Národní obrození – literární období

 

 Jméno: Národní obrození

 Přidal(a): Bessek

 

 

Národní obrození

• asi v letech 1770 – 1850
• 1627/8 – Obnovené zřízení zemské – jediná povolená víra je katolictví
• odešlo mnoho vzdělaných lidí, do Čech přichází německá šlechta
• němčina se začíná zrovnopravňovat s češtinou
• do roku 1770 vymizela čeština z literatury úplně, zůstala pouze v lidové slovesnosti
• během osvícenství si lidé začínají uvědomovat důležitost češtiny
• osvícenské reformy Marie Terezie a Josefa II.:
• 1773 – zrušen jezuitský řád – velmi tvrdě prosazovali svou víru
• 1781 – zrušeno nevolnictví – začalo stěhování z vesnic do měst, ale vesničané uměli pouze česky – ozývá se čeština (v manufakturách, na úřadech)
• lidé se začínají zajímat o jazyk, jeho historii
• národ se probouzí, vytváření nového českého národa

 

Dělení národního obrození

• 1. fáze – OBRANNÁ
  • Dobrovského generace
  • odpovídá době osvícenství (1770 – 1800)
  • hlavně generace vědců
• 2. fáze – OFENZIVNÍ
  • Jungmannovská generace
  • bojovná
  • odpovídá době preromantismu (1800 – 1830)
  • bylo jasné, že čeština se dá probudit, ale musí se za ni bojovat
• 3. fáze – VRCHOLNÁ
  • odpovídá době romantismu (1770 – 1800)

 

1. fáze – OBRANNÁ

Gelasius Dobner

• historik
• kritizoval Václava Hájka z Libočan, odhalil nepřesnosti v jeho kronice

 

František Martin Pelcl

• historik
• Nová kronika – náhrada za Hájkovu vylhanou kroniku

 

Josef Dobrovský  (1753 – 1829)

• přezdívalo se mu „modrý abbé“ (abbé = mnich)
• všestranně vzdělaný člověk
• rozuměl si s Goethem
• vystudoval teologii, ale zabýval se i přírodními vědami
• sponzorován hrabětem Nosticem, u kterého žil jako vychovatel
• dva roky působil v olomouckém Klášterním Hradisku jako knihovník
• zemřel v Brně
• jazykověda:
  • měl rád češtinu, ale nevěřil, že z ní někdy bude živý jazyk
  • Německo-český slovník – dvoudílný, pro neznámé výrazy Dobrovský převážně přejímal slova od ostatních slovanských národů (ne jako puristé, kteří chtěli čistě české výrazy)
  • Zevrubná mluvnice česká – Češi měli problém s gramatikou
  • prosazoval přízvuk na první slabice
  • zavedl skloňování podle vzorů
  • podle něj byla nejdokonalejší čeština veleslavínská – základ pro obnovu češtiny
  • Základy jazyka staroslověnského – vzniká věda slavistika – zabývá se staroslověnštinou
• literatura:
  • Přehledné dějiny české literatury
• všechna díla psal v němčině nebo v latině

 

Václav Matěj Kramerius

• novinář
• zakladatel nakladatelství Česká expedice
• vydával české Krameriovy císařské královské vlastenské noviny

 

Václav Thám

• jednoduché divadelní hry, hlavně obrana češtiny
• divadlo Bouda
• almanach Básně v řeči vázané

 

2. fáze – OFENZIVNÍ

Josef Jungmann

• renesanční člověk – velice všestranný
• učitel na gymnáziu – zavedl nepovinnou výuku češtiny
• Slovesnost – první učebnice češtiny pro gymnázia (hlavně literatura a sloh)
• Česko-německý slovník
• 120 000 slov
• nejvýznamnější dílo
• vymýšlel nová česká slova, za základ bral jiné slovanské jazyky
• položil základ terminologii
• pomáhali mu František Palacký (historie), bratři Presslové, J. E. Purkyně (přírodní vědy)
• Historie literatury české – souhrn doposud napsané české literatury

 

Pavel Josef Šafařík

• panslavismus – názor, že Slované se stanou světovým vůdčím národem, všichni jsou jeden národ a jejich jazyky jsou pouze různá nářečí
• pokusil se sepsat dějiny Slovanů
• Slovanské starožitnosti – odborná publikace o nejstarších dějinách Slovanů

 

František Palacký  (1798 – 1876)

• zakladatel moderní české historiografie – dějepisectví
• velmi vážený, významná politická osobnost, nadaný
• Otec národa
• v Praze založeno Národní muzeum, Palacký jmenován nejvyšším českým historiografem
• poznatky získával v archivech šlechty, dostal se i do římských
• vystoupil s myšlenkou, že husitství bylo vrcholným obdobím Čech
• Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě
• století až rok 1526 (nástup Habsburků)
• původně německé dílo
• napsal je i česky, ale nepřekládal, znovu začal psát od začátku

 

Jan Kollár

• Slávy dcera – podobná Božské komedii

 

František Ladislav Čelakovský  (1799 – 1825)

• živil se jako vychovatel, redaktor
• vášnivý slavista, profesor slavistiky ve Vratislavi a v Praze
• sbíral slovanské národní písně
• Mudrosloví národa slovanského v příslovích – filozofie
• Ohlas písní ruských
• slavisté strašně obdivovali Rusko
• překládal nebo tvořil básně po vzoru Ruska
• vymyslel si Ilju Volžanina
• Ohlas písní českých
• obdivoval lidovou slovesnost, pohádky, písničky
• ohlasová poezie – napodobování lidové poezie
• Pocestný – alegorická báseň
• Toman a lesní panna – balada, úvodní báseň

 

Václav Kliment Klicpera

• dramatik, používal metodu „kuklení“
• drama Hadrián z Římsů

 

3. fáze – VRCHOLNÁ

• Mácha, Erben, Tyl