Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou – rozbor díla (8)

 

Kniha: Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

Autor: Arnošt Lustig

Přidal(a): paja

 

 

 

 

 

 

Charakteristika dobové literatury:

  • Česká literatura po roce 1958
    • více propracovaná psychologie postav, vyznívá protiválečně
    • po smrti Stalina uvolnění (53-68, nejvíce v 60. letech) – snaha o komunismus s lidskou tváří
  • Ladislav Fukssilná autobiografičnost v pocitech, vyloučenost ze společnosti
    • promyšlená kompozice, překvapivá poenta, opakování motivů, vyvolává napětí, absurdní – řešení situace nelze najít, groteskní příběhy, podobně psal Kafka
    • Pan Theodor Mundstock – románová groteska, pan Mundstock se dostává do absurdní situace, schizofrenik. Je žid a musí do koncentračního tábora, začne se připravovat na svůj osud, a když je s ním smířen, zabije jej německé auto
    • Spalovač mrtvol – psychologický horor, román o narůstajícím zlu, o přeměně prostého člověka ve vraha, protože se nechá ovlivnit nacismem.

  

  • Ota Pavel
    • velice autobiografická díla, inspirováno otcem a přírodou 
    • soubory povídek: poetické vyprávění, něžnost, laskavost, upřímnost, opravdovost
    • Smrt Krásných srnců – vzpomínky na bezstarostné dětství před válkou, transporty do koncentračních táborů,povídka Smrt krásných srnců – Odvážný otec dojel s davidou hvězdou na kole pro srnce, aby nakrmil rodinu než odjede do koncentračního tábora., za pitláctví hrozila smrt. Zfilmováno
    • Jak jsem potkal ryby – zážitky z přírody

 

 

Václav Kaplický

  • Román Kladivo na čarodějnice – upalování čarodějnic na Moravě = paralela na politické procesy (můžeme ji tam najít, ale u mnoha autorů se našli paralely, které ani nezamýšleli), téma zneužití moci.
  • Kladivo na čarodějnice – reálný spis, podle kterého se určovalo, kdo je čarodějnice
  • EXIL A SAMIZDAT
    • Škvorecký Josef

 

Josef Škvorecký (je důležitý)

• silná autobiografie, vkládá do románů své zážitky, miloval Jazz,

• rodiště Náchod (tam se odehrávají Zbabělci, i když to označuje jako Kostelec)

• první román – 50. léta

• Zbabělci – kritika měšťáctví občanů, podlézavosti „osvoboditelům“, vidí věci reálně – demytizace

 

 

  • Milan Kundera
    • Žert – Kritika režimu, osudový román, vyrovnává se s tím že byl ovlivněn ideologií, pracuje s opakováním motivů, polyfonie – ten samý příběh vypráví více lidí
    • Směšné lásky, Nesnesitelná lehkost bytí
    • Ludvík Vaculík – fejetonista, navazuje na Nerudu, umí neotřele popisovat naprosto běžné věci
      • 2000 slov – požadoval zrušení vedoucí úlohy KSČM -> na 20 let nesměl vydávat

-> založil Edici Petlice – 1. samizdatové vydavatelství

 

 

  • Pavel Kohout
    • dříve zapálený komunista, později jeden z největších odpůrců režimu – podepsal Chartu77
    • Katyně – hrdinka se nedostane na střední školu, tak studuje na učilišti popravních věd, historie trestů smrti, alegorie na dobu, snaží se vychovávat bezpáteřní komunisty, zajímavý jazyk
    • Arnošt Lustig

 

 

Autor

  • Pocházel z rodiny malého obchodníka. Narodil se v Praze, zde také vychodil obecnou školu a začal studovat na reálce, ze které však byl roku 1941 z rasových důvodů vyloučen (jako Žid), poté se vyučil krejčím. 13. listopadu 1942 byl poslán do Terezína; později poznal i další koncentrační tábory, Osvětim a Buchenwald. V dubnu 1945 jako zázrakem uprchl z transportu smrti (z Buchenwaldu do Dachau), a ukrýval se až do konce války v Praze.
  •  Během holocaustu přišel téměř o celou svoji rodinu, což jej hluboce poznamenalo, a tak se jeho díla už od prvních povídkových souborů zabývají právě tematikou Židů a druhé světové války.
  • Od roku 1946 studoval na Vysoké škole politických a sociálních věd, začal také přispívat do novin a časopisů. Roku 1948 odjel do Izraele jako zpravodaj Lidových novin v izraelsko-arabské válce, po návratu pracoval jako redaktor Čs. rozhlasu, vedoucí kulturní rubriky týdeníku Mladý svět, byl i scenáristou Čs. filmu (Barrandov): napsal mj. scénář podle své novely Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou.
  • Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu roku 1968 musel Československo opustit. Nejdříve emigroval do Jugoslávie, kde působil v záhřebském filmovém studiu, poté žil v Izraeli, v roce 1970 se nakonec usadil v USA, kde od roku 1973 přednášel film, literaturu a scénáristiku na Americké univerzitě ve Washingtonu. V roce 1978 byl na washingtonské American University jmenován profesorem. V roce 1995 se stal šéfredaktorem české verze časopisu Playboy, časopisu, pro který psal například Ian Flaming, Nabokov nebo Atwood.

 

 

V sobotu 26. února 2011 zemřel v Praze na rakovinu.

 

  • Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou – novela, o odvaze a schopnosti vzbouřit se, tématika židů a koncentračních táborů. Kontrast mezi vzpourou Kateřiny a zbytkem její družiny, což byli jen muži.
  • další díla: Démanty noci, Nemilovaná – z deníku sedmnáctileté Perly Sch.– židovka se v táboře živí jako prostitutka
  • Dita Saxová – novela, o dívce, která se vrací z koncentračního tábora  a není pro své otřesné zážitky schopná navázat normální život; kvůli nejistotě v poválečném světě nakonec odjíždí do Švýcarska a páchá sebevraždu

 

 

Dílo

Příběh židovské tanečnice, která chce uniknout hrozbě koncentračního tábora sňatkem s bohatým Američanem.

 

ÚVOD:

Jedná se o novelu, kterou napsal Arnošt Lustig podle skutečné události a která vypráví příběh Kateřiny Horovitzové za druhé světové války. Tato novela je považována za jeho neznámější a nejlepší dílo.

 

NÁMĚT:

Skutečná událost z roku 1943, při které Němci zajali skupinu italských obchodníků židovského původu.

 

STRUČNĚ O AUTOROVI:

Arnošt Lustig je českým poválečným spisovatelem zabývajícím se převážně židovskou tématikou a problematikou holocaustu. Narozen roku 1926. Ve svých 16 letech deportován spolu s jinými Židy do Terezína. Prošel i koncentračními tábory Osvětim a Buchenwald. Při deportaci do Dachau uprchl. Pracoval v Československém rozhlasu jako reportér a režisér. Roku 1968 emigroval do USA. Jeho díla jsou i ve světě ceněna jako jeden z nejpůsobivějších obrazů holocaustu.

 

STYL A TYPICKÉ UMĚLECKÉ PROSTŘEDKY:

Er-forma, vyprávěcí a popisný slohový postup, velká čtivost, historická fakta, nepřeplácanost, dvojsmysly (Bedřich Brenske), znalost lidské psychiky.

 

HLAVNÍ POSTAVY:

Kateřina Horovitzová – Židovka, mladá tanečnice; sebevědomá, tichá, velice statečná; na cestě za vykoupením je donucena vzít si Hermana Cohena, aby mohla být propuštěna spolu s ostatními „spolucestujícími“; věří v dobro, ale konec její cesty jí přesvědčí o opaku

Herman Cohen – Žid, mluvčí obchodníků; vykoupí Kateřinu s cílem ji osvobodit; rozumný, statečný, bohužel je nucen poslouchat rozkazy Němců a následně se jim zcela oddat

Bedřich Brenske – velitel tajného fašistického oddělení, cílevědomý, krutý, velký manipulátor s lidmi; používá dvojsmyslů a svou roli si užívá; baví ho pohrávat si s Židy; je si vědom svého postavení; má jediný úkol – vymámit od svých svěřenců veškeré finanční prostředky a následně je poslat do plynu

rabín Dajemkrejčí – postavy dosazené A.Lustigem za účelem toho, aby čtenáři pomohli s pochopením děje a předvídáním následujících událostí

 

DĚJ:

Kateřina Horovitzová je vykoupena skupinou italských Židů, kterým je slíbeno propuštění za určitou finanční částku, jež se postupně zvyšuje. Skupina je nakonec ožebračena o veškeré úspory a i přes sliby vykoupení a propuštění jsou posláni zpátky do koncentračního tábora. Kateřina se při cestě do „sprch“ vzbouří a pustí se do předem prohraného boje, při kterém zabíjí jednoho z německých dozorců. Následně je celá skupina postřílena.

 

VLASTNÍ NÁZOR:

Tato kniha obsahuje opravdu silný děj, od kterého se nedá odtrhnout. Projevuje se zde Lustigův um navodit atmosféru lidí mířících za smrtí. Tento popis je velice působivým obrazem doby, ve kterém bylo vše jinak než dnes. A.Lustig staví na svých vlastních zkušenostech, sám byl svědkem koncentračního „koloběhu“, a proto je jeho dílo opravdu silné, působivé. Myslím, že stručnost, s jakou Lustig ve svých dílech pracuje, neubírá nic na kvalitě jeho děl a naopak potvrzuje čtenáři jejich pravdivost.

 

KONTEXT:

Židovská tématika:

William Styron – Sophiina volba

Ota Pavel – Smrt krásných srnců

Josef Škvorecký – Sedmiramenný svícen

Židovská tématika z jiného pohledu:

Ladislav Fuks – Spalovač mrtvol

Robert Merle – Smrt je mým řemeslem

Exilová próza:

Milan Kundera, Josef Škvorecký

Čeští oficiální autoři 60. – 70. let 20. století:

Bohumil Hrabal, Ota Pavel, Pavel Kohout, Ladislav Fuks, Václav Kaplický, Václav Hrabě

 

CITÁT Z KNIHY:

„Ovšem, ovšem,“ řekl zamyšleně pan Brenske. „Myslím, že na této zemi nežije, chci říci, že byste možná mezi poledníky a rovnoběžkami glóbu nenašel jediného člověka, který by to mohl vyvrátit. Stane se všechno, jak jsme řekli. Konečné řešení už je na dosah ruky. Sami se přesvědčíte. Vaše starosti shoří jako seno. Ze zkušenosti mohu osobně dosvědčit, že lidé často nevěří některým věcem, které se jich nejbytostněji týkají, dokud se o nich nepřesvědčí právě na vlastní kůži. Je to velmi zajímavé, opravdu. Ale to už jsem v této chvíli zase odbočil a každého především zajímá jeho vlastní záležitost. Nesmíme se dát deprimovat. Chceme odepsat navzájem likvidace této výměny z našich položek co nejspolehlivěji. Musíte poslouchat. Než budeme na místě, které vás všechny uspokojí a proti němuž, doufám, nemáte námitek, chci vynaložit nejlepší ze svých schopností, abych tuto cestu pro každého z vás učinil snesitelnou. Jsem si jist, že už nebudete protestovat, dovedu-li vás ke konci. Bez kázně by se to však jen ztížilo.“

Napsat komentář

error: Stahujte 15 000 materiálů v rámci našeho členství nebo v online kurzech.