Kniha: Krysař
Autor: Viktor Dyk
Přidal(a): Mand
Autor: Viktor Dyk
– narodil se 31. prosince 1877 – zemřel 14. května 1931
-byl významný český básník, dramatik, prozaik, publicista, nacionalistický politik
– psal drama, poezii, prózu
– v mládí jeden z představitelů tzv. generace anarchistických buřičů, později nacionalisticky orientovaný autor
– od ostatních autorů své generace se lišil úsečným a krátkým veršem
– pocházel s dobře situované rodiny, živil se jako novinář a spisovatel
– vystupoval proti hradní police a TGM
– zemřel při koupání v moři v Jugoslávii, převezen a pohřben v Praze
Další díla:
Milá sedmi loupežníků, Síla života, Prosinec, Píseň o vrbě…
Jak život souvisí s dílem:
Autorův život nijak neovlivnil dílo.
Vliv díla:
Kniha ovlivnila tvorbu bratří Čapků, F. Langera, O. Theera a inspirovala i tvůrce animovaných filmů.
Původnost díla:
Původní pověst o krysaři pochází asi za 13.století.
Rozbor díla Krysař
Literární druh: próza
Literární žánr: novela
Kompozice:
Dílo Krysař tvoří 26 krátkých kapitol, bohatých na děj. Text je členěn do krátkých, četných odstavců, které jsou občas tvořeny pouze jedinou větou. Skládá se převážně z vět jednoduchých nebo z jednoduchých souvětí.
Celý příběh je vyprávěn chronologicky. Na konci knihy je zřetelná gradace.
Klade se zde velký důraz na dialog, který podporuje dramatičnost textu. Prostor příběhu je založen na kontrastu: realita a báje.
Neobjevuje se zde ani náznak časového vymezení děje. Čas je vnímán podle toho, jak se mění krysařův život.
Jazyk:
Kniha je psána spisovným jazykem v knižní podobě (děla, bylať, nečekaje, objevivši). Autor v knize používá náročnou slovní zásobu, mnoho archaismů, krátkých vět tázacích, častých dialogů. K interpretační bohatosti přispívají zdánlivě prosté symboly (píšťala, růže, hora apod.)
Doba vzniku:
Nejprve kniha vznikla ve středověku z německé legendy o krysaři. Moderní zpracování vzniklo v polovině 20. století. Autor do knihy přidal několik dalších postav a přidal do ní milostnou zápletku.
Postavy :
- Krysař – tajemný, silná osobnost, opovrhují jím, nemá domov ani rodinný život, individualista
- Agnes – mladá dívka, zamiluje se do Krysaře, ale je zasnoubená s Kristiánem a čeká jeho dítě
- Kristián – obyčejný kluk, touží dědit po svém strýci, který vlastní soukenický obchod, miluje Agnes
- Sepp Jörgen – hodný a docela pohledný rybář, ale je méně chápavý, věci mu docházejí až další den
Místo děje:
V severoněmeckém hanzovním městě Hameln, ve středověku.
Hlavní myšlenka:
Krysy zosobňují všechnu zkaženost, od níž má krysař město osvobodit. „Sedmihradská zem“ zase představuje vidinu nového života, touhu po něm. Více než nedodržená dohoda ze strany konšelů autora zajímá zrada lásky. Je nastíněno bezpočet hlubokých otázek.
Kniha byla zpracována:
– ve středověku jako německé legendy o krysařovi
– muzikál
– film
– no a ještě v nynější podobě
Děj:
V městečku Hameln se přemnožily krysy, proto radní povolali človíčka, který byl zajímavý tím, že neměl jméno a uměl vyhánět krysy. Živil se tím, a proto mu říkali Krysař. Měl tajnou píšťalu, pomocí níž odváděl krysy do řeky.
Při příchodu do Hameln se zamiluje do Agnes a ona do něj. Agnes je bohužel zasnoubená s Kristiánem, která ji miluje. Později s Kristiánem otěhotní.
V městečku se odedávna vypráví pověst o vytoužené zemi Sedmihradské. Je to symbol brány do lepšího světa, kde není bolest, utrpení a neštěstí. Krysař vyžene z města všechny krysy, ale radní mu za tuto práci nechtějí dát smluvenou odměnu. Krysař se jim chce pomstít, ale kvůli Agnes si to rozmyslí.
Agnes poví Krysaři o dítěti, které čeká s Kristiánem a pošle Krysaře pryč. Sama odchází na horu Koppel, na této hoře je propast, jež vede údajně do země Sedmihradské. Její matka z toho zešílí. Od ní se Krysař dozví o osudu Anges a rozhodne se městu pomstít, za to, že zabili jeho milovanou. Začne pořádně hrát na svoji píšťalku, ne jemně, aby to působilo jen na krysy. Píšťala vyčítá lidem jejich hříchy, a po té jim slibuje, e jim vše odpustí, když půjdou za ní. V Hameln zůstane pouze rybář Sepp Jörgen, ostatní lidé jdou za krysařem a zabijí se v propasti, stejně jako on. Sepp Jörgen se za Krysařem vydává až druhý den, ale v jednom opuštěném domě slyší plakat malé dítě. Vezme jej a jde hledat ženu, která by mu dala napít mléka.
Ukázka:
(odehrává se hned na začátku knihy)
„A vaše jméno?“
„Nejmenuji se; jsem nikdo. Jsem hůř než nikdo, jsem krysař.“
Muž, který takto mluvil, stál se vzpřímenou hlavou před vraty domu, v nichž se do soumraku bělala ženská postava. Hleděl na ni svýma temnýma, pátravýma očima. Byl vysoký a štíhlý, štíhlejší ještě ve svém přiléhavém sametovém kabátci a v úzkých nohavicích. Jeho ruce byly drobné a jemné jako ruce paní. Neměl při sobě ani zbraně ani hole, ač se zdálo, že přichází z daleka, po cestách, jež vždy jisty nebyly. Svíral zato něco dlouhého a ozdobného, co budilo zvědavost ženy, s kterou hovořil. Byla to píšťala cizokrajné práce, jaké dosud neviděla.
„Krysař,“ zasmála se žena ve dveřích. „Přicházíte včas do Hammeln. Není tu krysaře; zato krys je tu mnoho. Vysvětlete mi, krysaři, odkud se berou krysy? Nebývalo jich dříve, jak nám říkají. Je pravda,“ končila s úsměvem, „staří lidé míní, že svět je stále horší.“
Krysař pokrčil rameny.
„Odkud jsou, nevím. Jsou však v každém z vašich domů. Hlodají bez ustání; hlodají dole ve sklepích, hlodají tam, kde jich nevidíme. Stanou se však dotěrnými a stoupají pak výše. Připravujete hostinu, svatbu, křtiny, což já vím? Představte si, že se náhle při hostině zjeví krysy s dlouhými boltci a dlouhými kníry. Tento zjev kazí chuť, chápete přece.“
„Ano,“ smála se žena ve dveřích. „Při svatbě Kateřiny objevila se pořádná krysa. Ženich byl bledý jako stěna a Kateřina padla do mdlob. Lidé nesnesou nic tak málo jako to, co jim kazí chuť; odhodlají se pak zavolat krysaře.“
„Připravujete svatbu nebo křtiny?“ otázal se krysař náhle, bez přechodu.
Žena ve dvéřích se zasmála hlasitě.
„Jste cizinec, je zřejmo, že jste cizinec. Nejsem vdána, krysaři.“ Krysař se uklonil.
…
Poznámka:
– Napsáno podle středověké německé pověsti o krysaři z města Hameln, kterou autor obohatil o romantický milostný motiv a o některé postavy.
– Dobře se čte a je netypická hlavním hrdinou (Záhadný muž, který si říká Krysař, a který pouhým zapískáním na svou píšťalu může vábit krysy i lidi, cestuje od města k městu, ale nakonec se stejně zamiluje a chce se usadit) kniha působí ale smutně (pochmurně).
– Krysař nejprve vycházela pod názvem Pravdivý příběh.
