Máj – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Máj

Autor: Karel Hynek Mácha

Přidal(a): Andrea

 

Karel Hynek Mácha (1810 – 1836)

• vystudoval filosofii a práva v Praze
• láska k Lori-Eleonoře Šomkové => syn Ludvík
• ostatky převezeny z Litoměřic do Prahy na Vyšehrad
• velmi rád chodil pěšky po českých hradech a zámcích – symbol poutníka
• pravým romantickým hrdinou
• zemřel 6. listopadu 1836 , dva dny před jeho svatbou

Dílo:

• nejprve píše německy (vlastenecké básně), základem je rozpor mezi jeho snem a realitou
• Márinka – dlouhé, splývavé šaty, nemocná TBC, zamilovaná do autora – Mácha ji navštěvuje, pak odejde na pouť, vrátí se až na její pohřeb
• Pouť krkonošská
  • motiv poutníka (samota a svoboda) – motiv vězně (tragické, smutné)
  • motiv země (vězení, které člověka poutá)
  • sám Mácha je vězněm své samoty
• Cikáni – popis cikána, autoportrét Máchy

 

Společensko-historický kontext:

• 30. – 40. léta mezníkem ve společenském vývoji
• mnoho revolucí v Evropě => růst politického uvědomění a nastolila otázku národní svobody
• protiruské povstání v Polsku mělo vliv na rozdělení společnosti na dva tábory
• Starší generace – Josef Jungmann, Václav Hanka
• Mladší generace – Karel Hynek Mácha, Karel Sabina
  • šíření obrození i do nižších vrstev
  • zvýšení poptávky po knihách i spotřebním zboží
  • čeština se stala jazykem veřejného života a projevem národního cítění
  • emancipační hnutí žen, vznik dívčích škol
  • vznik organizací (Matice česká, Jednota pro povzbuzení průmyslu v Čechách, Měšťanská beseda)
  • rozvoj divadla, vycházely časopisy
  • u nás díla spíš vlastenecká (Národní obrození)
  • společnost zaměřena na sentimentální vlastenecké hry

 

Literární kontext:

• romantismus – rozvoj v 30.letech, v Čechách se nikdy úplně nerozvinul, jediným pravým romantickým hrdinou byl Mácha, ostatní autoři mají romantické tendence, ale i prvky z ostatních směrů
• estetický cíl literatury (přechod od klasicismu – výchovný a didaktický cíl)
• důraz na cit, individualitu, tajemství a prožitky
• próza, drama, poezie, útvary: lyricko-epická balada, pohádka

Národní obrození

• Josef Jungmann – Slovník česko-německý
• František Ladislav Čelakovský – Ohlasy písní ruských, Ohlasy písní českých

Český romantismus

• Karel Jaromír Erben – Kytice
• Josef Kajetán Tyl – Rozervanec, Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka
• Karel Sabina – Úvod povahopisný – obhajoba Máchy, Hrobník

Světový romantismus

• Victor Hugo – Chrám Matky boží v Paříži
• George Sandová – Indiana
• Alexandr Sergejevič Puškin – Evžen Oněgin, Kapitánská dcerka
• Michail Jurjevič Lermontov – Maškaráda, Hrdina naší doby

 

Rozbor díla: Máj (1836)

Máj je lyricko-epická báseň z období romantismu, má čtyři dějství, dvě intermezza a předzpěv. Děj je jen naznačen, což je pro období romantismu typické, důraz je kladen na vyjádření krásy přírody a vztah k rodné zemi, odpor k rozumu X důraz na city, lásku, fantazii. Autor se ztotožňuje s hlavním hrdinou Vilémem. Je výjimečný, zklamán životem, proto utíká z okolního světa do vlastního. Je nešťastně zamilován do ideální ženy, odmítá konvence a předpisy, hledá nové formy, jak psát, odmítá se přizpůsobit. V romantismu již existuje spisovná čeština, ustálená slovní zásoba českého jazyka.

K napsání díla Máj použil autor stejnojmennou pověst Máj, která vypráví o velké lásce Jarmily a Viléma. Slyšel ji vyprávět při svých cestách po okolí Bezdězu a nynějšího Máchova jezera. Vilém byl jako dítě vyhnán otcem z domova. Zůstal v lesích mezi loupežníky a stal se jejich vůdcem. Jarmilu zneužil jiný muž. Vilém se rozhodl, že se pomstí a zabil muže, který ji zneužil. Ukázalo se, že onen muž byl jeho vlastní otec. Vilém byl uvězněn a odsouzen k trestu smrti. Jarmila čeká na Viléma, ale dozví se, že je ve vězení a druhý den bude popraven.

 

Tematika:

• literární druh, žánr: lyricko-epická básnická skladba
• téma: vina a smrt, láska, Země, čas
• idea: úvahy o čase, o smrti, čas ztrácí význam při čekání na popravu
• námět: inspirace skutečnou událostí u hradu Bezděz, kde syn zavraždil vlastního otce, protože mu bránil v lásce
• příroda prostředí Bezdězu, jezero v Doksech

 

Kompozice:

• 4 zpěvy, 2 intermezza
• složitá vnitřní struktura
• jambický verš

 

Jazyk:

• er-forma, v závěru se mění na ich-formu (autor se ztotožňuje s dějem)
• subjektivizace (vztah básníka a lyrického hrdiny)
• dramatická kompozice: vzestup, vrchol, sestup
• kontrasty: jarní příroda X poprava, život X smrt
• obraz přírody – barvitost (barvy kontrastní, záměrná kombinace: modrá a bílá)
• útvar jazyka: spisovná čeština
• stylové rozvrstvení slovní zásoby: poetismy, neutrální
• lexikální prostředky: oxymóron, epiteton, metonymie, básnický přívlastek, přirovnání, personifikace, metafory
• syntaktické prostředky: jednoduché věty
• textové prostředky: přímá řeč, monolog, dialog, zvukomalba

 

Hlavní postavy:

• Jarmila – mladá dívka, miluje Viléma (jeho milenka), těžce zkoušená osudem, nemá odvahu dále žít
• Vilém – loupežník, říká se mu „strašný lesů pán“, otec ho kdysi vyhnal z domu, později ho zabil za to že svedl jeho dívku Jarmilu, jež oddaně a naplno miloval. Viní společnost, cítí se být nevinný. Je žárlivý slaboch. Ve vězení myslí na Jarmilu a vzpomíná na své mládí. Dochází k závěru, že po smrti ho již nic nečeká. Typický romantický hrdina, nevěří na svou vinu, lituje se
• Hynek – symbol poutníka, vrací se k místu popravy, sám autor, otřesen Vilémovým životem

 

Prostředí:

• skutečné – okolí hradu Bezděz

 

Atmosféra:

• kontrastní – Májová příroda x čekání na popravu, tragédie

 

Děj:

1. Zpěv

• Báseň začíná oslavou máje, popisem krásné, májové přírody. Jarmila čeká na svého milého u břehu jezera. Místo něj však připlouvá jeho přítel se zprávou, že Vilém má být druhého dne popraven za vraždu Jarmiliny svůdce. Jarmila skočí do Jezera a utopí se.

2. Zpěv

• Vilém ve vězení přemýšlí, přesvědčuje se, že není vinen. Dozvídá se, že zabil svého otce, který ho kdysi vyhodil z domu a kvůli němu se stal vůdcem loupežníků. Počítá padající kapky, jakoby měřil čas.

I. Intermezzo

• Na popravišti čeká sbor duchů na Viléma.

3. Zpěv

• Vilém se loučí s přírodou, kterou už nikdy neuvidí. Obává se, co bude po smrti. (Už nic.) Davy lidí vybíhají na louku, aby si ho prohlédli. Vilém je popraven a jeho tělo je vpleteno do kola.

II. Intermezzo

• Vilémovo spolu-loupežníci sedí kolem ohně, mlčí. Jsou nešťastní ze ztráty svého vůdce.

4. Zpěv

• Do vesnice se vrací sám autor po sedmi letech poslední den v roce. V hospodě se dovídá příběh Viléma Jarmily. Opět se vrací prvního máje ke kolu. Děj končí ztotožněním se Máchy s dějem (er-forma  => ich-forma) zvoláním „Hynku! Viléme! Jarmilo!“.

 

Ve čtyřech zpěvech, odehrávajících se v květnu ve třech denních dobách (večer, noc, ráno), a dvou intermezzech vylíčil básník tragédii tří lidí, která přerostla v tragédii obecně lidskou. Prostý příběh založený na skutečné události se prolíná s podmanivě zobrazenou krásou přírody. Myšlenková hloubka Máje je podpořena mistrovskou formou.

Vilém zavraždí svůdce své milé Jarmily. Až po té zjistí, že zabil svého vlastního otce, kterým byl kdysi zavržen, kvůli čemuž se z něj stal obávaný vůdce loupežníků. Je vězněn a čeká v cele na popravu – přemýšlí o životě a smrti, vině a trestu, o nicotě a marnosti, o své popravě a osudné náhodě, která ho do vězení přivedla. Tato část přináší jeden z nejsilnějších momentů celé básně, kdy Vilém v posledních chvílích před smrtí medituje a přemýšlí o životě, hodnotách, vlasti, i náboženství. V této těžké situaci jej děsí představa, že po smrti už není nic.

Když se Jarmila dozví o smrti svého, milého, skončí svůj život skokem do jezera. Na místo popravy po letech přichází lyrický subjekt (vypravěč básně), medituje nad lebkou a kostmi Viléma, které zde nalezl, a v posledním verši (Hynku, Viléme, Jarmilo) se ztotožní s jejich tragédií.

Příběh je v básni až druhořadý, podstatné jsou filosofické reflexe, hluboké myšlenkové napětí a líčení přírody vyjádřené svébytným jazykem. Slovní zásobu převzal Mácha od Josefa Jungmanna, ale nově ji organizoval a dal slovům nové významy.

 

Vliv díla:

• ovlivnil Májovce (Máj považován za 1. moderní báseň), časopis Almanach Máj s odkazem na Máchu
• zfilmováno v současnosti (hudba Support Lesbiens)
• kritika náboženství a boha, který připustil smrt dvou mladých lidí
• soudobí umělci jeho dílo zavrhli – projevoval málo vlastenectví, ukazoval svou vnitřní rozervanec
• Josef Kajetán Tyl – dílo Rozervanec, v němž kritizuje Máchu, píšícího o svých citech

 

Vlastní názor:

• Kniha se mi nelíbila, protože byla těžko srozumitelná, je třeba ji číst velmi pozorně a soustředěně, protože některé části děje byly jen naznačeny.