, proti komu nebo čemu je namířena autorova kritika.

Autorova kritika je namířena proti absolutistickému panovníkovi, který manipuluje s lidskými osudy. Dále autor kritizuje církve. Je přesvědčený, že církvi nejde o víru, ale o majetek a ovládání lidí. Vysmívá se soudům, policistům a ministrům.

Citát z knihy

Tak to chodí na tom světě,

každou chvíli jinák,

dneska ctí tě za svatého,

zejtra budeš sviňák! (K)

8 Základní děj

Car chystá oslavu svých narozenin. Požádá boha Peruna, aby mu při té příležitosti zahřměl. „Škoda prý prachu a hromobití vydá víc.“ (K) Perun však nechce poslechnout, protože car málo platí a ještě by chtěl ve svátek hromobití. Car je jeho odmítnutím otřesen a vyhrožuje mu trestem.

Perun si stěžuje na své postavení a na znevážení své pozice. Cara to neobměkčí a zatýká ho. Soudu ale připadá nevinný a proto ho král posílá k vojenskému soudu. Ten soudí pouze podle oka a může tedy všechno. Perun je odsouzen k smrti. Podle rozsudku by měl být oběšen, ale protože jde o boha, je mu z milosti trest změněn. Má být vlečen na koňském ocasu po ulicích města a pak utopen v Dněstru.

Tak zemřel jediný bůh, ale církev žije dál, i když už nemá smysl, protože se lidé nemají koho bát. Hřešili, neplatili daně a nechodili do kostela a proto církev došla s návrhem na zvolení nového Boha.

Car svolává své rádce, ale to m moc nepomůže, protože si každý prosazuje jen své zájmy. A proto se rozhodli hledat Boha pomocí inzerátu.

Nakonec se konkurzu účastní všechny církve ale, vychvalují pouze sami sebe. Také Jezuité se vypraví do Ruska, a tím skladba končí.

9 Hlavní postavy. Jakým způsobem zobrazuje Havlíček obě hlavní postavy?

Hlavní postavu díla nelze přesně určit, protože postavy nejsou nijak důležité. Vystupuje zde car, kterého K. H. Borovský popisuje jako samolibého, namyšleného, hloupého a krutého člověka, který utlačuje lidi. Vždy musí být po jeho a když se někdo postaví proti jeho vůli, je za to potrestán. Těžko zvládá následnou krizi v Rusku.

Perun, Bůh, který neudělal to, co mu car nařídil a proto byl odsouzen k trestu smrti. Je popisován jako vzdorovitý, vulgární a hrubý.

10 Kompozice díla. (viz. č. 4)

Skladba se sestává z deseti zpěvů. Jedná se o kompoziční chronologický postup.

Autor používá pravý verš se sylabotónickým systémem a daktylotrochejským metrem. Rým je na druhém a čtvrtém verši.

Báseň je útočná skladba s námětem z Nestorova letopisu.

Děj je popisován er-formou a jazykem je starší čeština s nespisovnými výrazy a vulgárními slovy jako „srát“ a „hovno“.

11 Uveď, jak je dílo zakončeno.

Báseň není dokončená. Bud to byl autorův záměr nebo se konec ztratil, ale podle rozvrhu, načrtnutého na jednom lístku, měla báseň skutečně končit pokřtěním knížete Vladimíra.

Plány na napsání této skladby si přivezl Havlíček z Ruska v letech 1848-1854. V kratších přestávkách byl vydáván v časopisech v letech 1861 – 1867. Celkově vyšel až roku 1876.

Myslím si , že ani nezáleží na tom že báseň nedokončil, protože svého cíle dosáhl.

12 Jazyk díla. Všimni si, jak mistrovsky Havlíček charakterizuje jazyk Perunův a carův, jeho despotičnost.

Karel Havlíček Borovský používá jazyk blízký lidu, využívá lidové slovesnosti. Nepíše jen pro inteligenci, ale i pro venkovský lid. Jazyk je nenáročný, prostý a snaží se zachovávat slovosled běžné řeči. Tímto vším chtěl Havlíček dosáhnout toho, aby byla báseň snadno pochopitelná pro každého.

Užívá slova z doby, v které žil, a které jsou často přejaté z jiných jazyků (špendýrovat – dopřát si, jak s keserem – rychle, grobián – hrubián, metreska- kurtizána).

V básni jsme si také mohli všimnout anachronismů. Jsou to moderní slova, která nemají s dobou, ve které se děj odehrává nic společného a autor je používá pouze pro přenesení děje na vztahy tehdejšího Rakouska (ministři, policajti, vojenský soud, šálek čokolády…atd). Poukazuje tak na ruskou kritiku a také rakouský absolutismus. Havlíček se tak odvážil v obraze minulosti kritizovat součastnou politickou situaci.

Používá i vulgární slova, která slouží hlavně k úplnému vyjádření a k prohloubení satiry. Nejvystižněji z úst boha Peruna, který odmítl zahřmít caru Vladimírovi na oslavu. Použil například slova: hovno, huba, prd…)

Ukázka

Pro nic za nic robotovat –

nevěděl bych věru,

na tu jeho čokoládu,

že mu na ni seru!

Car necar, svátek nesvátek,

že mi všechno rovno,

ne a ne a nebudu hřmít,

co z toho mám? Hovno! (K)

13 Najdi prvky kramářské písně a makarónský verš.

Autor zde vtipně doplňuje církevní písně a hymny.

Havlíčkův Jezovitský marš je skladba, kterým se říkalo makaronské, částečně české a částečně latinské. Využívá latinských církevních formulí vedle českých veršů. Smyslem je odhalení pravé touhy a cíle církve. Rozdílem je to, co hlásala a co uskutečňovala.

Zpěv devátý – Jezovitský marš

prvky kramářské písně:

„Poslyšte, milí křesťané,

tu smutnou novinu,

jak dokonal slovanský bůh

poslední hodinu. …“ (K)

– Devátý zpěv – Jezovitský marš je napsán makarónským veršem:

„Te Deum laudamus –

V Kyjově je rámus,

Dies irae dies illa –

Nastane tam naše víra.“ (K)

Jezovitský marš. Jako něco posvátného se jeví liturgický latinský verš, ale v zápětí ho shazuje český verš, který nám odhaluje pravou tvář jezuitů. Sice jsou vzdělaní, ale nevychovaní, pokrytečtí a vypočítaví ( sicut erat in principio et nunc semper – nedávej nikomu nic, ale všem ber)

14 Jaké účinnosti dosahuje básník jednak obhroublostí jazyka, využitím vulgarismů, a jednak přednášením současné situace z 19. století (nesvoboda v Rakousku-Uhersku) do 9. století?

Autor tím dosahuje větší kritiky absolutní moci v Rusku, která je schopná všeho a lidé jen mlčí a drží krok.

V celé básni Havlíček přibližuje události své doby a naznačuje, že nejde o minulost ale především o přítomnost. Na pravý význam poukazuje různými narážkami a anachronismy. Přenesením příběhu z 19. století do 9. století chtěl Havlíček dosáhnout toho, aby český čtenář báseň správně pochopil kritiku součastných ruských a rakouských poměrů v obraze minulosti.

Využitím vulgarismů, které se hlavně objevují v 1. zpěvu, složí k charakteristice cara Vladimíra a boha Peruna. Jejich vztahy mají ukázat na brutalitu vládnoucího řádu.

15 Kde Havlíček vkládá i poznámky o sobě?

Poznámku o sobě autor vkládá hlavně ve 3. zpěvu. V díle vystupuje jako žurnalista, který kritizuje víru a soud ho odsoudil s bohem Perunem, aby bylo odsouzení nestranné.

Právě jeden žurnalista

seděl také v díře,

protože se bohu rouhal

a psal proti víře;

soud jej odsoudil, použiv

té přiležitosti,

k stejnému trestu s Perunem

kvůli nestrannosti. (K)

16 Kde zesměšňuje demagogii církve, státní úřady a vojsko? Dolož.

+ otázka č. 17 Vyhledej verše, kde básník upozorňuje, jak církev a stát zneužívá náboženství

V pasáži, když do Ruska přicházejí všechny církve a ucházejí se o uvolněné místo, když jako první přicházejí jezuité vyslaní svatým otcem, když se hádají mezi sebou, která církev je lepší a každá vychvaluje pouze sama sebe se jedná o kritiku politického systému v Rusku.

Karel Havlíček studoval na kněze, protože si myslel, že bude moct šířit vlastenectví, ale zjistil, že církev rozhodně není tak čistá a dobrá, jak si jí představoval a jak by měla být. Za jeho Názory ho vyhodili ho a z tadyma určitě pochází Havlíčkův odpor k církvi. Jeho kritický postoj ještě zesílil v Rusku, kde pracoval jako vychovatel. Církev viděl jako nástroj vlády pro manipulaci s lidmi. Říkal, že nad církví není bůh, ale že je to vládce, kdo ji řídí.

Zesměšnění

Že je cárův svátek a prd

s odpuštěním rovno,

že je mu po celém cáru

s odpuštěním hovno! (K)

nebudu si s grobiánem

dneska kazit svátek,

však mu zejtra uši natřem,

vratte se nazpátek. (K)

18 Všimni si u Havlíčka častého prostředku – nápadně dlouhého slova, které vyplňuje i celý verš. Jakou funkci má v textu?

Během Básně jsme narazila pouze na pár nápadně dlouhých slov. Tyto slova mají text zpomalovat

A teď ještě tetky, matky

k nim přiadýrovat,

pak to s jejich zpovědníky

multiplicírovat (K)

Dal je všechny k této cestě

na ostro kovati

a marš zvláštní pro ně kázal

zkomponýrovati. (K)

Není církev jako církev,

cáre nejmilejší,

římská církev mezi všemi

nejcírkvovatější! (K)

19 Všimni si, jak Havlíček buduje eufonickou linii verše také na souhláskách. Ty se uplatňují zvláště jako aliterace. Hledej doklady v textu (např. Zpěv třetí).

Ale na humnech u strouhy

paní Perunice

zapírala Peruňátku

něco na sukničce. (K)

Policajti s Perunicí

na humnech se vadí:

u dvora se zákoníci

o Peruna radí. (K)

Pro urážku první třídy

Jeho Veličenství,

pro vzpouru, nemravné řeči,

pro neposlušenství (K)

Tu hned tekla krev z obrazů,

děly se zázraky:

čistá panna porodila

čtyry mladé draky. (K)

Nová škola chce jen vždycky

licitace s pachtem;

stará škola zase chválí

služby s deputátem. (K)

„Pan ministr vnitřních věcí

pravil: „Páni bratři!

Ohlašme konkurs v novinách,

tak jak se to patří.“(K)

20 Čím se Havlíčkovi satiry od sebe liší, které rysy mají naopak společné? Který společný cíl sledují?

Hlavním společným rysem je kritika vlády, policie, úřadů, panovníka církve. Dále jsou všechny napsány humorně a s velkou nadsázkou.

Ve Křtu sv. Vladimíra kritizuje hlavně církev, která ho tak zklamala a inspiruje se pobytem v Rusku na a v kněžském semináři.

Tyrolské elegie kritizují policii a Král Lávra je panovník, který se snaží skrýt svou vadu.

Hlavní vtipně kritizovat.

21 Proč patří Křest sv. Vladimíra ještě k čtenářsky živým textům?

Tato báseň je stále aktuální. Většina veršů neztratila na své životnosti ani dnes, i když byla napsána v 19. století. Přestože kritizoval problémy své doby, hodně z nich jsou aktuální

i dnes, protože tyran je tyranem a je jedno v jaké době.

22 Inspirace

Báseň Křest svatého Vladimíra je inspirovaná Nestorovým letopisem ruským. Promlétá se zde historická legenda s anachronismy Havlíčkového děje.

Křest sv. Vladimíra má podtitul „Legenda z historie ruské“. Havlíček se vybral námět ze skutečné historické události. A to přijetí křesťanství ruským knížetem Vladimírem.

S legendou to ale nemá nic moc společného, protože je to hlavně velmi ostrá satira na absolutismus a na církev.

Vladimír byl velmi dobrý válečník, který pomohl potlačit povstání byzantskému císaři Basileu II. Za odměnu dostal za ženu jeho sestru Annu, ale jen pokud se vzdá svých 6 žen (mezi nimi byla i Češka) a nechá se pokřtít. Roku 988 se nechl pokřtít a nařídil hromadný křest obyvatel Ruska a rozkázal do Dněpru svrhnout pohanské věci i s velkou Perunovou sochou.

„Já jsem sice při tom nebyl,

čet jsem o tom v plátku,

který o tom sepsal Nestor

vnukům na památku.“ (K)

23 Charakterizuj Havlíčka jako osobnost.

Karela Havlíčka Borovského považujeme za zakladatele českého politického novinářství, který celý život bojoval proti absolutismu a tím si získal sympatie Čechů.

Ve své době byl velmi nebojácný a chytrý člověk, který se nebál trestů za svoje myšlenky. S jeho názory souhlasili s i ostatní lidé, ale jen málo lidí se dokázalo ozvat.

Závěr

Poezie sice není mým nejoblíbenějším žánrem, ale tato báseň se mi líbila, protože se snadno a rychle četla, byla zábavná a autor skvěle vysvětluje tak důležité téma – příchod křesťanství do Kyjevské Rusi. Myslím, že je kvalitní hlavně proto, že výborně popisuje jednotlivé typy postav s kterými kritizuje téměř celý svět.

Knížka od čtenáře nevyžaduje hluboké filosofické úvahy a když už, tak jsou nenásilné a lehce vyplývající z textu.

Použitá literatura

Knížka: Křest svatého Vladimíra, Epigramy (Výbor), podle vydání Jaromíra Běliče

v Národní knihovně 1951

(K) ….citace z knížky Křest svatého Vladimíra

Internet:

http://ireferaty.lidovky.cz/100/4777/KHBorovsky- (1)

http://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/karel-havlicek-borovsky/krest-svateho-vladimira-12.html

http://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/karel-havlicek-borovsky/krest-svateho-vladimira-6.html

http://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/karel-havlicek-borovsky/krest-svateho-vladimira-11.html

http://ireferaty.lidovky.cz/100/4777/KHBorovsky-

http://www.ctenarsky-denik.cz/285-Erich-Maria-Remarque-Na-zapadni-fronte-klid/text/text/Karel-Havlicek-Borovsky-Krest-svateho-Vladimira-19045

http://www.vaseliteratura.cz/vase-literatura-ctenarsky-denik/50-tenasky-denik/1043-karel-havlicek-borovsky-krest-svateho-vladimira.html

http://ireferaty.lidovky.cz/2/315/Krest-svateho-Vladimira-Borovsky-Karel-Havlicek