Nový epochální výlet pana Broučka tentokrát do XV. století

rozbor-díla

 

Kniha: Nový epochální výlet pana Broučka tentokrát do XV. století

Autor:  Svatopluk Čech

Přidal(a): Tomáš Vondrák

 

Svatopluk Čech

  • Narodil se v Ostředku u Benešova, jeho otec byl panský správce, český vlastenec. V Praze vystudoval piaristické gymnázium a později práva.
  • Přispíval do almanachu Ruch a časopisu Květy, od roku 1871 byl redaktorem Světozoru. V letech 1873–1876 působil jako redaktor Lumíru, krátce působil i v Národních listech. V roce 1873 byl členem advokátní kanceláře ve Slaném, téhož roku však praxe zanechal a věnoval se jí až v letech 1876–1879, kdy byl členem advokátní kanceláře v Praze. Hodně cestoval, navštívil Kavkaz, Chorvatsko, Dánsko, Polsko, Itálii, Paříž.
  • V letech 1895 až 1903 žil v Obříství u Mělníka. Konec života trávil v Praze na Skalce. Je po něm pojmenován Čechův most v Praze, sady s jeho sochou na pražských Vinohradech a několik ulic v různých českých městech. Pohřben byl s velikou slávou na Vyšehradě. Jeho dílo je žánrově velmi bohaté. Psal především eposy s mnoha přirovnáními a popisy, jimiž je přerušován děj, ale také sociální, politickou a alegorickou lyriku, satiry povídky a romány. Svými Výlety pana Broučka se stal jedním z průkopníků science fiction v české literatuře.
  • Napsal také velké množství humoristických povídek, črt a fejetonů, ke kterým čerpal často náměty z advokátního prostředí. Mnohokrát byl kritizován za frázovitost. Uznával, že jeho poezie může působit frázovitě, ale on se hlásil k trvalým hodnotám, které si v sobě nesl celý život (např. láska k vlasti, touha po sociální spravedlnosti atp.).

 

Další díla:

  • Husita na Baltu (historický epos)
  • Adamité (epos)
  • Básně (básnická sbírka)
  • Upomínky z východu (povídky)
  • Kandidát nesmrtelnosti (humoristický román)

 

Literárně-historický kontext

  • Evropský vývoj na přelomu 19. a 20. stol je velmi zajímavý. Na rozdíl od jiných kontinentů je originální – nástup 20. stol. předejde kalendář a objeví se už v 90. letech 19. stol. – moderní čas se plně rozhostí mezi evropským obyvatelstvem. O 100 let později se odehrál podobný děj – 21. stol. začalo už po rozpadu sovětského bloku v r. 1989.
  • Velký technický pokrok : v r. 1851 byl položen kabel mezi Calais [kalé] a Doverem, začíná se používat telefon. v 90. letech se plně objevuje i telegraf. Nastupují spalovací motory a elektřina. Přinese to s sebou rozvoj věd : v biologii a v přírodních vědách – Darwinova teorie, humanitní disciplíny, proudy mladohegelovské – na jedné straně marxismus v čele s historickým materialismem, na druhou stranu trochu mythologický směr v německém myšlení – představiteli Arthur Schopenhauer a Fridrich Nitze – filosof moci a síly.
  • K novému nástupu po prvním vatikánském koncilu nastupuje katolická církev, papežové – Rerum novarum – encyklik papežský. Průmyslová výroba se koncentruje, vznikají monopoly, trusty , kartely a syndikáty, rozvíjí se bankovnictví s úvěrovou politikou, otvírají se burzy. Vzniká početná vrstva dělnictva a zvětšující se rozdíly mezi bohatými a chudými. Přední evropské státy prochází specifickým národním vývojem, společně pak vnitřní svojí modernizací.

 

Další autoři tohoto období:

 

Rozbor díla: Nový epochální výlet pana Broučka tentokrát do XV. století (1889)

1. vydání Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1950, 125 s. – Svatopluk Čech (CZE)

 

Literární druh a žánr:

  • Druh: epika
  • Forma: prozaická (text členěný na odstavce)
  • Žánr: delší fantastická povídka/kratší román

 

Tematický plán

  • Celkové téma
    • kritika maloměšťáctví 19.století a vyzdvižení významu husitství (15.století)
    • lidská zbabělost, chlubení a chvástání
  • Vedlejší téma – život ve středověké Praze
  • Motivy kontrast novověké a středověké Prahy, vlastenectví vs. nevlastenectví, pokrytectví vs. odvaha a hrdinství, stereotypní život, symbolické pojetí J. Žižky

 

Kompoziční plán

  • 14 kapitol
  • retrospektivní

 

Prostředí:

  • středověká husitská Praha obléhaná Zikmundem (15. století) a novověká Praha (19. století)

 

Kompozice:

  • kniha obsahuje životopis Svatopluka Čecha
  • Předmluva vydavatele – O Svatopluku Čechovi a jeho Matěji Broučkovi
  • Předmluva k 1.vydání, napsaná samotným Svatoplukem Čechem
  • Vlastní text – členěný na kapitoly (14.kapitol bez nadpisů, označených římskými číslicemi)
  • Vysvětlivky pojmů a obsah
  • Kompozice p. Broučka je chronologická

 

Typy promluv

  • Pásmo řeči postav: přímá řeč
  • Pásmo řeči vypravěče: er-forma

 

Vypravěč/lyrický subjekt:

  • Typ vypravěče: vševědoucí – stojí nad dějem

 

Jazykový plán

  • útvary jazyka – hovorové nespisovné výrazy, nespisovná mluva
  • archaismy, historismy, lexikální prostředky
  • jazyk odpovídá postavě, která hovoří

 

Časoprostor

  • Středověká a novověká Praha v 19. a 15. století

 

Postavy

  • Matěj Brouček – hlavní postava, pan domácí a majitel třípatrového domu v Praze, který se čistě náhodou po návštěvě hospůdky Vikárky zatoulá do husitské prahy. Je to zbabělec, kterému je dobře jen, když je v bezpečí, má před sebou spoustu jídla a pití a jsou u něj lidé, před kterými se může chlubit. Jeho charakter by se dal shrnout do tří slov: pokrytecký, líný, bezcharakterní.
  • Janek od Zvonu – kališník, který se Matěje ujme, je rázný, miluje svou rodinu, rozdavačný

 

Děj

Pan Brouček se jednoho dne vydá do své oblíbené hospůdky Vikárky na Pražském hradě, kde se dá do řeči s jakýmsi historikem a snaží se obhájit své domněnky o tajných chodbách pod hrady, které má ještě z let, kdy četl rytířské romány. Pře končí tak, že většina návštěvníků Vikárky dává za pravdu panu Broučkovi a ten tak v dobrém rozmaru odchází, cestou se mu však stane, že kdesi na dvorku Vikárky spadne do jakési šachty a ocitne se v podzemní chodbě, ze které není možno se dostat zpět, a tak se neohroženě pustí chodbou dál. Vyleze v místnosti, která je nepochybně pokladnicí, když se snaží dostat i odsud, podivně se mu zatočí hlava a v tomto okamžiku se dostane o několik století v čase zpět. Na ulicích potká někoho, kdo na něj vytáhne meč, protože si myslí, že je to nějaký pobuda. Pan Brouček je zhrozen a myslí si, že se člověk, kterého potkal, nadobro zbláznil. Navíc má na sobě jakousi maškaru a mluví velmi divnou řečí. K ránu se pan Brouček dostane na náměstí, kde se ho ujme Janek Domšík, který po chvíli uvěří panu Broučkovi, od té doby zvanému Matěj, že je to rodilý Pražák a že mluví tak špatnou češtinou jen proto, že byl dlouho v cizině. Pozve ho do svého domu, kde mu dá šaty, které se v té době nosí. Pan Brouček je však obléká s velkou nechutí. Ještě více rozčarovaný je však z okovaného cepu, který ho jako pravého husitu nemine. Pan Brouček se totiž dostal do Prahy zrovna za dob husitství, a to ještě do takové prekérní chvíle, kdy byla Praha obléhána. V Domšíkově domě přemýšlí o jeho sličné dceři a jeho platonická láska k ní se táhne celým příběhem.
Společně s Domšíkem a s cepem na rameni se Matěj vydává bránit Prahu před útokem Zikmundových křižáků. Při útoku se však tak zhrozí blízkosti smrti, že místo do boje se snaží dostat rychle pryč. Doplazí se až k jakési vinici, kde ho po bitvě najdou dva táborští husité a dovedou ho k táboritům do Žižkova ležení, který jej přijme do své družiny. I to se však panu Broučkovi znelíbí a tak druhý den při útoku na jejich ležení opět zbíhá, tentokráte zpět do Prahy, kde ho však po vítězné bitvě husité najdou, obviní z věrolomnosti, čarodějství a ještě mnoha jiných hrdelních zločinů a náš milý pan Brouček je odsouzen k upálení za živa v sudu a tím končí jeho smutný příběh v husitské Praze, jen ještě vzpomínkou zabrousí k Domšíkově dceři Kunce, když tu ho probudí pan hostinský z Vikárky a pan Brouček zjistí, že je v jakémsi prázdném sudu na dvorku Vikárky opět ve své době…

 

Úryvek

  • Ukázka je zhruba z první třetiny knihy a říká nám, jak je pan Brouček rád za to, že žije v 19.století. Století 15. dokonce zesměšňuje.
  • V ukázce vystupují postavy: pan Brouček, Domšík a Kedruta.

Hostitel odešel a host, vraceje se do ložnice, opakoval si několikrát: „Chvoštiště na vlasy!!“ Vytáhl z kapsy své vesty, ležící na stolici, elegantní kartáček na vlasy s hřebínkem i zrcadélkem, a pohlížeje naň téměř něžně, šeptal si: „Zlaté devatenácté století! Kdybych neměl tohle s sebou, musel bych se učesat nějakým koštětem! Má prý také hřeben. Bude to asi hřeben – snad hřeblo na koně a bezpochyby se tím hřebelcuje celý dům.“

 

Hlavní myšlenka:

  • kritika maloměšťáctví v 19. století (maloměšťák je člověk s omezeným rozhledem, zajímá se jen o sebe a své pohodlí, aby měl všeho dostatek a ostatní ho nezajímá)
  • vyzdvižení husitství a vlastenectví (ruchovské téma).
error: Stahujte 15 000 materiálů v rámci našeho členství nebo v online kurzech.