Kniha: Legenda o sv. Kateřině
Autor: Neznámý autor
Přidal(a): Pavlína
Téma: šíření křesťanství, láska a víra
Motiv: motiv legendy se vztahuje ke křesťanské době za vlády Karla IV.
Čas: 3-4 stol. n. l
Prostor: starověké Řecko, Alexandrie
Kompozice:
- Chronologická (události vyprávěné v časovém sledu).
- Text je rozdělen na části označené číslicemi.
Lit. druh: epika (lit.druh, který má děj)
Žánr: legenda (vypráví o životě svatých)
Forma: poezie (forma básně)
Vypravěč:
- Není součástí děje
- Legenda je psána v –er formě
- Dává důraz na sílu náboženství, pro které se hlavní hrdinka nechala obětovat.
Postavy:
Sv. Kateřina – Překrásná, učená, moudrá, nechce se vdávat. Jediná dcera Kyperského krále Kosta. Narodila se v Alexandrii, Egypt. Šířila křesťanství. Byla oddaná křesťanské víře a umučena.
Matka Kateřiny – Chtěla provdat Kateřinu za bohatého krále. Dříve chodívala pro rady k poustevníkovi. Poslala za ním i Kateřinu.
Otec Kateřiny – Král Kostus. Byl moudrý, spravedlivý a štědrý. Dříve vládl v Řecku na ostrově Kypr, ale odtud ho zlý císař Maxencius vyhostil do Alexandrie. Svoji dceru velmi miloval. Zemřel.
Poustevník – Moudrý, v jeskyni Kateřinu pokřtil svěcenou vodou.
Císař Maxencius – Ukrutný a zlý panovník, všichni jeho lidé se ho bojí. Chtěl, aby si Kateřina vzala jeho syna. Snažil se přesvědčit Kateřinu na pohanství. Nechal ji mučit a následně popravit.
Císařovna – Žena císaře Maxencia. Hodná, odvážná, litovala Kateřinu, chtěla ji pomost a setká se s ní ve vězení. Začala věřit v křesťanství. Za to ji císař nechal popravit
Porfyrius – Rytíř vychovaný ve cti a dobrotě. Zprostředkoval setkání císařovny s Kateřinou ve vězení. Za to byl popraven.
Padesát mistrů – Nejvzdělanější učenci. Na rozkaz císaře se snaží obrátit Kateřinu na pohanství, ale Kateřina svou moudrostí a chytrostí všech padesát mistrů obrátila na křesťanství. Za to je císař nechal upálit, ale jejich těla zůstala nepoškozena.
Marie – Matka Ježíše Krista, přimlouvala se za Kateřinu u Ježíše.
Ježíš Kristus – Svatý, laskavý. Pomáhal Kateřině, posílal ji anděly, aby ji pomáhali a léčili.
Vyprávěcí způsoby:
- dialogy (promluvy dvou a více postav)
Promluvy:
- Občasný výskyt přímé řeči.
- Veršová výstavba – Verš je jeden řádek básně. Dávají dohromady sloku (strofu). Rýmují se.
- Rým je zvuková shoda slabik na konci verše. Dělí se na střídavý (abab), přerývaný (abcb), sdružený (aabb), obkročný (abba), postupný (abcd)
Jazykové prostředky:
- Personifikace (živé vidění, svatba se chystá)
- Eufenismus (královně dal spáti)
- Oxymoron (záře ztemní)
- Symboly (mléko jako symbol čistoty)
- Zdrobněliny (miláček, ramínko)
- Anafora
- Alegorie
- Spisovná čeština
- Zastaralá slova (archaismy)
- Epiteton (jasnýma očima)
Kontext:
- Legenda vzniká v 5-6. stol. (ústně). Písemně byla vydána ve 3. čtvrtině 14. stol. anonymním autorem. Dochovala se v opisu z 15. stol. Nejstarší česká literatura 14. stol. z doby Karlovi. Kniha je veršovaná a je v ní použita staročeština. Obsahuje 3519 veršů.
Sv. Kateřina
- Historicky není její život doložen
- Překrásná, učená a moudrá
- Dcera Alexandrijského krále Kosta
- Odmítla si vzít syna zlého císaře Maxencia
- Pro víru byla umučena a popravena
Další česky psané památky
- Alexandreida
- Legenda o sv. Prokopu
- Dalimilova kronika
Skladby
- Podkoní a žák
- Hradecký rukopis
- Píseň veselé chudiny
- Nová rada
Písně
- Hospodine, pomiluj ny
- Svatý Václave, vévodo české země
Karel IV. – životopis Vita Caroli
Nejstarší české drama -Mastičkář
Vrcholí proces demokratizace (lit. určená pro lid) a laicizace (píší i laici).
