Národní obrození – literární období

 

 Jméno: Národní obrození

 Přidal(a): Bessek

 

 

 

 

Národní obrození

  • asi v letech 1770 – 1850
  • 1627/8 – Obnovené zřízení zemské – jediná povolená víra je katolictví
  • odešlo mnoho vzdělaných lidí, do Čech přichází německá šlechta
  • němčina se začíná zrovnopravňovat s češtinou
  • do roku 1770 vymizela čeština z literatury úplně, zůstala pouze v lidové slovesnosti
  • během osvícenství si lidé začínají uvědomovat důležitost češtiny
  • osvícenské reformy Marie Terezie a Josefa II.:
  • 1773 – zrušen jezuitský řád – velmi tvrdě prosazovali svou víru
  • 1781 – zrušeno nevolnictví – začalo stěhování z vesnic do měst, ale vesničané uměli pouze česky – ozývá se čeština (v manufakturách, na úřadech)
  • lidé se začínají zajímat o jazyk, jeho historii
  • národ se probouzí, vytváření nového českého národa

 

Dělení národního obrození

  • fáze – OBRANNÁ
  • Dobrovského generace
  • odpovídá době osvícenství (1770 – 1800)
  • hlavně generace vědců

 

  • fáze – OFENZIVNÍ
  • Jungmannovská generace
  • bojovná
  • odpovídá době preromantismu (1800 – 1830)
  • bylo jasné, že čeština se dá probudit, ale musí se za ni bojovat

 

  • fáze – VRCHOLNÁ
  • odpovídá době romantismu (1770 – 1800)

 

1. fáze – OBRANNÁ

Gelasius Dobner

  • historik
  • kritizoval Václava Hájka z Libočan, odhalil nepřesnosti v jeho kronice

 

František Martin Pelcl

  • historik
  • Nová kronika – náhrada za Hájkovu vylhanou kroniku

 

Josef Dobrovský  (1753 – 1829)

  • přezdívalo se mu „modrý abbé“ (abbé = mnich)
  • všestranně vzdělaný člověk
  • rozuměl si s Goethem
  • vystudoval teologii, ale zabýval se i přírodními vědami
  • sponzorován hrabětem Nosticem, u kterého žil jako vychovatel
  • dva roky působil v olomouckém Klášterním Hradisku jako knihovník
  • zemřel v Brně
  • jazykověda:
  • měl rád češtinu, ale nevěřil, že z ní někdy bude živý jazyk
  • Německo-český slovník – dvoudílný, pro neznámé výrazy Dobrovský převážně přejímal slova od ostatních slovanských národů (ne jako puristé, kteří chtěli čistě české výrazy)
  • Zevrubná mluvnice česká – Češi měli problém s gramatikou
  • prosazoval přízvuk na první slabice
  • zavedl skloňování podle vzorů
  • podle něj byla nejdokonalejší čeština veleslavínská – základ pro obnovu češtiny
  • Základy jazyka staroslověnského – vzniká věda slavistika – zabývá se staroslověnštinou

 

  • literatura:
  • Přehledné dějiny české literatury

 

  • všechna díla psal v němčině nebo v latině

 

Václav Matěj Kramerius

  • novinář
  • zakladatel nakladatelství Česká expedice
  • vydával české Krameriovy císařské královské vlastenské noviny

 

Václav Thám

  • jednoduché divadelní hry, hlavně obrana češtiny
  • divadlo Bouda
  • almanach Básně v řeči vázané

 

2. fáze – OFENZIVNÍ

Josef Jungmann

  • renesanční člověk – velice všestranný
  • učitel na gymnáziu – zavedl nepovinnou výuku češtiny
  • Slovesnost – první učebnice češtiny pro gymnázia (hlavně literatura a sloh)
  • Česko-německý slovník
  • 120 000 slov
  • nejvýznamnější dílo
  • vymýšlel nová česká slova, za základ bral jiné slovanské jazyky
  • položil základ terminologii
  • pomáhali mu František Palacký (historie), bratři Presslové, J. E. Purkyně (přírodní vědy)
  • Historie literatury české – souhrn doposud napsané české literatury

 

Pavel Josef Šafařík

  • panslavismus – názor, že Slované se stanou světovým vůdčím národem, všichni jsou jeden národ a jejich jazyky jsou pouze různá nářečí
  • pokusil se sepsat dějiny Slovanů
  • Slovanské starožitnosti – odborná publikace o nejstarších dějinách Slovanů

 

František Palacký  (1798 – 1876)

  • zakladatel moderní české historiografie – dějepisectví
  • velmi vážený, významná politická osobnost, nadaný
  • Otec národa
  • v Praze založeno Národní muzeum, Palacký jmenován nejvyšším českým historiografem
  • poznatky získával v archivech šlechty, dostal se i do římských
  • vystoupil s myšlenkou, že husitství bylo vrcholným obdobím Čech
  • Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě
  • století až rok 1526 (nástup Habsburků)
  • původně německé dílo
  • napsal je i česky, ale nepřekládal, znovu začal psát od začátku

 

Jan Kollár

  • Slávy dcera – podobná Božské komedii

 

František Ladislav Čelakovský  (1799 – 1825)

  • živil se jako vychovatel, redaktor
  • vášnivý slavista, profesor slavistiky ve Vratislavi a v Praze
  • sbíral slovanské národní písně
  • Mudrosloví národa slovanského v příslovích – filozofie
  • Ohlas písní ruských
  • slavisté strašně obdivovali Rusko
  • překládal nebo tvořil básně po vzoru Ruska
  • vymyslel si Ilju Volžanina
  • Ohlas písní českých
  • obdivoval lidovou slovesnost, pohádky, písničky
  • ohlasová poezie – napodobování lidové poezie
  • Pocestný – alegorická báseň
  • Toman a lesní panna – balada, úvodní báseň

 

Václav Kliment Klicpera

  • dramatik, používal metodu „kuklení“
  • drama Hadrián z Římsů

 

3. fáze – VRCHOLNÁ

  • Mácha, Erben, Tyl





—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————