Jméno: Literární pojmy (figury, tropy a literární druhy)
Přidal(a): Ka
FIGURY
- Anafora – opakování slov na začátku verše
- Epifora – opakování slov na konci verše
- Epizeuxis – opakovní slov ve větě, verši
- Epanastrofa – opakování slov na konci a na začátku verše
- Aliterace – opakování stejných hlásek na začátku sousedních slov či veršů
- Gradace – stupňování významu
- Apostrofa – oslovení osob, ale i posvátných bytostí, věcí, abstraktních pojmů
- Inverze – změněný slovosled
LITERÁRNÍ DRUHY
- Nemá děj
- Vyjadřuje pocity, myšlenky, nálady, úvahy, lyrického subjektu
- Nejčastěji verš-členění do slok-rým
- Kontrast-protiklad (láska x nenávist)
- Opakování-motiv se opakuje
- Variace- motivy se vracejí ve změněné podobě (modré nebe, blankytné nebe)
- Gradace- stupňování významu(zelená- zelenější)
LYRICKÉ ŽÁNRY
- Novela – střední délka, 1 dějová linie, 1 hl. hrdina, pointa
- Román – rozsáhlý, mnoho postav, dějů, postavy se vyvíjejí
- Má děj
- Vypravěč- ich forma, er forma
- Nejčastěji- věta, do odstavců, kapitol
- Může být i verš, sloka nebo rým
- Chronologická- děj podle časové posloupnosti
- Retrospektivní- na začátku je výsledek a pak se čtenář dozví jak se děj odehrál
- Rámcová- dílo je z více příběhů, závěrečný motiv- úvodní motiv
- Paralelní- několik dějových liníí
- Řetězová- sled jednotlivých příhod spojených s hlavním hrdinou
EPICKÉ ŽÁNRY
- Bajka – zvířata mají lidské vlastnosti
- Báje (mýtus) – nejstarší představy lidí o vzniku světa, původu člověka
- Epos – rozsáhlá veršovaná skladba, bohatý děj, hodně dějových linii, obrazná pojmenování
- Legenda – vyprávění o životě svatých, kteří konají zázraky
- Pověst – jádro pravdivé, zbytek vymyšlený
- Pohádka – dobro vítězí nad zlem, nadpřirozené prostředí, magická čísla
- Povídka – postavy se rozvíjejí, jednoduchý příběh
LYRICKO-EPICKÉ ŽÁNRY
- Balada – lyricko-epický žánr s pochmurným dějem a tragickým koncem
- Romance – veselá, radostná báseň
- Má děj
- Je určen na jeviště
- Vystupují zde dramatické postavy- repliky, mohou vést monolog, dialog
- Scénické poznámky- slouží herci/ režisérovi k upřesnění chování
- Může být ale i ve verši nebo v próze
DRAMATICKÉ ŽÁNRY
- Tragédie – smutný, tragický děj, konec- smrt hlavního hrdiny
- Komedie– veselá, vtipná, poukazuje na nedostatky ve společnosti, lidské vlastnosti
- Činohra – vznik 18st. spojuje tragické a komické prvky
- Muzikál – spojení zpěvu a tance, hlavní postava
- Melodram – dramatická báseň doprovázená hudbou
TROPY (NEPŘÍMÁ OBRAZNÁ POJMENOVÁNÍ)
- Metafora – přenesené pojmenování na základě vnější podobnosti: bledá tvář luny, les rukou
- Personifikace: oživení – neživé věci se chovají jako živé: listy tančily ve větru, vítr šeptal, strom pláče
- Přirovnání: srovnání 2 jevů pomocí spojek jako, jak: oči jako studánky, bílá jako stěna
- Synekdocha: záměna části za celek : ,,Dobrý den. ´´ řekly veverčí zuby, srdce jsou si blíž
- Epiteton – básnický přívlastek – Konstatns – stálý (zelená tráva) , Ornans – ozdobný – originální přívlastek (sametová tráva, třpitivé slunce)
- Oximoron – nějaký logický nesoulad, významy slov si odporují (mrtvé milenky cit, živá mrtvola – ve skutečnosti živá mrtvola nemůže být)
- Alegorie (jinotaj) – zkrytě vyjádřená myšlenka (bajky)
- Hyperbola – nadsázka (tisíckrát vám děkuji)
- Eufenismus – zjemnění významu (odešel – zemřel)- negativní věc chci říct mírněnji
- Dysfenismus – negativní / záporné hodnocení (čouhá mu parte z kapsy)
- Ironie – užití slov v opačném významu (oslí uši právě ke koruně sluší)
- Sarkasmus – zesílená ironie
