Kniha: Krysař
Autor: Viktor Dyk
Přidal(a): Nununka
Autor Viktor Dyk (1877-1931)
Viktor Dyk byl příslušníkem generace buřičů – anarchistů. Byl to básník, prozaik , dramatik, kulturní a politický publicista, divadelní a literární kritik, překladatel z francouzštiny a němčiny. Studoval na gymnáziu, Po maturitě v roce 1896 začal studovat práva a studium ukončil v roce 1900 absolutoriem. Pád Badeniho vlády v roce 1897, prosincové národnostní bouře a stanné právo a reakce českých sociálně demokratických poslanců na státoprávní ohražení mladočechů, natrvalo ovlivnily Dykovu ideologickou orientaci. Tyto události se také staly inspirací Dykovy beletrie. V roce 1905 se Viktor Dyk definitivně rozhodl pro kariéru svobodného novináře a spisovatele. Od roku 1907 redigoval časopis Lumír. Od roku 1907 úzce spolupracoval s nově založeným Vinohradským divadlem. Po vypuknutí 1. světové války se Viktor Dyk stal členem nejužšího vedení strany a jednal s T. G. Masarykem. Po zastavení činnosti strany Samostatnosti v roce 1915 se Dyk začal věnovat překládání her pro Vinohradské divadlo. V Lidových novinách publikoval alegorickou prózu na pokračování Tajemná dobrodružství Alexeje Iványče Kozulinova. Za toto dílo byl vyšetřován „pro úmysl popouzet tiskem k nenávisti a opovržení ke státní správě“. Nakonec byl 20.11.1916 zatčen pro velezradu v aféře prof. Štěpánka a uvězněn v posádkovém vězení. Zde překládal francouzské prokleté básníky a psal poezii. V roce 1917 byl Dyk pro nedostatek důkazů propuštěn, ale vyšetřování se vedlo na svobodě. Stal se také členem spisovatelské rady a obnovil svoji publicistickou činnost a od roku 1917 pracoval jako redaktor v Národních listech.
Dílo Viktora Dyka
S dobou vypjatou národnostními konflikty 90. let 19. století se Dyk vyrovnával především v próze. Tuto dobu odmítal jako dobu zrazených ideálů a zbabělých kompromisů s přízemní realitou. Symbolismus 90. let poskytl Dykově tvorbě stylové východisko, z něhož se postupně vyvinul jeho osobitý sloh charakteristický strohým členěním textu na symbolické zkratky. Viktor Dyk psal ve dvou rovinách – např. rozpor ideálu a skutečnosti v rovině existencionální a společenské. Naturel Viktora Dyka byl spíše lyrický a jeho poezie umělecky předčila jeho prózu i dramata.
Debutoval 3 knihami Marnosti (A porta inferi, Síla života, Marnosti) – ovlivněn dekadencí, pocit marnosti, rozpor snu a skutečnosti, který řeší bojem za dopředu ztracenou věc. Má oblibu i v motivu středověkého rytíře (drobné verše).
Další sbírky poezie – Satiry a sarkasmy, Pohádky z naší vesnice –kritika českého politického života
1915-1922 – protiválečná poezie
Válečná tetralogie – Lehké a těžké kroky, Anebo, Okno, Poslední rok
Sbírka Buřiči a smíření – epika, přechod od individua k národu
Drama – Zmoudření Dona Quijota
Rozbor díla Krysař
Žánr, období – novela, romantismus/novoromantismus
Námět – německá pověst ze 13. století, podle které krysař ze msty za to, že mu nevyplatili slíbenou odměnu, odvedl z města Hameln sto třicet dětí. V romantické a novoromantické literatuře se stala předmětem četných literárních zpracování, autoři přitom potlačovali její folklórní rysy a zdůrazňovali její symbolickou a nadčasovou platnost.
Děj -V Hammelnu se přemnožily krysy, proto radní povolali krysaře, který měl tajemnou píšťalu, pomocí níž odváděl krysy do řeky. Při příchodu do města se seznámí s Agnes a zamiluje se do ní (se stává zranitelnějším). Také Agnes se do krysaře zamiluje, ale je zasnoubená s Kristiánem, s nímž později otěhotní. Jednomu o druhém však nedokázala říct. Nad městem se tyčí vrch Koppel, na kterém je propast, jež vede do Sedmihradska. Pověst o této zemi se zde odedávna vyprávěla; je to symbol brány do lepšího světa, v němž není bolest, utrpení, neštěstí.
Krysař vyžene z města všechny krysy a žádá po konšelích odměnu, která byla smluvena na sto rubášů. Konšelé mu ji však odmítají dát, protože prý nemůže prokázat identitu. Krysař se jim chce pomstít, nakonec se ale rozhodne město kvůli Agnes ušetřit.
Agnes poví krysaři o dítěti a pošle ho pryč. Sama odchází na horu Koppel. Když se krysař dozví o osudu Agnes, rozhodne se, že se městu pomstí za to, že zabili jeho milovanou. Začne hrát na svoji píšťalu – ale ne jemně jako dřív – nyní hraje plným dechem, proto jde celé město za ním. Vede je do propasti. Ve městě zůstane pouze zaostalý Sepp Jörgen, který si zvuku píšťaly nevšiml. Vydá se za krysařem až další den, ale jde kolem domu, ve kterém slyší plakat dítě. Vezme ho a jde hledat ženu, která by mu dala napít.
Téma – Hlavním tématem je pobyt krysaře v Hamelnu, hanzovním městě, kde má výplatu vyhnat krysy z města. Ti nakonec skončí v „ráji“, zemi sedmihradské, po tom, co následují krysařovu píšťalu a spadnou do propasti na hoře Koppel. Vedlejším tématem je jeho láska k Agnes (díky které chce ušetřit město od zkázy po tom, co nedostal od městských radních zaplaceno za svůj splněný úkol) a s tím spojený vztah k dlouhému Kristiánovi (jeho sok, milenec Agnes). Dalším vedlejším tématem je osud rybáře Jörgena, který nemůže žít spořádaný život v Hamelnu (obyvatelé se mu smějí). Zde, na konci celého příběhu, se objevuje motiv poutníka, nikoli však za chimérou, nýbrž za zcela konkrétním cílem (pro svou prostoduchost odolává krysařově píšťale, je totiž příliš zakotven ve své realitě a díky tomu se snaží najít kojící ženu pro nemluvě, které zbylo spolu s ním jako jediné z celého města).
Postavy
Krysař – silná osobnost, individualita, člověk plný citu a zkušeností, chápavý, vykreslený jako romantický hrdina, nemá identitu, nízké povolání – vyvrženec společnosti. Motivavace jeho jednání – za úplatu vyhnat krasy z města (x radní odmítli zaplatit), láska k Agnes, chce se usadit (láska brání pomstě), ochota zabít všechny i sebe, manipulace s lidmi, likvidace města, nová generace – krasyř je představitelem starého řádu
Sepp Jörgen – krysařův protipól, vyvržencem pro svou zaostalost, neschopen zařadit se do společnosti. Motivace jednání – nerozumí písni krysaře, důležutější je pro něj reálno (pláč nemluvněte), pravý ryzí člověk, představitel nového řádu
Kompozice – chronologický postup v celém vyprávění, na konci příběhu zřetelná gradace, řetězová návaznost událostí
Vnitřní výstavba
Expozice – Krysařův příchod do hanzovního města, Hamelnu, jeho seznámení s městem a dívkou Agnes
Kolize – Vyhnání krys, nezaplacení krysaři, chce si s městem vyrovnat účty, ale rozhodl se jej ušetřit kvůli lásce k Agnes
Krize – Agnes řeší své problémy (vztahy ke svým milencům) sebevraždou
Závěr – Krysař se rozhodne Agnes následovat, při tom hraje na svou píšťalu a strhává tak do svého průvodu všechny obyvatele města (kromě Jörgena a jednoho nemluvněte). Krysař a jeho následovatelé končí v propasti. Po této události nachází Jörgen jedno opuštěné dítě a začíná mu hledat matku, která by mu mohla dát napít
Forma – autor je vypravěčem – vševědoucí vypravěč, er-forma
Jazyk – jen spisovný jazyk (ve vyprávění i v dialozích), cizí slova – pouze německá jména, jazykové prostředky – obrazná pojmenování, další slohové postupy – úvahový, popisný, dialogický, charakterizační
Symbolika – píšťala – řemeslo, sen o zemi sedmihradské, život, konflikt (krysař x město, umělec x společnost, sen x realita)
Vyznění – kritika a zesměšnění špatných charakterových vlastností lidí – krutost, ubohost, chamtivost, povrchnost, závist, zneužívání veřejných věcí, lhostejnost…,láska je hnací motor chování a jednání
Dykův pohled – fungování práva ve společnosti, láska, pomsta, silné osobnosti stojí nad davem, člověk by měl jít za skutečným cílem a ne žít ve snu
