Kniha: Nikola Šuhaj loupežník
Autor: Ivan Olbracht
Přidal(a): Martin Šubert
LITERÁRNÍ TEORIE
Literární druh a žánr:
sociální román (epika); baladická próza
Literární směr:
vydáno r. 1933 – střední období autorovy tvorby; česká meziválečná próza
spisovná čeština; zastaralé a knižní výrazy; občas emotivní výrazy
Stylistická charakteristika textu:
lyrické pasáže (popisy přírody)
Vypravěč:
vypravěčem je sám autor – vnější nezávislý pozorovatel děje (-er forma), vyjadřuje k hl. postavě náklonnost
Postavy:
NIKOLA ŠUHAJ LOUPEŽNÍK: statečný; žije v lesích; je štědrý a spravedlivý; ERŽIKA: Nikolova žena; obětavá; JURAJ: Nikolův bratr
Děj:
mlady Nikola Šuhaj utíká se svým kamarádem z válečné fronty → dostanou se do chýše staré ruské ženy → ráno ji zabijí, když zjistí, že je to
čarodějnice → Nikola se vrací do rodné Koločavy, kde bydlí jeho milá Eržika → zdejší obyvatelé jsou zejména po válce velice chudí, a tak vyrabují
několik obchodů, notářství a sesadí starostu → příchod vojáků → Nikola se stává obávaným loupežníkem, který bohatým bere a chudým dává → se
svojí skupinou (včetně bratra Juraje) přepadávají poštovní vozy a bohaté Židy → získané peníze dávají chudým → když se ho četníkům dlouho nedaří
chytit, zajmou Eržiku → navíc vypisují odměnu, kterou se Nikolovi kamarádi nechají zlákat → vylákají ho na louku, kde ho zabijí → odměnu nakonec
stejně nedostanou → Eržika porodí dceru Anču a znovu se vdá
Kompozice:
děleno na 6 povídek; knihou prolínají dvě roviny – Nikola Šuhaj jako idealizovaná legenda a skutečny život tohoto loupežníka
Prostor:
Podkarpatská Rus (vesnice Koločava)
Čas:
zejména po 1. světové válce (část děje probíhá i během ní)
Význam sdělení (hlavní myšlenky díla):
touha po sociální spravedlnosti; oslava krásné přírody; obraz poválečné chudoby v Zakarpatské Rusi
LITERÁRNÍ HISTORIE – společensko-historické pozadí vzniku
Politická situace (mocenské konflikty, aj.):
probíhá 1. světová válka (1914-1918); Říjnová revoluce v Rusku – nástup komunistů (1917); vznik samostatného Československa – prvním
prezidentem je T. G. Masaryk (1918); Sovětsko-polská válka o území (1919-1921); vznik Společnosti národů (1920); Adolf Hitler se stává předsedou
NSDAP (1921); krach na newyorské burze (1929); Adolf Hitler jmenován německým kancléřem (1933)
Kontext dalších druhů umění:
MALBA: Alfons Mucha (1860-1939); Josef Čapek (1887-1945); Emil Filla (1882-1953); František Kupka (1871-1957); Josef Lada (1887-1957); Max
Švabinský (1873-1962); FILM: Hugo Haas (1901-1968); Vlasta Burian (1891-1962); Raoul Schránil (1910-1998)
Kontext literárního vývoje:
probíhalo období české meziválečné prózy; v české literatuře byl patrny vliv proletářství (Vladislav Vančura); dále tvořili např. Karel Čapek, Karel
Poláček, Eduard Bass nebo Jaroslav Hašek
AUTOR
Život autora:
Ivan Olbracht (1882-1952) – česky spisovatel, prozaik, publicista, novinář a překladatel židovského původu; narodil se r. 1882 do rodiny advokáta a
spisovatele Antala Staška → gymnázium → nedokončil VŠ v Praze ani v Berlíně → od r. 1905 byl redaktorem Sociální demokracie ve Vídni a Praze →
roku 1921 vstoupil do KSČ → novinářem v Rudém právu → v letech 1926-28 byl střídavě vězněn (za své revoluční komunistické názory) → r. 1929 z KSČ
vystoupil → po 2. svět. válce byl v letech 1946-48 poslancem Národního shromáždění za KSČ → r. 1952 zemřel
Vlivy na dané dílo:
skutečně žijící osoba – podkarpatský hrdina/loupežník Nikola Šuhaj; autorův pobyt na Podkarpatské Rusi; sociální cítění; 1. světová válka
Vlivy na jeho tvorbu:
otcovo silné sociální cítění; pobyt na Podkarpatské Rusi (soucitný pohled na zdejší zaostalost) → sociální témata jeho děl
Další autorova tvorba:
PRÓZA: Anna Proletářka (1928, silný vliv proletářství); Golet v údolí (1937, vesnická tematika); Podivné přátelství herce Jesenia; Čtení z biblí Kralické
Inspirace daným literárním dílem:
FILM: Nikola Šuhaj (čs. film; 1947); Nikola Šuhaj loupežník (čs. film; 1977) – režie: Evžen Sokolovsky; hl. role: Petr Čepek; DIVADLO: dílo bylo
dramatizováno například v divadle Husa na provázku nebo v Městském divadle v Brně
