Maminka – rozbor díla k maturitě (5)

 

  Kniha: Maminka

  Autor: Jaroslav Seifert

  Přidal(a): Patriot

 

 

 

 

Období: poválečné období 20. století

 

Druh: lyrika

 

Žánr: zpěvná intimní lyrika, milostná lyrika

 

Charakteristika díla:

Verše prodchnuté láskou k matce a vzpomínkami na dětství
Námět: láska
Motiv: láska ke své mamince, autorovo dětství
Postavy: jsou obsaženy v jednotlivých básních
Prostředí: místo není jasně určeno; v ději se promítá se celý autorův život; historické souvislosti
Postupy: retrospektivní (autor vzpomíná na svou matku); vztah dějových linií je rámcový; napětí graduje

 

Obsah:

Maminka je působivým vyznáním lásky k matce jako ochránkyni života a domova. Vrací se do svého dětství, vzpomíná na rodný kraj, maminku a své mládí. Seifert tématiku maminky nepoužil poprvé, ale tady je ztvárněna na vrcholné umělecké úrovni. Básníkova matka je vyobrazena jako prostá, tvrdě pracující žena, která je uštvána prací a vyčerpána životem; zároveň je však symbolem jistoty a lásky, v níž je chudoba vyvážena jemností a čistotou lidských vztahů a pocitu bezpečí.
Seifert popisuje tíhu doby a lidské tragédie žižkovských obyvatel, přesto působí verše vroucně a hřejivě. S velkým zaujetí podává čtenáři i obyčejné věci. Vykresluje maličkosti ze všedního života tak, že si je dokážeme živě představit. Je schopen vylíčit vztah dítěte a matky, bez velkých slov – dokáže se vžít znovu do role malého klučiny, který píše mamince svůj první dopis.

 

Jazykové prostředky:

¨      různé druhy rýmů v různých básních

¨      citově zabarvená slova

¨      jednoduché verše

¨      melodičnost

¨      zpěvnost

¨      přechodníky

¨      cizí slova (mokka)

¨      hovorová čeština (strejček)

 

 

Obsah konkrétně:

U okna
Maminka sedí u okna a pláče. Autor se jí ptá proč a ona odpovídá vyhýbavě („Až nebudou jednou stromy kvést.“).

Večerní píseň
Když byla veselá a spokojená maminka, byl veselý celý svět. Básník vzpomíná i na chvíle, kdy jej maminka ukládala ke spaní.

Vlaky
Báseň vypráví o vlacích, které projíždějí pod okny domu. Jejich kouř ničí květiny v oknech. Maminka o ně ale stále pečuje.

Maminčina kytice
Autor našel veliké album. V něm jsou fotografie z maminčiny svatby. Na fotografiích si maminka k sobě tiskne kytici růží.

Ukolébavka
Báseň obsahuje ukolébavku, kterou maminka vyprávěla chlapci.

Píseň
Vypráví o beránkovi, který má k autorovi přijít před spaním. Píseň mu nejspíše zpívala maminka vždy, než usnul.

První dopis mamince
Seifert se pokouší napsat dopis mamince k svátku, ale má málo fantazie.

Nádraží
Vypráví o lokomotivách, o dýmu, který vydávají a o jejich cestách.

Mlýnek na kávu
Báseň má přiblížit raní vstávání. Zatopení do kamen a hrneček s mlékem na plotně. Také ranní kávu, která se nejprve mlela v mlýnku.

Pavučina
Při čtení lezl autorovi náhle pavouk po knize. Volal maminku, aby ho zabila, že se ho bojí. Ta mu odpověděla: „Proč? Nosí peníze.“ A od té doby pavouky nezabíjeli, ale pavučiny museli ometat.

Hra v kuličky
Chlapci hráli rádi kuličky. Byly tou hrou velmi zaujatí.

Všední den
Zde se popisuje maminčin všední den. Vařila, vytírala, prala, žehlila a když měla sílu, ještě zašívala.

Večer na pavlači
Spisovatel vychází pozdě večer na pavlač. Svítí měsíc a dům nahání hrůzu.

Tatínkova dýmka
Tatínek pravidelně na pavlači kouřil dýmku. Maminka se zlobila, protože mu padal popel a tabák na podlahu. Ale když byl tatínek nemocný, ležela dýmka na okně. A maminka litovala toho, že tatínek stůně.

Petrolejová lampa
Básník často potají večer četl knihu. Při tom mu pomáhala lampa. Ucpal škvíru pod dveřmi a ztlumil světlo, aby nebyl prozrazený. Pak si sám sebe představoval v roli Robinsona anebo jiné postavy, s níž se setkal v knize.

Nůž
Strýček byl námořníkem a daroval autorovi nůž. Ten jej obdivuje stejně jako strýčka, který mu vyprávěl krásné příběhy.

Cukrářský krám
Seifert chodíval jako chlapec k cukrárně. Díval se do oken a prohlížel si všechny pamlsky a toužil po nich. Sliboval si, že si je jako velký koupí. To však stejně nikdy neudělal.

Motýli
Autor se musí učit, protože zanedbal školu. Nemůže ven a lituje toho. Poletuje tam totiž mnoho motýlů, které by mohl chytit a obdivovat se jejich kráse. Někteří mu vlétnou i do pokoje a on je ohromen.

Karlův Týn
Báseň vypráví o školním výletě do Karlova Týna.

Růže pro slečnu učitelku
Básník vzpomíná, že kradl růže pro učitelku, kterou měl rád.

Skleněný džbán
Autor se pravidelně potkával s dívkou, jež nosila džbánek s pivem tatínkovi. Postupem času se před ní začal stydět. Až jednoho dne ji potkal na schodech a ona ho políbila. V této básni je popsáno autorovo dospívání a změna pohledu na děvčata.

Okarína
Básník šel s dědečkem na pouť. Těšil se na cukrovou vatu, hada z gumy a na okarínu. Tušil ale, že je moc drahá. Dědeček mu ji chtěl koupit, jenže na ni neměl. Musel mu dát totiž ještě spravit boty. A tak po ní Seifert toužil a prosil maminku, ať mu na ni šetří, že jí to vše jednou splatí.

Dědečkův pohřeb
Báseň vypráví o pohřbu dědečka a o básníkových vzpomínkách na něj.

Hálkův domek
Básník zde popisuje své setkání se spisovatelem Hálkem.

Slečna ze čtvrtého
Slečna ze čtvrtého šila košile, blůzy a jiné zboží. Chodívala i k Seifertově mamince a když přišla, plakala často nad hrnečkem s kávou. Lidé ji pomlouvali. Jednou byly slyšet divné zvuky z jejího bytu. Hned poté nastal zmatek a volali doktora. Už jí nebylo pomoci, a tak básník poznal díky ní smrt i lásku.

Housle
Maminka přinesla jednou housle. Básník se na ně měl naučit hrát, ale nešlo mu to. Jednou je proto odložil a víc se k nim nevrátil. Později ho to ovšem mrzelo.

Vějíř
Ve skříni až na dně ležel vějíř. Maminka zakázala, aby se vyndával a nikdy nezapomněla dát pryč klíček od skříně. Jednou však přeci jen zapomněla a básník se do skříně dostal. Nerozuměl ale veršům na vějíři. Poté se také pokusil o verše.

Maminčino zrcátko
Maminka měla zrcadlo, u kterého se vždy česala. Tomu se ale časem zkřivil rám a naprasklo. Později se rozdělilo vejpůl. Zrcadlo má v této básni připomínat plynoucí čas, který nikdo nezastaví.

Kytička fialek
Básník nosil mamince květiny. Ta se na něj zlobila, že je toho škoda a že musí šetřit. Později ale byla ráda, když květinu dostala. Báseň končí maminčinou smrtí.

Prstýnek po mamince
Básník promlouvá k prstýnku, který mu zbyl po mamince. Přemýšlí, od koho jej dostala a kolik asi stál.

Krabice na čaj
V domě stála na polici krabice na čaj. Byl na ní drak a ten „hlídal“ práh. Básník myslí na maminku a na věci, které si představoval, když viděl vždy krabici.

Píseň
Básník vzpomíná na minulost. Uvědomuje si, že nemůže vrátit čas a lituje toho.

Hrdličky
Dvě hrdličky měly hnízdo na akátu. Sedávaly tam a pozorovaly svět kolem. Až jednou přišla válka. Dům zpustl a hrdličky už nebyly ve svém hnízdě.

Domov
Básník se loučí s domovem. Loučí se se vším, co měl rád. Po letech se pak vrací domů a nikdo mu neotevírá. Vše je zchátralé a jenom odraz v zrcadle mu připomíná, kolik času uplynulo.

 

Ukázka:

U okna visí na skobě,
dívá se po mně, po tobě,
proč by se neusmívalo?
Maminka byla veselá
a žádné vrásky neměla,
a když, tak určitě málo.

….

Čas utíká, je šedivá,
už na sebe se nedívá
a zvyká na samotu.
Když někdo klepe na dveře,
přijde v klotové zástěře,
v té černé zástěře z klotu.

 

Jaroslav Seifert:

¨      český básník, spisovatel, novinář a překladatel

¨      spoluzakladatel poetismu

¨      nositel Nobelovy ceny za literaturu (1984)

¨      národní umělec.

¨      pracoval jako redaktor mnoha novin a časopisů Rudé právo, Rovnost, Sršatec, Reflektor

¨      Seifert také působil jako zaměstnanec Lidového domu

¨      zemřel na špatný zdravotní stav

 

Historické pozadí:

¨      nucené budování socialismu

¨      svaz československých spisovatelů.

¨      preferovanými tématy byly práce, továrny, stroje, kolektivní vědomí, budovatelské úsilí, glorifikace Sovětského svazu, J.S.Stalina či K.Gottwalda – dělníci, komunisti

¨      komunismus

 

Jaroslav Seifert – ač původně proletář (komunista) a od 1929 člen KSČ, uchovává si po roku 1945 zřetelný odstup od KSČ (byl od komunustů vyhozen) a stává se symbolem demokratické tradice připomínající 1. republiku

 

 

Poetismus = literární směr, který vznikl v Československu (výlučně český avantgardní směr)

= cílem poetismu bylo úplné oproštění se od politiky a optimistický pohled na svět

= styl rozvíjející lyriku a hravost

= odstraněna interpunkce

= básně všedního dne, popisují obyčejné věci

= zaměřují se na radostné okamžiky

= hlavní emotivní stránka

error: Stahujte 15 000 materiálů v rámci našeho členství nebo v online kurzech.