Kniha: Lolita
Autor: Vladimir Nabokov
Přidal(a): Sarzah
Vladimír Nabokov:
- Byl ruský, později americký prozaik/spisovatel, překladatel, učitel jazyků, instruktor tenisu a odborník na hmyz – motýly.
- Narodil se 1899 v Petrohradu do zámožné rodiny. Jeho otec byl právník, známý politik a jeden z hlavních představitelů Konstitučně demokratické strany (tzv. Kadetů). Pocházel ze starého ruského šlechtického rodu Nabokovů. Jeho matka byla dcerou bohatého obchodníka se zlatem. Vladimir Nabokov měl dva bratry a dvě sestry.
- V rodině Nabokovových se denně hovořilo třemi jazyky: rusky, anglicky a francouzsky. Díky tomu ovládal budoucí spisovatel tyto jazyky již od dětství. Rodina Nabokovova navždy opustila Rusko v dubnu 1919, rok před tím, než Krym ovládli bolševici.
- Nabokov poté žil v Berlíně, Francii a nakonec USA. Zde napsal několik děl, žádné v ruštině. Lolita byla napsána v angličtině. Zemřel ve Švýcarsku, kde několik let přes smrtí žil.
Další díla:
-
- Smích ve tmě
- Dar
- Bledý oheň
Rozbor díla: Lolita
DOBA A MÍSTO DĚJE:
- Doba: 1. pol. 20. stol.
- Místo: Francie, Amerika
Literární druh:
Literární žánr:
- psychologická román praný prózou
Vypravěč:
- ich-forma – hlavní hrdina Humbert Humbert
Děj:
- retrospektivní – děj popisuje z vězení
Jazykové prostředky:
- spisovný až knižní jazyk, častá francouzská slova a věty, vulgarismy, mnoho metafor, odkazů a přirovnání
HLAVNÍ POSTAVY:
- Humbert Humbert – čtyřicetiletý anglický profesor; člověk se slabostí pro mladé slečny; chytrý, avšak mlčenlivý člověk
- Dolores – dvanáctiletá, krásná, divoká a drzá
DALŠÍ POSTAVY:
- Charlota Hazeová – druhá manželka Humberta pohybující se v široké společnosti lidí; nesnáší však lidi, kteří se jí pletou do štěstí (stejně tak jako svou dceru)
- Claire Quilty – velice známý dramatik; působí chladně; má sklony ke zvrhlým hrátkám; unese Lolitu; Lolita se do něj zamiluje a obdivuje ho, je to pro ni velký umělec
- Valerie – bývalá žena Humberta; Humbert ji vnímá jako hloupou ženu, která ho odpuzuje svým chováním i zjevem
- Annabel – Humbertova láska z chlapeckých let; Humbert v nenaplněné lásce k Annabel ze svých chlapeckých let spatřuje příčinu, proč ho přitahují nymfičky
- Mona – kamarádka Lolity
- John a Jean Farlowovi – rodinní přátelé
ZNAKY/CHARAKTERISTIKA:
- realistický tragikomický román
- postmoderní próza
- vyskytuje se: ironie, humor, otevřenost, dvojsmysly, podrobné popisy a zachycení pocitů hlavního hrdiny
- převládající slohový postup vyprávěcí, úvahový a popisný
- Jazyk: spisovný, v dialozích jsou často využity hovorové výrazy a někdy i vulgarismy (když například Lolita nadává Humbertovi)
- text je proložen francouzskými slovy a větami, které jsou opatřeny vysvětlivkami – na konci knihy
OBSAH:
Svůj životní příběh vypráví Humbert Humbert, literární vědec. Který je sužován chorobnou touhou po malých holčičkách (pedofílií), pro něž má vlastní pojmenování „nymfičky“. Humbert se domnívá, že jeho posedlost děvčátky byla způsobena předčasnou smrtí jeho dětské lásky, Annabel Leighové
Po neúspěšném manželství (s ošklivou ženou Valerí jež od něj odešla s taxikářem) se stěhuje do Ramsdale, malého města v Nové Anglii, aby mohl psát svou literárně teoretickou práci. Pronajme si pokoj v domě ovdovělé Charlotty Hazeové. Během úvodní prohlídky domu se seznámí s dvanáctiletou dcerou paní domácí, Dolores (které říká také Dolly, Lolita, Lola, Lo), do níž se ihned zamiluje. Humbert se v domě rozhodne bydlet jen proto, aby mohl Lolitě zůstat na blízku. Ačkoliv je děvčetem doslova posedlý, je velmi kritický vůči její úzkoprsosti a oblibě v tehdejší americké maskultuře (obzvláště pak filmech pro mládež a komiksech).
Charlotta se do svého nájemníka zamiluje, a dává Humbertovi na výběr: Buď si ji vezme za manželku, nebo se odstěhuje (nedokáže sním žít pod jednou střechou nešťastně zamilovaná). Humbert chce i nadále žít po boku Lolity, a proto se sňatkem sice neochotně, ale přesto souhlasí. Charlotta netuší, že je Humbertovi ve skutečnosti pro smích, stejně tak neví o Humbertově vášni pro její dceru. Když Lolita odjede na letní tábor přečte si Charlotta jeho tajný deník Jakmile zná Humbertovy pravé úmysly a jeho city, rozhodne se že odhalí jeho pravou tvář „hnusného starého chlípníka“. Náhoda však zahraje do karet Humbertovi a když rozrušená Charlotta Hazová přebíhá ulici k počtovní schránce, srazí ji projíždějící auto a ona na místě umírá.
Humbert vyzvedne Lolitu z tábora, předstíraje, že je její matka v nemocnici. Z obav, že by sousedé mohli pojmout nějaké podezření, se však nevrací do Ramsdale, a místo toho se ubytují v hotelu. Tam se Humbert potkává se zvláštním mužem (později se dozvídáme, že jeho jméno je Claire Quilty), který jej podle všeho zná. V naději, že bude moci nic netušící Lolitu v tichosti zneužít, použije Humbert prášky na spaní. Ty však mají na jeho schovanku minimální účinek. K sexuálnímu styku nicméně stejně dojde. Ovšem je to podle Humbertových slov překvapivě on, kdo je sveden, nikoliv Lolita. Navíc se zdá, že Humbert není Lolitiným prvním milencem. Lolita mu totiž poví, že posbírala už nějaké zkušenosti na táboře s jedním kamarádem. Brzy na to Humbert Lolitě sděluje, že její matka ve skutečnosti není nemocná, ale mrtvá. Nezletilá Dolores se tak ocitá v bezvýchodné situaci, kdy je na svém otčímovi závislá a nemůže než hrát podle jeho pravidel.
Lolita a Humbert cestují napříč Amerikou, ze státu do státu, z motelu do motelu. Humbert svou nevlastní dceru manipuluje výhružkami (bude-li mluvit, skončí v polepšovně) a tzv. si od ní kupuje sexuální služby výměnou za oblečení, komiksy a jiná lákadla. To vše ačkoliv ví, že Lolita jeho city nesdílí. Po roce kočovného života se usazují v dalším z měst Nové Anglie, kde Lolita začíná opět chodit do školy. Humbert je rodičem velmi přísným a majetnickým, zakazuje Lolitě veškeré mimoškolní aktivity a jakékoliv styky s chlapci. Místní nicméně jeho chování vnímají jen jako projev lásky sice trochu staromódního, ale přesto velmi milujícího otce.
Když Lolita žadoní o účast ve školním divadelním představení, Humbert souhlasí jen výměnou za další sexuální služby. Neví však, že autorem oné divadelní hry je Claire Quilty, který se údajně přijel podívat i na jednu ze zkoušek a byl doslova unesen Lolitiným hereckým výkonem. Těsně před premiérou se Lolita a Humbert ošklivě pohádají, načež Lolita nečekaně vyjádří touhu odjet z města a navázat na předchozí kočovný život.Humbert s Lolitou tedy opět cestují na západ. Tentokrát má však Humbert neustálý pocit, že jsou sledováni. Stává se čím dál paranoidnějším a svou nevlastní dceru podezřívá z plánování útěku a z tajného spojenectvíKdyž Lolita onemocní a je hospitalizována v nemocnici, je Humbert poprvé po dlouhé době nucen přečkat noc bez ní. Když ji pak přijde navštívit do nemocnice, zjišťuje, že zmizela. Sestra mu sdělí, že si děvče odvezl strýček. Humbert se pouští do zoufalého pronásledování únosce, ale nakonec své neúspěšné pátrání vzdává.ednoho dne roku 1952 se v Humbertově schránce objevuje dopis. Jeho dřívější schovanka, dnes sedmnáctiletá vdaná žena v očekávání, ho prosí o peníze, jež nutně potřebuje. Humbert ji navštíví a finanční výpomoc vyměňuje za jméno onoho „strýčka“, který ji tehdy unesl. Claire Quilty byl známým Charlotty Hazeové a autorem Lolitiny vyprošené školní hry, to on ji odvezl z nemocnice v naději, že z ní udělá hvězdu svých pornografických filmů. Když odmítla, odešla od něj. Vydělávala si, jak se dalo. Pak potkala svého budoucího manžela a vdala se za něj. On o její minulosti neví nic.Humbert se Lolitě omluví za minulé hříchy, navrhne jí, aby se k němu vrátila a slibuje lepší zítřky, ona však odmítá a Humbert se jí zhroutí v slzách k nohám. Když se rozloučí, nasedá Humbert do auta a zamíří do Quiltyho rezidence. Svého soka v absurdním zápase zastřelí a tak se pomstí. Cestou z místa činu bláznivě přejíždí autem z jednoho směru do druhého, a proto je následně zatčen. Závěrem svého vyprávění se Humbert loučí s Lolitou a přeje jí vše dobré, čtenářům vysvětluje, že kniha, kterou drží v ruce, jsou vlastně jeho paměti, jež nesmějí být vydány dříve, než po Lolitině smrti.Ve fiktivní předmluvě knihy stojí, že Humbert zemřel ve své cele na infarkt těsně po dokončení svých pamětí. Lolita zemřela při porodu na Štědrý den roku 1952 i se svou novorozenou dcerou.
CITÁT Z KNIHY:
Vyhýbali jsme se turistickým noclehárnám, venkovským bratrancům smutečních salónů; byly staromódní, snobské a neměly sprchu, v depresivně růžovobílých pokojíčcích stály vyřezávané toaletní stolky a na zdech visely fotografie dětí správcové ve všech stadiích vývoje. Občas jsem se ale Loině zálibě v „opravdických“ hotelech poddal. Zatímco jsem ji laskal v zaparkovaném autě v tichu tajuplné, temně soumračné vedlejší cesty, vybírala si v bedekru nějaké vřele doporučované doupě u jezera..
