Kniha: Malostranské povídky
Autor: Jan Neruda
Přidal(a): Kafkyc
Jan Neruda
- Pocházel z pražské Malé Strany, z ulice Ostruhová (později byla přejmenována na Nerudovu), z domu U Dvou slunců, kde prožil celý život. Od roku 1845 studoval na malostranském gymnáziu a od roku 1850 na Akademickém gymnáziu. Po maturitě se neúspěšně pokoušel, na nátlak otce, studovat práva. Prošel několika úřednickými zaměstnáními, v nichž ale nebyl spokojen, proto zkusil, tentokrát z vlastní vůle, studovat filosofii (toto studium také nedokončil). Anna Holinová, Karolína Světlá
- Jako novinář začínal v Národních listech – listu mladočechů, později působil v časopisech Obrazy domova a Čas. Přispíval i do časopisu Květy, spolu s V. Hálkem vydával časopis Lumír.
- Básník, prozaik, žurnalista
- *Praha (Malá Strana), strávil zde dětství a mládí
- věnoval se novinářské činnosti – působil v Národních listech
- přinesl do publicistiky novinku =
- na pomezí publicistického a uměleckého stylu
- krátká vtipná novinářská próza na zajímavé aktuální téma, z obyčejného života
- vydávala je v denním tisku a podepisoval se trojúhelníkem
Další díla:
- činnost novinářská
- kolem 2000 fejetonů, krátký rozsah, řeší aktuální problémy doby
- činnost prozaická
- Arabesky – drobné povídky, črty z prostředí Prahy, kritika společnosti i sebeironie
- Trhani – sociální tematika; povídka o životě dělníků pracujících na stavbě železnice
- Povídky malostranské (1871) – vrcholný soubor 13 próz o životě Malé Straně za Nerudova mládí
- činnost básnická
- Hřbitovní kvítí – pesimismus; podmíněno neutěšeným životem – kritikou a veřejností odmítnut
- Knihy veršů – jasnější nálady; ostřejší pohled na společnost; 3 části:
- básně epické, zvl.sociální balady „Dědova mísa“
- básně lyrické, cyklus „Otci“, „Matičce“, „Anně“
- Písně kosmické – reflexní básnická sbírka
- nutí čtenáře přemýšlet
Nerudův přínos:
- po Máchovi opět velký básník – spojil světovost s češstvím, osobní postoj se společenským a národním
- tvůrce sociální balady
- rozsáhlé spektrum lyriky (intimní, přírodní, vlastenecká, úvahová), vynikající fejetonista
- Sbírky:
- Hřbitovní kvítí
- Písně kosmické
- Balady a romance
- Prosté motivy
- Próza:
- Arabesky
- Různí lidé
- Povídky malostranské
- Divadelní hry:
- Ženich z hladu
- Prodaná láska
vliv díla:
- Neruda si vysloužil pověst ironika
Literárně historický kontext
KRITICKÝ REALISMUS V ČESKÉ LITERATUŘE
Česká próza 2. poloviny 19. st.:
- Próza se rozvíjí pomaleji než poezie, rozvoj prózy nebyl rovnoměrný. Nástup realismu – nový impuls rozvoji české prózy. Zařazení próz Němcové je dost složité, Havlíčkův umělecký význam tkví v poezii => průkopnická úloha v rozvoji realistické prózy je vyhrazena májovcům.
Další autoři tohoto období:
-
- Božena němcová – babička
- Karel hynek mácha – máj
- Karel jaromír erben – kytice
- Vítězslav Hálek – májovec
- Karolína Světlá (johana rottová) – ještědské romány
Rozbor díla: Povídky malostranské
Postavy:
- Obyvatelé malé strany – živnostníci, obchodníci, úředníci i penzisti, bohatí a chudí , skoro vše podle autorových vzpomínek
Prostředí:
- Malá strana v Praze v Nerudovo mládí
Kompozice:
- chronologický
Vnitřní výstavba děje:
- 13 Povídek, některé dále rozděleny
Útvary jazyka:
- spisovný – hovorový jazyk
Zabarvení:
- hovorový jazyk obohacený pražskými lidovými výrazy i básnickými obraty, cizí slova (němčina, latina)
Lexikální prostředky:
Syntaktické prostředky:
- krátké věty, přímá řeč
Okolnosti vzniku díla:
a) společensko-historický kontext:
- Modernizace české literatury, touha zobrazovat realitu -> prvky realismu. Větší souznění s evropskou literaturou. Volání po umělecké svobodě.
Literární druh:
Literární žánr:
- Povídky
Obsah díla:
Děj:
Autor chce poukázat na obraz strnulého života beze změn, kritiku maloměšťáctví a jeho projevů. Části této sbírky spojuje obrozenecká snaha o pozdvižení jazyka lidu. V těchto povídkách převážně kritizuje pomlouvačnost, přezíravost, nechuť ke změnám, události a konflikty, zájem o městské prostředí, sobeckost, omezenost, lakota, nadřazenost, pokrytectví, vypočítavost, touha po majetku, pomluvy, lidská lhostejnost, příčiny tragédií, autobiografické rysy.
V knize se střídají tři typy povídek. První z nich vykresluje řadu drobných postav. Sem můžeme zařadit povídky Týden v tichém domě a Figurky. Jiné se soustřeďují na pečlivé vykreslení jediné scény, např. povídka Večerní šplechty, či U tří lilií. Posledním typem jsou charakteristiky lidí s výraznou individuální zvláštností, lidí zároveň příznačných pro malostranský život – např. Dr. Kazi svět, Přivedla žebráka na mizinu, apod.
Hlavní téma:
- přiblížení života na malé straně, odhaluje, jaké tragédie se schovávají za zdmi měšťanských domů
Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku
Pan Vorel se přistěhoval na Malou Stranu z venkova a otevřel si tam krupařský krám. Lidé ho mezi sebe nepřijali a ani jeho obchod nenavštěvovali. Bylo možné vidět pana Vorla, jak kouří v prázdném krámě ze své pěnovky. Jednou tam zavítala slečna Poldýnka. Pak vyprávěla, jak je v jeho obchodě zakouřeno, že i mouka načichla, a tak tam již nikdo nikdy nepřišel. Pan Vorel zkrachoval, zavřel krám a měl se odstěhovat. Jenže v den stěhování nevycházel z domu, tak nechali jeho krám otevřít policií. Po otevření dveří na ně vypadla stolička a pan Vorel visel oběšen na skobě hned za dveřmi.
Večerní šplechty
Krátká vzpomínka na dobu vysokoškolských studií, kdy se autor (jako postava Hovorka) za hezkých večerů schází na střeše domu za vikýřem se svými kamarády, aby kouřili a probírali různá témata. V daný den vybírá téma k diskusi Jäkl. Mají společně s Kupkou a Novomlýnským vyprávět nejstarší vzpomínku ze svého života. Pak Jäkl vypravuje o svém vztahu k Lízince Perálkové, která nečekaně porodila kluka. Nakonec zjistí, že je za střechou poslouchala děvčata, vyběhnou s výjimkou Jäkla za nimi.
Týden v tichém domě
Povídka má následující dějovou linii: V přízemí domu bydlí přímo v hokynářském krámě manželé Bavorovi se synem Václavem, který miluje Márinku, dceru hostin. Paní Bavorová jako náruživá vykladačka snů se v noci budí a zaznamenává si sny a s pomocí snáře s nimi související číslice. Aby si přivydělala, chodí paní Bavorová prát domácím. Ti mají dvě dcery. Starší Matylda si stále hledá vhodného partnera k sňatku, mladší Valentina se snaží být zpěvačkou. Celá rodina se staví jako velké panstvo, i když paní domácí si přivydělává špatně placenou prací spravování hadrů pro chudé. Pan domácí je úředníkem a zároveň nadřízeným Václava. V druhém patře domu bydlí slečna Josefínka, která se pomáhá starat o nemocnou slečnu Žanýnku z přízemí. Když ji však první den ráno nese jídlo, nachází ji mrtvou. Slečnu Josefínku má rád pan Loukota, a tak ji posílá milostné básně a sní o sňatku s ní. Bydlí v domě jako podnájemník u hospodářského úředníka ve výslužbě pana Lakmuse. Jeho manželka se domnívá, že jejich podnájemník miluje jejich dceru Klárku, a proto se s ním snaží sjednat svatbu. Její snaha se s pomocí šťastné náhody nemine úspěchem. Pan Loukota píše žádost úřadům o svatbu s Josefinkou, aniž se jí na cokoli zeptal, ale právě v momentě, kdy má vepsat její jméno přichází Václav, od kterého se dozví, že slečna Josefinka miluje strojmistra Bavoráka a má s ním nadcházející neděli svatbu. Nedopsanou žádost najde paní Lakmusová a přiměje nešťastného pana Loukotu, aby na ni doplnil jméno její dcery Klárky. Jednoho dne pan domácí sděluje paní Bavorové, že musí vyhodit z úřadu jejího syna Václava, protože psal hanebné básně o panu prezidentovi a vůbec je v úřadě nedůsledný, nepořádný a nechová se dostatečně uctivě ke starším a výše postaveným úředníkům. Následného pohřbu slečny Žanýnky se kromě jejího nenadále objeveného příbuzenstva účastní i někteří obyvatelé domu, jež se dělí na ty „lepší“ – jedoucí v pohřebním průvodu v kočáře – a na ty „horší“ – jdoucí pěšky (paní Bavorová s Václavem). Jenže v dalších dnech paní Bavorová s pomocí čísel ze snáře vyhrává v loterii několik tisíc, které použije na studia syna Václava, jenž je musel právě kvůli nedostatku financí přerušit. Když se o tomto nečekaném zbohatnutí dozví domácí, snaží se za přes velké přátelství s Bavorovými sblížit a následně provdat Matyldu za Václava. Václav na tuto „hru“ přistupuje a v závěru naznačuje, že se naoko blízkým vztahem s Matyldou pomstí domácímu za vyhození z úřadu.
