Kniha: Matka Kuráž a její děti
Autor: Bertolt Brecht
Přidal(a): Mand
Autor:
Bertolt Brecht – narozen 10.2.1898, zemřel 14.8.1956 v Berlíně
– Německý dramatik, divadelní teoretik, režisér, lyrický básník, prozaik a esejista, zakladatel epického divadla.
– Psal již na gymnáziu, kdy zveřejňoval své básně.
– Studia na vysoké škole nedokončil, protože musel nastoupit jako sanitář (studoval medicínu, přírodní vědy a literaturu).
– měl tři ženy, měl celkem tři děti
– Studoval marxistickou dělnickou školu a vytvořil také několik poučných marxistických her.
– Po nástupu Adolfa Hitlera k moci v roce 1933 musel pro své komunistické přesvědčení emigrovat, přes Prahu do Dánska, Švédska a Finska, o osm let později přes Moskvu do Spojených států (Hitler nechal pálit jeho knihy)
– V Americe kde se usídlil, neuznávali jeho komunistické ideály, utíká do Paříže.
– S československým pasem se dostal do východního Berlína, kde se svojí ženou, herečkou Helenou Weigelovou založil proslulé divadlo ‚Berliner Ensemble‘ (1949).
– V r. 1950 získal rakouské státní občanství, ale jeho hry byly v Rakousku bojkotovány a neuváděly se až do r. 1962
Další díla : např. Žebráckou operu, Svatá Johanka s jatek, Matka(jevištní úprava románu M. Gorkého) , Strach a bída třetí říše, Život Galilea…
Okolnosti vzniku:
Dílo Matka Kuráž a její děti je naplněním Brechtovy koncepce epického divadla, spočívá v rušení iluze nápodoby skutečnosti. Komentáře a písně poukazují na ,,hranost´´ dramatu a vtahuje do jeho struktury adresáta. Hra byla poprvé uvedena roku 1941 v Curychu. Po Brechtově návratu z emigrace, byla tato hra inscenována v berlínském divadle.
Vliv díla:
Brechtovo světlové ,,epické divadlo´´ ovlivnilo řadu světových dramatiků(například F. Langera ve hře Periferie)
Literární žánr:
Drama (má podtitulek třicetileté války, doba mezi lety 1624-1636)
Literární druh: Próza
Doba vniku: 1.polovina 20.století
Místo: příběh se odehrává uprostřed třicetileté války
Hlavní myšlenka:
Matka Kuráž patří mezi brechtovské postavy prostých lidí, kteří se nepoučili a neporozuměli uspořádání světa a svému místu v něm, a proto podlehnou připraveným iluzím o tom, že je malému člověku dovoleno zúčastnit se na velkých obchodech a nebýt přitom zničen. Brecht chtěl vlastně svým dílem ukázat divákovi hrůzy války, která bere matkám děti, ale také nechápavost některých lidí, kteří ve válce vidí své obohacení hmotnými statky a neuvědomují si přitom, že ztrácí to nejdražší – své bližní.
Kompozice:
Hra je rozdělena do 20 obrazů – epizod, uvozených synoptických přehledem následujícího děje(řazeny chronologicky). Do knihy jsou včleněny i písňové výstupy(matka kuráž zpívá) dokreslující situaci.
Jazyk:
Dialogy tíhnou k významové hutnosti a úsečnosti. Stylově čerpají s hovorové vrstvy
Další formy zpracování:
– opera
– divadelní hra
Postavy :
- Matka Kuráž –(jménem Anne Fierlingová) – odvážná, hlavní hrdinka , jezdí se svým vozem a dětmi za vojskem a prodává různé zboží (obchodnice)a její obchod se stává na válce závislý
- Katrin – její němá dcera – dobrosrdečná, němá
- Eilif – její starší syn – chytrý, naverbován
- Švejcar – její mladší syn – poctivý, naverbován
- Kuchař
- Polní kazatel
- Yvette Pottierová
- Spousta dalších postav např. verbíř, vrchní velitel, písař, selka, voják…
Děj:
Matka Kuráž putuje se svými třemi dětmi. První syn byl odvážný Eilif, druhý poctivý Švejcar a pak měla němou nehezkou dceru Katrin. Jelikož byla válka, tak měla každé dítě s jiným jinak podivným mužem. Živila se tím, že po dobu války jezdila s vozem přes válkou zasažená území a obchodovala s různými věcmi. Setkává se s vrchním velitelem a ten jí nejstaršího syna naverbuje do polského tažení. Chvíli se s velitelem hadrkuje, po té mu vykládá osud, kdy mu vyloží brzkou smrt a prodá mu zlatou přezku. Ve voze má spoustu věcí od bot, přes alkohol až po munici…
Eilifa jednou potká s vrchním velitelem v hospodě, když prodává kuchaři maso, slyší na něj chválu, tak je ráda a chce po něm, aby byl opatrnější. Švejcar se mezi tím stane colmistrem (držitelem kasy). Válce se tak sice vyhnul, ale hrozilo mu také nebezpečí, a také se tak stane a další části knihy, kdy díky této kase také zemře.
Za další tři roky se matka Kuráž, Katrin a Švejcar dostanou do zajetí katolíky. Do děje se přimíchá hezká dívka Yvette, kuchař a polní kazatel. Švejcar ukryje kasu do vozu, matka Kuráž mu za to sice vynadá, protože by je za to mohli všechny oběsit, ale nechá ji tam, protože by bylo možná ještě nebezpečnější kasu někam přenášet. Polní kazatel si musí dávat pozor, aby nezjistili, že není katolík, matka Kuráž neustále vyčítá Švejcarovi kasu ukrytou ve voze, proto se Švejcar ve tmě vydá k řece, aby ji ukryl tam. Bohužel neví, že je sledová a chycen. Matka Kuráž chce prodat svůj vůz (její jedinou obživu) Yvette, aby jej vykoupila, ale smlouvá s vojáky moc dlouho a Švejcara mezitím zabijí.
Po uplynutí dalších dvou let se mluví o ukončení války, Matka Kuráž váhá o tom, zda jsou tyto zvěsti pravdivé, polní kazatel jí však přesvědčí o tom, že válka ještě dlouho neskončí a tak se rozhodne nakoupit nové zásoby. Pošle pro ně do města Katrin, která se vrátí se šrámem přes oko a čelo. Tím skončí pro krásnou Katrin poslední naděje, že by se i přes svoji němotu mohla někdy vdát. Po té se opět začne mluvit o míru a matka Kuráž, dle rady kuchaře, je do města prodat nové zásoby zboží, které by v míru nemělo žádnou cenu. Po jejím odchodu přijde Eilif, který je za krádež dobytka a za zabití sedlákovy ženy odsouzen k popravě a chce matku ještě na posledy vidět. Nemůže na ni však čekat, tudíž odchází bez rozloučení a s přáním, aby se matka o jeho popravě nikdy nedozvěděla.
Matka Kuráž dál jezdí s kuchařem a Katrin po krajích a místo obchodu už jen žebrá. Kuchař jednoho dne dostane dopis, v němž stojí, že zdědil hospodu a nabízí matce Kuráži, aby šla s ním hospodu vést. Kuchař však Matce Kuráži řekne, že hospoda je malá a pro Katrin by tam nebylo místo. Katrin tento rozhovor slyší a chce utéct, aby nepřekážela, matka jí v tom však zabrání. Kuchařovy věci vyhodí z vozu a dál v cestě pokračují samy.
Císařská (katolická) vojska ohrožují evangelické město Halle. V noci si zastaví u stavení, kde v té době přebývají Matka Kuráž se svoji dcerou, vojsko a násilím a hrozbou zabití vymůžou u sedláka, aby jim ukázal stezku, která vede k městu. Matka Kuráž je zrovna ve městě a ve stavení zůstává jen Katrin a jejich vůz. Po odchodu vojsk selka v obavách promluví o své rodině žijící s malým dítětem ve městě a Katrin se rozhodně je před vojáky varovat. Vezme z vozu bubínek, vyleze na střechu a bubnuje na poplach, aby upozornila lid ve městě z hrozby návštěvy vojsk. Díky své snaze pomoc jí vojáci zasáhnou mačetou a Katrin umírá. Po té Matce Kuráži sedláci slíbí důstojný pohřeb své dcery. Matka Kuráž odjíždí dál a táhne svůj vůz sama a přes všechno příkoří věří v lepší budoucnost.
Ukázka:
YVETTE · Oni to neudělají. Ten jednooký má stejně naspěch a pořád se ohlíží, tak je vyplašený. Neměla bych raději dát celých dvě stě?
MATKA KURÁŽ zoufale · Nemůžu je dát! Třicet let jsem pracovala. Téhle je už pětadvacet a muže ještě nemá. Mám ji na krku. Nenuť mě, vím, co dělám. Řekni sto dvacet, nebo že z toho nic nebude.
YVETTE · Jak myslíte. Rychle odběhne.
MATKA KURÁŽ se nepodívá ani na polního kazatele, ani na dceru a usedne, aby Katrin pomohla při čištění nožů. Ať nerozbijete sklenice, nejsou už naše. Hleď si práce, pořežeš se. Švejcar se vrátí, dám i dvě stě, když nebude vyhnutí. Svýho bratra dostaneš. Za osmdesát zlatých toho můžeme mít plný ranec a začneme znovu. Všude se vaří z vody.
POLNÍ KAZATEL · Říká se, že Pán Bůh vše k dobrému obrátí.
MATKA KURÁŽ · Musíte je vytírat do sucha. Mlčky čistí nože. Katrin se náhle rozvzlyká a odběhne za vůz.
YVETTE přiběhne. Neudělají to. Já vás varovala. Jednooký chtěl rovnou jít, že to nemá cenu. Prý čeká každou chvíli, že se ozvou bubny. Pak bude po ortelu. S bídou jsem ho donutila, aby zůstal, dokud s váma ještě jednou nepromluvím.
MATKA KURÁŽ · Řekni mu, že těch dvě stě dám. Utíkej! Yvette odběhne. Všichni sedí mlčky. Polní kazatel zanechal čištění sklenic. Tak se mi zdá, že jsem smlouvala moc dlouho.
Z dálky je slyšet bubnování. Polní kazatel vstane a jde dozadu. Matka Kuráž zůstane sedět. Stmívá se. Bubnování ustane. Zase se vyjasní. Matka Kuráž sedí bez pohnutí.
YVETTE se vynoří, velmi bledá · Tak vidíte, co máte z toho smlouvání. Teď si můžete vůz nechat. Jedenáct kulí dostal. To je všecko. Ani nezasloužíte, abych si vás ještě všimla. Ale pochytila jsem, že nevěří, že kasu opravdu hodil do řeky. Mají podezření, že je tady, a vůbec, že jste s ním spunktovaná. Chtějí ho sem přinést, jestli se prozradíte, až ho uvidíte. Varuju vás – dělejte, jako byste ho neznala, nebo dojde na vás všechny. Jsou těsně za mnou – říkám vám to radši rovnou. Mám zabavit Katrin? Matka Kuráž zavrtí hlavou. Ví o tom? Možná, že bubnování neslyšela nebo mu nerozuměla?
MATKA KURÁŽ · Ví všechno. Dojdi pro ni. Yvette přivede Katrin, ta dojde k matce a zastaví se před ní. Matka Kuráž ji uchopí za ruku. Dva lancknechti přicházejí s nosítky, na nichž cosi leží pod plachtou. Vedle nich jde kaprál. Postaví nosítka na zem.
KAPRÁL · Tady je jeden, kterého neznáme jménem. Musíme ho však zapsat, aby bylo všechno v pořádku. Byl se u tebe najíst. Podívej se na něho, jestli ho neznáš. Odhrne plachtu. Znáš ho? Matka Kuráž zavrtí hlavou. Co, tys ho viděla poprvé, když se přišel k tobě najíst? Matka Kuráž přikývne. Zvedněte ho. Odneste ho na mrchoviště. Není tu nikoho, kdo by ho znal. Odnesou tělo pryč.
– Ukázka se odehrává zhruba v polovině knihy, kdy ji zabijí syna.
Poznámka:
– Drama má podtitul Kronika z třicetileté války.
– Matka bere válku jako dobrou věc, protože z ní má jako obchodnice peníze, nakonec ale díky válce přijde o tři děti.
