Markéta Lazarová – rozbor díla k maturitě

 

  Kniha: Markéta Lazarová

  Autor: Vladislav Vančura

  Přidal(a): Brendy

 

 

Obecná charakteristika

druh: epika

žánr: román – baladický

 

Tématická výstavba

námět: láska a svoboda smyslem života

místo děje: okolí Mladé Boleslavi

doba děje: středověk

 

Postavy:

  • šlechtic Kozlík a jeho synové – hrubí, suroví, zabíjejí bez výčitek, k dosažení cíle jsou schopni obětovat život, autor nutí čtenáře, aby se přiklonil na jejich stranu
  • zbojník Lazar – statečný, drzý, nedává najevo bolest ani ponížení
  • oba hrdinové jsou loupežníci, jsou ale charakterově protichůdní, Kozlík je lepší, autor píše: „Kozlík je loupeživý rytíř, Lazar jen loupežník.“
  • Markéta Lazarová – Lazarova dcera, krásná, milá, citlivá, byla vychovávána jinak než její sourozenci, takže nevěděla o činech, které páchá její rodina
  • Mikoláš – syn Kozlíka, miluje Markétu
  • Kristián – pohledný, jemný, citlivý, nerozhodný – tato vlastnost ho stojí život, miluje Alexandru
  • Alexandra – jednou vystupuje jako něžná milenka, podruhé jako dračice toužící po krvi, zabije Kristiána a nakonec spáchá sebevraždu

 

Myšlenky

–     kritika soudobého měšťáctví

–     autor hledá v minulosti, co nenachází v současnosti

–     oslava svobodného života a společnosti, která člověka neomezuje

–     smyslem života je láska, která se probudila i v surovém rváči Mikolášovi. Nejedná se však jen o lásku mezi Mikolášem a Markétou, láska je tu pojata různě, například láska mezi dětmi a rodiči (Kristián a jeho otec), láska mezi staršími manželi (Kozlík a Kateřina).

–     okrajově se dotýká i jiných aktuálních témat – s lehkou ironií kritizuje současnou literaturu („Nepůsobí tato povídka jako mlat u porovnání s rozkošnou složitostí současné literatury?“)

–     touží po míru, poukazuje na nesmyslnost všech válečných konfliktů („Pravíte: buben a já odpovím: svatba!“)

–     autor se sám se diví, čeho všeho jsou osoby v jeho románu schopné, žasne nad láskou hlavních hrdinů, i chválí za statečné jednání, opěvuje mír, nemá rád boj, a zbabělost s opatrností jsou pro něho směšné

 

Jazyková výstavba

–     er-forma, jazykový experiment

–     vševědoucí vypravěč – občas podává pouze sdělení o ději, ale také přerušuje děj různými vstupy, odbočkami a vlastními názory – rozbíjí historický nádech příběhu

–     autor pokládá otázky sám sobě nebo čtenářům, polemizuje s postavami, všechny tyto otázky nutí čtenáře k přemýšlení

–     užívá: vznešený jazyk eposů, archaická spojení, přechodníky, nezvyklý slovosled, obecné a vulgární výrazy

–     kombinace knižních slov se slovy s obecné češtiny

–     kontrast (bída × naděje, ponížení × hrdost, síla × slabost), dlouhá souvětí, obraznost, ironii, originální spojení a četná citoslovce

–     autor často spojuje pomocí metaforických pojmenování povahu hlavních postav s přírodou:

–     loupežníci jsou přirovnáváni k dravé zvěři a šelmám

–     Kozlík je přirovnáván k medvědu a Lazar k lišákovi

–     Markéta je popisována jako vznešená laň

 

Kompoziční výstavba

–     chronologicky

–     text členěn na kapitoly

 

Zařazení autora, znaky období

–     Česká literatura 1. poloviny 20. století – rozrůznění české literatury, vznik nových uměleckých proudů

–     Imaginativní literatura

–     vliv avantgardy (kulturní a umělecké hnutí, usiluje o experiment, uplatňuje se ve výtvarném umění, literatuře, divadle i filmu)

–     lyrizace, metoda asociace představ

 

Autoři, kteří tvořili ve stejné době

Karel Čapek, Ivan Olbracht, Jaroslav Hašek (Osudy dobrého vojáka Švejka), Karel Poláček (Dům na předměstí)

 

Vlivy na tvorbu

–     jeho próza ovlivněna první světovou válkou, expresionismem

–     obsahuje celou řadu experimentů – hledá nové způsoby vyjádření, inspirace ve středověkých příbězích o rytířích

 

Kritika a vliv díla

–     1967 – film (režie: Františkem Vláčilem, hlavní role: Magda Vášáryová)

–     ve své době přijata velmi dobře, velké množství pozitivních recenzí v dobových časopisech, vyhrála v anketě Lidových novin o nejzajímavější knihu roku 1931

–     ohlasy na Marketu Lazarovou jsou v mnoha směrech podobné – kritikové se zamýšlí nad nekonkrétním pojetím historie a téměř vždy se shodují, že to nikterak nesnižuje uměleckou hodnotu díla, oceňují jazyk, jímž je kniha psána, zdůrazňují lidskost a pudovost Vančurových postav

 

Společensko-historické pozadí

–     před druhou světovou válkou

–     meziválečné období, období klidu

 

Srovnání

–     zakázaná láska: William Shakespeare: Romeo a Julie

–     atmosféra: Nikola Šuhaj Loupežník

 

Obsah

Král se rozhodl osvobodit obchodní cesty od loupeživých zbojníků. A proto posílá do kraje hejtmana Piva v čele vojska, jež má ztrestat všechny, kteří se prohřešují proti zákonům. Loupeživý šlechtic Kozlík, který spolu se svými osmi syny a devíti dcerami obývá hrad Roháček, se pokusí spojit proti přesile královské armády se sousedním rodem Lazarů, který obývá Obořiště. Tyto dvě loupežnické bandy bojovaly od nepaměti proti sobě. Kozlíkův syn Mikoláš, který co by v roli posla, přijel na hrad Obořiště vyjednávat spojenectví, je ale odmítnut a zraněn. Aby Mikoláš tuto potupu odčinil, unáší při přepadení hradu Obořiště Lazarovu dceru Markétu. Záhy se oba do sebe zamilují a Markéta, kterou Lazar zaslíbil klášteru, je vystavena velkému trápení, jelikož porušila otcův slib. Schyluje se k rozhodující bitvě a Markéta, která svádí vnitřní boj mezi láskou k Mikolášovi a k otci, se pokouší o sebevraždu. Mezitím obdobný příběh lásky zažívá i Kozlíkova dcera Alexandra s Kristiánem, zajatým synem říšského hraběte. Při střetnutí s královským vojskem většina členů Kozlíkovy tlupy zemře nebo padne do zajetí. Uniknout se podaří Mikolášovi s Markétou a Alexandře. Kristián se vrátí ke svému otci. Svého rozhodnutí však později lituje, jelikož nemůže bez Alexandry žít. Je si vědom, že zradil svou lásku. Vydává se do lesa, aby ji našel. Blouděním v lese zešílí. Nakonec se s Alexandrou setká, ta ho ovšem v záchvatu zuřivosti zabije. Mezitím se Markéta vrací na Obořiště a prosí svého otce o odpuštění, ten ji posílá do kláštera, aby se ze svých hříchů očistila. Zatímco Mikoláš se s pomocí najatých žoldáků pokouší dobýt pevnost, kde je uvězněn jeho otec Kozlík. V marné bitvě jsou zajati a poté popraveni. Alexandře i Markétě se narodí synové. Alexandra litující stále svého činu krátce po porodu spáchá sebevraždu. Markéta se jejího chlapce ujala a vychovala ho společně se svým synem.

 

Můj názor

Kniha se mi líbila. Líbilo se mi, že Vančura poukazoval na hrdost a morálku lidí, které bychom jinak odsoudili. Dále se mi líbilo, že hlavním tématem je láska dvou lidí, která však není dokonalá, protože dohromady svedla hrubého loupežníka a zbožnou a krásnou Markétu.  Zezačátku se mi kniha četla velice špatně, protože věty jsou psané archaickým jazykem a souvětí jsou velice komplikovaná. Postupně jsem se do tohoto jazyka dostala. Párkrát jsem se od knihy nemohla odtrhnout (hlavně při scénách Mikoláše a Markéty), ale někdy jsem se naopak ztrácela a nevěděla jsem, o čem autor v tu chvíli zrovna mluví.

 

Autor

Vladislav Vančura (1891 – 1942)

–     český spisovatel, dramatik, filmový režisér, původním povoláním lékař

–     *Háj ve Slezsku, otec se dlouhou dobu nemohl uplatnit, a tak se často stěhovali

–     členem a prvním předsedou Devětsilu (1920), přívrženec poetismu, ve třicátých letech byl členem Levé fronty, publikoval v mnoha časopisech – Červen, Kmen, Host a Panorama, členem KSČ, ale jeho dílo není komunistickou agitací, působil jako divadelní kritik v deníku “Československá samostatnost”, později přejmenovaného na “Národní osvobození”, byl předsedou české filmové společnosti

–     květen 1942 zatčen a 1. června na Kobyliské střelnici popraven → 1946 byl in memoriam jmenován národním umělcem

–     tvorba: archaická slova a knižní výrazy spojené s lidovou mluvou, větná stavba zastaralá, složitá souvětí pro zdůraznění důležitosti daného okamžiku, díla monumentální ráz, děj potlačen, důležité místo vypravěč, který vyjadřuje svůj názor k ději, přerušuje vyprávění a oslovuje čtenáře, hodnotí chování postav, části příběhů připomínají filmové scénáře, opěvuje život, zdůrazňuje prožitky, detailně vyjadřuje náladu, barevnost příběhu, city

Další významná díla: Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Pekař Jan Marhoul, Pole orná a válečná, Rozmarné léto, Poslední soud, Hrdelní pře anebo přísloví, Konec starých časů, Obrazy z dějin národa českého (kvůli zatčení přerušeno psaní uprostřed věty), Kubula a Kuba Kubikula, Jezero Ukereve





Další podobné materiály na webu: