Kniha: Matka
Autor: Karel Čapek
Přidal(a): maruska.petranova
Literární druh: drama
Literární forma: drama o třech dějstvích (v každé divadelní hře jsou v závorkách uváděné scénické poznámky)
Kompoziční postup: chronologický
Hlavní myšlenka: Kontrast mezi mužským a ženským pojetím života; Varování před fašismem, ale i občanskou válkou, kde bratr vraždí bratra (Petr vs. Kornel)
Prostředí: Dílo poukazuje na občanskou válku ve Španělsku, ale jinak není prostředí přesně určeno; mnoho dialogů se odehrává v pokoji Richarda (otce).
Postavení vypravěče: Er-forma
Výstavba textu:
- Úvod (Expozice)
V otcově pokoji se setkávají bratři Toni, Petr a Kornel. Společně řeší Toniho verše, otcovu šachovou partii, výškový rekord bratra Jiřího a politiku. Dvojčata Petr s Kornelem se hádají (jsou stoupenci nepřátelských stran v chystající se občanské válce). Toni se snaží hádce zabránit, ale marně. Dvojčata se začnou pošťuchovat a kočkovat s kordy. Při jejich „boji“ převrátí stolky a taburetky. Vchází matka, které je jasné, co se dělo a že se dvojčata zase prala. Dvojčata pomalu začínají uklízet, ale i u toho se pohádají a chtějí se zase začít prát. Matka vyžene z pokoje dvojčata i Toniho. - Zápletka (Kolize)
Matka nahlas rozmýšlí o nejmladším Tonim. O tom, že nechce, aby se chtěl stát hrdinou jako jeho otec a bratři, nechce, aby bojoval. Stěžuje si, že je do otcova pokoje pořád něco tahá, že je tam tahá on. V pokoji se objevuje duch otce. Brání se, že je do pokoje netahá on ale jejich vzpomínky. Rozmlouvají o tom, proč musel zemřít. Matce přišla smrt z hrdosti jako nesmyslná, ale otec se brání, že to udělat musel, že to byla otázka cti. Ona mu vyčítá, že měl myslet na svou rodinu. Přichází duch nejstaršího syna Ondry v bílém lékařském plášti. Brání svou cestu do Afriky, kam jel léčit žlutou zimnici. Chvíli rozmlouvají o jeho cestě, pak o slabém Tonim, o dvojčatech střílejících na zahradě. Vchází duch druhého syna Jiřího v leteckém overalu. Pozdravil matku, ale i otce a Ondru. Matka chápe, že i Jiří je už mrtev. Zabil se při zdolávání výškového rekordu. Selhalo mu letadlo, ale i ten jí vysvětluje, že to udělat musel, což ona stejně nepochopí. Do pokoje vchází Kornel sdělit matce zprávu o Jiřího nehodě. - Vyvrcholení (Krize)
V otcově pokoji je Toni s rozhlasovou skříňkou. Hlas v ní všechny varuje občany, aby zachovali klid. Vchází Kornel, napůl ve vojenské uniformě. Je občanská válka a Petra zavřeli. Kornel Tonimu vysvětluje, proč musel být Petr zadržen. Kornel popisuje, jak se cítí, že nemůže být tam a bojovat se svými přáteli, ale že někdo musí hlídat Toniho a maminku. Vchází matka a ptá se po Petrovi. Kornel jí utěšuje, že se Petr brzy vrátí. Kornel odchází z pokoje s puškou v ruce. Matka usedne v otcově pokoji do křesla. Tiše vchází Petr jen v kalhotách a rozhalené košili. Vysvětluje, že ho nepustili, ale že byl popraven. Matka omdlí a Petr rozpráví o tom, co se děje venku s ostatními duchy. Kornel odchází bojovat do ulic. - Zvrat (Peripetie)
Matka vyklízí otcův pokoj. Sundává zbraně ze stěn i stojanů, aby je Toni neměl na očích. Zemi oslabenou občanskou válkou někdo napadl. Hlas v rozhlasové skřínce vyzývá všechny muže, aby šli do boje za svou vlast. Matka se rozčiluje, jak něco takového může chtít, že ona přišla o všechny a že toho posledního už nedá. Vchází Toni a oznamuje, že chce jít bojovat. Že chce bojovat se svými spolužáky, že chce chránit svou zemi. Matka to nechce pochopit a vyhrožuje, že ho zamkne v domě, že ho nikam nepustí. Vysvětluje, že ho tu potřebuje, že nikoho jiného nemá a Toni je na rozpacích. V pokoji se schází duchové. Litují Toniho a mezi nimi se objeví i starý pán. - Závěr (Katastrofa)
Duchové rozmlouvají s matkou. Snaží se jí všechno vysvětlit. Mezi tím hlas v rozhlasové skřínce upozorňuje, jak pokračuje válka. Toni ťuká na dveře. Amplión hlásí útok na nemocnici a obecnou školu. Po této informaci, že zabíjejí i malé děti, strhne matka pušku ze zdi a oběma rukama jí podává poslednímu synovi s pokynem: „JDI!“
Charakteristika postav:
Matka = zlomená žena, pro kterou je nejdůležitější rodina a během dramatu přichází o vše
Otec = vojenský důstojník, v očích celé své rodiny hrdina
Ondra = nejstarší syn, rozumný, lékař, jel léčit do Afriky žlutou zimnici, na kterou zemřel
Jirka = druhý syn, letec, zemřel při překonávání výškového rekordu se závažím
Petr = jedno z dvojčat, v občanské válce stál na straně „černých“
Kornel = druhý z dvojčat, v občanské válce stál na straně „bílých“
Toni = nejmladší a nejslabší syn, měl bujnou představivost, i když se ho matka všemožně snažila uchránit od války i on nakonec šel bojovat
Jazykový plán: převažuje spisovný jazyk, místy i hovorový
PhDr. Karel Čapek (9. ledna 1890 Malé Svatoňovice – 25. prosince 1938 Praha)
Narodil se v Malých Svatoňovicích. Otec byl lékař, matka sbírala slovesný folklor. Studoval na gymnáziu v Hradci Králové, odkud musel (po odhalení jím organizovaného protirakouského spolku) přestoupit do Brna. Roku 1915 ukončil studium na Filosofické fakultě UK v Praze, poté studoval filosofii v Berlíně a Paříži. Pro svou nemoc nebyl odveden do armády a nemusel se účastnit bojů v první světové válce, přesto byl touto válkou velmi ovlivněn. Po ukončení studia krátce působil jako vychovatel v šlechtické rodině (v roce 1917 byl domácím učitelem Prokopa Lažanského na zámku v Chyši), brzy však přešel k novinařině. Jako vychovatel údajně působil pouze tři měsíce. Působil jako redaktor v několika časopisech: v Národních listech (1917–1921), Nebojsa (1918–1920), Lidových novinách (od r. 1921). Z Národních listů odešel v roce 1921 na protest proti vyloučení svého bratra z redakce a proti politickému (protimasarykovskému) směřování listu. V letech 1921–1923 byl dramaturgem i režisérem Vinohradského divadla. V letech 1925–1933 byl prvním předsedou Československého PEN klubu (sdružení českých a slovenských spisovatelů). Ke konci života se oženil se svou dlouholetou přítelkyní Olgou Scheinpflugovou (26. srpna 1935 na vinohradské radnici).
