Kniha: Odyssea
Autor: Homér
Přidal(a): Martina, Gadzgi
Homér
- Literární směr: Antická literatura.
- Nejstarší známý řecký básník a pěvec.
- Autor eposů Ilias a Odysseia, což patří mezi zakládající díla starořecké i evropské literatury.
- Homérská otázka – řešený spor o Homérově autorství obou eposů, jeho životě i o tom, zda je postavou historickou nebo jen legendární.
Další díla a žánry:
- Homérské hymny
- Směšnohrdinský epos Batrachomyomachia
Další autoři:
- Ezop
- Bajky
- Sapfó
- Aischylos
- Tragédie
- Peršané, Oresteia
- Ovidius
- Epická skladba
- Proměny
- Veršované dopisy
- Listy heroin
- Vergilius
- Zpěvy pastýřské (Bucolica)
- Zpěvy rolnické (Georgica)
- Tragédie
Rozbor díla: Odyssea
- Literární druh: epika, poezie
- Literární žánr: epos
- Název díla: příznakový, podle jména hlavního hrdiny, dnes přeneseně Odyssea = putování
Hlavní myšlenka, téma:
- Dílo nabádá k víře v bohy; nejvíc vyzdvihuje hlavního hrdinu jako muže lstivého avšak milujícího
- Strastiplná cesta – překonávání překážek, vytrvalost, odvaha, odhodlanost člověka
- Vměšování bohů do běžného života lidí, rozpor mezi lidmi a bohy
- Zobrazovaný vzor chování pro běžné obyvatelstvo (vůle, chytrost, věrnost)
Forma:
- Veršovaná
- Psaná v časoměrném daktylském hexametru
Kompozice:
- 24 zpěvů (stejný jako u Ilias), dvě části (každá 12 zpěvů)
- 12200 veršů ve formě hexametru (šestistopý verš)
- 3 oddíly
- Dále dělené na zpěvy – sloky – verše
- Chronologická posloupnost děje
Jazyk:
- Složitá skladba vět, vyšší slohový styl
- Jazyk spisovný (zastaralý) – Odysseus = vzdělaný král
- Používá přechodníky – zváživ, kles
- Užití inverze – pak naklonil stranu mohutnou
- Přívlastky – hostinný dar
- Píše hexametrem
- Významná slova – řeřevěl
Časoprostor:
- Dílo se odehrává ve Středomoří – ostrovy Řecka – Středozemní moře
- Doba antiky, v 8. stol. př. n. l.
Hlavní postavy a jejich charakteristika:
- Odysseus
- Hlavní, kladná a historická postava
- Válečník, vůdce (Ithacký král), odvážný, chytrý, statečný, silný, bystrý
- Syn Télemachos
- Hlavní, kladná a historická postava
- Syn Odysseův, všímavý, chytrý, mladý, pomáhal otci s návratem
- Penelopé
- Vedlejší, kladná a historická postava, chytrá, moudrá
- Věrná Odysseova žena, dodnes je prototypem správné manželky
- Bohyně Athéna
- Vedlejší, kladná a mytologická postava
- Ochránkyně Odyssea, bohyně moudrosti, přející, hodná
- Bůh Poseidon
- Vedlejší, záporná a mytologická postava
- Vystupuje proti Odysseovi, bůh moří, pomstychtivý
- Další postavy: Kyklop, Kirké
Obsah díla:
Začátek příběhu se přenáší na ostrov Ogýgii, kde nymfa Kalypsó vězní ithackého krále Odyssea, hrdinu trojské války, kterého si chtěla vzít za svého manžela. Ovšem Odysseus myslím pouze a jedině, a to na návrat na svou rodnou milovanou Ithaku, ke své rodině. Ovšem bohyni Athéně je Odysea líto. Přesvědčí ostatní bohy, aby posel bohů Hermes nařídil nymfě, aby ho pustila za rodinou. V době Odysseovy nepřítomnosti se před jeho domem každý den schází a hodují nápadníci ucházející se o jeho manželku Pénelopé. Télemachos, syn Odyssea, dá na radu bohyně Athény. Vydává se do Pylu a Spaty, pátrat po svém otci. Nymfa Kalypsó Odyssea na příkaz bohů propustí a hrdina odplouvá na svém voru, kde stráví několik dní, než zahlédne pevninu. V tu chvíli ho ovšem uvidí rozhněvaný Poseidon, bůh moří, a sešle na něj ohromnou bouři. Jen díky pomoci bohyně Leukothey, se dostane Odysseus na ostrov Fajáků, kde ho zachrání dcera krále Nausikaá. Zde je vřele přijat králem Alkinoem a jeho ženou Arété. Při hostině vypráví, co ho potkalo na cestě z Tróje. Během hostiny popisuje svůj střet s Kikony, národem Lotofágů, taktéž jak se mu povedlo oslepit Poseidonova syna kyklopa Polyféma a návštěvu u vládce větrů Aiola. Povídá, jak jej bouře poslala do země Laistrýgonů, o čarodějnici Kirké a cestě do podsvětí. Do dalších jeho příběhů se řadí překonání sirén a mořských oblud Skylly a Charybdy i o zakotvení na ostrově, kde se pásla stáda krav boha Hélia. Na ostrově Odysseovi druhové několik posvátných krav zabili, i když jim tato činnost byla zakázána, tak je bůh moří Poseidon zahubil na moři. Tady bylo hrdinovo vyprávění ukončeno. Fajáci se nakonec rozhodnou Odyssea dopravit na jeho rodnou Ithaku a taky se tak stalo. Během toho se bohyně Athéna snaží donutit Télemacha k návratu. Oba se setkají u pastýře Eumaia a plánují pomstu ženichů.
V podobě starého žebráka se Odysseus vypráví do svého domu, společně se svým synem provede pomstu na ženichy a opět se shledá se svou manželkou. Na závěr Athéna usmíří příbuzné padlých ženichů a Odysseus společně se svou manželkou Penelopé panují na Ithace.
Ukázka uměleckého textu:
„nikdo je jméno mé, mně nikdo říkají stále matka i otec můj i ostatní druhové všichni.“ Takto jsem pravil a on hned odvětil s bezcitnou myslí: „Nikoho tedy já sním až naposled, po jeho druzích, ale ty ostatní napřed; to bude ti hostinným darem.“ Pravil a zváživ se zpět kles naznak, pak naklonil stranou mohutnou šíji a ležel již se ho zmocňoval spánek, všemocný podmanitel. Tu z jícna mu vyhrklo víno se sousty lidského masa, jak říhal, opilý vínem. Tehdy já hrot toho kyje jsem do množství popela strčil, aby se rozpaloval; všem druhům jsem dodával mysli, aby pak nikdo z nich mi necouvl z velkého strachu. Když však ten z olivy kyj už v ohni co nejdřív měl vzplanout, třebaže zelený byl, jak od žáru řeřavěl hrozně, z ohně jsem nesl ho blíž a druzi se stavěli kolem, neboť do srdce bůh jim velikou odvahu vdechl. Chytli ten z olivy kyj, jenž končil se hrotem, a obru do oka vrazili jej – já shora se opřel a točil. (…)
Námět, dějová osnova ukázky:
- Odysseus bojuje s obrem Polyfénem. V ukázce můžeme vidět chytrost (řekl, že je Nikdo – proto je to napsáno s velkým „N“, jako zdůraznění), odvážnost, sílu (a obru do oka vrazil jej), statečnost apod.
