Kniha: Na cestě
Autor: Jack Kerouac
Přidal(a): Shady173
Jack Kerouac
- (vlastním jménem Jean-Louis Lebris de Kerouac) narozen 12. března 1922 byl americký spisovatel, básník a prozaik.
- Kerouac byl jeden z nejvýznamnějších představitelů americké beatnické generace a jeho román „Na cestě“ se dokonce stal beatnickým manifestem.(Manifest – dílo reprezentující názory a postoje literátů. Vyjadřuje jejich nahlížení na svět, kritizuje a poučuje.)
- Hnutí Beatníci vzniklo v 50-tých letech ve Spojených Státech Amerických. Beatníci odmítali ideál mladého úspěšného Američana s jeho nalinkovanou cestou životem. Vysmívají se tradičním hodnotám, zejména penězům a kariéře. Na místo toho poukazují na to že život je třeba prožít a užívat si jej plnými doušky. V jejich literární tvorbě se objevuje bezprostřednost, láska k životu, fascinace světem, vulgarismy a erotická otevřenost. To vše ve snaze šokovat a provokovat.
- Kerouac prožil svůj život ve shodě s postoji beatnického hnutí. Krom toho byl také velmi ovlivněn Buddhismem, jazzem a starou čínskou poezií, především haiku (báseň o 17 slabikách, která obsahuje ucelenou vizi života ve třech krátkých řádcích). Hodně cestoval, živil se příležitostnou prací. Obě jeho manželství měly opravdu krátkou dobu trvání.
- Díky dílu „Na cestě“ se stal populárním, což mu značně uškodilo. Nedokázal totiž být vzorem pro jiné lidi. Své utrpení z toho že se před popularitou nedokázal skrýt utápěl v alkoholu, což jej také 21. října 1969 stálo život.
Další díla:
-
- „Maggie Cassidyová“
- „Mag“
- „Maloměsto, velkoměsto“.
Literárně-historický kontext
- „Na cestě“ bylo napsáno v roce 1951. V době po druhé světové válce, kdy se celosvětové začaly utvářet dvě soustavy – kapitalistická a socialistická. Kerouac se vysmívá kapitalistické ale i socialistické soustavě a poukazuje na jejich chyby.
- druhá pol. 20. stol., vznik – 1951, vydáno – 1957
- dobývaní vesmíru, koncem 80. let rozpad východního bloku úsilí západoevropských zemí o vytvoření „evropského domu“ USA nabízí pomoc evropským zemím (Marshallův plán), politika zadržování komunismu (Trumanova doktrína)
- globální problémy lidstva, krize hodnot na východě i západě
Beat Generation
- generace nekonvenční přemýšlejících v nových dimenzích
- umělecké a literární hnutí v USA
- vznik v druhé pol. 50. let
- beatnici se vyznačovali bohémským způsobem života
- pokoušeli se najít vlastní styl (toulaní se po USA, happeningy (příležitostné mimořádné shromáždění), experimenty s drogami atp.)
- ovlivněni orientálními náboženskými a filosofickými představami (zen-budhismus)
- básníci ovlivněni především jazzem
- Herbert Gold (o tom co znamená beat): „Znamená to být na dně, totálně vyřízený, ale plně přesvědčený o vnitřní svobodě. O tom, že ten velký, bezpečný, vypasený, chladný svět je potřeba držet si pořádně od těla.“
Další autoři této doby:
- Ken Kesey (1935-2001) – prozaik (Vyhoďme ho z kola ven, Tak mě někdy napadá, Skříňka s démonem)
- Neal Cassady (1926-1968) – prozaik (The First Third, Grace Beats Karma, Collected Letters)
- Allen Ginsberg (1926-1997) – básník (Kvílení a jiné básně, Prázdné zrcadlo, Kadiš a jiné básně)
- Gregory Corso (1930-2001) – básník (Panenské dámy z Brattlu, Benzin, American Express)
- Paul Bowles (1910-1999) – hudební skladatel (Pod ochranou nebe, Pavoučí dům)
- Ladislav Landa (1948-1965) – básník (Básně)
- Václav Hrabě (1940-1965) – básník (Blues v modré a bílé, Černé nebe nad městem, Blues pro bláznivou holku)
Rozbor díla: Na Cestě
Literární druh:
Literární žánr:
Styl jazyka
- hovorový
Jazykové prostředky
- přímá řeč, vulgarismy, familiární pojmenování, oslovení, přirovnání („skutečných intelektuálů“), slang (rachota)
Umělecké prostředky
- epiteton (vnitřně probuzenej člověk), personifikace (ty kočky na nás nebudou čekat věčně), synekdocha (mlátil do psacího stroje)
Výstavba díla:
Při psaní této knihy využil Kerouac poprvé vlastní experimentální formu, kterou si nazval „spontánní próza“. Nenechal se naprosto ničím omezovat a dílo psal v kuse, bez oprav, podle momentálního proudu jeho vzpomínek a myšlenek.
„Na cestě“ vzniklo v reakci na čtyřicetistránkový dopis který obdržel od Neala Cassadyho(v knize Dean Moriarty). Ten byl napsán de facto jako jedna nepřerušovaná věta. Zde se Kerouac nechal inspirovat nespoutaností formy tohoto dopisu. Obstaral si dlouhou roli papíru a na něj během tří týdnů sepsal v jediném odstavci celé své dílo. To následně odmítl jakkoliv opravovat a chtěl jej takto vydat. Opravování považoval ze jakousi cenzuru jeho proudu myšlenek a vzpomínek. Dalších 6 let po napsání knihy trvalo jeho pření se s vydavatelem o formu knihy a následné její opravování do „čitelné“ podoby (Ovšem jen co se týče interpunkce a členění do kapitol a odstavců).
Román sám o sobě nemá zápletku. Je to spíš soubor vzpomínek, neustálé popisování krajiny, přírody, míst, zážitků, pocitů, emocí vjemů a setkání z Kerouacových cest po Americe (USA a Mexiko). Děj v díle je v nepřetržitém pohybu.
Postavy:
- Sal Paradise (Paradise = Ráj) – autobiografická postava Jacka Kerouacka a vypravěč děje. Mladý běloch jež bydlí u tety v New Yorku a studuje. Je to poměrně klidná a slušná osobnost. Uvnitř však cítí potřebu po nespoutaném života a jeho užívaní si. Nespoutaný život se v něm probouzí až tehdy, když se dává dohromady s Deanem.
- Dean Moriarty – postava podle Kerouackova velmi dobrého přítele Neala Cassadyho. Taktéž mladý běloch, pocházející z Denveru, jež měl v mládí problémy se zákonem, zejména kvůli krádežím aut. Syn tuláka(starého Deana Moriartyho), o němž se v knize zmiňuje především v její 3tí třetině (kdysi se mu ztratil a teď se jej snaží najít). Dean je pro Sala vzorem v jeho postoji k životu. V tom jak si dokáže užívat plnými doušky. Je to člověk který je jakýmsi prototypem beatnické povahy a postoje k životu, pro svou povahu je však brzy všemi zatracován (krom Sala který při něm vždy stojí).
Další postavy
- v knize se vyskytuje obrovské množství dalších postav, lidí které Sal (a Dean) potkává na svých cestách. Mnoho z nich je inspirováno skutečnými lidmi s Kerouackova života, často také dalšími představiteli Beatnické generace. Starouš Bull (W. Burroughs), Camilla, Marylou, Carlo Marks a další…
Obsah díla:
Mladý Sal Paradise, bydlící u své tety v New Yorku, je student a mladý spisovatel. Sám o sobě je mírný a klidný člověk zapadající do tehdejší společnosti. To mu ale přijde pro jeho život málo, a tak vyhledává „podivíny“, lidi na okraji společnosti, filozofy a další něčím zajímavé, jak sám říká bláznivé, lidi. Tito převážně mladí lidé tak tvoří naprostou většinu jeho známých.
Jeden z těchto jeho přátel si dopisuje s jakýmsi mladistvým delikventem z Denveru, Deanem Morieatym. Ten tam většinu svého života strávil na ulici a v „pasťácích“ za krádeže aut. Je to však bezesporu zajímavá osoba, toužící po kultuře, vzdělání a užívání si života. Tenhle Dean Moriarty jednoho dne přijíždí do New Yorku a navštěvuje Sala, aby se od něj naučil psát. Nějakou dobu u něj pak bydlí a vlastně jej využívá. Sal si to vše uvědomuje, ale nevadí mu to, protože na oplátku má po svém boku jednoho bezvadného „šílence“, od kterého se nechává inspirovat pro své postoje k životu. Sal Paradise totiž tenhle typ lidí miluje, jelikož mu ukazují něco jiného, zajímavějšího a lepšího než obyčejní Američané jsou. Po nějaké době však Dean New York opouští, také kvůli problémům jež si tam natropil díky jeho neustálému „děvkaření“.
Sal Paradise je už však Deanovým duchem, jeho vyprávěními a jeho postojem k životu fascinován dost na to, aby se rozhodl uvolnit svého vnitřního dobrodruha a vydat se na cestu po Americe. Chce poznat všechny ty úžasné lidi, místa a zážitky o kterých, převážně od Deana, slýchal. Od tohoto okamžiku tak začíná nová etapa jeho života. Etapa jež by se dala nazvat etapou na cestě.
Sal si sbalí některé své věci, vezme nějaké peníze a vyráží za Deanem. Z počátku, jako tulák začátečník, cestuje více autobusem. Časem však hlavně kvůli penězům, ale i touze ukojit chuť po dobrodružném životě, využívá převážně stop. Od tohoto okamžiku je kniha plná popisů krásných míst které navštívil, zajímavých lidí, se kterými se setkal, a pocitů které z toho všeho (cestování, chudoby a lidí) měl. Po této cestě potkává i některé své staré známé a příležitostně pracuje (například na lodi, na polích nebo jako hlídač). Potkává samozřejmě i Deana Moriartyho, který se mezitím oženil a začal pracovat a vést jakžtakž klidný život. Když však vidí Sala, to že se rozhoupal k tuláckému cestování po USA, něco se v něm zlomí a brzy se opět „zblázní“ a vyrazí na další šílenou dobrodružnou jízdu.
Další 2/3tiny knihy jsou o jejich společném cestování, zážitcích a poznávání nových lidí. Během toho se také oba několikrát uklidní a vracejí do svých domovů. Dean se rozvádí, pak zase žení, a tak podobně „šílí“ okolo žen, které všechny miluje a s nimiž má později i několik dětí.
3/3tina knihy už není tolik o cestování samotném nebo poznávání lidí. Spíše pojednává o stále větším „bláznovství“ Deana. O jeho naprosto jedinečném užívání si a vnímání života. Ostatní lidé v okolí Deana a Sala zestárnou a zklidní se. Nedokážou pak pochopit, že Dean zůstává pořád stejný maniak a že Sal to táhne s ním, podporuje jej v tom. V této části knihy je rovněž často popisováno Deanovo a Salovo poflakování se po jazzových klubech, a to, jak čas od času do svého „šíleného“ života vtáhnou nějakou další osobu, kterou pak naprosto vyčerpanou nechávají daleko za sebou. Nejsou zlí nebo nevděční. Prostě s nimi v jejich vstřebávání krás života nikdo nedokáže udržet krok.
V závěru knihy ještě s jedním přítelem podnikají cestu do Mexika (kvůli dalšímu Deanovu rozvodu). Opět potkávají velké množství zajímavých lidí a je zde popsána kráse tamějšího prostředí a života v něm. Zde později nechává Dean Moriarty Sala(který dostal úplavici) a druhého přítele samotné a vrací se zpátky do USA, čelit svým ženám a dalším problémům.
Kniha končí tak, že Sal se bez Deanova vlivu uklidňuje a usazuje se. Jelikož Dean je svým okolím nepochopen a zavrhován, pomalu se proměňuje z bezstarostného, nádherného šílence na zamlklého, nepochopeného, pochmurného člověka, který ztrácí i vůli mluvit.
Hlavní myšlenka:
- Deklarace a propagace myšlenek a postojů beatnické generace. Poukázání na to, co je podle jejího autora (jednoho z hlavních představitelů této generace) v životě důležité a to včetně těžkostí, které tento život přináší. Výsměch problémům a „chybám“ obyčejného uspořádaného života.
Kritika a aktuálnost:
- Román byl americkým časopisem Time vybrán mezi stovku nejlepších anglicky psaných románů mezi lety 1923 až 2005. Kniha byla také zfilmována a to v roce 2012, v britsko-francouzsko-brazilsko-americké koprodukci.
