Má veselá jitra – rozbor díla k maturitě (2)

 

Kniha: Má veselá jitra

Autor: Ivan Klíma

Přidal(a): Vavřinec-Matěj Rafael-Marcel Holeček

 

 

Ivan Klíma (1931)

• publicista, prozaik, dramatik
• jako dítě prožil tři roky v ghettu v Terezíně
• po válce vystudoval gymnasium a poté bohemistiku na filosofické fakultě
• Pracoval jako redaktor časopisu Květy, posléze v redakci nakladatelství Československý spisovatel
• Po roce 1968 nemohl oficiálně vydávat svá díla, jeho dramata byla hrána spíše v zahraničí, stejně jeho prozaická produkce byla vydávána např. v Torontu

Autorova jiná díla:

• Autorovo dílo se dá rozdělit do dvou základních časových údobí
• 1. období – 1960-1969
  • 1960 – Mezi třemi hranicemi – soubor reportáží z východního Slovenska
  • 1960 – Bezvadný den – soubor povídek taktéž z východu Slovenska
  • 1963 – Hodina ticha – baladický román o rozčarování z poválečných iluzí a ideálů
  • 1963 – Milenci na jednu noc – soubor povídek o problematice vztahu mezi mužem a ženou
  • 1965 – Zámek – absurdní drama vyjadřující úzkost ze sil zbavujících člověka jeho lidství (podobně jako ostatní jeho dramata Mistr, Porota, Klára a dva páni, Cukrárna Myriam, Ženich pro Marcelu, Mistr a anděl)
  • 1969 – Loď jménem Naděje – povídky obsahující kritiku egoismu a lhostejnosti k dění kolem
  • 1969 – Milenci na jeden den – soubor povídek o problematice vztahu mezi mužem a ženou
• 2. období – 1970–1996
  • Autobiografická díla zachycující zážitky z období disentu (do roku 1989 vydáváno v Torontu)
  • 1972 – Milostné léto – román popisující partnerský vztah mezi mužem a ženou
  • 1978 – Stojí, stojí šibenička – samizdatový i exilový román obsahující boj proti fanatismu
  • 1985 – Franz a Felicie – hra o tragické lásce Franze Kafky
  • 1985 – Moje první lásky – soubor autobiografických povídek (jako Má veselá jitra)
  • 1986 – Soudce z milosti – zkrácená verze „Stojí, stojí šibenička“
  • 1996 – Poslední stupeň důvěrnosti – volné románové pokračování „stojí, stojí šibenička, téma lásky v evangelické, eticky náročné křesťanské životní praxi, zkoušené milostným vztahem

 

Česká literatura 2. poloviny 20. století

• únor 1948 – nástup komunistické strany k moci
• počátek perzekucí a cenzury
• dělení literatury
  • oficiální literatura – oslava socialistického režimu = kvalita děl klesá
  • povolená/vydávaná literatura – úniková témata, často historická beletrie
  • zakázaná literatura – díla autorů jsou zakázána, nevydávána,
    • exilová (J. Čep, F. Peroutka) a domácí (František Langer, J. Zahradníček)
• částečné uvolnění začátkem 60. let, pozvolné politické rozvolňování, příchod a objevení nových autorů (Václav Havel, Josef Škvorecký, Ladislav Fuks, návrat literatury F. Kafky
• 1968 – zrušení cenzury
• 1970 – nástup normalizace, druhá vlna emigrace (Milan Kundera, Josef Škvorecký, Pavel Kohout, Arnošt Lustig, …)
• vznik českého samizdatu (Ludvík Vaculík, Václav Havel, Ivan Klíma, Pavel Kohout)
• samizdatové edice (Petlice – Ludvík Vaculík, Expedice – zahraniční tvorba, Kvart – poezie, Popelnice – Plastic People of The Universe)
• domácí publikovaná literatura – Ladislav Fuks, Bohumil Hrabal, Ota Pavel, Jaroslav Seifert, Jiří Šotola, Josef Kainar

 

Klímovi současníci čeští:

• Pavel Kohout
  • 1928, spisovatel a dramatik, spoluautor a signatář Charty 77, 1979 – de facto vyhoštěn z ČSSR
  • Dílo:
    • Život v tichém domě (Soubor tří jednoaktových her)
    • Katyně (Román vydaný samizdatem popisuje dění na katovském učilišti)
    • Kde je zakopán pes (Memoáromán, autobiografický román v dvou dějových linkách popisující události po okupaci vojsky Varšavské smlouvy do vzniku Charty 77)
• Arnošt Lustig
  • 1926–2011, Prozaik, publicista, scénárista, autor rozhlasových her
  • Dílo: Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou (Psychologická novela vycházející ze skutečných událostí. Líčí osudy skupiny židovských boháčů, kteří před nacisty utečou do USA)
• Josef Škvorecký
  • 1924-2012, vydavatel, prozaik, publicista, emigrant, 1969 – emigrace, v Torontu založili vydavatelství 68’Publishers
  • Dílo:
    • Zbabělci (Román s autobiografickými prvky, odehrávající se ve fiktivním městě Kostelec)
    • Tankový prapor (Dějem toto dílo navazuje na Zbabělce)
•  Jack Kerouac
  • 1922-1969, americký spisovatel kanadsko-francouzského původu, představitel „beatnické“ generace
  • Dílo – Na cestě (Autobiografický román o cestě přes Spojené státy, kde se nevyhnou drogám ani nezávaznému sexu)
• Arthur Miller
  • 1915-2005, americký dramatik a esejista polsko-židovského původu, manžel Marylin Monroe
  • Oceněn Pulitzerovou cenou
  • Dílo – Smrt obchodního cestujícího (psychologické drama kritizující hodnoty americké společnosti)
• John Ronald Reuel Tolkien
  • 1892-1973, anglický prozaik a filolog, podnítil masový zájem o fantasy žánr
  • Dílo: Pán Prstenů – jedná se o trilogii (Společenstvo Prstenu, Dvě věže, Návrat Krále)

 

Rozbor díla: Má veselá jitra

Literární druh: próza

Literární žánr: sbírka povídek

 

Téma:

• „šmelinářská“ praxe
• sentiment
• zákeřná konkurence
• erotika
• lítost na umírajícím
• zlodějská praxe za minulého režimu
• chartisté a padlé dívky

 

Inspirace:

• jelikož jde (mimo vloženou povídku) o autobiografické dílo, tak je inspirace více než jistá

 

Motivy:

• erotika, emigrace, perzekuce, zločin, zákeřnost, náboženství, bezvýchodnost

 

Jazykové prostředky:

• Dílo je psáno pomocí monologů a dialogů,
• V díle je psáno prózou
• Dílo je po všech jazykových stránkách psané skvělým slohem
• Autor v díle popisuje, co si člověk, který nemůže svobodně pracovat, musí protrpět
• Spisovný i nespisovný jazyk
• Oslovení (Pane doktor, Méďo), přirovnání (padlá Magdalena), metafora, řečnické otázky, personifikace

 

Kompoziční postupy:

• Není řazeno chronologicky
• Členěná na 7 povídek (jedna na každé ráno v týdnu) + vložená povídka do krabice

 

Význam díla:

• Nepřímo z této knihy vzniklo mnoho přirovnání (kariéra per vaginam) apod.

 

Prostředí:

• nemocnice, prodej kaprů, Bohdalec, zatopená vesnice, parcela, servis aut

 

Postavy:

• Autor
• • nekuřák
  • odmítá emigrovat
  • snaží se protloukat životem a v každé povídce má jiné zaměstnání
  • drsně podávající realitu tehdejších bezvýchodných situací
• Lída
• • původně prodavačka v knihkupectví, po emigraci manželka bohatého obchodního magnáta
  • do Prahy přijela po cca 20i letech s manželem
  • vzpomíná s Klímou na časy minulé, které si připomenou v lese na vrchu Bohdalec (nevázaný sex)
• Petr
• • bývalý kolega z fakulty, později noční hlídač nebo topič
  • nabídl Klímovi prodej kaprů s vidinou dobrého výdělku
  • stále hledá výnosné povolání
• Augustin Hovorka
• • soukromý profesor filosofie, nyní opravář v autoservisu
  • vegetarián (od pětadvaceti nejedl maso, od osmatřiceti vejce)
  • rád medituje, je velmi hovorný, rád se poslouchá
• Táňa
• • zdravotní sestra v nemocnici
  • podle jiné postavy v povídce „nikomu nedá“ 😉
  • Klíma jí napíše povídku (povídka vložená do krabice)
• Inženýr Merunka
• • bývalý student bohosloví, v posledním roce studia uvězněn
  • nemluvný, astmatik,
  • bojí se „ukrást“ staré vyřazené fošny na stavbu garáže
• „Padlá“ Magdalena
• • částečná cikánka, toho času ve výchovném ústavu
  • snažila se autora svést ke „hříchu“
  • ke konci povídky zachraňují profesora uvíznuvšího na zatopené silnici

 

Děj:

„v pondělí ráno“ (povídka šmelinářská)

Na autorově terase „přistane“ sousedův pětiletý sin Bedřišek. Má pravděpodobně sebevražedné sklony. Kromě mnoha podlitin má i zlomenou ruku, proto jej odveze do nemocnice. Tam s ním stráví určitý čas, během návštěvy ústavu se snaží personálu vysvětlit, že není jeho otcem (občas neúspěšně). Během děje se autorovi snaží Bedřiškův otec, šmelinář, nabízet různé „starožitnosti“, autor úspěšně odmítá. Po vyšetření a s rukou v sádře odveze Bedřiška domů, kde jej vidí poprvé, v matčině náruči, plakat

 

„v úterý ráno“ (povídka sentimentální)

Autorovi zazvoní telefon. Volá mu jeho přítelkyně Lída, emigrantka, která přijela s manželem, americkým obchodním magnátem, na služební cestu. Domluví se spolu na schůzce v hotelu Alcron, odtud se vydají na jim dobře známé místo v lese pod Bohdalcem, kde, oba odhalení na dřeň, vzpomínají na časy dvacet let minulé (proto sentimentální). Během celé povídky se jej Lída snaží přemluvit k emigraci, což Kundera odmítá.

 

„ve středu ráno“ (povídka vánoční spiklenecká)

Ivan vstává před čtvrtou ranní a velmi teple se oblíká, jelikož mu jeho bývalý kolega Petr, toho času bývalý topič či noční hlídač, nabídl prodávání vánočních kaprů. Začali již den předtím, kdy jim ještě před prodejem prodavač z blízké samoobsluhy vysvětlil principy „obchodu“ s kapry. Brzy ráno, když přišel na místo, kádě byly poloprázdné a kapři se v nich mrskali z posledních sil. Na konci dne zjistili, že to tak výnosné nebylo a že se jejich prodavačské okolí proti nim spiklo.

 

„ve čtvrtek ráno“ (povídka erotická)

Klímovi se u auta rozbilo vodní čerpadlo. Obvolal veškeré krajské prodejny, podnikové prodejny, nebylo však k sehnání. Nakonec dostal doporučení na mistra Holého, který měl servis v slepé rozbité uličce za páchnoucím potokem. Když dorazil k dílně, viděl určité erotické hrátky, ale také narazil na soukromého profesora filosofie Augustina Hovorku. Ten nejprve označil Holého za zločince, poté vedl monolog nejen o antických učencích a myšlenkách, ale i o jeho vegetariánství a rozjímání/meditacích. Když se rozloučil a šel hledat Holého, byl svědkem nejen rozhovoru dvou důchodců o vlhku a sexu jakýchsi cvičenců, ale i nehody a hádky mistra Holého s řidičem kropícího vozu. Nakonec usoudil, že není dobrý čas na obtěžování mistra a odloží návštěvu na jiný den.

 

„v pátek ráno“ (povídka sanitární s povídkou vloženou do krabice)

Povídka vypráví o době, kdy autor pracoval jako sanitář, a začíná scénou sepisováním inventáře a zjištěním, že zase několik desítek erárního materiálu chybí. Staniční sestra z toho obvinila sanitáře Biebla. Sám spisovatel ještě ten den Biebla viděl v převlékací místnosti ze sebe stahovat prostěradlo a jiné erární potřeby. Klíma hledal útočiště pro čtení zřejmě zakázané literatury a našel jej v místnosti, kam odváželi zemřelé před dalšími procesy, jinak ta místnost byla sestrami využívána jako kuřárna. Zde se dal do hovoru se sestrou Táňou o všem možném a nemožném. Po službě jí odvezl domů, kde mu ukázala krabici pohledů popsanou básničkami a pohádkami. Slíbil, že jí taky napíše nějakou povídku, což dodrží (vložená povídka do krabice). Nakonec mu řekne i kruté tajemství o „eutanázii“ v tamní nemocnici.

 

„v sobotu ráno“ (povídka zlodějská)

Zde autor je zaměstnán jako zeměměřičský pomocník na stavbě montovaných garáží. Spolu s inženýry Králíkem, Merunkou, a Wolfem řešili zpoždění dodávky dřeva (jak bylo tehdy častým zvykem). Do tohoto příběhu se začalo proplétat vyprávění o redaktorově příteli Liborovi, který vždy sehnal to, co měl a později kšeftoval s byty. Nakonec se vypravili pro zřejmě vyřazené fošny. Merunkovi to bylo poněkud proti srsti, jelikož byl původně student bohosloví, ale těsně před dostudováním jej komunisté ze školy vyhodili a uvěznili na deset let za šíření papežského listu. Fošny nakonec donesou, ale Králík pronese na konci povídky podivení, že dostat deset let za šíření listu je přehnané.

 

„v neděli ráno“ (povídka bláznovská)

Klíma po začátku pronásledování signatářů Charty 77 utekl do vesničky poblíž rakouských hranic, jelikož (ačkoliv Chartu 77 sám nepodepsal) mu chodili výhružné dopisy a nařčení z rozvracení socialistického státu.  Byl ubytován ve sklářském domečku a docházel na bohoslužby do evangelického kostela. Ve stejné obci sídlil tzv. ústav pro „padlé dívky“ a jedna za ním nenápadně docházela a snažila se jej přemluvit k určitým aktům („Pane doktor, pote si zašoustat“ J). Sedala vedle něj i v kostele, kde bylo všehovšudy asi 10 lidí. Ten den se na městečko hnala povodeň. Za Ivanem přijel jistý „profesor“ s nějakými tisky. Později toho profesora zachraňovali pře potopou.