Lexikologie – nauka o slovní zásobě – literatura

 

 Jméno: Lexikologie – nauka o slovní zásobě

 Přidal(a): Markéta

 

 

 

 

Forma:
– slova
– víceslovná pojmenování – spojení slov, která označují nějakou skutečnost společně
– sousloví – termíny (např.: chlorid sodný, smrk ztepilý)
– frazémy – ustálená obrazná pojmenování (např.: chytat lelky, bílá vrána)

 

Význam:
věcný význam – vyjadřuje jakou skutečnost výraz označuje, pes – „psovitá šelma“, chytat lelky – nedávat pozor
mluvnický význam – slovo hraje roli ve větě, vystihuje jaké vztahy ve větě výraz vyjadřuje
– slovo může mít oba typy významu, ale nemusí (slovo „zase“ – jen věcný význam, „ale“ – jen mluvnický význam)

 

Frazémy
– víceslovná ustálené pojmenování s obrazným významem
– význam frazému nelze odvodit z věcného významu slov, z nich je složen, nelze je chápat doslovně
– znaky: ustálenost (nemůžeme měnit slovosled), ucelený a obrazný význam, nezaměnitelnost složek
– v některých frazémech se zachovali i například archaismy (kout pile, mít pré)
– typy: – nevětné frazémy: – mění svůj tvar a přizpůsobují se kontextu, často obsahují sloveso, ale není to pravidlem
(např.: praštit se přes kapsu, vyplout na povrch), patří sem přirovnání – jako (chytrý jako liška)

 

větné frazémy: – mají podobu věty a zůstávají vždy beze změny
– patří sem: – pořekadla – Já nic, já muzikant.
– přísloví – krátké výroky > mravní poučení, Bez práce nejsou koláče., Kdo šetří má za tři.
     – pranostiky – vztah počasí a ročního období, Lucie, noci upije
– okřídlená slova – výroky známé z historie, Veni Vidi Vici, být či nebýt

 

Členění slovní zásoby
Spisovná čeština
Nespisovné útvary: – vymezené zeměpisně – nářečí X nadnářeční útvar
– vymezené sociálně – argot (např.: řeč pražské galerky)
– slang (např.: studentský)
– profesní mluva

 

Spisovná čeština
– Knižní jazykové prostředky: – dnes již zastaralé, působí velmi spisovně
– Neutrální jazykové prostředky: – stylově neutrální, lze je užít do jakékoliv komunikační situace
(např.: dům, hezký, dělat)
– Hovorové jazykové prostředky: – jsou typické pro méně oficiální projevy
– do spis. jazyka pronikají slova a tvary slov, které byly dříve nespisovné
– např.: Já pomohu – já pomůžu

 

Nespisovná čeština
Vymezené zeměpisně
Nářečí: – užívá se pouze na části území a od spisovné češtiny se liší v hláskosloví, tvarosloví, skladbě i slovní zásobě
– Nadnářeční útvary: – pro větší území a mají jen hlavní znaky nářečí původních

 

Obecná čeština – nejrozšířenější
– např.: projevuje se v: hláskosloví a tvarosloví – voči s dlouhejma řasama
slovní zásobě – mičuda – míč, feťak – narkoman
směřuje k jednoslovným názvům – litrová nádoba – litrovka

 

Vymezené sociálně
– užíváme je téměř všichni – přizpůsobujeme se vyjadřování lidí v našem kolektivu (spolužáci)
– vyznačují se hlavně zvláštní slovní zásobou
– některé výrazy během času přešli do obecné češtiny či do hovorové vrstvy spis. češtiny (např.: zubař)

 

Profesní mluva: – soubor slov a frází, co používají lidé téže profese, aby se rychleji a jednodušeji dorozuměli
– např.: vyznačuje se: zkracováním slov – reportáž-repo
víceslovná pojm. >jednoslovně – resuscitační oddělení-reska

 

Slang: – soubor slov a frází užívaných lidmi se stejným koníčkem či zájmem
– např.: klíště – pro motorkáře: spolujezdec)

 

Argot: – je nespisovný útvar jímž se dorozumívá společenská spodina, dříve sloužil jako tajná mluva
– např.: chlupatý – policisti

 

Aktivní a pasivní slovní zásoba
– aktivní
– slova, která běžně užíváme
– pasivní
– slova, kterým rozumíme

 

Vrstvy slovní zásoby
– slova neutrální X slova příznaková:  hovorová, knižní, termíny, publicismy, poetismy

 

Dobová slovní zásoba
Archaismy
– zastaralá slova, vytlačena běžnějšími synonymy
Historismy
– názvy jevů, které už v dnešní době neexistují

 

Neologismy – nová slova, často přejatá či slova s novými významy

Expresivní (citově zabarvené slova)
– zabarvená kladně (dětská, domácí slova)X záporně (vulgární a hrubá slova)

 

Vztahy mezi slovy
– Neplnovýznamová – chybí jim věcný význam, jejich význam se projeví až ve spojení s jinými slovy
(např.: jet na hory – na – směřování)
– Plnovýznamová – slova s věcným významem
slova jednovýznamová – mají jeden význam (např.: termíny, vlastní jména, foném, Brno)
slova vícevýznamová – mají více významů (např.: list – část rostliny, kus papíru)

 

Slova nadřazená, podřazená a souřadná
– vztahy mezi slovy a víceslovnými pojmenováními jsou založeny na jejich věcném významu
Slova nadřazená – slova s obecnějším významem, která jsou oproti jiným slovům z téhož významového okruhu na vyšší významové úrovni (např.: pták)
Slova podřazená – slova s konkrétnějším významem, která jsou oproti jiným slovům téhož významového okruhu na nižší významové úrovni (např.: sokol, vrána, čáp – ve srovnání se slovem pták)
Slova souřadná – slova na stejné významové úrovni jako jiná slova z téhož významového okruhu (např.: sokol a vrabec)

 

Homonyma – mají stejnou formu, ale odlišný význam, není mezi nimi spojitost
– např.: puk – na kalhotách, v hokeji
– mohou být: úplná – shodují se ve všech tvarech (raketa – tenisová, kosmická)
částečná – shodují se jen v některých tvarech (nos – rozkaz nosit, část těla)

 

Synonyma – slova a víceslovná spojení, která mají stejný či podobný význam, ale liší se formou
– mohou být: úplná – často příklad domácího a přejatého slova (např.: lingvistika – jazykověda)
částečná – jejich významy nejsou úplně stejné (červený – rudý, teplo –horko)

 

Antonyma – slova protikladná, slova a víceslovní spojení s opačným významem
– např.: ledový – horký, stejný – jiný

 

Paronyma –  slova graficky nebo fónicky podobná, avšak významově zcela odlišná

 

Přenášení pojmenování:
Metafora – je založena na podobnosti (třeba tvarové), např.: zub – v ústech > u pily
Metonymie – je založena na věcném vztahu mezi pojmy, např.: mít Picassa > malíř –dílo
Synekdocha -je přenesení významu na základě záměny celku a jeho části, např.: žít pod jednou střechou-dům,střecha
Hyperbola – nadsázka, nadměrné a neobvyklé zveličení pravopisného jevu
Eufemismus – zjemňující, zmírňující výraz
Ironie

 

Obohacování slovní zásoby
Způsoby obohacování slovní zásoby:

1.) Změnou významu slov – zužování a rozšiřování, zánik a nový návrat, změna obsahu
2.) Tvořením nových slov – odvozováním, skládáním, zkracováním – zkratky a zkratková slova
3.) Spojováním slov v sousloví
4.) Přejímáním slov z jiných jazyků – mezinárodní slova – internacionalismy

 

Slovníky a práce s nimi
– jazykové slovníky
– slovníky překladové
– slovníky výkladové a naučné (encyklopedické)
– speciální slovníky: pravopisné, cizích slov, etymologické (vykládající původ slov), frazeologické, slangové, hisorické, nářeční, věcné a synonymické, frekvenční, terminologické, autorské, obrazové






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————