Kniha: Nikola Šuhaj loupežník
Autor: Ivan Olbracht
Přidal(a): Ronie
1. LITERÁRNÍ DRUH A ŽÁNR
próza, epický baladický román
2. TÉMA
Olbracht se k napsání tohoto díla nechal inspirovat historickou postavou Oleksy Dovbuše, lidového zbojníka, který žil na Podkarpatské Rusi v 18. století.
3. DĚJ
Nikola se jako vojenský zběh musí ukrývat v lesích a horách, ale po válce se vrací do rodné Koločavy a ožení se se svou milou Eržikou. Bída ho však vyžene zpět do hor, kde žije nebezpečným životem zbojníka, který se skupinou mladíků (do níž patří i jeho bratr Jura) přepadává bohaté, aby mohl chudým dávat. Četníci se jej marně snaží, dopadnou, nakonec je spolu se svým bratrem ubit zrádci Jasinkem a Adamem Chrepkou.
4. HLAVNÍ MYŠLENKA
Síla lásky, láska jako hlavní cit, kritika společnosti (chudí potřebují loupežníka pro svůj život), nesmyslnost doby (válka).
5. CHARAKTERISTIKA POSTAV
Nikola Šuhaj – statečný, silný, spravedlivý, prudký, pyšný, pomstychtivý, chytrý
Eržika – hrdá, statečná, chytrá, veselá, miluje Nikolu, ale podvede ho
Jura – prudký, oddaný Nikolovi, nemá rád Eržiku, unáhlený, pomstychtivý, Nikolův bratr
6. KOMPOZICE
Pespektiva i výrazové prostředky se dynamicky proměňují.
Kniha je rozdělena na 6 povídek – Kolitba nad Holatýnem, Koločava, Nikola Šuhaj, Oleksa Dovbuš, Eržika, Přátelé
7. VYPRAVĚČ
Er-forma, vypravěč sleduje příběh zvenčí, sympatie na straně NIkoly Šuhaje, zná patrně příběh skutečného Nikoly i legendu, což prolíná dohromady.
8. JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY
Bohatý jazyk, používá místní výrazy, archaismy, křesťanské motivy, básnické opisy, popis místa, vše zasazuje do reálného prostředí. Spisovná čeština s knižními výrazy a hovorové řeči, nářečí a rčení. Dramatičnost vypravování, smysl pro spád a tempo děje, prvky lidové slovesnosti, epická linie se spojuje s lyrickými prvky.
9. ZASAZENÍ DÍLA DO KONTEXTU LITERATURY DANÉ DOBY, UVEDENÍ ZÁKLADNÍCH FAKT O AUTOROVĚ ŽIVOTĚ, KTERÉ OVLIVNILY VZNIK LITERÁRNÍHO DÍLA
Ivan Olbracht byl český prozaik, novinář a publicista. Byl synem advokáta a spisovatele Antala Staška. Jeho vlastní jméno je Kamil Zeman. Studoval gymnázium, studia ale nedokončil. Byl novinářem v různých časopisech a novinách (např. Právo lidu nebo Dělnické listy). Byl členem komunistické strany, v 1. pol. 20. stol. odešel, protože podepsal Manifest 7, což byl protest proti sedmi umělců proti novým názorům ve straně. Během okupace působil v ilegální, vedení komunistické strany. Po válce byl poslancem Národní strany a členem výboru KSČ. Od roku 1931 pobýval v Podkarpatské Rusi (odehrává se tam plno jeho povídek). Mezi jeho další díla patří Anna proletářka, Žalář nejtemnější, Biblické příběhy…
Řadíme ho do doby socialistického realismu. SR vychází z marxistického názoru vývoje společnosti – díla musí být ideově zaměřená (podpora revoluce) a teprve po této ideovosti může být brát zřetel na estetickou stránku. Mezi další autory patří M. Pujmanová.
10. KRITIKA VEŘEJNOSTI V DOBĚ VZNIKU A DNES
Dílo bylo pozitivně přijato kritikou, která konstatovala jednoznačné kvality tohoto díla. Román podnítil vznik řady pozdějších uměleckých adaptací, z nichž nejznámější je muzikál Balada pro banditu (1975, hudba M. Štědron) z repertoáru brněnského divadla Husa na provázku. Mezi nejznámější filmovou adaptaci patří v hlavní roli s Miroslavem Donutilem a Ivou Bittovou, režie Vladimír Sis (1978).
