Jméno: Meziválečná česká poezie
Přidal(a): svetlana
Společensko-historické pozadí
- v roce 1918 končí 1. světová válka
- rozpad Rakousko-Uherska => 28. 10. 1918 vznik samostatného Československého státu, v jehož čele stanul T. G. Masaryk
- 300 let očekávána svoboda, všudypřítomná euforie, optimismus dávaly naději, že se brzy podaří vyřešit sociální, nacionální a ekonomické otázky
- léta
- období hospodářského vývoje, politiky, kulturního a intelektuálního růstu
- lidé věřili, že hrůzy světové války se nemohou opakovat
- rozvoj řemesla i průmyslu
- léta
- světová hospodářská krize, souvisí s ní sociální a politické problémy
- lidé se upírali k totalitním stranám, které slibovaly konec hladu, navrácení dřívějších poměrů, řešení sociálních konfliktů rasistickými a fašistickými metodami => rasismus a fašismus
Mnichovská dohoda (září 1938) a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava (15. 3. 1939) byly výsledkem německé expanze, ale také celosvětového podcenění hrozby fašismu a rasismu, tyto okolnosti vedly ke 2. světové válce
- první polovina 20. let 20. století
- je výrazem revoluční vlny a revolučních nadějí, jimiž poválečná Evropa prošla
- cílem proletářské poezie bylo pohlížet na svět a společnost očima dělníka
- kolektivnost a tendenčnost
- boj proti sociálnímu útlaku
- spojovala je touha po sbratření
- účastní se v Literární skupině a v Devětsilu, obě skupiny později opouští
- umírá předčasně na tuberkulózu
- díla: Host do domu
- básně jeho první sbírky jsou plné lásky k obyčejným věcem, autorův pohled na věci, ale i na svět je optimistický
- použití metafory, personifikace a zdrobněliny
Svatý kopeček
- rozsáhlá báseň, vychází nejprve časopisecky a později ji autor zařadil na konec sbírky Host do domu
Těžká hodina
- básnická sbírka je výrazem proletářské poezie
- Balada o nenarozeném dítěti, Balada o očích topičových, Balada o snu, Balada z nemocnice
O listonošovi, O milionáři, který ukradl slunce, O kominíkovi – pohádky
Josef Hora
- pocházel z hornické rodiny, absolvoval právnická studia, stal se novinářem
- nastupuje jako redaktor do Práva lidu, dále redaktorem Českého slova
- překládal z ruštiny
- díla: Básně, Strom v květu
- vliv symbolismu a vitalismu, využití bohaté metaforiky, citovosti, smyslovosti
Pracující den, Srdce a vřava světa, Bouřlivé jaro
Domov
Zahrada Popelčina
Tvůj hlas, Tonoucí stíny, Dvě minuty tichy, Jan Houslista, Deset let
Reflexivní a meditativní lyrika
- cestoval (Itálie, SSSR, Francie, Maďarsko, Estonsko)
- díla: Itálie
- básnická sbírka popisuje nejen slavnou minulost této země, ale poukazuje i na hrozbu fašismu
Struny ve větru
Máchovské variace
- básnický cyklus inspirovány životním osudem básníka
- je jediný avantgardní mezinárodně uznávaný umělecký směr českého původu
- vytvořili ho roku 1924 Karel Teige a Vítězslav Nezval
- inspirován hravostí dadaismu
- poetismus se stal nejen uměleckých směrem, ale i životním stylem, uměním bavit se a žít
- dalšími znaky jsou rozpustilá hravost, sklon k parodii a zlehčování, exotika, cestování, obliba lidové zábavy a opojení naivním uměním
- je literární a umělecký směr založený na snaze spontánně a bez rozumové kontroly vyprávět o tom, co se děje v lidském podvědomí, usiluje vynášet vše, co vzniká v jeho hloubi – představy, sny – a bezprostředně je zaznamenávat v podobě tzv. automatického textu
- odmítá v umění logiku, chce plně osvobodit lidskou fantazií, surrealisté odmítají rytmus, rým a další stavebně prostředky poezie
Devětsil
- je nejvýznamnější české levicově orientované kulturní sdružení 20. let 20. století
- nejprve toto sdružení zastávalo program proletářského umění, později se však přiklonilo právě k poetismu
- Devětsil vznik v roce 1920 v Praze, k jeho zakládajícím členům patřili Jaroslav Seifert, Vladislav Vančura a Karel Teige
- významnými centry Devětsilu byly Praha a Brno
- devětsil vydával časopisy ReD a Pásmo
Vítězslav Nezval
- studoval na gymnáziu, krátce práva a následně filozofii
- působil jako spisovatel z povolání, experimentoval ve všech literárních formách
- inspirace: zážitky z dětství, obraz vesnice i zaujetí velkoměstem, civilizací
- členem Devětsilu, působil v Osvobozeném divadle
- díla:
- Poetismus
Most – básnický debut
Podivuhodný kouzelník
- lyricko-epická skladby bez pevného děje, motivy bez vnější logiky¨
- okouzlení cestováním, exotikou, moderní civilizací
- později zařazena do sbírky Pantomima
Pantomima
Básně noci -2 skladby:
Edison – oslava tvořivé práce, pojetí práce jako dobrodružství, inspirací byla osobnost vynálezce žárovky, reprezentuje Nezvalovo básnické vidění moderního světa a člověka, pocitová atmosféra: radost x smutek, život x smrt
Akrobat -podobenství o osudu poezie v současném světě
- Surrealismus
Žena v množném čísle, Skleněný havelok, Absolutní hrobař
- sbírky ovlivněné surrealismem, „automatické jevy“
- vycházejí ze světa dětských zážitků, ze snových a halucinačních stavů
52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida
100 sonetů zachránkyni věčného studenta Roberta Davida
70 básní z podsvětí na rozloučenou se stínem věčného studenta Roberta Davida
- Za okupace
Matka Naděje – vztah k matce, rodné zemi, domovu, obrovská míra vlastenectví
Pět minut za městem – výraz odporu k okupaci
- Dramatická tvorba
Manon Lescaut – divadelní hra je oslavou českého jazyka
- po maturitě vojákem rakouské armády, na balkánské frontě zraněn
- ve 20. letech cestoval (Sumatra, Jáva, Ceylon, Alžír, Tunis), přátelství s Wolkrem
- díla:
1) proletářská poezie
Cesty k lidem
- poezie prostých věcí, chlapeckého pohledu na svět
Věrný hlas – věnovaná památce Wolkrově
Zlom, Zloděj z Bagdádu
- tlumený, skromný výraz, jemná, hluboká citlivost, melancholie, soucit s trpícími
2) poetistické období
- hravá obraznost i vliv války a sociálních problémů; zkušenosti z cest, vztah k domovu
Zlatými řetězy, S lodí, jež dováží čaj a kávu
Škála – hravost, experimenty se slovy, zvukosled
Nový Ikaros (4 zpěvy)
3) surrealistické sbírky – Nebe, peklo, ráj a Zrcadlo noci
4) poslední tvůrčí období 1940–1950 (po odmlčení a do tragické smrti)
Bez obav
Jaroslav Seifert
- první a dosud jediný český nositel Nobelovy ceny za literaturu (1984)
- spoluzakladatel Devětsilu
- jako publicista začínal v Rudém právu
- podílel se na tvorbě avantgardních časopisů Disk a Pásmo
- v roce 1949 novinářské činnosti zanechal, potom překládal Bloka, Apollinaira
- od roku 1950 se věnuje výhradně literární činnosti
- těžká choroba pohybového ústrojí mu znemožňuje významnější tvůrčí práci
- získal si velkou autoritu => předseda sjezdu Svazu československých spisovatelů
– díla:
Proletářská poezie
- je odrazem jeho cest do Francie a SSSR, našel nástroj souzvučný se svou p
Město v slzách
- představa světa bez bídy a nenávistí, touha léčit, potěšit, soucit s chudými, vidiny lidského štěstí (tuto sbírku věnoval S. K. Neumannovi)
Samá láska
- Poetismus
- je odrazem jeho cest do Francie a SSSR, našel nástroj souzvučný se svou přirozeností, vyhovovala mu dráždivost rozechvívající smysly a fantazii, zaznívají znepokojivé a věcné otázky, neboť „musíme umřít, i když se nechce“
Na vlnách T. S. F. (později jako Svatební cesta)
Slavík zpívá špatně, Poštovní holub
- sbírky plné neproblematického vidění světa, krásy života, ale i neklidu, hledání jistot či smutku
- Období 30. let
- koncentruje svůj tvůrčí zájem k okruhu motivů vážících se k individuálnímu subjektu a bezprostřednímu smyslovému prožívání základních životních situací a podnětů
Jablko z klína, Ruce Venušiny, Jaro, sbohem
Zpíváno do rotačky
Osm dní – cyklus elegií k úmrtí T. G. Masaryka
Zhasněte světla – sbírky reagují na tragické dění kolem mnichovské dohody
- Doba okupace
Světlem oděná – verše se obracely ke zdroji naděje, lidské existenci=> k Praze
Kamenný most – protiokupační poezie
Vějíř Boženy Němcové – sbírka napsaná ke 120. výročí spisovatelčina narození
- Poválečné období
- obrací se ke vzpomínkám z mládí, k motivům české krajiny a domova, k některým postavám české kultury
Šel malíř chudě do světa – inspiroval ho Mikoláš Aleš svými obrazy
Píseň o Viktorce – inspirace dílem Boženy Němcové
Maminka – sbírka vzpomínek na maminku, plných lásky vůči ní a světu, který ho v dětství obklopoval
Přilba hlíny – popisuje květnové povstání a boj lidu za osvobození
- Období 60. let
- zásadní změna v Seifertově tvorbě přišla po desetileté odmlce způsobené těžkou chorobou, píše reflexivní lyriku, jeho výraz zdrsněl, používá nerýmovaný verš
Koncert na ostrově
Halleyova kometa
Odlévání zvonů – motivy vzpomínek
- Období 70. a 80. let
Všecky krásy světa – kniha vzpomínek
Morový sloup – je to smutná, až trpká poezie, reagující na události kolem roku 1968
Deštník z Piccadilly
Býti básníkem
Reflexivní a meditativní lyrika
Jan Zahradníček
- po nedokončených filozofických studiích pracuje jako redaktor
- v 50. letech byl vězněn a od konce 60. let vycházely jeho verše pouze v zahraničí
– díla: Pokušení smrti
Návrat – vzpomínky na dětství
Jeřáby
Žíznivé léto, Pozdravení slunci
La Saletta
- dětství prožil v bídě, vyučil se knihkupcem
- řadíme ho ke spiritualistickému proudu, inklinoval k motivům smrti, konce a deziluze a k básnickému ztělesnění tragického pocitu života
– díla: Sépie, Kohout plaší smrt, Tvář, Hořec
- motivy smutku, podzimu, zániku, tmy , smrti, protiváhu tvoří dětství, stav nevinnosti
Staré ženy
§ básnická skladba, v níž se autor snaží postihnout krutost a bolestnost stárnutí
Dokořán – nutnost zaměřit poezii proti bezpráví a násilí
Torzo naděje – reaguje na události roku 1938
Já se tam vrátím – doba okupace, obrací se k rodnému kraji
Naše paní Božena Němcová – vyzdvihuje lásku k mateřštině, vzdává hold č. patronce
Ladění – inspirace lidovou poezií, verše o dětech a pro děti
- jeden z nejpozoruhodnějších básníků české poezie, bohatá fantazie
- tvůrce náročné abstraktní meditativní poezie
- překladatel z francouzštiny, němčiny a polštiny
- roku 1991 byl Holanovi udělen řád TGM in memoriam
– díla: Blouznivý vějíř – debut ovlivněn poetismem
Kameni, přicházíš – ohlas světového dění, zvláště španělské občanské války
Havraním brkem
První testament
Noc s Hamletem
Nová generace za okupace
- okupace se velmi silně odrazila u nastupující generace básníků, kteří programově vystoupili s Jarním almanachem básnickým 1940
Kamil Bednář
- vůdčí osobnost nastupujících básníků
díla: Kámen v dlažbě, Hladiny tůní
Milenka modř, Kamenný pláč, Veliký mrtvý, Po všech svatbách světa
- sbírky, kde obrazy tmy, noci a smrti odpovídají společenské realitě
- pocházel z židovské rodiny z Kutné Hory
- studoval jazykovou školu a poté dramatickou konzervatoř, ze studii vyloučen z rasových důvodů
- zemřel na následky zranění ze srážky s německou sanitkou
- díla: Čítanka jaro a Cesta k mrazu
- verše naplněné chlapecky naivním pohledem na okolní svět, empatií a porozuměním
Jeremiášův pláč a Ohnice
Deníky Jiřího Ortena (Modrá kniha, Žihaná kniha, Červená kniha)
- skupina literátů a výtvarníků, jejíž členové se snažili najít ve své tvorbě smysl lidské existence, snažili se porozumět světu, v němž žijí
- pojmenovávali skutečnosti přímo, neužívali metafory, zaznamenávali banální každodennosti všedního dne, periferie měst i životů, často se stavěli do role svědka chladně zaznamenávajícího okolní svět
- odmítali lyrismus dojmů a nálad
- představitelé: Ivan Blatný, Jiří Kolář, Josef Kainar, Jindřich Chalupecký
