Kniha: Krysař
Autor: Viktor Dyk
Přidal(a): Michal
Nakladatelství: Omega
Rok vydání: 2013
Literární druh: Epika
Literární žánr: Novela
Časoprostor: Čas není určen. Německo, město Hammeln.
Hlavní postava/postavy:
- Krysař je hlavní „hrdina“ příběhu. Krysař je mladý, tajemný, romantický, chápavý muž. Je zamilovaný do Agnes. Jeho úkolem je vyhánět krysy z měst. Jeho mocným nástrojem je píšťala, která umí omámit vše živé.
- Agnes je krásná dívka, která žije s matkou a ubytuje u sebe Krysaře. Agnes je citlivá, mladá, prostá dívka, má přítele, ale zamiluje se do Krysaře
- Dlouhý Kristián je přítel Agnes, pochází z dobré rodiny, pracuje u strýce v obchodě, který chce zdědit. Kristián je namyšlený, má rád Agnes, čeká dítě s Agnes (Agnes to dítě nechce)
- Seep Jörgen chudý je rybář. Seep je zpomalený (vše mu dochází až další den), silný, mladý, muž. Není ošklivý, ale všichni se mu kvůli tomu, že je zpomalený posmívají.
- Gottlieb Frosch, Bonifác Strumm – Frosch je truhlář, Strumm je krejčí. Slíbili Krysařovi odměnu za vyhnání krys z města, ale svůj slib nedodrželi. Oba jsou podlí, chamtiví, zlomyslní, prolhaní, sobečtí, nafoukaní.
- Röger je hostinský, který vlastní hospodu „U Žíznivého člověka“. Je veselý, milý.
- magister Faustus z Wittenberka je tajemný muž, který pobádá Krysaře, aby svou píšťalu použil i na jiné věci než na vyhánění krys. Je to trochu blázen.
Vypravěč: autorský – er-forma
Děj:
Jednoho dne přijde do hanzovního (obchodního) města Hammeln Krysař, aby vyhnal krysy. Potká dívku jménem Agnes, se kterou se začne bavit o krysách a své píšťale, kterou má za pasem. Krysař jí říká, že když na píšťalu hraje, krysy jdou za jejím zvukem a Krysař je tak odvádí do řeky, kde se krysy utopí. Píšťala má však i větší moc. Krysař Agnes zaujmul. Hned na první pohled se do sebe zamilovali, ale Agnes řekla, že má přítele. Krysař o něm nechce nic slyšet.
Ve městě bydlel také chudý, mladý, podivínský rybář Seep Jörgen, kterému vše docházelo až dalšího dne, a proto se mu všichni posmívali.
Jednoho dne po mší se celé město sešlo v hospodě „U Žíznivého člověka“. Všichni tam chodili velmi rádi, protože hostinský Röger byl hodný a milý. V hostinci seděli dva konšelé Frosch a Strumm. Také Krysař seděl v hostinci. Když Krysař přišel do města ukázal konšelům svou píšťalu a nabídl, že vyžene krysy z města. Konšelé souhlasili a domluvili se na odměně sto rýnských. Po provedení daného úkolu se konšelům zdála tato částka přemrštěná v srovnání s Krysařovou námahou, jakou úkol provedl. Onoho dne se Krysař rozhodl, že jim připomene slíbenou odměnu, kterou ještě nedostal. Konšelé mu odměnu nechtějí dát, protože při uzavírání smlouvy neřekl svoje jméno, a hlavně neřekl rčení: „K tomu mi dopomáhej Bůh“. A nabídli mu, že může dostat co chce z jejich dílny, jelikož Frosch byl truhlář a Strumm krejčí. Krysař se rozzlobil a odešel.
Té noci se konšelům zdály děsivé sny, jelikož měli výčitky svědomí. Froschovi se zdálo, že dělá zakázku pro královský dvůr. Má udělat ticís postelí a musí je udělat v čas. Když je dodělá objeví se Krysař a Frosch se mu chlubí. Krysař se zasměje a řekne: „Tisíc rakví“ a z postelí se stanou rakve. Strummovi se zdál podobný sen. Když dodělal zakázku na tisíc oděvů chlubil se Krysaři. Krysař se zasmál a řekl: „Tisíc rubášů“ a z oblečení se stalo tisíc rubášů. Té noci Krysař nemohl spát. Byl rozčílený na konšely. Rozzlobeně chodil po domě Agnes a nic neříkal. Říkal, že kdyby chtěl tak zničí město, ale kvůli Agnes by to neudělal.
Ráno se krysař setkal s Kristiánem. Ještě nikdy před tím ho neviděl. Ten se ptal, co dělal v cizí zahradě. Krysař mlčí a nekazí si svou dobrou náladu a odchází z města, ale večer se opět do města musel vrátit. Musel se vrátit, něco ho táhlo zpět.
Když přišel šel do krčmy, kde potkal muže v černém plášti. Jmenoval se magistr Faustus z Wittenberka. Ten Krysaři říkal a přesvědčoval ho, aby svou píšťalu použil i na něco jiného než na topení krys.
Poté se Krysař vrátil domů k Agnes. Agnes byla velmi smutná a nemluvila. Když se jí Krysař zeptal, co se děje neodpověděla. Krysař se jí zeptal znovu a Agnes pomalu začala mluvit. Říkala, že čeká dítě s Kristiánem, ale že ho nechce. Ať ji radši zabije. Krysař přestal mluvit. Agnes ho požádala. Aby odešel. Na žádost Agnes Krysař odešel.
Když Agnes uviděla její matka, věděla, že jí něco je. Agnes ale říkala, že jí nic není a chtěla, aby jí matka vyprávěla pohádku o zemi sedmihradské. Země sedmihradská je místo, kde se všichni mají rádi a nikdo nemá žádné starosti. Podle pověsti je na dně propasti na vrchu Koppel vstup do Země sedmihradské. Když matka dopověděla pohádku Agnes vstala a řekla, že půjde na procházku.
Agnes šla na vrch Koppel a z žalu skočila do propasti. Když se to dozvěděla její matka zbláznila se z toho. Poté co se to dozvěděl i Krysař začal ji hledat. Vyptával se její matky, kam šla. Ta mu řekla, že na vrch Koppel. Krysař si hned vzpomněl na zemi sedmihradskou a utíkal na vrch. Tam našel Agnes na dnu propasti.
Krysař vytáhl píšťalu a začal pískat silným tónem, jakým nikdy předtím nepískal. Všichni lidé šli za ním, kromě Seepa Jörgena, který nevěděl, co se děje. Když Krysař dovedl všechny lidi na Koppel svou píšťalou je svrhl do propasti. A poté Krysař hodil svou píšťalu do propasti a skočil také.
Druhého dne si Seep Jörgen uvědomil, co se stalo a Krysařova píseň mu začala v uších znít. Vydal se tedy také na vrch Koppel. Cestou uslyšel, že v jednom z domů zůstalo plačící dítě. Mělo hlad. Seep přemýšlel co mu dát k jídlu, ale Krysařova píseň přehlušila pláč dítěte a pokračoval na vrch. Když tam dorazil měl chuť skočit také. Nakonec si tento čin rozmyslel a šel hledat ženu, která by se postarala o dítě.
Téma:
Hlavním tématem je láska a pomsta. Láska dala Krysaři smysl života a poprvé v životě se cítil spoután láskou k Agnes, přestal cítit potřebu tuláctví. Když přišel o svoji lásku, ztratil smysl svého života.
Kompoziční výstavba:
Chronologicko – retrospektivní (V příběhu se vypravěč vrací na začátek. Například, když je Krysař v hostinci vypravěč říká, jak se domluvil na odměně s konšely.).
Jazyk:
Spisovný jazyk. Přirovnání – „Jeho ruce byly drobné a jemné jako ruce paní.“, Personifikace – „Celý život uprchl…“, Přechodníky – pohrávajíc si, objevivší, zjistivší, nedočkav, Eufonie – „Tápali oba němě tmou a třeba ji znali z minulých nocí, stala se jim náhle cizinou“, Kontrast – „padali, aby vstali“, Inverze – „Oné neděle seděli u stolu konšelé dva ctihodní a rozšafní sousedé“.
Dobově literární kontext:
- Česká literatura přelomu 19. a 20. století
- Dříve příběh vycházel pod názvem Pravdivý příběh v časopise Lumír (1911–1912)
- Pod jménem Krysař byla kniha poprvé vydána v roce 1915
- Kniha má pravdivý základ z jedné staroněmecké pověsti, kdy roku 1284 vyhnal krysař krysy z města Hameln, a když mu nezaplatili, krysař se rozhněval a odvedl jejich děti.
- Novela = prozaický text kratšího nebo středně dlouhého rozsahu, který má jednoduchý, poutavý a nápaditý děj
- Satira = literární žánr, který je založen na komičnosti, ironii, výsměchu. V literatuře se často satira využívá ke kritice.
Viktor Dyk
- Život: 1877 Pšovka u Mělníka – 1931 Lopud (Jugoslávie)
- Významný český básník, prozaik, dramatik, publicista a nacionalistický politik
- Také psal satiru
- V mládí byl jeden z představitelů tzv. generace anarchistických buřičů
- Za 1. světové války byl vězněn
- Další dílo: Milá sedmi loupežníků (poezie), Zmoudření Dona Quijota (drama)
Další autoři:
- Fráňa Šrámek (Měsíc nad řekou DRAMA), Karel Toman (Sluneční hodiny)
Vlastní hodnocení knihy:
Kniha se mi líbila, četla se dobře. Již na začátku na mě kniha působila tajemně. Líbilo se mi, jak autor zachycuje a popisuje postavy (lépe jsem si je dovedl představit). Kniha mě obohatila tím, že i když jsme bezradní je pořád nějaká naděje, že bude lépe.
Co bylo hlavní myšlenkou příběhu: Kritika měšťácké společnosti, zklamání v lásce a zklamání ze současného světa, lidem dána šance v podobě rybáře Seppa a nemluvněte.
Co si myslíš o konci: Myslím si, že Seep Jörgen udělal dobře, když neskočil s dítětem do propasti za ostatními a ušetřil alespoň život jednoho nevinného dítěte.
Jaké otázky tě napadaly při četbě: Proč je kniha rozdělena do tolika kapitol? Proč město Hammeln Krysaře tolik přitahovalo? Proč se Krysař zamiloval do Agnes a Agnes do Krysaře?
Vypiš jeden citát (pasáž z knihy), který tě zaujal, proč:
„Krysař se vracel do Hammeln. Neklid ho vypudil ze zdí města, ale mnohem dotěrněji ho tam vracel“. → Tato pasáž mě zaujala, protože Krysař nikdy nebyl na nic vázaný a najednou se musí do města vrátit.
