Mechanický pomeranč – rozbor díla

 

Kniha: Mechanický pomeranč

Autor: Anthony Burgess

Přidal(a): Zanet

 

 

Autor: Antony Burgess (1917 – 1993)

Anglický spisovatel, který se narodil v Manchesteru, kde absolvoval vysokoškolská studia. Po šestileté službě v armádě přednášel rétoriku a drama na vysoké škole, pracoval i jako středoškolský profesor. V letech 1954-1960 byl armádním lektorem v Malajsku a na Borneu. Spisovatelem z povolání se stal v roce 1960, ale v té době již napsal  tři novely a dějiny anglické literatury. Čas také trávil jako skladatel vážné hudby a některá jeho díla jsou příležitostně uváděna dodnes. Burgess je jedním z nejplodnějších anglických spisovatelů. Kromě jeho nejslavnějšího románu

 

Mechanický pomeranč z roku 1962, proslaveného o deset let později i stejnojmenným filmem Stanleyho Kubricka, napsal hlavně v sedmdesátých a osmdesátých letech mnoho dalších děl. Zemřel na rakovinu plic v Londýně 22.listopadu 1993 ve věku 76 let.

 

Doba a místo děje: 60. Léta 20.století, vyšlo mnoho knih které vyšli v těchto létech ,,Lolita,, od jiného autora

 

Díla:

Pozemské mocnosti 1980

Konec zpráv ze světa 1987

Staré železo 1989

Všechno, jen slunce ne 1992

Dílo Mechanický pomeranč je rozděleno do 3 částí se stejným počtem kapitol a to 7.  Dílo je psáno ich-formou

–     Předpoklad autora jak bude vypadat mládež za pár let, podává nám obraz zvrácené mládeže

 

Hlavní postavy:

–     Alex (Pokorný Vypravěč) čtrnáctiletý narušený chlapec libující se v sadismu, člověk je zvrácený – > autor chtěl ukázat jak kultura nabírala na postupu životem

–     Jiřík, Pítrs, Tupoun – Alexova parta

–     Vězeňský čárlí – kněz, který je proti vládnímu experimentu

–     F. Alexander – spisovatel, kterého Alex s jeho partou napadli, znásilnili mu ženu

 

Jazykové prostředky

Velmi specifický je jazyk díla. Autor zde vytvořil novou a zcela specifickou mluvu, kterou označuje jako jazyk ,,týnů,, čili jazyk, který mezi sebou používá především mládež. Výrazy jsou převzaté především z angličtiny a ruštiny.

 

Hlavní myšlenka

Román přináší ucelenou studii lidského nitra, násilí, sexu a zla v člověku. Přemíra brutálních scén není samo-účelová. Autor se snaží upozornit na nesmyslnost a absurditu ovlivňující lidské jednání.

Chce ukázat na filozofický problém – téma převýchovy, vystupuje proti léčbě v knize..je nepřípustné aby léčil lidi

 

Děj:

Děj nás zavádí do Londýna v blíže neurčené budoucnosti. Alex a jeho přátelé tráví veškerý volný čas buď v mléčném baru, kde si dávali takzvané mléko plus, tedy mléko s nějakou drogou, nebo přepadáváním lidí, vykrádáním obchodů, znásilňováním a rabováním.
V první části se seznamujeme s typickým programem party, nejprve si dají mléko plus a poté se vydají do ulic, přepadnou starého muže na cestě z knihovny, vykradou obchod a zbijí majitele, dají se do konfliktu s jinou partou a nakonec ukradnou auto a vydají se za město. Kousek za Londýnem zastaví u obydlí s nápisem „DOMOV“ a drobnou lstí se dostanou dovnitř. V domě žije spisovatel F. Alexander, který zrovna píše román „Mechanický pomeranč“, a jeho mladá žena. Alex a jeho přátelé spisovatele zbijí a okradou a manželku brutálně znásilní. Poté se opět vrátí do mléčného baru, tam mezi nimi ovšem vyvstane konflikt o vůdcovství. Brzy nato se rozejdou domů. Alex pochopitelně školu docela zanedbává, příští den před rodiči předstírá nevolnost, aby tam nemusel jít. Celý den poslouchá svou oblíbenou vážnou hudbu a večer se opět chystá ven. Tentokrát se rozhodnout vykrást dům v lepší čtvrti. Žije tam pouze stará paní se svými kočkami. Ta ale zavolá policii dřív, než se do domu vůbec stihnou vloupat. Alex ženu surově zbije, když v tom uslyší přijíždět policii. Chce utéct, ale jeho přátelé ho napadnou a bezmocného ho tam ponechají. Alex je poté odsouzen na 14 let vězení.
Druhá část se odehrává o dva roky později. Alex je příkladný vězeň, oblíbil si ho i vězeňský kněz. S ním probírá novou techniku „Ludovica“, pomocí které se vězeň může rychle dostat na svobodu a navíc je zaručeno, že už nikdy žádný zločin nespáchá. Po jednom incidentu, kdy se spoluvězni ubil nováčka k smrti, je pro tuto novou techniku vybrán víceméně jako experimentální objekt. Léčba má trvat 14 dní. Každý den mu podávají nitrožilně dávící látku a nutí ho sledovat násilné snímky. Díky tomu se mu poté při sebemenší myšlence na násilí udělá nevolno. Bohužel pro Alexe tyto snímky ale doprovázela vážná hudba a tento dávící reflex se proto přenesl i na ni. Čtrnáctý den Alexe jako subjekt předvádí před nadšeným publikem a pak ho propouští.
Ve třetí části se svobodný Alex chystá domů, tam ho ale rodiče uvítají velmi rozpačitě a sdělí mu, že v do jeho pokoje nastěhovali nájemníka a že pro něj nemají místo. Alex zdrceně odejde a prvně zamíří do svého starého známého mléčného baru, tam si dá mléko plus a po několika hodinách halucinací se rozhodne jít do knihovny, aby v nějaké knize vyčetl, jak bezbolestně odejít. V knihovně ho ale pozná jeden muž, kterého předtím zbil, a i s ostatními se na něj vrhnou. Když přijede policie, není to nikdo jiný než Alexův bývalý kamarád Tupoun a jeho bývalý nepřítel ze znepřátelené party. Ti ho odvezou kousek za město a tam ho taktéž zbijí. Poté, co odjedou, se Alex doplazí k nejbližšímu domu a žádá o pomoc. Brzy pozná, že je to ten samý dům, ten s nápisem „DOMOV“, kde před dvěma lety napadli spisovatele a znásilnili jeho ženu. Spisovatel tam stále žije a Alexe se ujme. Nepoznává ho, jelikož tehdy měli masky. Alex se dozví, že spisovatelova žena po jejich činu zemřela. F. Alexander si vyslechne jeho příběh a je jím šokován, rozhodne se ho využít jako zbraň proti současné vládě, která se novou technikou chlubí. Zavolá své přátele a Alexe jim představí, ti ho pak odvádějí do jeho nového bytu, v tom si F. Alexander podle hlasu na Alexe rozvzpomene. V novém bytě Alexe uvězní a pouští mu vážnou hudbu, ze které ví, že téměř šílí. On už to nemůže vydržet a skočí z okna. Nezemře, ale má velmi vážná zranění. V nemocnici je o něj perfektně postaráno, přijde ho dokonce navštívit i ministr vnitra, aby si očistil štít. Z techniky „Ludovica“ ho vyléčí a pustí zpět do života. Znovu se nastěhuje ke svým rodičům a na chvíli se vrátí i ke starému způsobu života. Zjišťuje ovšem, že už ho násilnosti ani nebaví a uvědomí si, že dospěl a přeje si klidný rodinný život.”





Další podobné materiály na webu: