Kniha: Milenci a vrazi
Autor: Vladimír Páral
Přidal(a): Katcha
Vladimír Páral
- Narodil se 10.8. 1932
- Žil v Brně ,kde vystudoval gymnázium, pak přešel na vysokou školu chemicko-technologickou v Pardubicích
- 1954 se stal ing., 13 let strávil v chemickém průmyslu na severu Čech, nejvíce v Ústí nad Labem, 1967 se stal spisovatelem
- Byl redaktorem Severočeského nakladatelství
- Podepsal antichartu
- Řadí se k nejvýznamnějším představitelům novodobé české sociologické a civilizační satiri
- Byl především prozaikem s chemicko-technologickým smýšlením a autobiografickými prvky
- Zdůraznil sexuální motivaci lidského počínání
Díla a kontext
- Modelový společenský román, zobrazující dějinný vývoj jako nezaměnitelný sled automatismů a stereotypů. Žánrovou stavbu naznačuje podtitul Magazín ukájení před r. 2000. Milenci a vrazi jsou autorovo 6 dílem, a mají v jeho tvorbě výjimečné místo.
- Kniha byla zfilmovaná roku 2004 Viktorem Polesným.
- Vrcholovým dílem Párala je Kniha rozkoší, smíchu a radosti (1992). Další díla: Mladý muž a bílá velryba, Země žen, Tři ze zoo.
Současníci
- Jiří Stránský – politický vězeň, psal povídky, dílo Zdivočelá země
- Josef Škvorecký – prozaik, esejista, překladatel, dílo Zbabělci, Tankový prapor
- Václav Havel – politický vězeň, později první český prezident, dílo Zahradní slavnost, Odhalení, básně Antikódy
Rozbor díla: Milenci a vrazi
Hlavní myšlenka
- člověk si neumí vzít se svých chyb ponaučení a příště se jich vyvarovat, opakuje pořád dokola a více se noří do morálního úpadku
- Páral varuje před příliš rychlým pokrokem ve vývoji zbraní a před nezadržitelným populačním růstem (sám ale v nápravu lidstva příliš nevěří)
Tematický plán
- Život je představen jako věčný a uzavřený kolotoč sexuálních touh a touhou vlastnit, stereotyp a kolotoč všednosti – Bohatí x chudí = Modří a červení
Motivy:
- incest, vražda, sebevražda
Kompozice
- Střídání kapitol s názvy Dobyvatelé (chudí nebo červení ) a Obležení (bohatí nebo modří), jsou na pokračování
- příběhy modrých se odehrávají v kapitolách Obležení, příběhy červených jsou v kapitolách Dobyvatelé
- Psáno v ICH formě
- Novinové a filozofické texty – jsou k ději
- Kapitoly Kdo je kdo – zde je bližší charakteristika postav, psáno v ER formě
- Střídání osudů, vše se točí dokola (pravidelné střídání osudů červených a modrých)
- navazuje na Stendhalův román Červený a černý
- parodie vztahu paní de Renal a Juliána Sorela, kteří jsou v této knize ztvárněni postavami Zity Gráfové a Borka Trojana
- Dějová linie – řetězová
- Chronologická kompozice
Jazyk
- Nadhled, ironie, humor, vyprávění, životopisné pasáže, útržky snů,
- Parodie literárních předloh – Červený a černý = Zita Gráfová a Bořek Trojan
- Mytologizace podle biblické předlohy – Teo, Julda Sefarin
- Příslušníci skupiny modrých, se vyjadřují velmi spisovně za pomoci cizích, knižních a odborných slov
- Červení mnohem častěji používají nespisovné formy jazyka + začleňují hovorová slova a výrazy typické pro obecnou češtinu, dobře je to vidět na Maddě
- Hovorový jazyk – mumraj, študentka, anglina
- Vulgarismy -> dodávají věrohodnost (hajzl, fakan)
- Mytologizace podle biblické předlohy, kdy Teo představuje boha
- Text je založen na nadhledu, ironii, nadsázce a jazykových hříčkách, prokládan zprávami ze světa, útržky snů jednotlivých postav, tyto části jsou graficky odděleny
- Opakování stejného děje -> dokresluje pomyslný koloběh, věty a motivy se také opakují a vracejí se i v dalších kapitolách
- každý červený stejně vždycky zmodrá (Borek Trojan)
- Velké množství citoslovců
- Také jsou zde latinské, anglické, německé, francouzské výrazy
- Francouzštinu používá rodina Gráfových – znak urozenosti, vzdělání, vyššího postavení, symbol určité dekadence a volnosti
- Julda často používá latinu – dlouhé citace z Bible
- Angličtina ve spojitosti s Borkem Trojanem a časopisem LIFE, z něhož se učí.
Časoprostor
- Děj se odehrává v Ústí nad Labem v chemičce Kotex a v domě č .p 2000
Postavy
- Borek Trojan – ing, chce dosáhnout za každou cenu svého
- Evžen Gráf – je vzdělaný,má moc, chová se noblesně a namyšleně, intrikář
- Zita Gráfová – je neurotická žena
- Roman Gráf – přezdívaný Carevič, neměl kamarády, neměl nikoho rád, než potkal Maddu
- Madda Sefarinová – drzá prostitutka, nemá zábrany, nemusí se slušně chovat
- Julda Sefarin – úslužný, dobré mysli, vykonával nejjednodušší práci, považován za idiota, za každou cenu pomáhal druhým
- Alex Sefarin – Hrubý a neomalený, bohém a rebel
- Jana Rybářová – slušná a cílevědomá slečna
- Dáša– doktorka, nesebevědomá, lehce zmanipulovatelná žena
- Teo – starý muž,nikdo o něm nic nevěděl, ale všichni věděli že také v domě žije
Spoustu jmen je symbolických a naznačují charakter svých nositelů
- křestní jméno starého tichého pozorovatele pana Tea odkazuje k Bohu
- příjmení Serafin v případě Juldy nese význam anděla nejvyššího řádu
- Zita – jako poslední rakouská císařovna
- Gráfová, tedy hraběnka, šlechtična, rozená Šlechtová
- Evžen – urozený, dobrého rodu
- Roman – dobová daň poválečnému rusofilství
- Yveta – jméno pro první generaci francouzskou kulturou uhranutých povýšenců
Děj
Příběh se odehrává v Ústí nad Labem v reálně neexistující chemičce Kotex, která se již objevila v autorových předchozích dílech a také v domě č.p. 2000. V knize jsou představeni čtenáři dva typy lidí, modří a červení. Symbolizují dvě společenské třídy. Modří lidé jsou velmi dobře postavení, ve vysokých funkcích, zajištění a majetní.
Červení naopak jsou chudí, draví a dobyvační.
V domě č.p. 200 žije Evžen Gráf se svojí ženou Zitou a synem Romanem. Bydlí v nejlepším bytě a jako jediní mají vodu. Tušl, který se svojí ženou čekají dítě se dožaduje svého práva na lepší pokoj. Několik dalších nájemníků žije v montércimře. V Domě je také přítomný Teo, který v knize symbolizuje Boha. Tušl je vyslyšen, ale při odchodu svůj původní byt zničí, aby se do něj nemohl nikdo jiný nastěhovat.
Madda Serafinová a její bratr Alex přes své příbuzenské vztahy spolu spí. Po dohodě Juldy s Gráfem se Madda přestěhuje k nim. Ona ale pohostinství velmi využívá. Nečekaně se do ní zamiluje Gráfův syn, Roman. Jeho láska je tak silná, že kvůli ní rozprodává věci z bytu. Maddu brzy Roman omrzí a zamiluje se do muže z montércimry. Roman se sužuje a Madda mu tvrdí, že jí vztah s ním zakazuje její zbožný bratr Julda. Roman se pro lásku rozhodne Juldu zabít a je odsouzen k osmiletému vězení. Mezitím se Alex Serafin společně s Borkem Trojanem nastěhují do bytu po Tušlovi, i když je to zakázané. Nedokáží už žít v montércimře. Borek se náhle zamiluje do Zity Gráfové a ona do něho. Schází se s ní tajně. Gráf předstírá, že o jejich vztahu nic neví. Romanův odchod jejich vztah naruší. Zita nejí, nepije a nestará se o sebe. Přemýšlí, jak svému synovi pomoci. Do domu se místo Juldy nastěhuje nová laborantka jménem Jana Rybářová. Borek se rozejde se Zitou, protože touží po mladé dívce. Zitě už na světě nic netěší a oběsí se ve vlastním bytě.
Jana bydlí s Maddou a Borek s Alexem, vzájemně se neustále navštěvují.
Alex udržuje vztah s Dášou Zíbrtovou, která je lékařkou v Kotexu. Je jeho milenkou, ale i otrokem, Plní každé jeho přání. On sám se k ní chová velmi hrubě. Alex jí jen využívá. Dáša od něho ale odchází, nedokáže se vyrovnat se smrtí Juldy, kterého opustila a dala přednost Alexovi.
Borek se s Janou Rybářovou ožení. Narodí se jim dcera Yveta. Borek se stává ředitelem a kupuje si plachetnici, chatu u řeky a taky se přestěhuje do nejlepšího bytu v domě č.p. 2000. Svoji ženu Janu podvede s Niky. Jana ho vyhodí,ale po čase se Borek k ní vrací. V práci jako ředitel prožívá časový stres.
Yveta se seznámí s Dominikem Neumanem, ale po čase se spolu rozchází a ona si najde Limona.
