Ostře sledované vlaky - rozbor díla k maturitě (6)

Kniha: Ostře sledované vlaky

Autor: Bohumil Hrabal

Přidal(a): Hanka:)

1) Obecná charakteristika literárního díla

a) Literární druh: epika

b) Literární žánr: novela (patří do prozaické epiky)

c) Rok vydání: 1965

d) Literární směr dané doby, obecně doba vzniku díla:

česká literatura v letech 1958 – 1968, druhá vlna válečné prózy

Ostře sledované vlaky vyšly v roce 1965, tedy v době, v níž došlo (během let 1958 – 1968) k jistému oslabení moci komunistické vlády, a tím k částečnému uvolnění kontroly nad oficiálně vydávanými pracemi.
Pozdější Hrabalovy knihy ze 70. let (např. román Obsluhoval jsem anglického krále či prózy Příliš hlučná samota a Postřižiny) mohly vyjít pouze v samizdatu a exilu. Z výňatku je patrné, že se Ostře sledované vlaky mimo jiné zabývají tématikou druhé světové války i pocity hlavního hrdiny, lze je tedy zařadit do linie tzv. druhé vlny válečné prózy.

2) Jazykové prostředky

Kniha je složena ze 6 kapitol, text je členěn na věty a odstavce
Ostře sledované vlaky představují žánr střední epiky, občasné odbočky od souvislé dějové linie představují zejména vzpomínky hlavního hrdiny, děj však směřuje k výrazné pointě.
Charaktery jednotlivých postav příběhu jsou od počátku dané, v průběhu děje se příliš nemění. Výjimkou je hlavní hrdina, jehož přerod z naivního, přecitlivělého chlapce v muže je i ústředním tématem knihy.

Jazyk – Stylistická charakteristika textu

· kontrast, tragikomika, erotika, černý humor, nekonečný proud řeči, obecná čeština
Spisovatel se ve svém díle nevyhýbá erotice, černému humoru ani tragikomickým scénám, hrdiny svých příběhů volí zejména z periferie společnosti.
Lze zde nalézt protikladné motivy (např. klidu a ticha vedle crčící krve, medailonu se čtyřlístkem vedle narůstajícího hřibovitého oblaku po výbuchu nálože atd.),

v rovině syntaktické se pak objevují dlouhá souvětí, připomínající pro Hrabala typický nekonečný proud řeči.
Z hlediska lexikálního výňatek obsahuje výrazy spisovné i obecné češtiny.
Tragikomické vypointování novely je patrné z poslední věty výňatku i knihy (Měli jste sedět doma, na prdeli…).

Jazyk – Slovní zásoba

spisovná čeština – většinou jde o výrazy neutrální a hovorové (např. civil), výjimečně knižní (ač).
V pointě se objevuje vulgarismus (na prdeli), jehož použití je nečekané a kontrastuje se situací, v níž se hrdina nachází.
Zvláštně působí např. použití slov se symbolickou hodnotou – medailonek(symbol rodinných pout) a čtyřlístek (symbol štěstí) – i samotný popis medailonu ve spojení s paralelně probíhající hrůzou.
V souvislosti s líčením utrpení hlavního hrdiny Hrabal využívá mimo jiné kakofonického (nelibozvučného) spojení hlásek cr, chr ve výrazech crčet a chrčet.

záměrné nadužívání spojky a, ukazovacího zájmena ten a jeho tvarů i kupení přísudků pro popis situace, přiblížení se hovorové řeči i větší dějový spád (syčel a hvízdal, a oddychoval jsem a začal jsem se dusit atd.).

Jako básnický prostředek lze hodnotit např. přirovnání ožehnutá díra jako modrý monokl.
- Obecně je pro Hrabalův slovník charakteristické využití prostředků hovorové češtiny, které jsou doplněné vulgarismy. To připomíná záznam odposlechnutého hovoru, i s tím, že hrdiny jeho próz jsou většinou obyčejní lidé.
- Použití uvedených jazykových prostředků tak zvyšuje autenticitu projevu. Autor před přesnější a podrobnější psychologickou kresbou postav upřednostňuje expresivní zabarvení textu.

Charakteristika novely

Novela je prozaický žánr kratšího nebo středního rozsahu
Od povídky a od románu se liší tím, že se soustřeďuje na jeden jednoduchý, ale poutavý a nápaditý příběh. Tomu se věnuje dramaticky, sevřeně, stupňuje ho až do překvapivého dějového zvratu (tzv. bod obratu), který je základem kompozice novely, a do závěrečné pointy.
za zakladatele žánru i označení pokládán italský renesanční spisovatel Giovanni Boccacio,( Dekameron.)
- romantismus (Puškin – Kapitánská dcerka), realismu (Guy de Maupassant – Miláček), i v literatuře dvacátého století (Ernest Hemingway, Solženicyn).
- K vrcholným česky psaným novelám patří Babička od Boženy Němcové, novoklasicistní Krysař Viktora Dyka či prózy Arnošta Lustiga.

Otázky

Kdy se dívá nazpět? Hned na začátku příběhu vzpomíná na pradědečka Lukáše. Dále vzpomíná jak se chtěl zabít kvůli Máše ve vaně, ale nepovedlo se + vzpomínky na nevydařené milování
Jak představuje lidi ve vesnici?

Proč mohla kniha vyjít? Ostře sledované vlaky vyšly v roce 1965, tedy v době, v níž došlo (během let 1958 – 1968) k jistému oslabení moci komunistické vlády, a tím k částečnému uvolnění kontroly nad oficiálně vydávanými pracemi.
Jak nazývá selhání v milování?

3) Tematická výstavba

a) Děj:

Děj je vyprávěním Miloš Hrma, na začátku nás seznamuje s rokem 1945, kde sestřelili nad jejich městem letadlo a všichni ho rozebrali a jeho otec je vášnivým sběratelem všeho možného. Měl také pradědečka Lukáše (1830) zmrzačen studenty dlažební kostkou (byl voják). Celý život bral rentu a vysmíval se pracujícím a oni ho pak zbili.Kupoval tabak a rum. Až jednou v roce1935 ho kameníci ubili, protože se jim vysmíval, dědeček byl hypnotizér a chtěl v březnu (1938) zastavi německé tanky – zabili jej a ještě se mu oddělila hlava od těla a zůstala mezi pásy tanku. Miloš Hrma nastoupí po několika měsících zpět do práce na malou železniční stanici, kde má zatím funkci záškoláka- musí se znova zaučit a má službu s výpravčím Hubičkou. Během těch měsíců, co byl pryč, se léčil ze svého pokusu o sebevraždu (podřezl si ruce) od té doby, co se přestěhovali do města se cítí stísněn. Kníže Kinský jezdí velkou pardubickou a nechal postavit silo (puvodně mělo být kino). Byl zde pan přednosta, který měl luxusně zařízenou kancelář od mahagonu až po perský koberec., chtěl se stát inspektorem státních drah (Lánský z Růže chtěl být titulován, byl členem S.O.S. svaz obrodných snah v praze). ŽELEZNIČÁŘI = MODRÁ ŠLECHTA. Když ale opět nastoupí do svého zaměstnání, řeší se tam právě menší incident. Výpravčí Hubička se při noční služně miloval s telegrafistkou Zdeničkou a otiskl jí štábní razítka na zadek, čehož si pak všimla dívčina matka. Pan přednosta byl rozzloben na Hbičku neboť to věděla už i kněžna Kinská a rozvrzal mu kanape.

(Hubička měl dva typy žen: prdeláč a ceckounek.) Jednoho dne přijel ostře sledovaný vlak s Němci, s inženýrem Honzíkem jako rukojným a ještě velitelem (hejtmanem), který měl plno jizev.Vzali Hrmu na vlak a přiložili zbraně k tělu, až když hejtman uviděl na rukách jizvy – pustili ho. Vzpomíná jak natíral plot s Mášou (4km), měl jí rád. Při cestě zpět na stanici potkal tři mrtvé koně a vzpomněl si jak se chtěl zabít on kvůli Máše (horká voda ve vaně + břitvy+zachráněn zedníkem v Bystřici a taky vzpomíná jak byl u Máši pokoušeli se milovat, ale nepodařilo se, proto měl také sebevražedné sklony a v tu dobu byl nálet na Vysočany u strýce Noemana.

Stanicí jezdily často ostře sledované vlaky, na frontu i z fronty, vozily těžké zbraně, vojáky či utrápená zvířata (10 dní na cestě), kterých bylo Hrmovi strašně líto. uto událost přijíždí řešit dopravní šéf Slušný, který měl mimochodem povýšit přednostu na dopravního inspektora, ale když ho uviděl, přednosta byl neupravený a celý ušpiněný od svých milovaných holubů a pan Slušný mu nedovolí se převléci. S vyšetřováním mu pomáhá rada Zednicek. Přijde i Zdenička, která oznámila, že jde k filmu. Zedníček rozložil roztrhanou kapesní mapu Evropy a sbližovali se se situacemi na frontách(pátá armáda vonMansfelda, zde byl Břetislav Zedníček jeho syn). Probíhá výslech Zdeničky, ta se dozná, že to byla ona a hrála s výpravčím Hubičkou na fanty. Omezování osobní svobody to nakonec být nemohlo, protože Zdenička se přiznala, že to taky chtěla, a tak se rozhodnou, že s Hubičkou zavedou alespoň disciplinární řízení za hanobení němčiny, státního jazyka, protože na razítku byly německé nápisy. Hrma ale vidí v Hubičkovi svůj vzor, který o všem ví a který je statečný.
Projede v tu chvíli další ostře sledovaný vlak z lazaretu s raněnými. . Hrma sice Němce jako většina Čechů nenáviděl, ale když viděl pohledy zraněných a utrápených vojáků, uvědomil si, že to jsou také lidé. Když mu ovšem Hubička řekl, že tudy pojede druhý den okolo půlnoci jeden z ostře sledovaných vlaků naložen velkým množstvím střeliva, neváhal Hrma přislíbit Hubičkovi pomoc.

Přednosta byl pozván na zámek k hraběti Kinskému. Svítili lucernou a Hrma vzpomíná na dětsví jak mu kruhy na stropě připomínaly kostlivce. Přednosta se rozloučil s holubi a přijeli pro něj dva bělouši. Vypráví jak dělal naschvály cestujícím, že schvalně dělal, že jede už vlak, ale nejel, a tak cestující chvíli mrzli venku a pak se odebrali zpět do čekárny, ale i on usnul za služby dostal za to z Hradce „červený mangl“. Druhý den za ním na stanici přijela Máša, kvůli které si tehdy podřezal žíly. Byl totiž nešťastný z toho, že selhal při jejich prvním milování. Nyní mu Máša přišla povědět, že se o to budou moci pokusit pozítří znovu, že se zeptala starších děvčat jak na to a že tenkrát za o mohla ona. Měla u sebe jeho a svou dětskou fotku v námořnické bundě. Zase odjela a on si na nebi maloval scénář, až budou spolu. Hrma si chtěl dokázat své mužství, a tak šel za paní přednostovou, aby ho trochu zasvětila do sexuálního života, která zrovna cpala šišky husákovi. Hrma chtěl, aby si sáhla a sáhla si. Pradili mu v blázinci (pan Brabec, že mu má pomoci někdo starší se zaučením).Vyprávěl jí proč se podřezal a o ateliéru v Karlíně(Za 5minut hotové), kde zvadl. Paní přednostová odmítne, neboť je v přechodu.

Další příležitost se mu naskytla, když si chtěla jedna dáma (tyrolka) koupit jízdenku do Kerska. Jmenovala se Viktorka Freie. Na vlak by ale musela čekat až do rána. Když se jí Miloš svěřil se svým problémem, zažije s ní své první milování. Zlomili vejpůl přednostovo kanape. Venku byl neklid plašili se holubi a v dáli za kopcem u Drážďan byl nálet. Ona byla artistka a pak se vydala pěšky do Kerska. Přednosta pravil Hubičkovi, že ho kníže pozdravuje a Betmann Holweg, který přinesl fotky, všichni jsou nadšení a zavidí Hubičkovi a že je zve příští týden na zámek.

Z tohoto zážitku byl tak strašně moc šťastný, že si byl jist úspěchem při plánované noční protiněmecké akci. Jen byl trochu překvapen, že jindy tak pohodový a silný Hubička je nyní rozrušený, neposedí a vypadá dost bledě. Ale chystaný plán stejně uskuteční. Hubička zařídí zpomalení vlaku chvilkovou červenou na semaforu. Semafor je také místo, kam vylezl Miloš, aby odtud hodil nálož na vlak plný zbraní. To se Hrmovi sice povede, ale z okolní budky ho uvidí německý voják a oba vypálí ze zbraně ve stejnou chvíli. Německý voják je zasažen do břicha, Miloš do ramene. Tato rána způsobí, že Miloš spadne ze semaforu a to kousek od vojáka. Bylo mu jasné, že oba zemřou. Nechtěl se dívat na utrpení svého protivníka, který stále volal „Mutti“, a tak do něj Miloš ještě dvakrát střelil.(srdce, pravé oko)

Přemýšlel, že kdyby toho vojáka potkal při jiné příležitosti, byli by možná i přáteli. Hrma zemřel ruku v ruce s Němcem. Poslední co řekl, byla slova vlakvedoucího, který v tento den přivezl zbědované Němce od Drážďan: „Měli jste sedět doma, na prdeli…“

b) Kompozice: chronologická, retrospekce hlavního hrdiny

Celá novela je rozčleněna do šesti kapitol, sled jednotlivých událostí je přerušován krátkými retrospekcemi (návraty do minulosti) hlavního hrdiny, přesto lze kompoziční postup užitý v díle označit jako chronologický.

c) Vypravěč: subjektivní – hlavní hrdina

Vypravěčem je hlavní hrdina novely, mladý výpravčí-aspirant Miloš Hrma.. vypravěč neomezeně zachycuje své subjektivní pocity, prožitky i názory na další postavy nebo situace (např. … kdybychom se někde potkali v civilu, možná, že bychom se měli rádi, pohovořili si).
Způsob vyprávění: ich-forma

d) Postavy:

Miloš Hrma – mladý výpravčím, má komplex ze svých problémů v intimním životě, pokusí se o sebevraždu, obdivuje výpravčího Hubičku, má rád svou dívku Mášu, nakonec komplexy prolomí, nabude sebevědomí a odhodlání, zúčastní se protiněmecké akce a přijde při tom o život

Výpravčí Hubička – záletník a proto ho přednosta nemá moc rád, nesnáší Němce

Přednosta – nemá rád Hubičku kvůli jeho záletům, miluje své holuby, trochu přihlouplý, má být povýšen, ale uniforma znečištěná od holubího trusu mu to znemožní

Zdenička Svatá – telegrafistka, je ochotnou „obětí“ Hubičkových záletů, pravdomluvná

Máša – Milošova slečna, má Miloše ráda

Viktorie Freie – pohledná Rakušanka, díky ní dostal odvahu na noční plan s odstřelením nočního vlaku

e) Čas a prostor: druhá světová válka, nádraží v Kostomlatech

Děj novely se odehrává v únorových dnech roku 1945 a je zasazen do prostředí malého nádraží v Kostomlatech.

4) Záměr díla, hlavní myšlenka díla

téma přerodu chlapce v muže – společné téma s Wolkerem („Těžká hodina“)

Ústředním tématem Hrabalovy knihy je přerod chlapce (vlivem dějinných událostí, ale i první sexuální zkušenosti) v muže.

nesmyslnost války, která zasahuje do každodenního života lidí

Novelu lze chápat jako dílo, které se vyslovuje proti nesmyslnosti války, jež zasahuje do každodenních osudů lidí, mění jejich charaktery a zároveň ničí vše, co dává lidskému životu smysl a činí ho krásným

5) Společensko-historické pozadí

Česká literatura v letech 1968 – 1989

Od 21.8. 1968 je období normalizace až do roku 1989

Nastolen komunistický totalitní systém
Reformy z jara 1968 jsou odvolány
Československá politika je řízena ze SSSR
Včele SSSR do poloviny 80. Let byl Březněv, pak se k moci dostal Gorbačov – uvolnění
21.8.1968 přišla vojska varšavské smlouvy a od této doby zde zůstaly sovětská vojska až do roku 1991.
(Michal Kocáb se staral o odsuny)
1969 zklamání – přerušení demokratizace
- 2. Vlna emigrace à Škvorecký, Lustig, Kundera, Kolář, Kohout, Důtka, Kryl, Mušák, Třešňák

Leden 1969 – protestní sebevraždy: Jan Palach, Jan Zajíc
Dochází ke změně ve vedení komunistické strany na místo Dubčeka nastupuje Husák
Dochází k čistkám ve straně a ve všech profesích (profesoři, vědci, právnicí, inteligence)

1970 vyšel seznam zakázaných autorů, který se neustále doplňoval, tento seznam se jmenoval „Index“
Charta 77 – 1.1.1977 ilegálně vydáno prohlášení o dodržování lidských práv a svobod u nás
1975 Helsinky – Závěrečný akt – jeho podepsání – zaručuje dodržování práv a svobod, ale u nás se nedodržovalo, a proto vznikla skupina Charta 77
Skupina Plastiků – zásah proti nim (další důvod ke vzniku Charty)
Havel, Patočka, Hájek a další osobnosti podepsali Chartu77

Charta 77 – text, signitáři (= ti kteří podepsali), lidi jakéhokoli vzdělání, věznění a pronásledování těch, kteří podepsali
Anticharta – podpisová akce proti Chartě77, konalo se v národním divadle – zde byli umělci donuceni režimem podepsat – jinak byla zakázána jejich činnost (Jan Werich podepsal)

1989 červen – „Několik vět“ – manifest, který byl vedená Železným, organizátory manifestu byli: Havel (autorem) a Vondra, Stanislav Devátý, Jiří Křižan (vymyslel název), publikováni v ilegálních Lidových novinách, čten v rádiích Hlas Ameriky, Svobodná Evropa
Podepsalo více lidí z kultury, obyčejní lidé, v radiu byl čten seznam lidí, kteří podepsali – například i Zagorová, Rotrová,Bartoška
Po roce 1989 byl seznam zveřejněn v Právu

Požadavky: zrušit cenzuru, svoboda projevu, propustit vězně, neomezovat věřící

Literatura:
- Oficiální – mohli vydávat
- Samizdatová – šířila se opisem, nemohla vyjít
- Exilová – vycházela v zahraničí
- B. Hrabal – ve všech 3 větvích, posílal do zahraničí, v polovině 70. Let únikové téma – mohlo vyjít veřejně a něco vyšlo samizdatem
- Samizdatová edice:
  - U nás vydáváno à

à strojopisem

àpetlice – řízeno Vaculíkem

àexpedice

àmozková mrtvice

àpopelnice

àjitrnice

Exilová nakladatelství
- Nakladatelství 1968 – zakladatel Škvorecký, Zdena Salliverová v Torontu
- „Index“ – nakladatelství v Kolíně nad Rýnem
- „Underground“
  - Sem patřili Plastici
  - Vědomě na okraji společnosti, vymykají se době, protestují tvorbou, svým způsobem života byly proti dané době, také hodně pili
  - Souzeni a vězněni
  - Magor (Ivan Martin Jirous), Egon Bondy
  - Bytové divadlo
    - V době normalizace, hrálo se v bytech, například v bytě Vlasty Chramostové (zde herci, kteří nesměli hrát, střídali byty různých herců a zde hráli různá představení)

Ota Pavel – úniková témata – sportovní reportáže
Hrabal a Páral – úniková témata

Architektura
- Vznik panelákových sídlišť, stavba Ještědu (Hubáček)
- Nová scéna Národního divadla – navržená Karlem Pragerem
- Malířství
  - Socialistický realismus
  - Komárek, Bouda, Born
  - Sochařství
    - Kurt Gebauer – groteskní umění – karikatury
    - Hudba
      - Skladatel Karel Svoboda, textař Ladislav Štaidl, 80. Léta – Hložek a Kotvald, písničkáři – Nohavica a Plíhal

6) Autor

Bohumil Hrabal

(1914-1997)

OBDOBÍ: ČESKÁ LITERATURA V LETECH 1968 – 1989

Český prozaik, psal rozsáhlá díla s velkou vypravěčskou originalitou – život lidí na okraji společnosti, kteří neztrácejí chuť do života

Českou literaturu obohatil o nové výrazové možnosti – užití nespisovných utvarů českého jazyka a o básnické vidění světa

ŽIVOT

Narodil se jako nemanželské dítě, když mu byly 3 roky jeho matka si vzala za manžela Františka Hrabala, správce a později ředitele pivovaru v Nymburku, později se k nim přistěhoval otčímův bratr Josef (Pepin) à byl mu inspirací jeho próz

Studoval práva, za války několik zaměstnání, dokončil po válce práva, pojišťovákem, balič starého papíru – inspirací pro díla

Roku 1963 spisovatelem z povolání, po roce 1968 nesměl publikovat – díla uveřejňoval samizdatem a v exilu, později se vyjádřil k režimu v roce 1975 a po cenzuře mohl omezeně vydávat (musel tedy upravit a splnit tématiku)

Zemřel při pádu z 5. patra z nemocnice na Bulovce

Tvorba

V próze většinou chybí souvislý děj, množství epizod je zachyceno nekonečným proudem řeči bez promyšlené kompozice
Poetizace všednosti – popis vznešeného vedle nízkého (metafory vedle hospodských výrazů) – originální pohled na svět

Nejdříve vydával básně ve 30. Letech, od 50. Let spíše próza
Hlavními hrdiny: svérázné postavy, vymykající se průměru

„Perlička na dně“– povídkový soubor se svéráznými postavami, proslavil ho
- Perlička na dně = moudrost, upřímnost v lidech
- Perličkou je myšlena vnitřní krása postav, která je odkrývána
„Taneční hodiny pro starší a pokročilé“– experimentální próza, nepřetržitý tok vyprávění, dílo tvořeno jednou větou
- Námětem: starší muž okouzlen přes plot mladou dívkou à více než vzhledem se snaží jí okouzlit moudrostí, snaží se jí zalíbit

„Harlekýnovy miliony“ – vzpomínková próza – dostává se ke strýci Pepinovi v sanatoriu a vzpomínají na zážitky z dětství a mládí

V 70. Letech měl zakázáno publikovat, ale pochází z této doby jeho vrcholná díla à

„Obsluhoval jsem anglického krále“– román vydaný samizdatem (1974)
- Hrabal líčí prostřednictvím osudu číšníka a hoteliéra politické zvraty 1. Poloviny 20. Století (první republika, okupace, osvobození, komunismus).
- Hlavní hrdina Dítě trpí pocitem méněcennosti kvůli nemanželskému původu i malému vzrůstu – posmívali se mu, ale on se nikdy nemstil a šel si za svým cílem zbohatnout a stát se hoteliérem, kterého budou ostatní respektovat
- (obsluhoval habešského císaře – pracoval v hotelu Paříž v Praze, sňatek s Němkou à Lízou (– ta zahynula při bombardování, ona přinesla cenou sbírku známek a díky tomu se Dítěti splnil sen a pořídil si hotel, ale později v roce 1948 o něj přichází díky komunistům), kolaborace s Němci, zbohatnutí z válečné kořisti, věznění na konci války, stavba vlastního hotelu,…), ale hoteliéři ho nikdy mezi sebe nevzali
- Nakonec Dítě nalezne životní klid a vyrovnanost v práci cestářem ve vylidněném pohraničí, kde bilancuje svůj život, ale na druhou stranu si splnil svůj sen – měl vlastní hotel, oženil se….
- Záznam ústního vyprávění, ich-forma, spisovná čeština s hovorovou, slang,..

„Příliš hluchá samota“– povídka, několik verzí (první byla ve verších)
- Hlavní postavou a vypravěčem je Haňťa, který pracuje ve sběrně papíru, prostý člověk, občas čte knihy, které má za úkol lisovat – je vzdělán proti své vůli
- příliš hluchá samota = měl v továrně klid, připadalo mu, že je tam velká spousta knih + je to oxymorón – vysvětlení názvu
- V době kdy je spousta děl určena k likvidaci, je přeřazen k modernímu lisu, je zoufalý z mechanizované práce a nakonec v lisu spáchá sebevraždu (v jedné verzi knihy se odehrává vražda jen ve snu)

„Postřižiny“– povídka vzniklá na základě vzpomínek na dětství strávené v nymburském pivovaře, toto dílo bylo nejdříve šířeno samizdatem, později bylo upraveno a vydáno
- Vypravěčem je Maryška (inspirace jeho maminkou) je to manželka správce pivovaru Francina ( předlohou mu byl jeho otčím) – svou živelností, nespoutaností, krásou tvoří protiklad ke svému muži
- Idylicky líčen starosvětský život na malém městě po první světové válce, který mizí (symbolem jsou Maryščiny dlouhé vlasy, které si na konci povídky kvůli módě nechá ustřihnout)
- Francinův bratr, strýc Pepin (pábitelského rodu) – vnáší do klidné domácnosti nespoutanost a rozruch

„Městečko, kde se zastavil čas“ – vzpomínková povídka na dětství (Nymburk)
Trilogie: „Svatby v domě“

„Vita nuonova“

„Proluky“ – vzpomínková díly, Proluky líčí jeho osudy očima jeho

ženy Elišky(Pipsi)

„Pábitelé“– povídkový soubor, vyšlo po díle „Perlička na dně“
- Pábitelé = ztřeštění snílkové, posedlí po zážitcích, jejich chování se vymyká zásadám spořádaného života, tito lidé nechodili na schůze, (Hrabal sám se s nimi setkával v hospodách, na ulici)
- Bez souvislého děje, je zde charakteristika postav, kterří mají společnou vlastnost –vášeň vyprávět a prožívat- jejich příběhy často nevěrohodné – mají však své kouzlo
- Hlavní postava: Jarmilka, která čeká nemanželské dítě
- Popis vypravěčovy návštěvy u jeho přítele malíře amatéra

„Slavnosti sněženek“ – soubor povídek
- Slavnosti sněženek jsou nádherným průnikem úsměvného života obyvatel chatové osady Kersko nedaleko Prahy (kde žil i sám Hrabal a při psaní se inspiroval skutečnými postavami).Poklidné žití v tomto lesním světě naruší divoké prase, které místní myslivci nahánějí až do sousedního revíru, kde se jim ho podaří skolit v místní škole přímo na vyučovaní v třídě před tabulí, a tak začne spor mezi dvěma mysliveckými spolky o právo na trofej.
- I když se nakonec dohodnou a uspořádají společnou hostinu, rivalita je mocná a každou chvíli se dostávají do bizarních konfliktů. Film je proložený „minipříběhy“ všech postav, které mají v sobě také nesmírné kouzlo a nostalgii. Pan Leli je posedlý seskupováním všelijakého haraburdí, protože mu je líto nekoupit věc, když je taká levná. Při svých obchodech si dokonce vydraží družku, jíž dostane výměnou za obraz Krajinka v zimním hávu… Pan Franc žije v Kersku s despotickou manželkou a dcerou a snaží se unikat z dosahu jejich řevu tak často, jak se jen dá. Žije tu i pastýř, který vozí svoje kozy na pastvu v autě a hraje jim na klarinet, ješitný akademický malíř a plno dalších postav

Další představitelé poválečné české prózy:

OTA PAVEL (1930 – 1973)

český prozaik, novinář, sportovní reportér

absolvoval obchodní a jazykovou školu, odmaturoval až v r. 1960

velice se zajímal o sport (cestoval s fotbalovým mužstvem po USA, Francii, SSSR)

sportovní redaktor v Československém rozhlase, v časopise Stadion, v týdeníku Československý voják

v r. 1964 u něj propukla vážná duševní choroba, několikrát pobýval v psychiatrických léčebnách, v této době píše své vzpomínkové knihy o dětství, rybách a přírodě

zemřel na srdeční infarkt

dílo:

Reportáže se sportovní tématikou:

Dukla mezi mrakodrapy

Pohár od Pánaboha

Plná bedna šampaňského

Pohádka o Raškovi

Výstup na Eiger

Vzpomínkové prózy:

Smrt krásných srnců

Jak jsem potkal ryby – vyšla až po autorově smrti, vzpomínková kniha zaměřená hlavně na autorovo milované rybaření

Zlatí úhoři – poslední povídka z knihy Jak jsem potkal ryby, zfilmováno

Filmy:

Zlatí úhoři, Smrt krásných srnců – režie: Karel Kachyňa

JAN OTČENÁŠEK

– prozaik, autor románů z doby okupace, filmový a televizní scénárista, autor rozhlasových her

– maturoval na obchodní akademii

– koncem války se zapojil do ilegálního hnutí mládeže ve skupině Předvoj

– od roku 1960 pracoval jako spisovatel z povolání

– a od roku 1973 začal pracovat jako dramaturg filmového studia Barrandov

– je autorem řady filmových a televizních scénářů (například Byl jednou jeden dům)

– významně zasáhl do rozvoje poválečné prózy románem Občan Brych

– řada jeho děl byla zfilmována

Dílo:

Próza:

Občan Brych – 1955, tzv. budovatelský román = ideově zapadá do požadavků doby

Romeo, Julie a tma

Kulhavý Orfeus – román s válečnou tematikou

Když v ráji pršelo – příběh mladých lidí, kteří postupně ztrácejí iluze o společném životě

Filmové scénáře:

Byl jednou jeden dům – 1974, seriál

Milenci v roce jedna, Lásky mezi kapkami deště – filmy

Z historické prózy:

Václav Kaplický – Kladivo na čarodějnice (1963)

Miloš Václav Kratochvíl

– Král obléká halenu (1945) – o Václavu IV.

– Mistr Jan (1951)

– Dobrá kočka, která nemlsá (1970) – o rytci a grafikovi Václavu Hollarovi

– Život Jana Amose (1975) – zfilmováno

František Kožík

– Největší z Pierotů (1939) – o mimovi českého původu Jeanu Gasparu Deburauovi

– Josef Mánes

– Miláček národa (1975) – o J. K. Tylovi

– Kronika života a vlády Karla IV. (1981)

Jarmila Loukotková

– soustřeďuje se na osobnosti z doby antiky a renesance

– Není římského lidu (1949) – o římském básníku Petroniovi

– Spartakus (1950)

– Navzdory básník zpívá (1957)

7) Inspirace daným literárním dílem

– zfilmováno (režie: Jiří Menzel) – film získal Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film roku 1966 – autobiografické prvky – pracoval na dráze v Kostomlatech

8) Literární kritika

Novela se v době svého vydání stala čtenářsky velmi úspěšnou knihou, přestože nevyvolávala pouze kladné reakce.
Konzervativnější veřejnost byla textem pohoršena a vyčítala Hrabalovi zejména obscénnost a vulgaritu některých pasáží, které „měly kazit“ tehdejší mládež.
Ostře sledované vlaky patří dodnes k nejčtenějším a nejoblíbenějším Hrabalovým prózám. Tento fakt však do značné míry ovlivnila velmi zdařilá filmová verze díla.

Dobová kritika nepřijala Hrabalovu knihu jednoznačně kladně, většinou přivítala autorův vývoj směrem k tradičnějším formám, někteří kritici (především Jan Lopatka) však ihned postřehli úskalí této cesty. To ostatně cítil i autor a žádné jeho další dílo už takto konvenční není.

Ostře sledované vlaky nebývají ani současnou kritikou řazeny k vrcholným Hrabalovým dílům, bezpochyby jde však o dílo nejpopulárnější

9) Srovnání s jiným vhodným dílem

Jiří Wolker – představitel proletářské poezie v meziválečném období

„Těžká hodina“ – sbírka básní – proletářská

Kontrast chudoba x bohatství
Touha po harmoničtějším světě
Vystihnout prožitky a niterní zápasy hrdinů
Důraz na morálku, ukázněnost, vyzdvihuje obětavost (jedinec – potlačit touhy a bolest ve prospěch společnosti)
Vychází z tradice českých balad – sociální ráz (Jedinec podléhá nespravedlivému společenskému řádu)

„Těžká hodina“ – úvodní báseň, líčí přeměnu chlapce v muže, má ideály a sny, může snít, ale muž musí jednat, neboť za něj mluví jeho činy

„Balada o nenarozeném dítěti“ – Wolker odhaluje strach mladé dvojice, která kvůli chudobě si nemůže dovolit díte

„Balada o očích topičových“ – hrdina Antonín ztrácí kvůli práci zrak à ztráta obživy

„Balada o snu“ – Jan – jeho sen o ideální společnosti bez bídy, chamtivosti přerůstá v touhu po jeho uskutečnění a spojení s dělníky

„Tvář za sklem“ – v kavárně se veselí bohatí lidé, za okny se objeví tvář mladého muže, který vše pozoruje. Jeho pohled mění stoly v mramorové náhrobky a úsměvy trnou v mrtvolné tváře

„Fotografie“ – na fotografii je vidět hlad a bída v Rusku. Básník nabádá lidi, aby ty fotografie ukázali bohatým lidem

Další dílo: „Host do domu“ – optimismus, touha splynout s kolektivem

Všímá si každodenní skutečnosti, vyjádření lásky k prostým věcem, víra v budoucnost a harmonický svět
Věci bere jako živé bytosti a rozmlouvá s nimi
Náměty: kupé, okno, dláždění,…
Vzpomíná na prázdniny u babičky na Svatém kopečku u Olomouce, na kamarády, touha po spravedlivějším světě