Kniha: Odyssea
Autor: Homér
Přidal(a): Moony, Adam S.
Homér (informace o autorovy)
- Homér je jméno nejstaršího známého řeckého básníka, jemuž se připisuje sepsání epických básní Ilias a Odysseia.
- Ilias, lyrické básně na oslavu antických božstev, epigramy a další zlomky.
- Z jeho života není mnoho známo
- Narodil se prý jako nemanželské dítě u řeky Meles nedaleko Smyrny a jeho původní jméno bylo Melésigenés (narozený u Melesu)
- Zemřel údajně na ostrově Íos.
Další díla
- Krom obou eposů se mu také připisují tzv. Homérské hymny, směšnohrdinský epos Batrachomyomachia (Válka žab a myší) parodující
- Odyssea navazuje na další rozsáhlou epickou báseň Ilias, která pojednává o bitvě v Tróji
Antická literatura
- Antickou literaturou je nazývána literatura vznikající ve starověkém Řecku a Římě.
- Období předattické = archaické
- 8. – 6. stol. př. Kr. = od počátků slovesné tvorby do řecko-perských válek
- Rozvoj eposu a lyrického básnictví, počátky vědy a prózy
- Dílo Odyssea reaguje na trojskou válku. Psáno iónštinou archaické doby.
- Místy prostoupené příklady v aiolském dialektu a zjevně podáními staršího původu.
Rozbor díla: Odyssea
- Vydáno: Odeon, Ottovo nakladatelství, 1984, 355 stran
Obecná charakteristika
Téma:
- Kniha je o Ithackém králi Odysseovi, který se vrací domů z trojské války a cestou zažívá různá dobrodružství a potkává se s mytologickými bytostmi. Strastiplné putování.
Význam sdělení (hlavní myšlenka)
- Dílo nabádá k víře v bohy
- Nejvíce vyzdvihuje hlavního hrdinu jako muže lstivého ale milujícího
- Hlavní myšlenkou je zobrazený vzor chování pro běžné obyvatelstvo (vůle, chytrost, věrnost)
Kompozice a kompoziční výstavba:
- Rozsáhlá epická báseň psaná v daktylském hexametru
- Veršová výstavba: má 12 111 veršů rozdělených do 24 zpěvů
- Rámcová kompozice
- Dvě třetiny díla jsou retrospektivní a konec chronologický.
Jazyk a organizace jazykových prostředků
- V překladu spisovná čeština (originální dílo psáno iónštinou)
- Přeházené pořadí slov
- Bohatý jazyk
- Zastaralé výrazy (archaismy)
- Využívá přechodníků – zváživ, kles
- Volný verš
- Přirovnání, metafory
Vypravěč a vyprávěcí způsoby
- Vyprávění a dialogy, styl vyprávěcí
- Typy promluv (krátké nebo dlouhé souvětí)
- Psáno –er formou
- Vypravěčem je autor (Homér)
Postavy
- Odysseus – autor jej popisuje jako hrdinu podobajícího se bohům, schopného překonávat jakékoli překážky. Ukazuje muže inteligentního, lstivého a přitom milujícího.
- Pallas Athéna – zasahuje v hrdinův prospěch
- Poseidón – staví se k němu nepřátelsky
- Penelope – manželka Odyssea; ztělesnění manželské věrnosti
Čas a prostor
- Antika, asi 12. (8.) stol. Př. n. l.
- V příběhu se střídá mnoho míst (bitevní pole v Tróje, plavba po moři, pobyt na ostrovech, končí na rodné Ithace)
Děj
Kniha vypráví o Ach králi Odysseovi, který se vrací z deseti leté války v Tróje zpět na rodnou Ithaku za svou ženou Pénelope a synem Télmachem. Kniha začíná připomenutím děje z eposu Illias, na kterou Odyssea navazuje. Připomíná jak musel Odysseus vyplout do války a jak si při odjezdu z války rozhněval bohy tím, že jim odmítl složit oběť.
Příběh začíná na ostrově Ogýgii kde je Odysseus již 7 let vězněn krásnou nymfou Kalypso. Nejvyšší bůh Zeus rozhodl, na požádání své dcery Pallas Athény, že Odysseus bude propuštěn ze zajetí a bude se moci vrátit za svou ženou a synem. Diův posel Hermes vyřídil tento rozkaz Kalypso. Odysseus si postavil vor a Kalypso mu poslala příznivý vítr směrem k ostrovu Fajáků. Když Poseidon zjistil, že byl Odysseus propuštěn, seslal na jeho vor bouři, která mu ho zničila. V tu chvíli mu pomohla bohyně všech tonoucích Leukothee, dala mu roušku kolem prsou, která ho držela nad hladinou. Pak mu pomohla Pallas Athéna, spoutala všechny větry, kromě toho, který vál na ostrov Fajáků. Na pobřeží jej našla Fajácká princezna Nausikaá. Dovedla ho do paláce kde ho pohostila, Odysseus na oplátku vyprávěl o válce v Tróji a co se mu přiodilo při cestě zpět.
Vyprávění začíná jak jeho dvanáct lodí přistálo u města národu Kikonů – Oskaru, kde získali dobrou kořist, ale přišli o 72 mužů, poté pokračovali a přistáli na ostrově u Lótofágů, kteří své hosty pohostí květy z lotosu, které způsobí ztrátu paměti, o paměť přišel pouze jeden jejich člen. Poté je moře zahnalo k ostrovu Kyklopů. Odysseus se vydal společně s 12 muži na ostrov, vlezli do jeskyně na pobřeží, byla to jeskyně Polyféma, syna boha Poseidóna. Zanedlouho se Polyfém vrátil z pastvy spolu se svými ovcemi; vchod zavalil velkým kamenem. První den snědl dva z Odysseovy skupiny, ráno další dva a večer také, poté ho opili vínem a Odysseus mu řekl, že se jmenuje Nikdo. Ve spánku mu Odysseus se zbytkem družiny propíchl oko špičatým a zahřátým kůlem. Poté, co Polyfém zařval, přiběhli jeho kamarádi a když se ho ptali, co se stalo, odpověděl Nikdo. Ráno, když vycházel na pastvu, Odysseus a jeho družina se přidržela na bedrech ovcí a tak se dostali ven. Polyfém totiž kontroloval hmatem jen jejich hřbety. Poté dopluli na Kozí ostrovy, kde sídlil vládce větrů Aiola, daroval jim vak se všemi větry kromě toho, co je hnal na rodnou Ithaku, těsně před Ithakou Odysseus usnul a posádka vak rozvázala, strhla se bouře, která je odvedla daleko od Ithaky. Pak dopluli na ostrov Laistrýgonů, byli to lidožrouti a zničily Odysseovi jedenáct korábů, zbyl jen jediný. Dopluli na neznámý ostrov, jedna družina se ho vydala prozkoumat Došly k domu krásné Kirké, ta jim dala napít a najíst, jídlo polila kouzelnou šťávou a poté, co se hostů dotkla proutkem, se proměnily ve vepře. Odysseovi pomohla Pallas Athéna, která mu dala bylinu, aby ho před účinky šťávy ochránila, když se Kirké nepovedlo ho proměnit, přinutil ji proměnit své druhy nazpět. Poté u ní hodovali a ona Odysseovi řekla, že musí do podsvětí za Teiresem, aby se dozvěděl něco o budoucnosti. Poté se Odysseus vydal do podsvětí pro radu, další mu poskytla Pallas Athéna. Když proplouvali kolem ostrova Sirén, nalil Odysseus své posádce do uší vosk, aby neslyšeli a sebe nechal přivázat ke stěžni, aby nemohl za Sirénami, které ho na ostrov lákaly svým zpěvem; poté by mu vysály krev z těla. Podařilo se jim proplout kolem dvou mořských příšer – Charybdis a Skylly. Dopluli na ostrov Thrínakie, kde měl svá stáda bůh Hélius, Teires Odyssea varoval, že nesmí sníst ani jedinou ovci z jeho stáda, ale posádka neposlechla, Hélius se chtěl pomstít. Po vyplutí byla loď zničena jediným bleskem a rozpadla se na mnoho kousků. Odysseus si z jednoho kusu dřeva udělal vor a pod ochranou Pallas Athény doplul na Ogýgii k nymfě Kalypsó.
Když Odysseus dovyprávěl, druhý den ho Fajáci obdarovali a odvezli na Ithaku. Odysseus v podobě starého vandráka, ve kterého ho proměnila Pallas Athéna, navštívil starého pastýře Eumanie. Zde se setkal se svým synem Télmachem a jen jemu se ukázal v pravé podobě. Prozradil mu svůj plán jak se zbavit všech nápadníků o ruku své ženy. Telémachovi řekl, ať ze sálu schová všechny zbraně a nechá tam schované pouze pro Odyssea a jeho. Další den se Penélope rozhodla, že si konečně z nápadníků vybere svého manžela, pokud někdo splní to, co uměl jen Odysseus – napnout tětivu Odysseova luku a šípem prostřelit najednou 12 ok v sekerách, které za sebou byly uspořádány. Nikomu se však nepodařilo ani napnout tětivu. Pak na prosbu všech šla spát. Poté, co odešla, vzal luk Odysseus, tehdy ještě v šatech poutníka a prostřelil všechny oka – nápadníci tak poznali, že je to Odysseus. Ten spolu s Télemachem začal bojovat proti nápadníkům, ti neměli zbraně a nemohli se bránit. Všechny nepovraždil, ale jak se to Penélope dozvěděla, tak nevěřila.
Druhého dne na slavnosti Penélope podrobila Odyssea zkoušce, která měla rozpoznat, zda je to opravdu on. Zkouška spočívala v tom, že Pénelope přikázala svým služebným aby vynesli postel ne chodbu, Odysseus však namítl že je to nemožné protože postel byla součástí stromu který rostl uprostřed ložnice. Penelopé v tu chvíli poznala, že je to opravdu Odysseus.
Poté, co se otcové mrtvých nápadníků dozvěděli, co udělal Odysseus, se na něho vypravili, Odysseus byl v menšině, ale Zeus na prosbu Pallas Athény rozhodl, že Odysseus už bude žít jen v míru a všem vymazal pomstu z hlavy. Nakonec ještě Odysseus dal obětovat Poseidónovi berana, býka a kance, a tak si ho navěky usmířil.
Celá Odyseova cesta trvala bezmála 20let. Nejdříve strávil 10 let jako válečník ve válce u Tróji a poté se téměř 10 let vracel zpět domů.
Další zpracování podobné tématiky v historii literatury, další tematicky nebo žánrově podobná díla
- Král Oidipus
