Národní obrození – 1. a 2. generace – literární období

 

 Jméno: Národní obrození – 1. a 2. generace

 Přidal(a): aleahcim

 

 

 

 

  • Objasněte dobové předpoklady vzniku národního obrození

Národním obrozením je označováno období, ve kterém se český národ po době temna obrozuje; stoupá zájem o umění, vědu a literaturu českém jazyce.  Vlastní příčina obrození však tkví ve společenském vývoji, jak se vytvářel od sedmdesátých let osmnáctého století. Objektivní podmínky pro obrození byly vytvořeny rozpadem feudalismu, který u nás představovaly nové společenské vztahy signalizovány osvícenským absolutismem Josefa II.

Josef II. – Podle tohoto panovníka jsou nazvány josefínské reformy, kterými sice neměla být odstraněna vládnoucí třída, ale měl být uvolněn rozvoj nových výrobních sil. Tomu cíli sloužil zejména toleranční patent, který dal evangelíkům možnost hlásit se ke svému náboženství a tím zčásti zlomil ideologický utisk. Ještě důležitějším bylo zrušení nevolnictví, které umožnilo stěhování obyvatel z vesnic do měst, kde nacházeli obživu v začínajícím průmyslu a získali přístup ke vzdělání a kultuře, čímž se začal obrozovat jazyk, čemuž mimo jiné také velice pomohlo a urychlilo zrušení jezuitského řádu.

 

  • Periodizace NO, jednotlivé generace, jejich obecná charakteristika a hlavní představitelé

(1770 – 1848)

Tzv. 3 generace:

  1. 1770 – 1805 (Napoleonské války) → OBRANNÁ GENERACE, defenzivní
  2. 1805 – 1830 (Polské povstání) → ÚTOČNÁ GENERACE, ofenzivní, vědecká
  3. 1830 – 1848ROMANTICKÁ GENERACE, spisovatelská

 

  1. OBRANNÁ GENERACE

– Cíl: zachránit češtinu před zánikem

– píše se německy o češtině

– 1774 – založena osvícenská instituce: Královská česká společnost nauk

– centrum české kultury, češství, lidé se tam starají o češtinu

– série vydávání „obran“ – 1775 poprvé

„Balbínova obrana“ – vyvolala sérii vydávání obran – např.: „Obrana jazyka českého od K. J. Táma“ – K. J. Thám

Josef Dobrovský

– hlavní postava té doby

– lingvista, historik, archeolog, etnograf ….

– říkalo se mu „fanatik pravdy“

 

  • německy psaná díla

„Německo český slovník“ – dvoudílný

– dal Čechům možnost znovu se naučit češtinu

„Zevrubná mluvnice jazyka českého“ – 1. gramatika češtiny od Bílé hory

→ německy psaná příručka o češtině

„Dějiny českého jazyka a literatury“ – periodizoval vývoj české literatury

 

  • latinsky psaná díla

„Základy jazyka staroslověnského“ – 1. mluvnice staroslověnštiny vůbec – základ slavistiky

 

  • česky psaná díla

„Česká prozódie“ – prozodie – nauka, jak který jazyk dosahuje poezie

– kritika těch, co používají hexametr (= česká slova s latinským rytmusem)

 

HISTORIE:

Gelasius Dobner – založil tradici kvalitního českého dějepisu v NO

– „otec českého dějepisu“

– boj s „Hájkovou kronikou“

→ následovník F. M. Pelcl – „Nová kronika česká“ – pravý dějepis

 

ZÁBAVNÁ LITERATURA:

  1. M. Kramerius – vlastnil nakladatelství a vydavatelství Česká expedice

– levné tisky, česky

– začal vydávat 1. české noviny→„Krameriusovy c. k. pražské poštovské noviny“

 

DIVADLO:

– 1. problém – nemají české divadlo!!

→ 1. divadlo v Praze – 1739 – divadlo v Kotcích – výhradně německé

→ Češi si pronajímají německá divadla

– 1771 – 1. česká hra – „Kníže Honzík“ – hrála se v divadle v Kotcích

– jednoduchá německá hra přeložená do češtiny

→ Stavovské divadlo – Češi si ho systematicky pronajímali

→ 1786 – 1. české divadlo – Bouda

→ 1789 – Bouda stržena → vlastenecké divadlo

 

Václav Thám

– historické hry: „Kutnohorští havíři“, „Břetislav a Jitka“, „Vlasta a Šárka“

divadelní skupina THÁMOVCI – snaží se vytvořit české divadlo

 

Prokop Šedivý

– thámovec

Lidové frašky z pražského prostředí – „Mastné krámy“ a „Pražští sládci“

 

Antonín Jiří Zíma

– thámovec

„Oldřich a Božena“

 

POEZIE:

Václav Thám

– básnická družina THÁMOVCI

– almanach „Básně v řeči vázané“ – poezie středočeská + poezie aktuální

– cíl: pozdvihnout českou poezii

 

Antonín Jaroslav Puchmajer

– básnická družina PUCHMAJEROVCI – 5 almanachů

– 1. novočeská básnická škola

– zabýval se exklusivní poezií

 

Šebestián Hněvkovský

– zabýval se ÚLS

 

2 Slováci – Bermolák a Bajza – Puchmajerovci

– chtěli vytvořit spisovnou češtinu

→ ze špatného nářečí –  nepodařilo se

 

  1. ÚTOČNÁ GENERACE

(1805-1830)

– už se nebránili, ale útočili

– vědci začínají vylepšovat

 

Josef Jungmann

– odborník – lingvista, překladatel, publicista, spisovatel, literární historik, organizátor

– podařilo se mu vytvořit skupinu „VIP“ lidí české inteligence

→ Milota Zdirad Polák – „Vznešenost přírody“

  • E. Purkyně – založil 1. vědecký časopis Krok

Díla:

„Rozmlouvání o jazyce českém“ – česky

Děj: Čech má rád němčinu, Němec mluví krásně česky a

obhajuje jí → odsoudil poněmčené Čechy

– Heslo 2. Generace: Čech není ten, kdo se v Čechách narodil a má české rodiče, ale ten, kdo mluví česky

– cíl: dodat nám sebevědomí

Přeložil: John Milton –  „Ztracený ráj“

  • Chateaubriand – „Atala aneb o lásce dvou divochů na poušti“

→ zjistil, že čeština má chudou slovní zásobu

→ začal ji obohacovat

3 cesty: 1. Oživoval zaniklá slova – několik 1000

  1. Přejímání slov z ruštiny a polštiny (vozduch → vzduch)
  2. Vytvářel neologismy – vymyslel úplně nová slova

( Brusiči: -chtěli brousit češtinu, „Brus jazyka českého od…“

                                     – nerozuměli lingvistice a vymýšleli nesmysly, moc dlouhá slova, tiviální

                                           (př.: nososmrkoplenka = kapesník) )

→ výsledkem těchto tří cest bylo vydání : „Českoněmecký slovník“ – 5 dílů

„Slovesnost“ – učebnice pro gymnázia

– 2 části: čítanka (nejlepší všech dob) a teorie literatury

„Historie literatury české“ – vyšel z dějin Dobrovského a přidal další díla

 

František Palacký

– historik, politik, organizátor

  1. Historik:

„Staří letopisové čeští“ – soubor kronik ze 14. a 16. století

– uznává husitství

„Dějiny národu českého v Čechách i na Moravě“ – původně německy, příliš vyzdvihuje husity

 

  1. Organizátor:
  2. vydával nový odborný časopis – Časopis Společnosti vlasteneckého muzea        

v Čechách

  1. založil novou kulturně vzdělávací instituci – Matice česká – podpora vzdělávání čes.

autorů

  1. Politik:
  • Do roku 1848: hlasatel austroslavismu – Nemusíme se snažit odtrhnout od Rakouska- Uherska, ale snažme se prosadit rovnoprávné postavení v R-U

(„Kdyby nebylo Rakouska, museli bychom si ho vytvořit“)

  • Po roce 1848: stal se radikálem – začal prosazovat odtržení od Rakouska

(„Byli jsme i před Rakouskem, budeme i po něm“)

 

Pavel Josef Šafařík

– Slovák, ale žil a psal v Praze

– propagátor PANSLAVISMU = Přesvědčení, že slované jsou jeden národ, který se v historii rozpadl.

Jejich cílem je sjednotit slovany do jednoho národa

– historik, básník a literární teoretik

Historická díla:

„Dějiny slovanské řeči a literatury ve všech nářečích“ – nesmysl

„Slovanské starožitnosti“ – pokusil se shrnout dějiny slovanů

Umělecká díla:

„Tatranská múza s lýrou slovanskou“ – panslavistická báseň

Literární teorie:

„Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie“

– požaduje, aby se používal hexametr – neuspělo to

 

Ján Kollár

– Slovák, působil v dnešním Budapešti

– Studoval ve městě Jena, zamiloval se tam do němky Wilhelminy Schmidt – neopětovaná láska

= Mína v jeho dílech

Znaky: 1. Všude je Mína, jako postava

  1. byl panslavista – vytvořil teorii: Slované jsou jeden jediný národ, který hovoří čtyřmi nářečími – Ruské, polské, československé, srbochorvatské → NESMYSL

 

„Básně Jána Kollára“ – soubor básní – ódy, sonety, elegie

→ vše o Míně

„Slávy dcera“ – lyrickoepická báseň

– 5 částí a před nimi předzpěv

– Hl. hrdinové: Básník za doprovodu Míny – dcera bohyně slovanů, slovanský bůh lásky Mílek

Děj: Chodí po Evropě a vyhledávají místa, kde dříve žili slované, ale byli tam odtut   vyhnáni

– Díly: Sála, Labe,Dunaj + Lhété, Acheron (-řeky pod zemí)

– Předzpěv: napsán hexametrem – panslavistická literatura, pokus o exkluzivní lit.

 

  1. L. Čelakovský

– opak Kollára

– jednodušší, srozumitelnější, pro co nejvíce lidí

– novinka: ohlasy = ohlasová poezie, přesná nápodoba ÚLS

  1. fáze: SBĚRATELSKÉ ČINNOSTI

„Slovanské národní písně“ – shromáždil více než 100 lidových písní (české i slovenské)

„Mudrosloví národu slovanského v příslovích“ – shromáždil asi 15000 přísloví

  1. fáze: ÚLS

„Ohlas písní ruských“ – byliny – epika

„Ohlas písní českých“ – lyrika

„Toman a lesní pán“

            – básnická sbírka „Růže stolistá“– exklusivní poezie – složité

– nepovedlo se  – inspiroval se Kollárem

Václav Kliment Klicpera

– představitel divadla!!

– učil J. K. Tyla – probudil v něm zájem o divadlo

– psal satirické veselohry

„Každý něco pro vlast“ – satirická komedie, která kritizuje rádoby vlastence

„Rohovín čtverrohý“ –     – // –

„Veselohra na mostě“

„Hadrián z římsů“

„Zlý jelen“






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————