Kniha: Máj
Autor: Karel Hynek Mácha
Přidal(a): Nela
Karel Hynek Mácha
- český básník, prozaik a dramatik, zakladatel novodobé české poezie
- studoval filozofii a práva, hrál v ochotnickém souboru Kajetánského divadla i v českých představeních Stavovského divadla
- pohřeb jeho ostatků na Vyšehradě v květnu 1939 se stal národní manifestací.
- počáteční tvorba německy, později psal česky – vliv Jungmanna
- zemřel na choleru krátce před svatbou s Lori Šomkovou, jen deset dní před svými šestadvacátými narozeninami (pohřeb v den plánované svatby)
Tvorba:
- Cikáni, Obrazy ze života mého, Pouť krkonošská, Boleslav, Bratrovrah, Bratři, Křivoklát (1. část cyklu Kat – Valdek, Vyšehrad, Karlštejn)
Literárně-historický kontext
Český romantismus (30. a 40. léta 19. století)
- Francouzská revoluce 1789, lidé ztratili ideály, nesouhlas, nespokojenost
- rozpor mezi snem a skutečností, člověk X společnost, pocit osamění, důraz na city a fantazii
- splín = stav, člověk je zklamaný, ale nebrání mu to vytvářet si další ideály
- hrdina totožný s autorem, výjimečný, neumí se přizpůsobit, nešťastná láska, tragický konec
- inspirační zdroj – gotika
- román = rozsáhlé výpravné dílo, více hlavních postav, dějových linií
- Karel Jaromír Erben, Josef Kajetán Tyl
Máchovi pokračovatelé:
- Karel Sabina, Josef Václav Frič
Rozbor díla: Máj
literární druh: poezie
literární žánr: báseň
Básnické prostředky:
- a. epiteton konstans – „bělavé páry, bledá tvář luny“
- b. epiteton ornans – „růžový večer, večerní břeh, jezero hladké“
- c. přirovnání – „co slzy lásky“
- d. metafora a personifikace – „jezero zvučelo tajný bol“
- e. oxymorón – „mrtvé milenky cit“, „zbortěné harfy tón“
- f. metonymie – „hrdliččin zval ku lásce hlas“
- g. pleonasmus – „modrý blankyt“
- h. apostrofa – vězňův poslední pozdrav země
- i. gradace – „temná je noc, temnější mně nastává“
- j. kontrasty (tma x světlo)
Kompozice:
- dedikace (věnování), 4 zpěvy a 2 intermezza
- 3 tragédie – Jarmilina, Vilémova, obecně lidská
Místo
- Především v přírodě někde v okolí Bezdězu a Doks. Také ve vězení.
Postavy
- Hlavní postavy
-
- Vilém – loupežník, beznadějně zamilovaný do Jarmily, pomstychtivý, žárlivý, nešťastný
- Jarmila – miluje Viléma, krásná, nešťastná
- Další postavy:
-
- Otec Viléma – je krutý, svede Jarmilu
- Hynek (sám autor) – depresivní, na konci se ztotožňuje s Vilémem
- Kat – spravedlivý
Obsah (děj) díla
- Osud Viléma, strašného lesu pána, který zabije svůdce své dívky Jarmily, aniž by tušil, že zabije vlastního otce. Za tento čin je uvržen do vězení a následujícího dne popraven. Jarmila ukončí svůj život ve vlnách jezera
- 1. zpěv: básník oslavuje krásu májové přírody. Jarmila v podvečer prvního májového dne, kdy příroda hýří krásou a svěžestí, očekává na břehu jezera svého milence. Místo něho však přichází jeden z jeho druhů a přináší zprávu o Vilémově smutném osudu
- 2. zpěv: básník vložil do Vilémových myšlenek všechny své vlastní pochybnosti proti soudobé společnosti. Tato společnost donutila svou krutosti Viléma k tomu, aby násilím mstil svou zlobu. Také se zde objevuje filozofická úvaha o smyslu života a věčnosti času (věčnost přírody X doba do popravy Viléma).
- 1. intermezzo: půlnoc, duchové se připravují na příchod strašného lesů pána na popravu
- 3. zpěv: vrchol básně, Vilém se ještě před popravou vyznává ze své lásky k vlasti.
- 2. intermezzo: Vilémovi druhové truchlí nad smrtí svého pána
- 4. zpěv: v závěru básně přichází básník na místo popraviště, vidí zbytky Vilémova těla a báseň končí zvoláním: „Hynku! Viléme! Jarmilo!“, čímž naznačil, jak se ztotožňuje s Vilémovými revolučními výtkami společnosti
Kritika díla
- Máj byl přijat velmi špatně => zdálo se, že narušuje ideu krásna, porušení výchovného rázu české literatury (Tyl), jiní zase nepochopili význam díla, hlavní byl názor F.X. Šaldy, že s Máchou vešel do českého života i umění revolucionář, který to myslel se životem a uměním velmi vážně.
