Kriminalita mládeže – úvaha

 

Jméno práce: Kriminalita mládeže

Slohový útvar: Úvaha

Přidal(a): Pepa

 

 

 

 

Kriminalita mládeže

  1. polovina roku 2004 Třináctiletá Barborka z Kmetiněvsi byla zabita a znásilněna stejně starým chlapcem ze sousední vesnice.

Začátek října 2004 šest děvčat ve věku třináct až patnáct let ubodala starou paní nůžkami, jen aby jí mohly ukrást peníze

  1. říjen 2004 V Hanušovicích na Šumperku byl svým velmi dobrým kamarádem zavražděn třináctiletý Honza.

Tak to je jen příklad toho, co všechno provádějí mladiství delikventi za hrůzostrašné činy, ke kterým se s chlubivým úsměvem nebo se slzami v očích přiznávají. Každý člověk by se nad tímto tématem měl zamyslet a já nejsem výjimkou. Položme si proto otázku. Dá se proti tomuto druhu kriminality začít bojovat?

Vláda se zabývá tématy, která jsou pro mnohé obyčejné lidi nedůležitá a dají se vyřešit i později. Téma dětské kriminality je v tomto roce velmi aktuální a podle mého názoru je potřeba ho co nejdříve vyřešit a předejít tak dalším činům, které se začnou objevovat v častějších intervalech. Někteří poslanci už se k tomuto tématu vyjadřovali, i když mnozí ne příliš správně! Tvrdí totiž, že na mládež má špatný vliv hlavně televize, internet a přátelé, s kterými se tato osoba stýká.

Já s těmito jejich názory zase tak úplně nesouhlasím!! Nepopírám, že všechny tyto prostředky mají na mládež výrazný vliv, ale největší vliv má to nejbližší okolí, který je rodina. Většinou to totiž začíná právě v rodině, kdy si dítě uvědomuje, že na svět se nedá celý život dívat přes růžové brýle a chce poznat „pravý svět“.

Rodiče jsou buď hodně zaměstnaní, tíží je sociální podmínky, žijí odděleně nebo je například jeden nebo oba z rodičů alkoholik a právě nejčastěji v těchto rodinách se nacházejí děti, které provádí trestné činy, protože si myslí, že tím na sebe upozorní a jeho blízcí si ho začnou víc všímat. Bohužel si neuvědomuje jaké jeho čin bude mít následky a pokud si je uvědomuje, tím si myslím, že v horším rodinném prostředí vyrůstal.

Nepopírám, že ke kriminalitě dětí dochází i v rodinách, kde jsou podmínky pro výchovu dítěte ideální, ale bohužel se to stává a právě na tuto mládež má špatný vliv kolektiv. Dítě je doma vychováváno jako by mu všechny nezbednosti měly projít, a proto chodí do čím dál větších extrémů, aby zjistil co všechno mu doma prominou.

Dále bychom mohli rodiče mladistvých delikventů rozdělit do dvou skupin. První skupina rodičů jsou ti, kteří se nemají čas kriminalitou dítěte zabývat, a proto dítě v špatném kolektivu zůstává a ten ho jako jediný v případě vytížených rodičů silně ovlivňuje. A druhá skupina rodičů jsou ti, kteří se kriminalitou dítěte nechtějí zabývat. Já považuji tuto druhou skupinu jako velmi kritickou a v těchto rodinách často dochází k odebrání dítěte a předání do diagnostických ústavů a dětským domovům, kde na ně má vliv špatný kolektiv.

Já osobně si však nemyslím, že snížením věkové hranice trestní odpovědnosti na třináct let se docílí snížení těchto trestných činů. Podle mého názoru se tímto posune hranice k ještě nižšímu věku, kdy si dítě tento čin dovolí, to znamená, že po snížení věkové hranice na třináct let si budeme moci přečíst například o chlapci ve věku deseti let, který zbil spolužáka.

A nyní si opět položme otázku jestli se dá proti tomuto druhu kriminality bojovat. Já si myslím , že ano, a to tím, že se nejužší rodina bude dítěti věnovat od narození až do dospělosti, v takových to případech si myslím, že ke kriminalitě dochází nejméně.

 

Hodnocení: neuvedeno

error: Stahujte 15 000 materiálů v rámci našeho členství nebo v online kurzech.