Literární moderna ve světové literatuře – literatura

 

 Jméno: Literární moderna ve sv. literatuře

 Přidal(a): cairo

 

 

 

 

Úvod

  • umělecké směry impresionismus, symbolismus a dekadence se formovaly od 2. poloviny 19.st. ve Francii
  • současně s nimi přetrvávaly literární postupy realismu a naturalismu
  • nová generace básníků se obracela od společenských problémů k subjektivismu, zdůrazňovala jedinečnost prožitku a svým svobodným a bohémským přístupem ke světu provokovala měšťáky
  • vymezovala se vůči pozitivismu, podle nich vykládá skutečnost pouze rozumově a citově neutrálně
    vůči parnaismu (tzv. umění pro umění – znovuobjevování uvolněných forem romantické poesie, používání exotických a klasických prvků a vysoce stylisovaným jazykem), kterému vytýkala přílišnou dokonalost formy nadřazované obsahu

 

Impresionismus

  • hlavní náměť lyrických básní byla krajina s jejími proměnami
  • aktivně pracovali s jazykem, kladli důraz na eufonii, barevné asociace, vystižení nálady básnického subjektu, kt. se odrážela např. ve vnímání krajiny
  • prvky impr. zachycování dojmů, vnitřních stavů a nálad hrdinů pronikaly také do prózy a dramatu
  • metoda se uplatnila i v literární kritice, kritici se nesnažili o díle informovat pouze objektivně, ale přibližovali čtenáři i vlastní prožitek z četby

 

Symbolismus

  • symbolisté nepopisovali skutečnost přímo, soustředili se na způsob, jak ji evokovat prostřednictvím symbolů a náznaků
  • jejich básnické obrazy působili mnohoznačně i protichůdně
  • důraz byl kladen na práci se slovy, používali zvukomalbu, snažili se přiblížit poezii hudbě

– vznik volného verše (bez pevně dané struktury verše), umožňoval nové způsoby vyjádření emocí a vjemů
– synestézie – míšení vjemů z různých smyslových oblastí (cíl, aby vjem jednoho smyslu (zvuk) vyvolal i odezvu u jiného smyslu vnímatele (zrak))

 

Dekadence

  • důraz na přehnaný subjektivismus, reálný svět je považován za druhořadý
  • rozbor osobních prožitků (halucinace, neurotické fantazie, sny prostupující do reality, morbidní vize), které jsou zprostředkované „výjimečným jedincem“ – ten se stylizuje do pózy aristokrata, rytíře, proroka, světáka a opovrhuje společností
  • svým důrazem na temné stránky vnitřních prožitků člověka otevřela cestu moderní psychologické próze a expresionismu
  • v obecné rovině je pojem dekadence užíváno pro celkové ovzduší únavy z konce století, nejistoty a rozčarování jedinců v přelomové době

 

Francie

  • objevují se prokletí básníci (Verlaine, Rimbaud, Mallarmé, Baudelaire)
    • velmi nevyrovnaní, žili bohémským životem, bouřili se proti vlastním rodinám a měšťácké společnosti
    • ve své době nepochopení, svojí tvorbou pobuřovali morálku společnosti
    • přinesli do poezie nové inspirační zdroje

 

Jean-Arthur Rimbaud (1854 – 1891)

  • prokletý básník, jehož dílo se stalo inspirací pro moderní poezii
  • byl vychováván pouze přísnou a citově chladnou matkou a v roce 1869 poprvé utekl do Paříže
  • útěky, toulání a návraty domů se opakovaly po celý jeho život
  • v r. 1871 se setkal s Verlainem a zapříčinil rozpad Verlainova manželství, potulovali se spolu Evropou à jejich bouřlivý vztah skončil hádkou, v níž Verl. Rimbauda postřelil

 

Tvorba:

  • dělena do tří období:
    • básnické počátky, patrné mladistvé okouzlení poezií
      básně vyznívají idylicky, nálada se nese v duchu impres. líčení přírodních jevů
      Slunce a tělo
      Spáč v úvalu
      – reakce na prusko-franc. válku

 

Samohlásky

  • dospívání, kritické vnímání reality
    do poezie pronikají disharmonické tóny, tendence ke karikování skutečnosti, odsuzování měšťáků, cynismus, záměrná provokace
    Opilý koráb – koráb symbolizuje vypravěče básně, který se nechává unášet svou fantazií a obrazotvorností do vnitřního světa představ a snů
    • dochován ve Verlainově opisu
  • přiklání se k volnému verši
    à jeho 40 významově komplikovaných básní vydal Paul Verlaine ve sbírce Iluminace: Rimbaud své složité vize vyjadřoval formou rytmizované prózy
    Sezóna v pekle – jediné dílo, které sám knižně vydal, jedná se o básně v próze
  • stejná metoda jako Iluminace
  • skládá se ze série obrazů pohybujících se na hranici halucinace, zachycuje osobní duševní muka a úzkosti jedince

 

Paul Verlaine (1844 – 1896)

  • francouzský básník, esejista, prozaik
  • byl citově závislý na matce, což ho pronásledovalo celý život a vyústilo až v konfliktní vztah, byl vězněn za její napadení
  • postupně začal propadat alkoholu a pod jeho vlivem často reagoval agresivně
  • 1870 se oženil, ale manželství se rozpadlo v důsledku bouřlivého vztahu s Rimbaudem, za jehož postřelení strávil dva roky v žaláři
  • po propuštění pracoval jako učitel v Anglii, po návratu do Francie ale pokračoval ve svém bohémském životě a po smrti matky definitivně zpustl

 

Tvorba:

  • jeho poezie je hluboce lyrická a citově bezprostřední
  • vyšel z parnaismu, pod vlivem Rimbaudovy poetiky se propracoval k uvolněnému, výrazně melodickému verši plnému snivých obrazů, slovních sugescí a smyslových vjemů

 

  • prvotina Saturnské básně
    • lyrická sbírka pod vlivem parnaismu
    • naznačen odklon od parnaismu směrem k intimnímu svědectví o prožitcích, dojmech a citech
    • rysem básní je impres. evokace prchavosti vjemů
  • další verše jsou osobní a citově bohaté:
    Dobrá píseň – sbírka intimní poezie, inspirovaná láskou k manželce
  • ovlivněn Rimbaudem se pokusil o užití nové poetiky a uvolnění verše:
    Romance beze slov
    • subjektivní intimní lyrika, 20 básní ve 4 oddílech
    • pod vlivem Rimbauda opustil pevnou strukturu verše a nahradil ji melodikou jednoduchého popěvku
    • prosté motivy a prožitky každodenní reality
  • životopisy jeho básnických druhů: Prokletí básníci
  • programová báseň Umění básnické

 

Charles Baudelaire (1821 – 1867)

  • francouzský básník, předchůdce dekadence a symbolismu
  • jeho otec zemřel a matka se znovu provdala za důstojníka a budoucího velvyslance a senátora à Charles svého otčíma hluboce nenáviděl a z této nenávistí vyrostla protispolečenská revolta
  • vedl bohémský život, provokoval společnost nekonvenčním vztahem s mulatkou
  • rodina jej v r. 1844 dostala pod právní dohled a omezila mu přísun financí
  • živil se uměleckou kritikou, vydáváním básní, avšak žil na pokraji bídy
  • v r. 1866 ochrnul na polovinu těla a o rok později zemřel v Paříži

 

Tvorba:

  • jeho básně dodržují klasickou formu, záměrně v nich však užíval nevšední symboly a metafory
  • znovuobjevil barokní motivy ošklivosti a pomíjivosti života

 

Květy zla – sbírka skládající se ze 6 oddílů, z nichž každý je věnován jiné tématické oblasti

  • Splín a ideál – motiv snahy pozvednout se nad všední život k ideálu
  • Pařížské obrazy a Víno – hledání východiska z nudy a konvenčnosti života
  • Květy zla, Revolta a Smrt – únik do krajiny milostných prožitků, rouhání se světu, vytváří obrazy zmaru a smrti
  • inspiraci nalézal ve vjemech, které dráždí smysly (zvuky, vůně, zrakově zajímavé objekty)
  • v básních relativizoval obecné pojetí krásy a ošklivosti, dobra a zla, lásky a nenávisti

 

Stéphane Mallarmé (1842 – 1898)

  • francouzský básník, autor symbolistní poezie
  • přispíval kritickými články o umění do novin, psal teoretická pojednání o jazyce, tvořil básně

 

Tvorba:

  • inspiroval se parnaismem a Baudelairovým pojetím vztahů mezi básnickými obrazy na základě vnitřních významových vazeb
  • pracoval s mnohoznačností slov a se symboly

 

Vrh kostek nikdy nezruší náhodu
Faunovo odpoledne, Herodias

 

Anglie

Oscar Wilde (1854 – 1900)

  • anglický spisovatel, autor symbolistních próz a moderních pohádek, dramatik, básník
  • propagoval dekadenci a nezávislost umělce ve vztahu k realitě
  • přiklonil se k tezím umění pro umění uprodnostňujícím fantazii před realitou a formou díla před jeho obsahem
  • 1884 se oženil s herečkou Constance Lloydovou, byl redaktorem ženského časopisu
  • jeho homosexuální vztah k šlechtici Alfrédu Douglasovi skončil soudním líčením, dostal dva roky vězení
  • poté emigroval do Francie, kde zemřel

 

Tvorba:

  • jeho styl se vyznačoval lehkostí a smyslem pro komiku situace, což se projevilo hlavně v dramatické tvorbě
  • na sklonku 80. let 19. století vydal soubor moderních symbolistních pohádek:
    Šťastný princ, Slavík a růže
  • na počátku 90. let vydal soubor povídek, z nich k nejoblíbenějším patří parodie gotického románu Strašidlo cantervillské a povídka Zločin lorda Arthura Savilla parodující aristokratický životní styl
  • román Obraz Doriana Graye
    • vyvolal vlnu odporu pro svou údajnou amorálnost
    • podobenství o vztahu člověka a uměleckého díla – symbolistní příbeh líčí vazbu mezi portrétem mladíka a jeho duší – krásný Dorian Gray, jemuž je splněno přání věčného mládí, postupně morálně upadá a jeho duševní znetvoření se promítá do obrazu, který odráží podobu Dorianova svědomí à nakonec Dorian pohled na obraz nevydrží, zničí jej a umírá, po jeho smrti se obraz stává opět krásným
    • nejdříve vyšel časopisecky jako esej
  • konverzační komedie Jak je důležité míti Filipa
    • vystavěna na klasické záměně postav – dva mladíci si vymyslí fiktivní identiny
    • zauzlení děje nastává ve chvíli, kdy se oba mladíci na různých místech vydávájí za jednu osobu, Filipa
    • zamilují se do nich dvě dívky, které netuší, že mladíci jsou dva, ne jeden
    • prostřednictvím vtipných dialogů autor karikuje hodnoty a život anglické vyšší společnosti na sklonku 19.st.

 

Německo

Rainer Maria Rilke (1875 – 1926)

  • básník, spisovatel a dramatik, úzce spjatý s českými zeměmi – narodil se v Praze – k Čechám pociťoval vřelý vztah a staly se inspirací pro jeho ranou tvorbu
  • rané impresionistické básně psal pod vlivem francouzské dekadence, symbolismu a moderního výtvarného umění
  • jeho verše jsou melodické a zachycují skutečnost vizuálně

 

Tvorba:

  • Obětina Iárům – sto básní s českou tématikou, básně věnované české historii i soudobým básníkům Vrchlickému a Zeyerovi, jehož díla obdivoval
  • další tvůrčí období bylo ovlivněno setkáním s Augustem Rodinem – Kniha obrazů, Nové básně
  • v dílech Duinské elegie a Sonety Orfeiovi se prohlubuje jeho reflexivní lyrika a složité symbolistní obrazy s mytologickou tématikou

 

Christian Morgenstern (1871 – 1914)

  • za svého života byl znám pouze malou částí svého díla v Německu, ve světě neznám vůbec
  • jeho poezie se vyznačuje jazykovou vynalézavostí
  • sbírka Šibeniční písně (1905) obsahuje zajímavé slovní hříčky, jeho básně budili pohoršení, protože znevažovali vážné
  • sbírka Palmström je na rozdíl od ostatních děl založena na obsahu, v ní autor glosuje dobovou atmosféru a technický pokrok

 

Amerika

Walt Whitman (1819 – 1892)

  • průkopník civilismu – obdiv k moderní civilisaci
  • sbírka Stébla trávy – volný verš, oslava americké demokracie, je básníkem svého lidu a oslavovatelem práce

 

Belgie

Maurice Maeterlinck (1862 – 1949)

  • francouzsky píšící belgický dramatik, básník a esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu
  • v rozsáhlé symbolistní dramatické tvorbě popisuje život člověka takovým způsobem, aby do popředí vystoupili osudové prvky jeho osobního příběhu lásek, nenávistí, tragédií i smrtí
  • psal i filozofické a přírodopisné eseje

 

Tvorba:

  • Skleníky – sbírka
  • dramata – Princezna Maleina, Slepci, Ariana a Modrovous, Monna Vanna, Modrý pták, Pelléas a Mélisanda
  • filozofické spisy – Smrt, Před velkým mlčením

Pelléas a Mélisanda – motivy lásky, žárlivosti, smrti a osudové předurčenosti života hrdinů

  • dva nevlastní bratři se zamilují do téže ženy, která svou přítomnosti v jejich životech nabourala strukturu vztahů v královské rodině

 

Rusko

Dmitrij Sergejevič Merežkovskij (1866 – 1941)

  • ruský spisovatel, básník, dramatik, literární kritik, zakladatel ruského lit. symbolismu
  • ve svém díle vychází z koncepce dějin ovlivněné křesťanským pojetím světa jako pole, na němž se utkává Kristus (princip dobra) s Antikristem (zlo)
  • vynikal v žánru historického románu – význačné pro smysl pro detail, propracovanost motivu a sevřenou kompozici
  • vymezoval se proti pozitivismu

 

Tvorba:

  • trilogie Kristus a Antikrist – román Leonardo da Vinci
    • v románu se mísi životopisné údaje s fikcí
    • popisuje dobu renesance a na pozadí se odehrávají životní osudy zralého L. da Vinciho, kterého autor vykresluje jako nejednoznačnou osobnost plnou rozporů
  • Pavel I.
    • historické drama, které zachycuje poslední čtyři dny života a vlády ruského cara Pavla I.
    • je vylíčen jako nelítostný panovník a tyran, na druhou stranu ale také jako osoba milující, plná citu a lásky

 

Alexandr Alexandrovič Blok (1880 – 1921)

  • představitel symbolismu
  • v prvotině Verše o krásné dámě (1904) opěvuje ženu a zduchovnělou lásku k nadpozemské bytosti
  • ve svých básních oslavuje Rusko, zamýšlí se nad společenskými problémy
  • po Říjnové revoluci napsal první sovětskou revoluční poému Dvanáct (1918)

 

Švédsko

August Strindberg

  • švédský dramatik, prozaik, básník, zakladatel švédského realistického společensky kritického románu a naturalistického a symbolistního dramatu
  • byl třikrát ženatý, ale jeho manželství se rozpadla, později opustil Švédsko a strávil šest let v dobrovolném exilu ve Francii

 

Tvorba:

  • ovlivněna realismem a naturalismem
  • vytvářel expresionistické hry pro vlastní Intimní divadlo
  • Červený pokoj – první moderní dílo švédské literatury
  • Manželství – povídkový cyklus
  • Syn služky – autobiografický román
  • Bláznova obhajoba – vylíčil realitu rozpadajícího se manželství






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————