Jméno: Miguel de Cervantes y Saavedra
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Španělský autor Miguel de Cervantes y Saavedra je největším spisovatelem španělského jazyka. Jeho mistrovské dílo Don Quijote je jednou z nejdůležitějších a nejvlivnějších knih v historii románu.
Život
Miguel de Cervantes se narodil v univerzitním městě Alcalá de Henares, 29. září 1547. Zemřel 22. dubna 1616 v Madridu. 9. října 1547 byl pokřtěn – přesný den jeho narození ale není znám, obvykle se uvádí 29. září, protože v tento den má svátek Michaelmas. Miguel byl druhým synem a čtvrtým nejstarším dítětem lékárníka-ranhojiče Rodrigo de Cervantese a jeho manželky, Leonory de Cortinas. Rodrigo nebyl ve své profesi příliš úspěšný a často cestoval. V 1552 byl uvězněn za své dluhy ve Valladolid.
V roce 1561 se rodina pravděpodobně odstěhovala do Madridu. Až do roku 1569 není o Miguelově životě nic známo. V tom roce humanista Juan López de Hoyos vydal pamětní svazek na počest smrti královi Isabely de Volois v roce 1568. Do této práce přispěl Miguel třemi básněmi. López de Hoyos byl čtenářem a obdivovatelem humanistického Erasma a mezi touto skutečností a některými kritickými postoji k náboženství, které později projevil jeho žák – Miguel de Cervantes, byla zjištěna souvislost. To je vše, co je známo o Cervantesově vzdělání.
Od 22. prosince 1569 žil tento autor v Římě, kde pracoval jako tajemník Gulia Acquaviva.
V roce 1570 se stal vojákem – narukoval k vojsku Juana de Austria. Účastnil se války proti Osmanské říši. V jedné z bitev (konkrétně se jednalo o bitvu u Levanta) přišel o ruku. Přesto však svou vojenskou kariéru neskončil a účastnil se dalších tažení. Na základě své dobré služby dostal doporučující dopisy pro krále.
Kvůli těmto dopisům ale padl do zajetí pirátů, kteří ho považovali za bohatého šlechtice. V návaznosti na tyto události se Miguel stal otrokem. Každý z jeho pokusů o útěk skončil neúspěšně. Teprve po pěti letech jej vykoupil mnich.
Poté Miguel putoval od jednoho zaměstnání ke druhému, častokrát byl uvězněn (například kvůli dluhům) a začal vydávat své první romány. Poslední léta svého života strávil v Madridu.
Dílo
Cesta na Parnas
Tento traktát byl vydán roku 1614. Tato báseň je živá satira literárního života své doby.
Důmyslný rytíř don Quijote de la Macha
Záznamy ze života Miguela jsou v letech 1600 až 1603 skromné. V roce 1602 byl pravděpodobně uvězněn v Seville kvůli dluhům. Čas strávený ve věznici tak zřejmě trávil psaním Dona Quijota. 26. září 1604 dostal Cervantes licenci, díky které mohl být tento román vydán. Stalo se tak v lednu 1605 a román získal okamžitý úspěch. Hlavní hrdina tohoto románu se jmenuje Alfonso Quijano, který miluje rytířské romány. Čte jich příliš mnoho a docela se z nich zblázní. Rozhodne se, že se sám stane rytířem. Osedlá svou starou herku, kterou považuje za slavného koně, a vyrazí na cesty. Sobě i koni dá ušlechtilá jména. Vybere i ženu, které chce obětovat všechny své činy (netřeba říci, že ona o něj nestojí). Na rytíře jej pasuje hospodský, za zbrojnoše mu slouží Sancho Panza, který věří, že za své služby dostane ostrov. Následuje řada příběhů (některé z nich zlidověly – například všichni známe boj s větrnými mlýny, se kterými bojoval don Quijote v domnění, že se jedná o nepřítele), které jsou zesměšněním hrdinských rytířských románů. Quijotovy představy jsou dány do realistického dění v rámci vnímání Sancho Panzy.
Lišák Pedro
Pedro se protlouká životem za pomoci různých podvůdků. Je to nenáročná divadelní hra.
Persiles a Sigismunda
Tento román líčí dobrodružství v duchu byzantského románu. Autor ho začal psát pravděpodobně na přelomu století, dokončuje ho ale až na konci svého života.
