Kniha: Maska červené smrti
Autor: Edgar Allan Poe
Přidal(a): Loulips
Allan Edgar Poe (1809-1849)
1) Životopis:
Narodil se 19. ledna 1809 v Bostonu, Massachusetts. Byl jedním ze tří dětí páru kočovných herců Elizabeth a Davida Poeových. Jeho otec trpěl alkoholismem a opustil matku ještě před Edgarovým narozením. Matka zemřela v roce 1811 ve věku 24 let na tuberkulózu a zanechala tak po sobě tři sirotky: malého Edgara, jeho mentálně postiženou sestru Rosalii a bratra Williama, který stejně jako otec propadl alkoholismu a předčasně zemřel. Jako tříletý sirotek byl Edgar svěřen do sirotčince v Richmondu, kde se jej po relativně krátké době ujala rodina Allanů, velkoobchodníků s tabákem;[1] odtud plyne Poeovo prostřední jméno Allan. Rodina po nějaký čas bydlela v Liverpoolu a tajemná Anglie se tak stala mladému Edgarovi zdrojem inspirace po celý život. Dodala jeho pozdějším dílům onu fantaskní, tak typicky poeovskou hrůzostrašnost. Edgar studoval literaturu na University of Virginia, kde však začal mít potíže s alkoholem a s hráčskými dluhy; pro ně se později rozešel se svým nevlastním bratrem, jenž je za Edgara odmítal platit. Poe se ve finanční krizi zapsal na vojenskou akademii ve West Pointu. Zde se však ukázal jako nedisciplinovaný voják a byl brzy propuštěn. Po propuštění došlo k rozporům a následně i k rozchodu s Edgarovým otcem. V roce 1833 se setkal s prvním úspěchem, když získal hlavní cenu na soutěži organizované baltimorským týdeníkem Saturday Visitor se svým příběhem Rukopis nalezený v láhvi. Vstoupil posléze do richmondského Southern Literary Messenger a v roce 1835 se stal jeho hlavním šéfredaktorem. V roce 1836 se oženil se svou třináctiletou sestřenicí Virginií Clemm (zesnulou o jedenáct let později v roce 1847). Alkohol a drogy způsobovaly Poeovi intenzivní stavy deprese a později i ztrátu zaměstnání. Roku 1845 uveřejnil Havrana, který doslova ohromil tehdejší veřejnost. Poe tedy zažil krátké období slávy a mondénních úspěchů. Jeho alkoholové a drogové dluhy jej však z onoho postavení brzy stačily uvrhnout zpět do zoufalé bídy. Zemřel na překrvení mozku v ranních hodinách 7. října 1849.
Poe se stal zakladatelem novelistické tvorby a předchůdcem detektivní literatury (povídky Vražda v ulice Morgue, Zlatý brouk, Záhada Marie Rogetové, Odcizený dopis a Vrah jsi ty). Z Poeovy básnické tvorby se stala nejznámější baladická skladba Havran, jejíž refrén ,,Nikdy víc´´ emocionálně zesiluje pocit hrůzy z konečnosti lidského života. Poeovu tvorbu charakterizuje fantastičnost spojená s pronikavým pozorovacím talentem, kombinační schopností a uměním vyvolávat pocity hrůzy a tajemnosti.
2) Literární druh
3) Literární žánr
Povídka, horor
4) Literární směr
Romantismus
5) Čas
19. století
6) Místo děje
Království prince Prospera – v knize blíže určeno není
7) Filmové zpracování
černobílý neozvučený film A Specter Haunts Europe z r. 1923, SSSR, režie Vladimir Gardin.
film Maska rudé smrti z r. 1964 (Spojené království), 89 min, režie Roger Corman, hrají Vincent Price, Hazel Court, Jane Asher, Nigel Green, Patrick Magee.
krátký film Masca crvene smrti z roku 1969, Jugoslávie, produkce Zagreb film, režie Branko Ranitovic a Pavao Stalter.
krátký film Le Masque de la Mort rouge, 2006, produkce Tarantula production, režie Jacques Donjean.
8) Děj
Pandemie moru již dlouho plení zemi, dosud žádná morová rána nebyla tak obludná, padla mu za oběť již polovina říše. Princ Prospero si prozíravě přichystal azyl, kde se hodlá ukrýt. Vypraví se do odlehlého kláštera i s početným doprovodem zdravých přátel, rytířů a dvorních dam. Klášter byl vybaven zásobami, takže byl schopen čelit venkovnímu šílenství za jeho zdmi, aniž by se osazenstvo uvnitř znepokojovalo. Princ pamatoval i na všelijaké radovánky, najal komedianty, baletky, hudebníky, víno teklo proudem. Jen blázen by se staral o to, co se děje venku. Brány byly uzavřeny a závory zataveny, dovnitř ani ven se nikdo nedostane. Koncem pátého či šestého měsíce uspořádal princ pro svých tisíc přátel velkolepý maškarní ples, zatímco venku zuřil mor v plné intenzitě. Klášter má několik komnat, každá z nich je vyvedena v různých barvách. Je to dílo princova vkusu. V západní černé komnatě má světlo pronikající dovnitř rudým sklem gotických oken děsivý účinek, vyvolává strach, jenž je podpořen hlubokým zvukem mohutných ebenových hodin. Kdykoliv začnou odbíjet, zábava je na chvíli přerušena a lidé v sále zneklidní. Nejistota je všudypřítomná. Maškarní bál pokračuje, koná se přehlídka originálních a vtipných masek, když se opět ozvou hodiny odbíjející půlnoc. Shromážděné dvořanstvo zaznamená přítomnost nového hosta, jenž si zvolil odpudivou masku – vzal na sebe podobu Červené smrti. Princ Prospero zrudne hněvem a káže chopit se přítomného ve zrůdné masce a strhnout mu ji. Vychrtlý muž v masce však vzbuzuje svým ledovým klidem a pomalou chůzí posvátnou bázeň a nikdo se neodváží vztáhnout na něj ruku. Princ tasí dýku a spěchá k postavě, jež je otočena zády k němu. V momentě se nezvaný host otočí a princ klesá mrtev k zemi. Každému v sále je jasné, že Červená smrt si přišla pro své poddané. Nikdo neunikne.
9) Charakteristika postav
Červená smrt – přivází pronikavá bolesti, náhlé mrákoty, prudké krvácení z pórů a konec
princ Prospero – šťastný, neohrožený, prozíravý
dvořané
10) Charakteristika komnat
- Komnata – nejvýchodnější, pokoj vyzdoben modře – okna jasně modrá
- Komnta- okrasy a čalouny purpurové, takže i okna a tabulky z purpuru
- Komnata – vše zelené, okna také
- Komnata – oranžová
- Komntata- bílá
- Komnata – převládá zde fialová
- Komnata – zahalanea do černé, zde byly okna syté barvy krve, uvnitř komnaty byly ebenové hodiny se silným zvukem kyvadla, když hodiny odbíjely celé králoství ztichlo
11) Úryvek z knihy
A teď každý věděl, že přišla Červená smrt. Vkradla se tiše v noci jako zloděj. A bujaří hodovníci padali jeden po druhém v hodovních síních, zbrocených teď krví, a každýzemřel tak, jak právě klesl k zemi; a z ebenových hodin odešel život s životemposledního rozmařilce; a plameny v trojnožkách dohasly a tma a zkáza a Červená smrtrozprostřely nade vším svou bezmeznou moc.
– Úryvek je ze závěru knihy, tímto povídka končí
12) Ostatní díla
Příběhy Artura Gorgona Pyma /1836/ – Román, který měl být skutečným příběhem cestovatele, byl ale pouhou autorovou mystifikací. Tento román se nedočkal žádného ohlasu.
Zánik domu Usherů / ašrů ,1838/ – román o rozpadající se lidské osobnosti.
Grotesky a arabesky /1840/ – soubor povídek, které si nenašli své čtenáře.
Vraždy v ulici Morgue /1841/ – první detektivní povídka.
Maska Červené Smrti /1842/ -Povídka s morbidní vizí společnosti. Děj se odehrává na maškarním bále, kde se společnost baví, ale zároveň zde propadá zkáze.
Jáma a kyvadlo – autorova nejslavnější próza. Muž se dostane do spárů inkvizice a trpí.
Zlatý brouk /1843/ – napínavá povídka, která básníka proslavila.
Černý kocour /1843/ – povídka, ve které člověk propadne alkoholu a je tím přitahován zlem. Zobrazení člověka jako bezmocného vůči zlu, nakonec je usvědčen kocourem (kvílením kocoura), kterého zazdil spolu s manželkou, kterou zabil zaseknutím sekery do lebky, když se daného kocoura zastala.
Raven /1844/ – autorovo životní dílo – báseň v češtině známá jako Havran.
Muže samotáře, který je v tomto díle „vypravěčem“, trápí horečka a vzpomínky na dívku Lenoru. Při půlnoční bouři ho vystraší šramot. Ten způsobil havran a usadil se v pokoji. Na každou mužovu otázku havran odpovídá „ už nikdy víc“. Muž je z toho šokován a jeho panika se změní v hrůzu.
Filozofie básnické skladby /1846/ – stať, ve které se Poe vrací k Havranovi.
Eureka /1847/ – esej z prostředí vesmíru.
13) Inspirace
Povídkou se inspiroval hudebník Fišer Luboš.
14) Historické pozadí
Romantické ideje se masově rozšířily zhruba v období napoleonských válek. Po období relativního klidu 18. století, kdy se řada sporů urovnala diplomatickou cestou (poslední velký celoevropský konflikt byla třicetiletá válka, jež skončila roku 1648; to ovšem neznamená, že by se 18. století vyhnuly válečné konflikty: např. válka o španělské dědictví či sedmiletá válka) byl celý kontinent zatažen nejprve do válek proti revoluční Francouzské republice a poté proti Napoleonovi Bonaparte. Válečné hrůzy, dobrodružství či potřeba silných individualit (zejména vojevůdců – téměř v každém národě se takový objevil: ve Francii Napoleon Bonaparte, v Británii admirál Nelson, vRusku generál Kutuzov atd.) rozněcovaly fantazii umělců (jak spisovatelů, tak i hudebníků, např. Ludwiga van Beethovena i jejich publika.
Druhým důležitým bodem byla zvýšená vzdělanost měšťanů (např. v českých zemích byla dána školskými reformami Marie Terezie), jejich touha po vzdělávání, resp. po četbě (dědictví osvícenské touze po poznání), stejně jako jejich větší finanční síla způsobená počátkem liberalizace výroby a podníkání, způsobily, že buržoazie si mohla dovolit kupovat knihy, hudební nástroje či lístky do divadla. Od konce 18. století tak začíná i měšťanská společnost číst, provozovat hudbu či navštěvovat divadla. Jako reakce na emancipaci měšťanstva se aristokracie uzavřela vůči novým společenským vlivům a formám a v 19. století již nenalezneme téměř žádného šlechtického spisovatele či filozofa (zatímco do 18. století byly tyto domény typicky šlechtické a v 18. století začala buržoazie šlechtě konkurovat).
15) Vlastní názor
Kniha se mi moc líbila. Zaujala mě Poeova tajemnost povídek. Doporučuji přečíst všechny povídky. Jsou vážně úžasné. Člověk je napjatý po celou dobu čtení knihy. Tento rok (2012) uvadí do kin film Havran, kde je zajímavým způsobem poukázano na knihy Poe.
