Kniha: Na vlnách TSF
Autor: Jaroslav Seifert
Přidal(a): terus
Jaroslav Seifert (1901-1986)
- Jaroslav Seifert byl český básník, spisovatel a překladatel.
- Je držitelem Nobelovy ceny za literaturu.
- Byl členem skupiny Devětsil (seskupení českých avantgardních umělců).
- Stál na počátku vzniku poetismu (umělecký směr, který vznikl v Československu, zaměřuje se na optimismus a hravost).
- Básnická sbírka Na vlnách TSF Seifert byla poprvé vydána v roce 1925. Řadíme ji do období poetismu.
Na vlnách TSF
- Sbírka je rozdělena na dvě části – Svatební cesta a Zmrzlé ananasy a jiné lyrické anekdoty. Sbírka je zajímavá i po typografické stránce, kterou vytvořil Karel Teige (český kritik umění).
- Literární druh je lyrika.
- Jedna z výrazných básní se jmenuje Guilaume Apollinaire. Již v názvu je zřejmá aluze na francouzského básníka, kterým se Seifert v mnoha dílech inspiroval. I v této básni používá volné asociace, pomocí kterých řetězí rozmanité myšlenky.
- „eolovou harfou je Eifelka slyš vítr událostí a krásy“ V citaci lze vidět, že Seifert nepoužívá interpunkci a v ukázce je zřetelná aplikace nezvyklé typografie (velká mezera).
Básně ve sbírce
V básni se nachází aluze na Apollinairovo Pásmo „Pastýřko Eifelko“. Seifert v básni vzpomíná na Apollinaira, když se prochází Paříží „Paříž je zrcadlo Evropy vidím v něm Váš usměv“. Báseň je obohacená o pestrý jazyk, který je příznačný pro poetismus „šklebící se tvář vraha“ „v železných větvích růžová baletka hraje na kytaru“. Používá anaforu „Ó mrtvý kormidelníku“, personifikaci „táhlé zvuky mávají křídly“, hyperbolu „potkal jsem v ulicích tisíc žen“, místopis „rozloučil se s Paříží“, metaforu „Paříž je zrcadlo Evropy“.
Dále jsem si vybrala báseň Svatební cesta. Báseň má volný verš a je znovu bez interpunkce. Nachází se v ní mnoho přesahů „a pak snít – nad křehkým příborem“. V básni se snaží autor vyjádřit pomíjivost a křehkost manželství „to štěstí manželské je jako křehké sklo“. Výrazný je motiv vlaku Wagons lits „ach Wagon lits vagony svatební“, symbolizuje rychlost a v básni přeneseně nestálost manželství. V posledních třech verších básník používá anaforu „ó“. Autor v básni vyjadřuje svou nevíru v manželský svazek, svůj názor se snaží podat žertovně „POZOR SKLO! POZOR NEKLOPIT!“. V básni se vyskytuje zajímavý epiteton „medový měsíc“.
Další báseň se nazývá přístav. Báseň je originálně řešená po typografické stránce – na začátku sloky je tučně a velkým písmem napsané slovo, které je pro danou sloku ústřední „KOTVA“ „NOC“. Na jednotlivá slova navazuje slet autorových volných asociací. Kotva v básni symbolizuje naději. Autor se snaží popsat exotické prostředí „groteskní žirafy šly“. Výrazný je motiv moře a putování „mrtvá ústřice stoupá ke korábu vzhůru“. Používá místopis „Singapur“ nebo aluzi na Napoleona „láhev vrhala stín císaře Napoleona“.
Báseň Počitadlo je kaligram (obrazová báseň). Je v ní zjevný erotický náboj „Tvůj prs je jako jablko z Austrálie“. V básni autor projevuje svůj kladný postoj k ženskému tělu „jak mám rád toto počitadlo lásky“.
Báseň Básník zachycuje postoj básníků k životu, který je většinou negativní. Zároveň zmiňuje fakt, že si často připadají starší než jsou „mládí které je mrtvo“. Autor situaci odlehčuje veršem „zatím mu ještě tekla po bradě mléčná dráha“.
Báseň Horečka zobrazuje nemocného člověka (pravděpodobně je jím sám Seifert). Pod vlivem horečky popisuje čtenáři své momentální pocity „ďáblové v pekle zimnicí umírají“. Pod každou slokou se nachází „poznámky pod čarou“, které dotváří situaci a působí na čtenářovy smysly „krev rtut a vůně“. Na konci básně je autor natolik omámen horečkou, že se mu zjevuje blud „neznámá dívka k němu přistupuje“, ale nakonec si uvědomí, že to bylo pouze blouznění „Ach ne To je jen přízrak“.
Sbírka Na vlnách TSF je typická pestrou slovní zásobou autora, hravostí, fantazií, volnými asociacemi, absencí interpunkce a kaligramy. Seifert se v básních věnuje rozličným tématům (moře, žena, láska, exotika, námořníci, lodě, Paříž), které zobrazuje velmi originálně. Název sbírky TSF (Telegraphie sans fill) neboli Bezdrátová telegrafie vyjadřuje moderní dobu, rychlost a neotřelost.
„Vlny a vlny se vlní a vlní
a na pobřeží zhynou“
