Kniha: Kreutzerova sonáta
Autor: Lev Nikolajevič Tolstoj
Přidal(a): shtret
1. Úvod
V této práci se budu věnovat bližšímu rozboru knihy Kreutzerova sonáta. Je to dílo od velmi významného ruského autora Lva Nikolajeviče Tolstoje. Tato kniha nám byla přiřazena, tudíž jsme si sami nemohli vybrat jiné dílo. Sama bych si tento příběh ale nejspíš nikdy nevybrala, tak jsem ráda, že nám byl přiřazen. Od Tolstoje jsem znala jenom ty nejznámější knihy jako Anna Karenina a Vojna a mír. Tyto knihy jsem sice nikdy nečetla, ale znám jejich příběh. Kdyžto abych řekla pravdu, nikdy předtím jsem neslyšela o Kreutzerově sonátě. Myslím, že se mi tento rozbor bude do budoucna hodit, protože konečně získám nějakou představu o tom, jakým způsobem Tolstoj psal, ale také se dozvím něco o jeho životě. Na chvíli se tedy přenesu do Ruska v 19. Století a budu zkoumat život a činy hlavního hrdiny Pozdnyševa. Nejdříve budu pátrat po událostech, které se odehrály v autorově životě a mohly nějakým způsobem ovlivnit jeho tvorbu, a které ho inspirovaly k sepsání právě tohoto díla. Dále zmíním umění a literaturu té doby, ve které Tolstoj psal. Následně se budu podrobněji věnovat přímo autorovi. Budu zkoumat důležitá životopisná fakta a jeho tvorbu. A nakonec už samotná interpretace Kreutzerovy sonáty. Ta je podle mého názoru subjektivní a záleží na zkušenostech čtenáře.
2. Společensko-historický a kulturní kontext
Lev Nikolajevič Tolstoj vstoupil roku 1851 do vojenské služby na Kavkaze, odkud si zajisté odnesl mnoho motivů pro svoji literární tvorbu. Krymská válka probíhala v letech 1853 až 1856, která zemi oslabila. Tolstoj se poté roku 1862 oženil a v poměrně spokojeném rodinném životě dále rozvíjel svoji tvorbu. V tomto období vznikly úspěšné romány jako Vojna a mír a Anna Karenina.
Tolstoj se ale po chvíli začal cítit nešťasten v rodině a započal jeho osobní rozpor, kde si měl vybrat mezi chudobou a vlastním bohatým životem, kde má vše, na co si může jen vzpomenout. V tomto období se stal filosofem a stanovil dva požadavky: lásku k bližnímu a neprotivit se zlu násilím. Také jeho literární tvorba se měnila. Začaly převažovat díla s moralizujícím a také náboženským sklonem. Vzniklo tak mnoho náboženských traktátů jako například: Zpovědi, V čem je má víra, Království boží v nás a mnoho dalších. V těchto dílech kritizoval novodobou společnost včetně církve, státu a také manželství.
Kreutzerova sonáta byla napsána roku 1889, což bylo po jeho cestách Evropou a bylo to také období, kdy měl rodinu a musel se starat o své děti. Tato kniha obsahuje především témata jako například manželství a nevěra, což bylo v té době cenzurováno a jeho dílo bylo zakázáno. Přestože nemohl knihy vydávat, začaly se tisknout v domácích tiskárnách načerno.
V této knize se v podstatě zastával muže, který ze žárlivosti zabil svojí vlastní manželku, protože ji podezíral z nevěry. Tolstého názor na tento čin byl takový, že to vše byla vina ženy. Zastával se toho, že žena je ta, co svého budoucího manžela nejprve svede, poté se s ním hádá a odmítá rodit děti. Právě to byl podle Tolstého hlavní úkol ženy. Rodit děti, strat se o domácnost a ve všem souhlasit se svým manželem. Ale to, že onoho muže dovedla žárlivost až k vraždě, to Tolsté zcela pomíjel.
Právě tyto Tolstého názory na jakýsi řád a fungování v rodině ho podle mého názoru vedly k vypracování tohoto díla. Myslím si, že chtěl mužům sdělit, že ženy jsou tu pouze pro ně a jakmile jim zaslíbí svou ruku, je v pořádku manipulovat s nimi. Ženám chtěl tímto dílem pravděpodobně říci, že by měly za každých okolností poslouchat svého manžela, starat se o společnou domácnost a rodit děti.
Období vzniku této knihy bylo tedy 19. století, což bylo období romantismu a často byla tato doba označována za zlatý věk ruské literatury. I přesto, že po celém Rusku panovala silná cenzura, spisovatelé dále tvořili. V 60. letech ovšem nahradil romantismus nový směr realismus. I když bylo Rusko v této době téměř neustále v konfliktech s jinými státy, literatura se stále vyvíjela. Další změny přináší rok 1861, kdy bylo zrušeno nevolnictví, což zajisté inspirovalo mnoho ruských autorů v jejich tvorbě.
Za života Tolstoje se tedy vystřídaly dva umělecké směry. Ze začátku jeho života to byl romantismus, který kladl důraz na city a duši. V tomto období byl nejvýznamnějším autorem Alexandr Sergejevič Puškin. Jeho nejznámější dílo Evžen Oněgin sloužilo jako vzor mnoha umělcům. Větší část svého života prožil ale Tolstoj v uměleckém směru, zvaném realismus. Ve výtvarném umění se snažili malíři zachytit předmět přesně tak, jak jej vidí. Bez jakéhokoli přikrášlování. V literatuře zase popisovali člověka a společnost přesně tak, jaká tedy byla. Mezi významné ruské spisovatele této doby patří samozřejmě Tolstoj, dále například Nikolaj Vasiljevič Gogol a Fjodor Michajlovič Dostojevskij.
3. Osobnost autora
Lev Nikolajevič Tolstoj byl ruský spisovatel. Narodil se v Jasné Poljaně 9.9 1828. Měl 3 starší bratry a jednu mladší sestru. Když mu byly dva roky, zemřela mu matka. O 7 let později mu zemřel i otec a on s jeho sourozenci bydleli u otcovy tety. Po její smrti se všichni přestěhovali k otcově sestře do Kazaně. Roku 1844 začal studovat na Kazaňské univerzitě orientální jazyky. Studium se mu ale nedařilo a tak se vydal zpět domů za zbytkem rodiny. Roku 1851 se rozhodl, že půjde se svým bratrem na Kavkaz a vstoupil do ruské armády. Právě tehdy začal Tolstoj psát. Po návratu z armády začal cestovat po Evropě. Když se vrátil z jedné z jeho cest roku 1861, uvědomil si, jaký je strašný stav Ruska. Domníval se, že násilí se dá zlepšit, když lidé budou více vzdělaní, tak založil vlastní malou školu, ve které sám také učil. Mohli bychom také říct, že Tolstoj měl charitativní sklony. Chtěl pomáhat chudým a rozdával jim peníze. Začal pohrdat bohatstvím. Neměl vůbec jednoduchý život, jako dítě ztratil oba rodiče, poté se vydal do armády, z které ale za nedlouho odešel, protože byl znechucen krveprolitím. Následně si vzal za manželku Sofii Behrsovou s kterou měl 13 dětí. Dospělého věku se jich dožilo ale pouze 8 z nich. Lidé ho ale měli za podivína a pohrdali jím. Byly u něho dokonce dokázány sklony k duševní poruše. Zřejmě proto právě umřel. V pomatení utekl z domova a zemřel roku 1910 na železniční stanici. I přesto je ale řazen mezi nejúspěšnější ruské spisovatele všech dob.
Kreutzerova sonáta vznikla roku 1889, což bylo po jeho cestách Evropou a bylo to období, kdy měl rodinu a musel se starat o svoje děti. Tolstoj měl, jak už jsem řekla, poměrně charitativní sklony. Byl názoru, že jde všechno vyřešit dobrou cestou, že války a hádky nejsou zapotřebí. Domníval se také, že žena se má starat o rodinu a o děti, ne přemýšlet. Možná právě tato myšlenka ho vedla k vypracování tohoto díla.
a) Literární druh – Epika
b) Forma literatury – Próza
c) Literární žánr – Novela
d) Fabule
Děj se odehrává ve vlaku. Cesta trvá už dva dny a spolu s vypravěčem jsou na cestě další cestující, dva starší manželé, advokát, neznámá žena a tichý muž s bílými vlasy. Na další stanici přistoupí obchodník spolu s mladším pánem a dají se spolu do řeči. Vedle nich se však dají do řeči manželé, kteří se baví o rozvodech. Postupně své názory začnou připojovat další lidé z kupé. Obchodník se připojí a tvrdí, že rozvody pramení ze vzdělání a zastává se názoru, že by si lidé partnera neměli svobodně vybírat. S jeho názorem ovšem nesouhlasí dáma a tvrdí, že každý by měl možnost vybrat si partnera. Když obchodník vystoupí, dáma začne pomlouvat jeho názory a tvrdí, že pouze láska může posvětit manželství. V tuto chvíli se do rozhovoru vloží tajemný bělovlasý pán a začne tvrdit, že duchovní láska neexistuje, že jde pouze o chvilkovou smyslnou vášeň a ta že stejně vymizí. Nakonec prozradí, že on je Pozdnyšev, muž, který zabil vlastní ženu. Zbytek knihy vypráví Pozdnyšev svůj dlouhý příběh vypravěčovi.
Nejdříve mluví o tom, jakým byl mužem před svatbou. Prý byl takový, jako většina mladíků z té doby. Poté už se přesune ke svatbě, o líbánkách, které byly naprostou katastrofou a při kterých se již začali hádat. Následně vypráví o tom, jak se jim narodily děti, které si pořídili v podstatě jenom proto, že doufali, že jim pomůžou udržet vztah. Jak ale zjistili později, děti jim naopak způsobily ještě víc problémů a hádek. Hledali v dětech své spojence a přetahovali je na svoji stranu. A nakonec popisuje, proč vlastně svoji ženu zabil. V době, kdy ženu zabil, se hádali kvůli každé zbytečnosti. Jeho žena byla už ve středním věku, ale přesto krásná. Možná právě její krása způsobila některé problémy a hádky. Manželský pár se seznámil s mužem, který uměl výborně na housle. Pozdnyševova žena v té době hrála na klavír, tak se také seznámili. Pozdnyšev pozval Truchačevského k nim do domu, aby si je poslechl hrát. Pozdnyšev se cítil mužem ohrožen, ale nechtěl zakázat ženě, aby se s ním stýkala, tak by dal najevo svůj strach. Jednoho dne spolu dokonce uspořádali malý koncert pro známé, kde právě zahráli Kreutzerou sonátu od Beethovena. Po koncertu odjel Pozdnyšev na pár dní na statek a nechal ženu doma pouze s dětmi. Popadla ho však nesnesitelná žárlivost a vydal se domů o několik dní dřív. Když vešel do domu, uviděl Truchačevského kabát. Jako šílený popadl nůž, proplížil se pokojem, ve kterém spaly děti, vešel do pokoje, kde oba cvičili na nástroje a začal svoji ženu bodat. Poté co děti uslyšely hluk, šly se kouknout a spatřily svoji matku zkrvavenou na zemi. Pozdnyšev šel do svého pokoje, lehnul si a čekal, až si pro něj přijde policie. Byl na jedenáct měsíců zavřen. Poté ho propustili, protože čin spáchal ze žárlivosti a tím ho omilostnili.
e) Postavy
Hlavní postava je Pozdnyšev, který vypráví příběh o svém činu. Možná svým vyprávěním prosí o odpuštění, možná varuje muže, aby nedělali stejné chyby jako on. Myslím, že tato postava se dá vnímat různě, zaleží na našem pohledu. Podle mého názoru většina čtenářů vnímá Pozdnyševa jako zápornou postavu. Vnímají ho například jako dáma z vlaku, která tvrdila, že jeho názory zamrzly před pár staletími. Vnímají ho poze jako osobu, která z neoprávněné žárlivosti zabila svou ženu. Možná se ale mezi čtenáři najdou i takoví, kteří Pozdnyševa brání. Hájí ho tím, že ho jeho žena skutečně provokovala a svým chováním ho dovedla k tak zoufalému činu.
Další postavou v Pozdnyševově vyprávění je jeho žena. Vypráví, jak ze začátku jejich společného života byla plachá a nesmělá. Postupem času ale začala projevovat své názory a třeba i nesouhlasila se svým mužem. To se mu nelíbilo, protože věřil, že žena se má pouze starat o domácnost a o rodinu. Hlavní slovo by měl mít vždy muž. Ke konci vyprávění se o sebe začala více starat, dbala o svůj vzhled, začala hrát na klavír a Pozdnyšev zpozoroval, že přitahuje větší pozornost mužů a začal tak žárlit.
Dále ve vyprávění vystupuje Truchačevsky, se kterým ho Pozdyševova žena údajně podváděla
Jendou z hlavních postav je také vypravěč. Osoba, která sedí ve vlaku a poslouchá příběh. Jako jediný byl ochoten poslouchat Pozdnyševovo vyprávění a názory o manželství a nevěře. Vypráví část příběhu, která se odehrává ve vlaku.
f) Syžet
Příběh Kreutzerova sonáta se odehrává v 19. soletí v Rusku. Je psán ich formou a odehrává se celkem na dvou místech. Prvním místem je vlak, kde Pozdnyšev vypráví celý příběh jedinému posluchači, a druhým místem je Pozdnyševův dům. Autor není v díle přímo zapojen, svůj vlastní názor uplatňuje pouze prostřednictvím faktů, postav a tématu. Příběh má dva vypravěče, posluchače ve vlaku a samotného Pozdnyševa.
g) Téma
Postavení ženy v životě muže. Názory ohledně toho, jak by se měla žena v manželství chovat, co je příčinou nevěry a vlastně otázky ohledně lásky či nelásky.
h) Motivy
Hlavní motivy: Láska, manželství, nevěra, žárlivost a vzájemná nedůvěra
Vedlejší motivy: smrt (ženy), nespravedlnost (propuštění z vězení), postavení dětí
a) Myšlenka
Autor chtěl poukázat na to, že ženy klamou svou krásou a jsou pouze nástrojem rozkoše. V díle je také kritizována moderní kultura. Především hudba, která v nás probouzí hříchy a vášně. Tolstoj pomocí monologu Pozdnyševa vysvětluje, jak by se lidé měli chovat v manželství a milostném životě.
b) Autorský záměr
Podle mého nebyl v tomto díle tak důležitý jeho samotný děj. Kniha se spíše soustředila na názory na lásku, manželství, ženy, vášeň, děti a nevěru. Autorovi nešlo o přesné detaily příběhu. Děj byl spíše taková zástěrka pro to, aby mohl popisovat již zmíněné témata.
c) Titul díla
Název knihy je odvozen od skladby Ludwiga van Beethovena Kreutzerova sonáta. Skladba se objevuje i v ději. Je tam hrána Pozdnyševovou ženou a hudebníkem Truchačevským.
d) Nadčasovost
Myslím si, že by se toto dílo dalo považovat za nadčasové. Popisuje především potíže spojené s nevěrou a manželstvím. Zabývá se tedy také dnešním společenským problémem.
e) Pravdivost
Nenašla jsem žádné zdroje, které by uváděly, jestli se tento příběh skutečně stal. Ale dílo je určitě reálné. Existuje mnoho případů, které byly spojeny s násilím nebo dokonce s vraždou ze žárlivosti. Navíc v díle nejsou žádné nadpřirozené bytosti, což je další důkaz toho, že toto dílo je pravdivé.
f) Figury
„Vůbec mě to nemrzí. Copak to nevidím?“ (str. 62) – řečnická otázka
„Byl to člověk…“ (str. 25) – aposiopese
„Vzpamatujte se, co to děláte!… Pomoc!“ (str. 77) – aposiopese
g) Tropy
„Každé její slovo čiší jedem…“ (str. 38) – hyperbola
„Když přišla mezi muže, působila rozruch, poutala jejich pohledy. Byla jako odpočatý, vykrmený, zapřažený kůň….“(str. 42) – přirovnání
Musím říci, že se mi tato kniha vůbec nezalíbila. Celé vyprávění bylo negativní, smutné a urážející. Nesouhlasila jsem s názory, které Tolstoj v knize uplatňoval vůči ženám, dětem, lásce a manželství. Knížku bych si znovu nepřečetla a nejspíš bych ji ani nikomu nedoporučila. Přesto, že se mi nelíbil děj, musím říct, že se mi kniha četla dobře. Byla napsaná čtivým a zajímavým způsobem.
V této práci jsem rozebrala dílo Kreutzerova sonáta od Lva Nikolajeviče Tolstoje. Kniha se mi četla velmi dobře, byla napsána zajímavým a čtivým způsobem. Četla se mi dobře přesto, že se mi nelíbil děj knihy a nesouhlasila jsem s názory, které Tolstoj v knize uplatňoval.
Je to dílo podle mého názoru nadčasové i přesto, že se odehrává v 19. Století. Je to dílo o žárlivosti a problémech v lásce. Kreutzerova sonáta působí i dnes poněkud skandálním dojmem a to si představme, jak musela působit o dvě stě let dříve.
Dílo není po světě moc známo a není nějak zvlášť oblíbené. Nejspíše za to můžou názory, které autor v knize uplatňoval. Neztotožňují se s nimi především ženy. Celé dílo se totiž rozebírají názory na manželství a nevěru. Autor píše, že by žena měla být podřízena pouze muži, starat se o rodinu a o domácnost. Jakmile začala mít hlavní hrdinka jiné zájmy, muž začal žárlit, že není středem její pozornosti on a dílo nakonec skončilo tragickým závěrem. Muž zabil svou vlastní ženu.
Zabývala jsem se ale také životem Tolstoje a jeho životními událostmi, které ho mohly nějakým způsobem ovlivnit. Z jeho životopisů jsem také vypátrala, že vztah s manželkou měl podobný jako v knize, žena se starala o domácnost, neměla dobré vzdělání a nebyl mezi nimi dobrý vztah. Tolstoj neměl snadný život a právě to ovlivnilo jeho tragickou a smutnou tvorbu.
Jsem ale ráda, že jsem si toto dílo přečetla. Dozvěděla jsem se něco o tehdejších poměrech ve společnosti a zjistila jsem spoustu zajímavých faktů o jednom z nejvýznamnějších spisovatelů světové literatury.
- Jiří Kostečka, Do světa literatury jinak, strana 47 – 56, 1. Vydání z roku 1995
- Lev Nikolajevič Tolstoj, Kreutzerova sonáta, nakladatelství Melantrich 1974, přeložila Zdeňka Psůtková
