Kniha: Lakomec
Autor: Molière
Přidal(a): Erza
Moliére
- Francouzský dramatik
- Bývá považován za klasika světové komedie
- Náměty čerpal z antiky, renesance, z lidových frašek a komedie dell´atre(typ divadla který má pouze rámcový scénář, dialogy jsou ponechány herecké improvizaci, vystupují zde ustálené typy postav)
- V dílech překračoval klasicistní normy
- Kritizoval pokrytectví, přetvářku a honbu za majetkem
- Zařazujeme ho do klasicismu 2.poloviny 17.století
Další díla:
-
- Tartuffe
- Zdravý nemocný
Literárně historický kontext
Klasicismus
- Název z latinského classicus = vzorový, dokonalý
- Umělecký směr, vznikl ve Francii za vlády Ludvíka XIV. („král Slunce“) – v jiných zemích doznívalo baroko
- 17./19. století
- Navazuje na antiku.
- Touhy jedince ustupují před společenskými normami
- Na počátku 19. století přešel v tzv. empír = oficiální sloh Napoleonova císařství (1800 – 1830)
- V literatuře jsou pevně stanovena pravidla – respektovali Aristotelovu zásadu 3 jednot: místa (děj se odehrává na 1 místě), času (během 24 hodin), děje (1 základní dějová linie)
- Pravidla sepsal Nicolas Boileau – Umění básnické
- Klasicismu se dělí na: vysokou (óda, epos, tragédie), nízkou (komedie, fraška, bajka, satira)
- Moliére patřil k tzv. nízké literatuře, protože psal komedie.
Další autoři:
-
- Jean Racine (Faidra)
- Pierre Corneile (Cid)
- Jean de La Fontaine (Bajky)
- Carlo Goldoni (Sluha dvou pánů)
- Jonathan Swift (Gulliverovy cesty)
- Daniel Defoe (Život a zvláštní podivná dobrodružství Robinsona Crusoa, námořníka z Yorku)
Rozbor díla: Lakomec
Kompozice díla
- Drama; divadelní hra
- Komedie
- Počet jednání: 5 dějstvích
Žánr, forma
- Drama, komedie
Jazyk
- psáno er-formou
- živé dialogy plné hovorových obratů, zejména u Harpagonova služebnictva
- často satirický tón, ironie, nadsázka, metafory i hyperboly
- stylistické rozvrstvení slovní zásoby (např. citové zabarvení – zejména když Harpagon hovoří o penězích)
- spisovný jazyk, občasné vulgarismy
- přímá řeč
- dialogy, monology
Děj stručně
Děj hry se odehrává v roce 1670 v Paříži. Hlavní postavou je Harpagon, který je bohatý, ale také velmi lakomý. Má 2 děti, syna Kleanta a dceru Elišku. Kleantes se zamiluje do chudé Mariany, Eliška zase do Valéra. Jejich otec má však s nimi jiné plány, syna chce oženit s bohatou vdovou, Elišku pak chce provdat za stárnoucího boháče. Kleantův sluha Čipera najde Harpagonem zakopaný poklad na zahradě, který vezme pro Kleanta. V Harpagonovi to probudí šílenství, do toho se Valér se zasnoubí s jeho dcerou. Ten pak raději prozradí, že jeho otcem je vážený šlechtic a bohatý muž a Mariana jeho sestra. Kleantes svému otci vrátí peníze výměnou za svatbu s Marianou. Harpagon udělá vše, aby získal své peníze zpět. Pak si také uvědomí, že vdavky jej nebudou nic stát, a své dceři nemusí dávat žádné věno. Proti svatbě svých dětí už nic nenamítá.
Děj dle dějství
1. dějství
Na začátku si spolu povídali Valér s Eliškou. Chtěli se vzít, ale nevěděli, jak to říci Harpagonovi a Kleantovi. Eliška se šla nejprve domluvit se svým bratrem Kleantem. Zjistila, že on si chce vzít Marianu.
Mezi tím vyhodil Harpagon ven z domu sluhu Štiku, za to, že prý poslouchal za dveřmi. Následně šel do svého pokoje a mluvil sám se sebou o svém pokladu. Do pokoje vstoupili Kleant s Eliškou a Harpagon se polekal, že něco slyšeli. Uklidnil se, až když se ujistil, že nic neslyšeli.
Harpagon oznámil Kleantovi, že si chce vzít Marianu. Elišce oznámil, že si má vzít starého bohatého Anselma. Eliška byla proti a hádala se s Harpagonem. Během hádky vstoupil do místnosti Valér a Harpagon rozhodl, že je má Valér rozsoudit. Valér je sice na straně Elišky, ale nechce si Harpagona rozhněvat, a tak je chvíli na straně Elišky a chvíli na straně Harpagona.
2. dějství
Začíná se hádkou Kleanta se Štikou. Štika měl čekat u dveří, ale nebyl tam, protože ho Harpagon vyhodil. Štika přinesl Kleantovi půjčené peníze a místo části spoustu bezcenných věcí. Kleant se rozzlobil a chtěl mluvit s tím, kdo mu peníze půjčil.
Harpagon mezitím jednal se Šimonem, který půjčoval jeho peníze. Když sem přišel Kleant a zjistil, že mu peníze a ostatní věci půjčil jeho otec, velmi se rozzlobil. Během jeho hádky s Harpagonem utekli Šimon a Štika pryč.
Harpagon se vrátil domů a přišla k němu na návštěvu dohazovačka Frosina. Harpagon se šel podívat na svoje peníze a Frosina se dala do řeči se Štikou. Štika ji upozornil, že jí Harpagon nezaplatí, ale ona mu nevěřila.
Frosina oznámila Harpagonovi, že jde vše dobře a že si ho Mariana zajisté vezme, ale peníze z něho nedostala. Rozhodla se tedy pomoci druhé straně.
3. dějství
Harpagon v kuchyni rozděloval práci. Klaudia měla uklidit a během slavnosti hlídat sklenice, aby se žádná nerozbila. Bumbal a Treska měli nalévat pití, ale málo, a když si o to hosti řeknou nejméně dvakrát. Eliška měla hlídat, co odnášejí od stolu. Také měla uvítat Marianu.
Mistr Jakub měl za úkol uvařit za málo peněz hodně dobrého jídla. Také měl vyčistit kočár a jet na trh, ale s koňmi utýranými hlady to nebylo možné.
Po nějaké chvíli už přišla Frosina s Marianou. Frosina přemlouvala Marianu, že je dobré vzít si Harpagona, ale Mariana měla ráda Kleanta. Nevěděla ovšem, kdo Kleant doopravdy je.
Mariana se Harpagona lekla. Měl brýle a říkal nesmysly.
Za chvíli přišla Eliška a následně i Kleant. Mariana Kleanta poznala a Kleant ji otcovým jménem vyznal lásku. Také nechal na otcův účet přinést něco k jídlu. Marianě vnutil Harpagonův prsten s diamantem.
Harpagon musel odejít, protože za ním někdo přišel a přinesl mu peníze.
4. dějství
Kleant, Eliška, Mariana a Frosina se domluvili, že Harpagonovi seženou zdánlivě bohatou nevěstu, aby si Kleant mohl vzít Marianu.
Harpagon si zavolal Kleanta a chtěl s ním mluvit. Lstí ho přiměl k tomu, aby přiznal, má Marianu rád. Harpagon se rozzlobil a hádali se spolu. Mistr Jakub slíbil, že je porovná a oběma řekl, že ten druhý vzkazuje, že mu Marianu ponechá. Chvíli spolu Harpagon a Kleant vlídně mluvili, ale pak na chybu přišli a zase se hádali.
Mezi tím ukradl Štika Harpagonovy peníze a dal je Kleantovi. Harpagon objevil ztrátu peněz a rozzlobil se ještě víc.
5. dějství
Při hledání zloděje truhly padlo podezření na Valéra. Ten si myslel, že je vinnen tím, že má rád Elišku, a tak se přiznal. Dlouho se spolu dohadovali, protože Harpagon mluvil o své kasičce, zatímco Valér o Elišce.
Za chvíli přišli Eliška, Mariana, Frosina a Anselm. Zjistili, že Anselm je otec Mariany a Valéra. Byli odloučeni při ztroskotání lodi a nyní se opět našli.
Harpagon stálé hledal své peníze, ale tu vstoupil jeho syn Kleant a nabídl mu jeho peníze za Marianu. Harpagon nakonec souhlasil. Na závěr byla dvojitá svatba. Valéra s Eliškou a Kleanta s Marianou.
Charakteristika hlavních postav:
- Harpagon – hlavní postava; lakomý vdovec, který se zajímá jen o své peníze; je velmi chamtivý a bezcitný, pro peníze je schopen obětovat absolutně všechno – jsou pro něj důležitější než jeho rodina; bohatne půjčováním peněz s vysokým úrokem (lichva); nenapravitelný sobec, jenž neuznává city druhých; chce výhodně provdat a oženit své děti; sám touží po mladé dívce Marianě
- Kleant – syn Harpagona; mladý muž dobrých společenských způsobů, velmi kultivovaný; zamilovaný do Mariany a chce si ji vzít
- Eliška – dcera Harpagona; je zamilovaná do Valéra; bojuje za své štěstí a nechce se provdat za muže, kterého jí vybral otec a kterého nemiluje; věří v pravou lásku
- Mariana – velmi krásná dívka, miluje Kleanta a nešťastně přihlíží Harpagonovu dvoření; skromná a plachá, působí velmi křehce; vede tichý život po boku své nemocné matky, sestra Valéra
- Valér – zamilovaný do Elišky, pracuje v domě Harpagona jako správce, aby byl Elišce nablízku; snaží se co nejvíce se zalíbit Harpagonovi, proto se stává úlisným slídilem; pronásleduje své podřízené mnohdy ještě hůře než Harpagon, donáší na služebnictvo; chce se před svým pánem ukázat v co nejlepším světle, bratr Mariany
- Anselm – navenek bohatý, starý muž, ve skutečnosti štědrý a dobrosrdečný šlechtic – otec Mariany a Valéra; později se ukáže, že jeho pravé jméno je Tomas d’Alburci; svým vstupem do hry završí děj dobrým koncem
- Frosina – chytrá intrikářka, dohazovačka; jako jediná zná poměry v celé rodině
- Čipera – sluha Kleanta, je si vědom Harpagonových vlastností
- Jakub – Harpagonův kuchař, kočí a sluha na všechno; podlý a pomstychtivý
Další postavy:
- Policejní komisař, písař policejního komisaře, Harpagonovo služebnictvo – mistr Šimon, panna Klaudie, Bumbal, Treska, Propilvoves
Inspirace
- Inspirací byla antická Komedie o hrnci Římana Plauta (pro klasicismus bylo typické inspirovat se antikou)
- Na tento námět bylo natočeno mnoho adaptací (1980 a 1990), nejznámější je divadelní hra režiséra Zdeňka Zelenky z roku 2002
Přijetí díla v době vzniku
- Ve své době se Lakomec nesetkal s úspěchem u diváků, protože předstihl svými pokrokovými názory dobu, ale naproti tomu je to v současnosti stále nejvíce hraná francouzská komedie
- Hra byla psána formou prózy, což byl i jeden z důvodů, proč se ve své době neuchytila
- Všeobecná kritika společnosti a zkaženosti světa
