Jméno: Marie Majerová
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Marie Majerová (1882 – 1967)
Život
Marie Majerová je pseudonym ženy, jejíž skutečné jméno bylo Marie Bartošová. Narodila se 1. února roku 1882 v Úvalech. Jako Marie Majerová byla známou českou prozaičkou, překladatelkou, ale také národní umělkyní a komunistickou novinářkou.
Pocházela chudé rodiny a o absolvování měšťanské školy byla služebnou v Budapešti, odkud se na krátký čas přesunula zpět do Prahy, kde působila jako písařka. Následně pracovala také ve Vídni, kde žila v letech 1904–1906. V tomto období se začala aktivněji zapojovat do dělnického hnutí. Před návratem do Prahy byla určitý čas také v Paříži.
Její politické postoje byly nejprve spojeny s anarchismem a v roce 1908 byla členkou sociální demokracie. Zde působila až do roku 1921, kdy vstoupila do v té době vznikající KSČ. Ze strany však byla vyloučena na základě díla Projev nebo Manifest sedmi. Po druhé světové válce se do strany vrátila. Toto mělo vliv především na její tvorbu, ale i samotný osobní, ale i profesní život.
V rámci její novinářské činnosti tak nechyběly pozice, jako byla redaktorka Rudého práva, stejně jako psala i pro Ženský list, který patřil také ke známým komunistickým periodikům. Dále působila v Právu lidu, Dělnických listech a týdeníku Čin. Během novinářské kariéry také překládala z ruštiny, ale i němčiny a francouzštiny.
V roce 1940 se stále členkou České akademie věd a umění. V roce 1954 obdržela Řád práce a o tři roky později v roce 1957 obdržela Řád republiky. V jejím výčtu ocenění nechybí také Řád Klementa Gottwalda, který získala v roce 1962. Ještě před tím však získala Státní cenu Klementa Gottwalda. Pro svou pozici se často angažovala v politických hnutích a měla velký vliv na selekce autorů té doby.
Ve svém osobním životě byla dvakrát vdaná. Jejím prvním manželem byl Josef Stivín. Druhý manželem byl Slavoboj Tusar. Marie Majerová se se dožila věku 84 let, ve kterých zemřela. Stalo se tak 1. ledna roku 1967 v Praze.
Dílo
Náměstí republiky – Román z roku 1914. V něm autorka Marie Majerová popisuje především sama sebe. A to v období, kdy se postupně rozcházela s anarchismem. I přes daný název se děj daného románu odehrává v Paříži.
Mučenky – Realistické psychologické povídky, které popisují mnoho žen jako oběti buržoazního prostředí. Kniha byla vydána v roce 1921. O rok později, tedy v roce 1922 byla oceněna Státní cenou. Dané povídky jsou zároveň charakterizovány jako soubor děl, které definitivně uzavírají starší vývojové období autorky.
Přehrada – Mnohými označované jako vrcholné dílo poválečné avantgardy. Vydáno bylo v roce 1932 a jedná se o utopistický román. Děj popisuje plynoucích 24 hodin v Praze, během kterých se odehrává socialistická revoluce.
Africké vteřiny – Zajímavý titul, který vyšel v roce 1933. Autorka se v něm soustředí na obyvatele a jejich život v Tunisku, Maroku a také Alžírsku. A to v době, kdy v zemích vrcholí francouzské kolonizační období.
Siréna – Vyšla v roce 1935 a patří mezi nejvýznamnější a nejznámější autorčiny počiny. Charakterizováno je jako generační román popisující rodinu hudců, která je typickou kladenskou dělnickou rodinou. Popisuje názory, sociální postavení i budoucí vývoj.
Robinsonka – Dílo z roku 1940, které je určené dětem. Dotýká se poměrně citlivého tématu. Hlavní hrdinka Blaženka je mladou dívkou, které zemře matka. Rázem se musí co nejdříve osamostatnit a přijmout za své některé role dospělých lidí.
Vítězný pochod – Dílo bylo sice vydané až v roce 1953, ale popisuje situaci, která se odehrála v roce 1924. V tomto roce autorka navštívila SSSR, a právě v tomto díle shrnuje veškeré své dojmy, které nejsou ochuzeny velká okouzlení a řadu superlativů.
